10 C 181/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, co do zaplacení částky ve výši [částka] a částky ve výši [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka] na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Žalovaná zápůjčku dosud nevrátila. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na níž si žalovaná nastavila dostupné parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, do níž zadala své osobní údaje, zaškrtla, že se seznámila se zněním smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla žalovanou podepsána elektronicky – [příjmení] zaslaným na telefonní číslo žalované. Žalobkyně požaduje zaplacení částky [částka] (tj. jistina + poplatek), zákonný úrok z prodlení, náklady vynaložené v souvislosti s prodlením v celkové výši [částka] dle čl. 2 smlouvy a dále smluvní pokutu ve výši [částka] dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] převodem na bankovní účet klienta č. [bankovní účet]. Klient se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], zápůjční úroková sazba činí 0 %. Zápůjčku se klient zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Dle čl. 2 3. smlouvy v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády. Na místo podpisu žalované je uvedeno„ [datum] 10:41:38, [příjmení] kód: [číslo]. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne [datum] byla zaslána na účet č. [bankovní účet] částka ve výši [částka].

4. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně žalované převedla na její účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši [částka], přičemž nebylo tvrzeno a ani prokázáno ničeho o tom, že by žalovaná žalobkyni tuto částky splatila. Zároveň ale soud nevzal za prokázanou tu skutečnost, že by žalovaná projevila vůči žalobkyni účinně vůli s žalobkyní uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], v níž vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.

5. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovanouo a žalobkyní došlo dne [datum] k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce (po předchozí žalobkyní tvrzené„ registraci“ žalované na webových stránkách [webová adresa]), když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku projev vůle – právní jednání svých stran. Smlouva o zápůjčce jako smluvní typ pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ ve sporu účastníků v občanském soudním řízení. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při jejich prokazování je významné zjišťování a dokládání i těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání smluvních stran a jakého obsahu uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.).

10. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaná učinila právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřila svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. Jelikož pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky [částka]), nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaná uzavřel způsobem tvrzeným žalobkyní předmětnou smlouvu s tvrzeným obsahem. Navíc soud k tomu uvádí, že i pokud by dospěl k závěru, že k uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce došlo, byla by smlouva absolutně neplatná, neboť žalobkyně ani přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala, že by zkoumala úvěruschopnost žalované.

11. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce (tedy ani sjednání poplatku za její poskytnutí) mezi žalovanou a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši [částka] posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vrátit.

12. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne [datum], kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů a s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky třetí pracovní den od odeslání. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu zamítl (výrok II.).

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.