10 C 181/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, co do zaplacení částky ve výši částka a částky ve výši částka, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované zápůjčku ve výši částka na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši částka ve lhůtě do datum. Žalovaná zápůjčku dosud nevrátila. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa, na níž si žalovaná nastavila dostupné parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, do níž zadala své osobní údaje, zaškrtla, že se seznámila se zněním smlouvy i všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla žalovanou podepsána elektronicky – příjmení zaslaným na telefonní číslo žalované. Žalobkyně požaduje zaplacení částky částka (tj. jistina + poplatek), zákonný úrok z prodlení, náklady vynaložené v souvislosti s prodlením v celkové výši částka dle čl. 2 smlouvy a dále smluvní pokutu ve výši částka dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši částka převodem na bankovní účet klienta č. bankovní účet. Klient se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, zápůjční úroková sazba činí 0 %. Zápůjčku se klient zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši částka do datum. Dle čl. 2 3. smlouvy v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády. Na místo podpisu žalované je uvedeno„ datum 10:41:38, příjmení kód: číslo. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne datum byla zaslána na účet č. bankovní účet částka ve výši částka.

4. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo spolehlivě prokázáno, že žalobkyně žalované převedla na její účet č. bankovní účet dne datum částku ve výši částka, přičemž nebylo tvrzeno a ani prokázáno ničeho o tom, že by žalovaná žalobkyni tuto částky splatila. Zároveň ale soud nevzal za prokázanou tu skutečnost, že by žalovaná projevila vůči žalobkyni účinně vůli s žalobkyní uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum, v níž vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů.

5. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovanouo a žalobkyní došlo dne datum k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce (po předchozí žalobkyní tvrzené„ registraci“ žalované na webových stránkách webová adresa), když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku projev vůle – právní jednání svých stran. Smlouva o zápůjčce jako smluvní typ pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ ve sporu účastníků v občanském soudním řízení. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při jejich prokazování je významné zjišťování a dokládání i těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání smluvních stran a jakého obsahu uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.).

10. Z předložených listin však nevyplývá, že by žalovaná učinila právní jednání takovými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřila svým elektronickým podpisem. Tedy dle názoru soudu nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. Jelikož pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z navržených a provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť tyto listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně (a to zaslání částky částka), nikoli ze strany žalované. Z žádných k důkazu provedených listin tedy nevyplývá, že žalovaná uzavřel způsobem tvrzeným žalobkyní předmětnou smlouvu s tvrzeným obsahem. Navíc soud k tomu uvádí, že i pokud by dospěl k závěru, že k uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce došlo, byla by smlouva absolutně neplatná, neboť žalobkyně ani přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala, že by zkoumala úvěruschopnost žalované.

11. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce (tedy ani sjednání poplatku za její poskytnutí) mezi žalovanou a žalobkyní, byl nárok žalobkyně na zaplacení skutečně poskytnuté částky ve výši částka posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal, a je povinen je tak k výzvě žalobkyně dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku vrátit.

12. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky částka vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne datum, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů a s ohledem na ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky třetí pracovní den od odeslání. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu zamítl (výrok II.).

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.