10 C 191/2025
č. j. 10 C 191/2025-29
V PLATNOSTIOkresní soud v Přerově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku představující dlužnou jistinu z půjčky, která byla v důsledku zjevné nepřiměřenosti úrokové sazby absolutně neplatná. Soud považoval smlouvy o půjčce za neplatné podle § 39 občanského zákoníku, protože jejich výše roční procentní sazby nákladů činila 199,4 %, což je v rozporu s dobrými mravami. Žalobkyně má právo na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od doby, kdy byla žalovanému výzvou k úhradě dluhu odeslána. Soud zamítl žalobu ve zbytku, protože smlouvy jako celek nejsou právně účinné.
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba xc co do zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa-číslo, VS: var. symbol.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum od původní věřitelky společnosti právnická osoba Tato společnost uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, jejímž předmětem byla půjčka ve výši částka poskytnutá v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v dohodnutých týdenních splátkách. Dne datum byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, jejímž předmětem byla půjčka ve výši částka poskytnutá v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v dohodnutých týdenních splátkách. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne datum.
2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení o úhradě kupní ceny, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně.
4. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce na základě, níž mu poskytla půjčku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši částka ve 52 týdenních splátkách po částka, RPSN činí 199,4 %.
5. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce na základě, níž mu poskytla půjčku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši částka ve 52 týdenních splátkách po částka, RPSN činí 199,4 %.
6. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka.
7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne datum, na základě písemné dohody, hotovostní peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce společně se souhrnným poplatkem částka v 52 týdenních splátkách po částka, v důsledku čehož roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 199,4 % a dne datum mu poskytla částku částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce společně se souhrnným poplatkem částka v 52 týdenních splátkách po částka, v důsledku čehož RPSN činila 199,4 %. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Původní věřitelka ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno písemně Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, ve lhůtě do datum.
8. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Původní věřitelka dále uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na základě, které postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Soud se dále zabýval obsahem smluv o půjčce, zejména výší RPSN z hlediska souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce jsou dle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatné. Mezi stranami ujednaná „cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku je ve vztahu k půjčené jistině zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 199,4 %. Nepřiměřenost sjednané výše ceny peněz (obchodního úroku) považuje soud za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. Soudu je z úřední činnosti známo, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů při sjednávání obchodních úroků v obdobné výši, tudíž by zřejmě neměla zájem uzavřít takovou smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku (obchodním úroku), v důsledku čehož soud tuto část smlouvy považuje za neoddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy o půjčce jako celku.
9. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti předmětných smluv soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky dle ustanovení § 457 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky částka představující dlužnou jistinu. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení, neboť žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) výzvou ze dne datum ve lhůtě do datum, odeslanou žalovanému dne datum. Splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení nastala až uplynutím dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění (výrok I.).
10. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně s ohledem na absolutní neplatnost předmětných smluv o půjčce (výrok II.)
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.