10 C 197/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D. advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] (tj. kapitalizované úroky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 21 %, odměna za zpracování půjčky ve výši [částka], náklady za hotovostní inkaso ve výši [částka]) v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky [částka] (tj. dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]), kapitalizované úroky [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně dále dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu poplatkem ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná celkem uhradila [částka]. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum].

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením pohledávky za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta půjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka].

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta půjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka], tj. úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], hotovostní inkaso splátek [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka].

6. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum].

7. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost na základě informací získaných od žalované a především na základě informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy o půjčce [číslo] kdy údaje byla zaznamenány do zákaznické karty.

8. Vzhledem k době uzavření smlouvy ([datum]) soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen „obč.zák.“) podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z. Soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce uzavřená dne [datum] nebyla platně uzavřena. Žalované jako spotřebitelce byla poskytnuta peněžní částka ve výši [částka] ve formě půjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

9. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

13. V daném případě žalobkyně tvrdila, že vycházela z údajů získaných od žalované uvedených v zákaznické kartě. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalované, jaké doklady žalovaná předložila, jaké ověřila. O této povinnosti tvrdit a prokázat byla žalobkyně u jednání poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně však žádné důkazy nenavrhla. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak předpokládá zákon a současná judikatura.

14. Vzhledem ke shora uvedenému je smlouva o půjčce č. [datum] uzavřená dne [datum] neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Žalovaná uhradila na tuto půjčku částku ve výši [částka], kterou soud započítal na poskytnutou jistinu ve výši [částka]. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] platí, že„ musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalovaného)“.

16. Soud proto vyhověl ohledně této půjčky co do zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni uvedeném v předžalobní výzvě ze dne [datum] (výrok II.). Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu zamítl (výrok III.).

17. Ohledně půjčky [číslo] uzavřené dne [datum] soud žalobě vyhověl, když žalobkyně v řízení prokázala uzavření půjčky a žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalovanou částku již uhradila nebo že by její závazek z této smlouvy zanikl jiným způsobem (výrok I.).

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s příslušenství, úspěšný byl co do zaplacení [částka] s příslušenstvím (95,59%) a neúspěšný co do zaplacení [částka] (4,41%). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 91,18 %.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství, kdy žalobkyně požadovala celkem zaplacení částky [částka] a měla úspěch co do zaplacení částky [částka] vč. příslušenství) a žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.