10 C 198/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Annou Coufalovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátkou titul . jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyním a), b) částku ve výši [částka] spolu s úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhaly po žalované zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnily tvrzením, že obě žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] zp. využití byt, v budově [adresa], zp. využití byt. dům, v části obce Přerov I – Město, na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. a obci [obec], každá k id. ½. Žalovaná výlučně užívala byt v období od prosince 2019 do srpna 2020 v rozsahu nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez právního důvodu a bez jakékoliv náhrady vůči žalobkyním. Žalovaná tímto omezila spoluvlastnické právo žalobkyň, které nemohly požívat užitky ze svých spoluvlastnických podílů, a žalovaná se tímto na jejich úkor bezdůvodně obohatila. [ulice] nájemné pro předmětný byt a danou lokalitu v roce 2020 činila dle Realitní kanceláře [právnická osoba] 9 000 – [částka] měsíčně. Žalobkyně požadují po žalované nájemné ve výši [částka] měsíčně (tj. 2/3 nájemného) x 9 měsíců, celkem [částka]. Žalobkyně řádně hradí odpovídající podíl na úhradách za fond údržby a oprav a odměnu za správu. Žalobkyně vyzvaly žalovanou k úhradě předžalobní výzvou odeslanou dne [datum].

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s nárokem uplatněným v žalobě nesouhlasí a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že předmětný byt užívala dlouhodobě spolu se svými rodiči a poté spolu se svým otcem až do jeho smrti dne [datum], užívala jeden pokoj, druhý pokoj užíval otec a další části bytu užívali společně. Žalovaná nabyla třetinový podíl k bytu po smrti své matky v dubnu 2017 O skutečnosti, že otec daroval svůj spoluvlastnický podíl k bytové jednotce žalobkyním každé k id. 1/3, se žalovaná dozvěděla až po úmrtí svého otce z dopisu žalobkyň ze dne [datum]. Po smrti otce zůstaly v bytě věci po otci, žalovaná se snažila domluvit s žalobkyněmi na jejich vyklizení a následném vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně měly po celou dobu k dispozici klíče od bytu, do něhož měly neomezený přístup, v užívání bytu jim nikdo nebránil. Žalovaná i nadále obývala pouze jeden pokoj, když v dalším byly věci po zemřelém otci a nemohla jej tedy užívat. Pro neshody s žalobkyněmi se žalovaná dne [datum] z bytu odstěhovala. Žalobkyně užívaly společnou garáž výlučně samy a žalované, která k ní vlastní spoluvlastnický podíl, odmítaly vydat klíče. Žalovaná po celou dobu hradila k rukám svého otce polovinu nákladů na bydlení, tedy prováděla úhrady nad rámec svého podílu a o vlastnickém právu žalobkyň k bytu a garáži nevěděla. Žalobkyně docházely do bytu kdykoliv chtěly, odnášely z bytu věci z majetku otce i před zahájením dědického řízení, samy nakládaly s garáží a věcmi v ní uloženými. Žalovaná nesouhlasí s úhradou nájemného ani s jeho výší. Po celou dobu až do [datum] hradila 50 % nákladů na byt. Žalobu považuje za neoprávněnou až šikanózní, když žalovaná nemohla užívat ani neužívala celý byt, když po celou dobu tam byly věci otce, žalovaná žalobkyním nikdy nebránila v užívání bytu a žalobkyně docházely do bytu kdykoliv chtěly. U jednání pak uvedla, že žalobkyně se až do smrti svého otce nepodílely na nákladech za byt, ona užívala vždy pouze ložnici, zčásti obývací pokoj a společné prostory na základě souhlasu otce, který obýval svůj pokoj, do něhož žalovaná neměla povoleno chodit. Obývací pokoj jí bylo otcem dovoleno užívat pouze zčásti. Žalobkyně se nikdy nedomáhaly užívání bytu, od paní [celé jméno žalobkyně] dostala žalovaná po smrti otce pokyn, že pokoj otce užívat nesmí, proti užívání dalšího pokoje žalovanou žalobkyně nikdy nic nenamítaly. Žalobkyně již našly kupce na bytu a garáž za [částka]. Žalovaná byt neužívala nad rámec svého podílu, žalovaná bydlí od října 2020 v pečovatelském domě a platí 1/3 nákladů za byt.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyň, které se bez předchozí řádné a včasné omluvy k jednání nedostavily. Právní zástupce žalobkyně zaslal do datové schránky soudu omluvu až dne [datum], když jednání ve věci se konalo dne [datum], z důvodu náhlé zdravotní indispozice, což žádným způsobem nedoložil a soud takovou omluvu nepovažuje za řádnou a včasnou.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [obec] I – Město, [adresa], byt. dům na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech domu a pozemku, každá vlastní podíl o velikosti 1/3.

5. Z potvrzení správce ze dne [datum] a výpisu plateb soud zjistil, že k bytové jednotce [číslo] v budově [ulice a číslo] v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň a žalované váznou ke dni [datum] pohledávky na zálohách spojených s užíváním bytu ve výši [částka].

6. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvaly žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] za bezdůvodné obohacení za období leden 2018 – březen 2020, [částka] představující 2/3 obvyklého nájmu za rok 2 020 a k úhradě přeplatku za prosinec 2019 – březen 2020 ve výši [částka].

7. Z přípisu žalované ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná reagovala na dopis žalobkyň ze dne [datum]. Žalovaná navrhovala, že by po skončení dědického řízení po otci chtěla prodat svůj spoluvlastnický podíl na bytě a garáži a požádala žalobkyně o klíč od garáže.

8. Z usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že se jedná o řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [příjmení], kdy majetek nepatrné hodonoty uvedený ve výroku I. usnesení byl vydán [jméno] [celé jméno žalobkyně].

9. Z přípisu žalované ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná reagovala na výzvu žalobkyň ze dne [datum].

10. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně navrhly řešení spoluvlastnictví k bytu tak, že by jim žalovaná vyplatila podíl na bytu dle odhadní ceny zpracované realitní kanceláří nebo prodejem nemovitosti a následné rozdělení peněz dle spoluvlastnických podílů s tím, že pokud nedojde k dohodě, pak žalobkyně postoupí svůj 2/3 podíl realitní kanceláři k prodeji/nájmu nebo spor postoupí k soudnímu řízení.

11. Z přípisu žalobkyň ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvali žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za období od prosince 2019 do července 2020 a k pravidelným úhradám částky [částka] měsíčně představující 2/3 obvyklého nájmu za rok 2020.

12. Z přípisu žalované ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná reagovala na přípis žalobkyň ze dne [datum], v němž uvedla, že s úhradou bezdůvodného obohacení nesouhlasí, když uvedla, že žalobkyně mají klíče od bytu, do bytu docházejí kdykoliv chtějí, odnášejí z bytu otcovy věci, mají do bytu přístup a žalovaná jim v jeho užívání nebrání.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslaly žalované předžalobní výzvu.

14. Žalovaná dále soudu předložila k důkazu potvrzení o úhradě nákladů za byt za období od prosince 2019 do [datum].

15. Z tržního ocenění nájmu nemovitých věcí zpracovaného Realitní kanceláří [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že realitní kancelář stanovila tržní nájemné bytové jednotky [číslo] částkou 9 000 – [částka] s tím, že ocenění bylo provedeno pouze na základě informací získaných od [celé jméno žalobkyně] bez zpřístupnění bytu. K tomu byly přiloženy nabídky nemovitostí na pronájem.

16. Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], když tento důkaz považoval za nadbytečný.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [obec] I – Město, [adresa], byt. dům na parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech domu a pozemku, každá vlastní podíl o velikosti 1/3. Žalovaná se stala podílovým spoluvlastníkem o velikosti 1/3 na základě usnesení soudu o vypořádání společného jmění manželů a dědictví Okresním soudem v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalovaná se staly podílovými spoluvlastníky k podílu každá k id. 1/3 na základě darovací smlouvy [číslo jednací] [datum] 2018 ze dne [datum]. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná byt obývala nejprve se svým otcem a zůstala bydlet v bytě i po jeho smrti dne [datum] až do [datum], kdy se z bytu odstěhovala. Mezi účastníky probíhala od února 2020 písemná komunikace ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví a od března 2020 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývaly žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání bytu. Dle vyjádření Realitní kanceláře [název kanceláře] z března 2020 činilo tržní nájemné za předmětný byt 9 000 – [částka] s tím, že odhad nájemného byl proveden bez zpřístupnění bytu pouze na základě informací poskytnutých žalobkyní.

18. Podle ustanovení § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

19. Podle ustanovení § 1126 odst. 1 o.z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.

20. Podle ustanovení § 1128 odst. 1 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

21. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně v řízení neunesly břemeno tvrzení a důkazní ohledně svých tvrzení, že žalovaná užívala předmětný byt nad rámec svého spoluvlastnického podílu a rovněž ohledně výše bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavily bez řádné a včasné omluvy, soud je nemohl poučit dle ustanovení § 118a o.s.ř. Soud z provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalovaná bydlela v bytě dlouhodobě se svými rodiči, po smrti své matky v dubnu 2017 získala spoluvlastnický podíl k bytu včetně společných části domu a pozemku o velikosti 1/3 s tím, že byt užívala na základě dohody se svým otcem, kdy užívala v bytě jeden pokoj, druhý pokoj užíval otec a dále se svolením svého otce jako většinového spoluvlastníka užívala zčásti obývací pokoj a další příslušenství bytu. Na nákladech za byt se podílela jednou polovinou hrazenou k rukám svého otce. Je zcela zjevné, že mezi žalovanou a otcem jako spoluvlastníky předmětné bytové jednotky existovala dohoda o užívání bytu, dle níž žalovaná mohla byt užívat v uvedeném rozsahu, přičemž ohledně úhrad byla dohoda taková, že žalovaná se podílela na úhradě nákladů na byt jednou polovinou. Žalobkyně se staly podílovými spoluvlastníky každá k podílu o velikosti 1/3 na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] s právním účinky vkladu [datum], přičemž byt i nadále obýval otec spolu s žalovanou až do své smrti dne [datum], aniž by žalovaná měla o nabytí spoluvlastnických podílů žalobkyněmi povědomost. Je evidentní, že žalobkyně stávající stav ohledně užívání bytu po celou dobu respektovaly, a to i po smrti otce v listopadu 2019, když z žádných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně s dohodou o užívání bytu vyslovily nesouhlas, kdy tento stav dle názoru soudu trval až do března 2020, kdy žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyzvali žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání bytu žalovanou nad rámec spoluvlastnického podílu. Pokud jde o přípis žalobkyň ze dne [datum], pak z tohoto přípisu nevyplývá nesouhlas žalobkyň s užíváním bytu žalovanou, ale dle názoru soudu se jedná pouze o návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví buď prodejem nemovitosti nebo vyplacením žalobkyň ze strany žalované. Rovněž z žádných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně projevily jakoukoliv snahu uzavřít s žalovanou dohodu o užívání bytu. Naopak z tvrzení žalované vyplývá, že žalobkyně vyloučily žalovanou z užívání společné garáže. Tvrzení a důkazy provedené v tomto řízení tak neumožňují, aby soud dospěl k přesvědčivému závěru o tom, že žalovaná užívala v rozhodném období předmětný byt nad rámec svého spoluvlastnického podílu a zda bylo žalobkyním nějakým způsobem znemožněno nebo bráněno byt užívat. V daném případě se tak jedná o situaci, kdy žalobkyně pouze nerealizovaly své vlastnické právo, aniž by existovala překážka, která by jim v tom bránila a tedy samotné užívání bytu žalovanou, aniž by bylo zřejmé, že se tak dělo nad rámec jejího podílu, nemůže bez dalšího vést ke vzniku bezdůvodného obohacení. Navíc soud v daném případě nemá za prokázanou ani výši takového bezdůvodného obohacení na základě ocenění realitní kanceláře, provedené bez zpřístupnění bytu, a z předložených srovnatelných nabídek není zřejmé, zda se skutečně jedná o srovnatelné byty a realizované nabídky, a to i za situace, kdy žalovaná s výší takto stanoveného tržního nájemného nesouhlasila. Ani v tomto případě soud nemohl žalobkyně vzhledem k jejich nepřítomnosti poučit dle § 118a o.s.ř. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

22. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když v řízení úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala.