10 C 198/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který byl vyplacen dle článku IV. odst. 4.3 smlouvy. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny, žalovaný se smlouvou souhlasil, což vyplývá z odsouhlasené smluvní dokumentace a doložení souhlasu s inkasem a potvrzení o verifikační platbě. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně vždy k 15. dni měsíce, celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila [částka] (tj. [částka] jistina a [částka] sjednané úroky), zapůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně a RPSN 38,64 % ročně (čl. IV. smlouvy). Na žádost byly žalovanému poskytnuty doplňkové služby, a to doplňková inkasní služba, doplňková služba„ PODPORA“, která zahrnuje možnost odkladu splátek úvěru vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne [datum] ve výši [částka] (tj. splátka úvěru, splátka inkasní služby [částka] a splátka doplňkové služby Podpora ve výši [částka]). Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne [datum], v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky a sankce za upomínku ve výši [částka], dále mu zaslala upomínku ze dne [datum], v níž žalovaného vyzvala k úhradě splátky úvěru, sankce ve výši [částka] a sankce za zaslání druhé upomínky ve výši [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru (čl. V [číslo]) a naúčtování sankcí vyplývajících ze smlouvy o úvěru, kdy celková dlužná částka činila [částka]. Tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], úroků ve výši [částka], částky za inkasní služby ve výši [částka] (64 splátek x [částka]), částky za doplňkovou službu Podpora odklad ve výši [částka] (64 splátek x [částka]), nemoc [částka] (64 splátek x [částka]), práce [částka] (64 splátek x [částka]), náklady na upomínky [částka] ([částka] za první upomínku, [částka] za druhou upomínku), smluvní úroky za prodlení inkasní služby ve výši [částka] (čl. II. smlouvy), smluvní pokuta za prodlení úvěru ve výši 48,60 (čl. V. smlouvy), smluvní pokuta ve výši [částka] (čl. V. 5.5. smlouvy). Žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] (tj. dlužná jistina [částka], náklady na upomínky [částka] a smluvní pokuta [částka]) od [datum] do zaplacení, smluvní úroky ve výši 0,1 % denně z částky [částka] (tj. dlužná částka za inkasní služby ve výši [částka] a dlužná částka za služby Podpora ve výši [částka]) od [datum] do zaplacení. V dlužné částce [částka] představující dlužné úroky žalobkyně zohlednila částku [částka] zaplacenou žalovaným. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost posoudila dle dotazníku o posouzení bonity žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních příjmů, a to na základě výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a databáze neplatných dokladů. Od žalovaného si pro tyto účely vyžádala kopii občanského průkazu, doklad o příjmu a výpis z bankovního účtu. U žalovaného byl koeficient DSTI 14,32 % a DTI 0,22, tj. naprosto vyhovující v mezích dle doporučení ČNB, kdy neexistovala pochybnost, že žalovaný s příjmem [částka] měsíčně, úvěr nebude splácet. Příjem žalovaného činil [částka] měsíčně, náklady žalovaného činily [částka], splátky úvěru [částka], tj. zůstatek žalovaného činil [částka] měsíčně, žalovaný neměl záznam v insolvenčním rejstříku ani centrální evidenci exekucí, dle výpisu z nebankovního registru rating B – úvěrovatelný, pracovní poměr na dobu neurčitou. Dle žalobkyně nebyla žádná pochybnost o schopnosti žalovaného splatit úvěr.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z listiny označené příloha [číslo] ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavřené dne [datum] žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem – dotazník k posouzení bonity žadatele, kopie rodného listu žalovaného, kopie občanského průkazu a jeho lustrace v databázi neplatných dokladů, lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku, lustrací žalovaného v databázi [webová adresa], přílohou A - metodika a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, výplatního lístku za leden [rok], výpisu z běžného účtu žalovaného za leden [rok] soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěru, za účelem čehož si od žalovaného vyžádala informace o jeho osobě (občanský průkaz), o jeho příjmech výpisem z běžného účtu žalovaného a výplatních lístků, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný byl v té době zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s měsíčním čistým příjmem ve výši [částka] za leden. Výdaje žalovaného měly činit [částka] měsíčně, měsíční závazky žalovaného v celkové výši [částka], měsíční zůstatek [částka]. Z výpisu z nebankovního registru bylo zjištěno, že výsledné skóre lustrace je B bez bližšího vysvětlení. Výpisem z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí bylo prokázáno, že žalovaný nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] vč. příloh 1 až 7 a žádostí o doplňkové služby bylo zjištěno, že žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu v elektronické podobě. Smlouva není podepsána žalovaným, v úvodu úvěrové smlouvy je autorizační doložka, z níž bylo zjištěno, že IP adresy je [číslo], čas podpisu 11:05:40, SMS kód [číslo], který byl potvrzení z telefonního čísla [číslo], což je dle identifikace účastníků v záhlaví smlouvy o úvěru telefonní číslo žalovaného. O uzavření úvěrové smlouvy svědčí listiny„ detail pohybu – platba převodem uvnitř banky“ (týkající se transakce ve výši [částka] dne [datum] uvnitř banky a částky [částka] dne [datum]). Z těchto listin ve spojení s článkem X. odst. [číslo] smlouvy soud zjistil, že žalovaný dne [datum] zaslal na bankovní účet žalobkyně verifikační platbu ve výši [částka]. Žalobkyně se v úvěrové smlouvě zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] (článek IV. smlouvy) a žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku společně se sjednaným úrokem v kapitalizované výši [částka] (článek IV. odst. 4.9 smlouvy ve spojení s čl. IV. odst. 4.5, dle něhož byla sjednána roční úroková sazba ve výši 23 %) vrátit formou 72 měsíčních splátek ve výši [částka] splatných vždy k 15. dni v měsíci (článek V. odst. 5.1). Z článku IV. odst. 4.3 úvěrové smlouvy ve spojení s listinami dále citovanými v tomto odstavci bylo zjištěno, že částka úvěru ve výši [částka] měla být žalovanému poskytnuta tak, že částka [částka] byla na základě žádosti spotřebitele vyplacena za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného, což bylo prokázáno listinou„ detail pohybu – platba převodem uvnitř banky“, z níž vyplývá, že částka [částka] byla převedena uvnitř banky z jednoho účtu žalobkyně na druhý. Z listiny potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně potvrdila doplacení úvěru [číslo]. [příjmení] ve výši [částka] byla v souladu s úvěrovou smlouvou vyplacena na bankovní účet žalovaného, výplata této částky byla prokázána listinou„ detail pohybu – bezhotovostní platba“, dle níž byla tato částka dne [datum] zaslána na účet žalovaného. [příjmení] ve výši [částka] pak byla dle ujednání ve smlouvě započtena na úhradu nákladů žalobkyně (bod 4.8 smlouvy). Dále bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně zasílala žalovanému opakované upomínky k úhradě dlužné částky, a to ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně dále předložila k důkazu potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum], potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka].

5. V článku V. odst. 5.5 úvěrové smlouvy [číslo] si účastníci pro případ prodlení s úhradou dlužné částky sjednali možnost žalobkyně prohlásit celou úvěrovou pohledávku za splatnou za podmínky, že žalovaný dluh neuhradí ani po dvou upomínkách. Konkrétně bylo sjednáno, že žalobkyně zašle žalovanému postupně první a druhou písemnou upomínku, které se považují za doručené 10. kalendářní den od podání k přepravě a v každé z upomínek bude stanovena dodatečná lhůta k úhradě 5 kalendářních dnů od doručení. V článku V odst. 5.4 smlouvy si účastníci sjednali poplatek za první upomínku ve výši [částka] a poplatek za druhou upomínku ve výši [částka]. Z článku II. odst. [číslo] Přílohy 4 (smlouvy o inkasní službě) bylo zjištěno, že pro případ zesplatnění úvěru byla sjednána povinnost žalovaného uhradit zbývající část sjednaného poplatku za inkasní službu. Z článku II. odst. [číslo] Přílohy 4 (Smlouvy o inkasní službě) bylo zjištěno, že účastníce pro případ zesplatnění úvěru postupem popsaným v odstavci 9 odůvodnění tohoto rozsudku sjednaly nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení. Z článku II. odst. [číslo] Přílohy 6 (smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA) bylo zjištěno, že pro případ zesplatnění úvěru byla sjednána povinnost žalovaného uhradit zbývající část sjednaného poplatku za doplňkovou službu PODPORA. Z článku II. odst. [číslo] Přílohy 6 (smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA) bylo zjištěno, že pro případ zesplatnění úvěru si smluvní strany sjednaly nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení.

6. Z dalších předložených důkazů (znalecký posudek [číslo] metodika a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, auditní zpráva produktu – spotřebitelský úvěr, článek z webové stránky [webová adresa] atd.) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

7. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (ve znění jednotlivých příloh), na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] tak, že částka [částka] byla započtena na úhradu předchozího úvěru žalovaného u žalobkyně ([číslo]), částka [částka] byla vyplacena na účet žalovaného a částka [částka] byla započtena na administrativní náklady žalobkyně. Úvěr se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem v kapitalizované výši [částka], poplatku za inkasní službu ve výši [částka] měsíčně a poplatku za doplňkovou službu Podpora ve výši [částka] formou 72 měsíčních splátek ve výši [částka]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, zaslala mu žalobkyně dne [datum] první upomínku a dne [datum] druhou upomínku. Žalovaný v řízení netvrdil, že svůj závazek z úvěrové smlouvy uhradil, netvrdil ani neprokazoval ani jinou skutečnost, na jejímž základě by peněžité závazky žalovaného plynoucí z úvěrové smlouvy zanikly ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.

19. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka].

20. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

21. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi účastníky smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto úvěrovaný, uzavřel s žalobkyní, jakožto úvěrující, v písemné formě smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 zákona č. 257/2016 Sb., a to konkrétně tak, že smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum] podepsali za použití elektronických komunikačních prostředků v souladu s § 561 odst. 1 o. z. O uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným svědčí také další provedené důkazy, zejména na straně žalovaného zaslání autorizační platby z jeho bankovního účtu na bankovní účet žalobkyně. Jinými slovy žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru mezi účastníky.

22. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně tvrdila a prokazovala, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala jeho úvěruschopnost s odbornou péčí a k prokázání svých tvrzení předložila soudu důkazy (výplatní lístky žalovaného, výpis z účtu žalovaného, výpisy z registrů), soud uzavřel, že žalobkyně dostála své povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, když řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že byla podána důvodně.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání - žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2 x [částka], a úkon (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].