10 C 210/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso ve výši [částka] v 43 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel úvěr podle dohodnutých podmínek, na tento nárok žalovaný uhradil částku [částka]. Žalovaný s touto společností dále uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit ve 43 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný uhradil na tuto zápůjčku [částka]. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením pohledávky za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako zákazník uzavřel se společností [právnická osoba] jako úvěrujícím smlouvu, na jejímž základě mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem [částka] v 43 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku hotovostní režim splátek [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil k rukám věřitele částku [částka]. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako zákazník uzavřel se společností [právnická osoba] jako úvěrujícím smlouvu, na jejímž základě mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem [částka] v 43 týdenních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku hotovostní režim splátek [částka]. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil k rukám věřitele částku [částka]. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum].

5. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného, je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v kartě. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný pracoval u zaměstnavatele [právnická osoba] jako svářeč, mzda žalovaného činila [částka], výdaje celkem [částka] (tj. nájem, inkaso [částka], výdaje domácnosti [částka], splátky [částka], telefon [částka]), použitelný příjem činil [částka]. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný pracoval u zaměstnavatele [právnická osoba] jako zámečník, mzda žalovaného činila [částka], výdaje celkem [částka] (tj. nájem, inkaso [částka], výdaje domácnosti [částka], telefon [částka]), použitelný příjem činil [částka].

6. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce nebyly platně uzavřeny. Žalovanému jako spotřebiteli byly poskytnuty peněžní částka ve výši [částka] a [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

7. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

14. V daném případě žalobkyně tvrdila, že vycházela z údajů žalovaného uvedených v zákaznické kartě, z čehož vyplývá, že aktivně úvěruschopnost neprověřovala. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalovaného, jaké doklady žalovaný předložil, jaké ověřil a k důkazu navrhla pouze kartu zákazníka. Příjmy ani výdaje žalované a jejího manžela nebyly žádným věrohodným způsobem doloženy. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak předpokládá zákon.

15. Vzhledem ke shora uvedenému jsou obě smlouvy o zápůjčce neplatné pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušují veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce částku ve výši [částka] a žalovaný na tuto zápůjčku uhradil částku [částka], pak soudu tuto částku započítal na poskytnutou jistinu a na jistinu ve výši [částka] soud započítal částku uhrazenou žalovaným ve výši [částka], tedy v případě půjčky [číslo] žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] platí, že„ musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalovaného)“.

17. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zčásti vyhověl co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 od [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeného v předžalobní výzvě ze dne [datum] (výrok I.) a ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu zamítl (výrok II.).

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.