10 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro částka Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit , stát, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, -, číslo, , VS: , var. symbol, .

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny , částka, , dlužného poplatku , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku od právní předchůdkyně společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno písemně. Právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, (kapitalizované úroky , částka, s úrokovou sazbou 14,75 % ročně, poplatek za zpracování půjčky , částka, a za komfortní a flexibilní splácení , částka, ) v 65 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná uhradila celkem , částka, .

2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu pohledávek soud zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou.

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši , částka, , v žádosti uvedla, že je vdaná, žije v nájemním bydlení, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské/rodičovské dovolené, má příjem ve výši , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , měsíční výdaje , částka, .

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (tj. úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , poplatek za komfortní a flexibilní splácení , částka, ) v 65 týdenních splátkách po , částka, s úrokovou sazbou 86 %, RPSN 162,48 %. Žalovaná si sjednala doplňkovou službu pojištění.

6. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, do , datum, .

7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila , částka, .

8. Z dalších listinných důkazů soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, původní věřitelka poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná spolu s poplatky a úrokem zavázala původní věřitelce vrátit v pravidelných týdenních splátkách (viz odst. 5 rozsudku). Žalovaná sdělila původní věřitelce prostřednictvím žádosti o úvěr informace o svých osobních a majetkových poměrech. Žalovaná uhradila , částka, . Žalobkyně odvozuje svou aktivní legitimaci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

10. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka v průběhu ověřování majetkové situace žalované před poskytnutím peněžních prostředků měla k dispozici doklady uvedené v listině označené jako karta zákazníka (v průběhu řízení žalobkyně ani jeden z uvedených dokladů soudu nedoložila) nebo že by původní věřitelka jakýmkoliv způsobem ověřovala úvěrovou historii žalované u jiných bankovních či nebankovních poskytovatelů zápůjček a úvěrů, resp. že by zkoumala, zda proti žalované nejsou vedeny exekuce.

11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. (s obsahem blíže vymezeným v odst. 3 rozsudku). Původní věřitelka uzavřela dne , datum, s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě, které původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným vč. jejího příslušenství z uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.

17. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

18. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z, Anonymizováno, , název, (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován , právnická osoba, ) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. Tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“19. Co se týče rozložení důkazního břemeno, tak , právnická osoba, v rozsudku ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , název, . , jméno FO, a další) vyložil čl. , právní předpis, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod , číslo, její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle , právnická osoba, zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

20. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru ověřila žalovanou sdělené informace o jeho osobních a majetkových poměrech oproti dokladům, které jí měla žalovaná předložit, tak tuto spornou skutečnost v průběhu celého řízení nijak neprokázala, neboť žádný z uváděných dokladů soudu nedoložila. Žalobkyně neprokázala ani ověření žalovanou sdělené informace o absenci jakýchkoliv dalších uvěrových závazků u jiných společností poskytujících úvěry či půjčky, nebo informaci, že proti žalované nejsou vedeny exekuce. Jak přitom vyplývá ze shora citované judikatury, úvěrující nenaplní zákonný požadavek na posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého prohlášení úvěrovaného. Za tohoto stavu soud nemohl na základě provedených důkazů učinit závěr, zda původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě, že by soud nemohl žalobě v celém rozsahu vyhovět pro nedostatečná tvrzení či nedostatečně označené důkazy, byla soudem vyzvána k jejich doplnění a jednání bylo za tímto účelem odročeno, k čemuž soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

21. S ohledem na neprokázání posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele lze považovat za jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele (rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci , spisová značka, -, právnická osoba, ., v. , název, ).

22. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalované dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaná neprokázala (ani netvrdila), že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené jejím možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury , právnická osoba, tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelského úvěru do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť účastnici si novou dobu splatnosti nedohodli. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalovaného), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit (§ 87 odst. 3 ZoSÚ). Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši , částka, a uhradila celkem , částka, , soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, .

23. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným neuhrazenou jistinu, neboť tyto nároky vyplývají z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

24. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.

26. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2. a položky 1.