10 C 228/2022

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] splatný do 30 dnů od poskytnutí spolu s poplatkem [částka] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kdy při uzavírání smlouvy je ověřována identita žadatele. V případě vyplacení úvěru musí klient uhradit [částka] na bankovní účet žalobkyně. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, [příjmení], centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, dále podrobila žalovaného credit scoringu, posoudila příjmovou a výdajovou stránku atd. Žalovaný si prodlužoval splatnost úvěru tzv. korunovým odkladem a tzv. desetiprocentním odkladem. Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši [částka], poplatku [částka], poplatku za prodloužení korunovým odkladem [částka] a desetiprocentním odkladem [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Dne [datum] byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslána částka [částka]. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, jejímž předmětem byl hotovostní bezúčelový úvěr ve výši [částka] splatný do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Dne [datum] byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslána částka [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. Soud v projednávaném případě uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, přičemž se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se v daném případě zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno důkazní, že úvěruschopnost prověřovala. O této povinnosti ji soud nemohl poučit dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. s ohledem na její omluvenou nepřítomnost u jednání. Smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na uvedené soud vyhověl žalobě co do nezaplacené jistiny v zákonné třídenní lhůtě s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení (výrok I.) Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1 zákona) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na shora uvedené zamítl (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení [částka], úspěšná byla co do zaplacení [částka] (76,4%) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (23,6%). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 52,8 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. odměna [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tj. [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].