10 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro částka s přísl.

I. Žaloba se zamítá co do zaplacení: částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, částky ve výši částka, úroku ve výši 59,79 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím jedinečného kódu, který mu byl poskytnut. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka dne datum, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokovou sazbou 59,79 % ročně ve 48měsíčních splátkách ve výši částka počínaje měsícem dubnem rok. Žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do databází SOLUS a NRKI. Žalovaný uhradil na úvěr částku v celkové výši částka. Součástí splátky byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši částka (příloha č. hodnota ke smlouvě). Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka (smluvní pokuta částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů), žalobkyni toto právo vzniklo u splátek č. hodnota, 17, 19, 20. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši částka (právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dní), žalobkyni toto právo vzniklo u splátek č. hodnota, 9, 10, 13, 15, 16, 17, 19, 20. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatického zesplatnění úvěru ke dni datum. V bodě 6. smlouvy byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od datum do zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo ujednáno, že sjednané úroky poběží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok poběží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně požaduje úhradu nové jistiny úvěru ve výši částka, smluvní pokuty dle bodu 6. 1 smlouvy ve výši částka, náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši částka, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od datum do zaplacení, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Potvrdil, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru a že dne datum obdržel od žalobkyně částku částka. Na úvěr v období od datum do datum uhradil celkem částku částka a dále uhradil částku částka. Podle žalovaného je smlouva o úvěru v rozporu s dobrými mravy, je absolutně neplatná, a to jednak z důvodu sjednaného úroku ve výši 59,79 % ročně, požadované smluvní pokuty a poplatků. Rovněž namítl nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy.

3. Z listiny „název – výpis z databáze název“ soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil, neboť se jedná o dotaz ke dni datum ohledně počtu exekucí, smlouva o úvěru však byla uzavřena již v březnu rok.

4. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

5. Z prohlášení klienta informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka, celková splatná částka částka, výpůjční úroková sazba 59,79 % ročně, RPSN 79,22 %. Z přihlášky do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne datum soud zjistil, že žalovaný si sjednal pojištění schopnosti splácet úvěry. Dokument je podepsán jedinečným kódem číslo.

6. Z hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že je tam uvedeno, že měsíční příjem žalovaného činil částka, výdaje životní minimum částka, výdaje na bydlení částka, celkem výdaje částka, rezerva částka. Dále se tam uvádí, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba, je svobodný, má střední vzdělání a forma bydlení vlastní. Dokument je podepsán jedinečným kódem číslo.

7. Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že v prosinci rok byla žalovanému vyplacena mzda ve výši částka, v lednu částka, v únoru částka, v březnu částka. Z výplatního lístku žalovaného za únor rok soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila částka.

8. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ke dni datum soud zjistil, že u žalovaného nejsou žádné záznamy.

9. Z výpisu z NRKI ke dni datum soud zjistil, že skóre žalovaného činí číslo, tj. kategorie III. (maximální počet bodů do interní název, nízké riziko, nejlepší segment zákazníků).

10. Ze sdělení bank k výši úrokové sazby za neúčelové spotřebitelské úvěry v prvním čtvrtletí rok ve výši částka při splatnosti 48 měsíců soud zjistil, že roční úroková sazba u název, a.s. činila 17,2 %, u název, a.s. činila 4,9 – 21,2 %; u název jméno FO 9,39 %; u právnická osoba. 6,9-17,9 %; u právnická osoba 15,4 %; u právnická osoba. 14,81 % a u právnická osoba 12,74 %.

11. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný od žalobkyně na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum obdržel peněžní prostředky ve výši částka. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný se zavázal se vrátit částku v celkové výši částka (úroková sazba 59,79 %, RPSN 79,22 %, ujednány smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalovaného) ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka. Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjišťovala výdělkové poměry žalovaného na základě předložených výpisů z běžného účtu za období prosinec rok až březen rok a výplatního lístku za únor rok, takto bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného za toto období činil částka. Žalovaný na úvěr uhradil částku v celkové výši částka. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. spisová značka nebo rozsudek právnická osoba ze dne datum sp. zn. spisová značka 19. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána z údajů poskytnutých žalovaným i z dostupných evidencí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila listiny označené jako výpis záznamů z registru SOLUS, výpis z registru NRKI, doklady o výši mzdy žalovaného a kopii občanského průkazu žalovaného. Z předložených listin je patrné, že žalobkyně se dostatečně nezabývala schopností žalovaného úvěr splácet, resp. za zjištěných okolností mu úvěr poskytnout neměla. Žalobkyně zjistila příjmy žalovaného ze zaměstnání, avšak naprosto rezignovala na skutečné zjišťování výdajů žalovaného, neboť ty určila výhradně na základě tvrzení žalovaného a spokojila se s částkou životního minima a částkou na bydlení ve výši částka za bydlení, což je částka zcela nereálná, byť žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním. V hodnocení klienta je uvedeno, že neměl žádné splátky, nicméně není zřejmé, zda žalobkyně tuto skutečnost prověřila. Žalobkyně ani netvrdila, že provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí, což lze považovat za základní krok ke zjištění toho, zda žalovaný hradí své závazky a lze mu úvěr poskytnout, existenci dalších závazků a výši splátek. Dotaz na exekuce byl učiněn až ke dni datum, přičemž smlouva byla uzavřena dne datum. Průměrný čistý příjem žalovaného činil částka, výdaje žalovaného měly činit dle hodnocení klienta částka. Pokud pak žalobkyně předložila výpis ze registru SOLUS, tak z něj není nic patrné. Z žádných předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně řádně prověřila výdaje žalovaného, existenci exekucí a dalších závazků.

20. Soud uzavřel, že žalobkyně ani přes poučení soudu neprokázala, že řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr před poskytnutím úvěru a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

21. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě byla sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši 59,79 % ročně s RPSN ve výši 79,22 % a žalovaný měl při úvěru částka zaplatit celkem částka, což je 2,65násobek úvěru. Takovou výši úroku, která výrazně převyšuje úrokové sazby běžné pro spotřebitelské úvěry, soud považuje za naprosto nepřiměřenou, neboť vede k nepřiměřenému obohacení žalobkyně a nepřiměřenému postihu žalovaného. Takovou výši úroku proto soud považuje za rozpornou s dobrými mravy v souladu konstantní judikaturou právnická osoba. (viz např. usnesení právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka a mnohé další, a dále nález právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Smlouva o úvěru jako celek by tedy byla (i pokud by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného) z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků, jejichž výše se příčí dobrým mravům, absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Ve smlouvě o úvěru jsou ujednání o smluvních pokutách a jiných platbách (náklady vzniklé s prodlením) sjednány výlučně v neprospěch žalovaného a smlouva neobsahuje odpovídající ustanovení, která by adekvátně sankcionovala také případné neplnění smluvních povinností ze strany žalobkyně, proto by, pokud by smlouva o úvěru jako celek nebyla neplatná z důvodů shora uvedených, bylo nutno nyní uplatňovanou smluvní pokutu i ostatní smluvní pokuty a další platby v neprospěch žalovaného ve smyslu § 1813 o. z. považovat za zakázaná ujednání, přičemž k zakázaným ujednáním se ve smyslu § 1814 o. z nepřihlíží.

22. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o. z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. jméno.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, adresa: právnická osoba. název). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek právnická osoba ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

23. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši částka, na který žalovaný žalobkyni již uhradil částku v celkové výši částka.

24. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť žalovaný již poskytnutou jistinu zcela uhradil (výrok I.).

25. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalovaného učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření, účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka a 1 úkonu (účast u vyhlášení rozhodnutí) ve výši částka, tj. odměna celkem částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 4 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 4 započaté půlhodiny po částka cestou ze sídla advokáta (adresa a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky jméno FO jméno FO, registrační značka SPZ za dvě cesty z město do adresa a zpět (celkem ujeto 130 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši částka ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,2 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu název 95 oktanů ve výši částka (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí částka (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.