10 C 232/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky. 1. příjmení žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě nájemní smlouvy ze dne datum žalobce pronajal žalovanému prostory sloužící k podnikání, a to p.č. st. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova adresa obec I – obec, vše zapsané na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec. Předmětem nájemní smlouvy byly prostory v I. nadzemním podlaží nemovitosti o výměře 60 m2. V čl. III. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši částka, vodné a stočné částka, vše splatné k 20. dni v měsíci za měsíc následující. Žalobce dal žalovanému dne datum výpověď z nájmu z důvodu neplacení nájemného. Nájem skončil k datum. Žalovaný dluží žalobci nájemné za měsíce září 2018 – listopad 2019 v celkové výši částka. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené dne datum a přílohy číslo soud zjistil, že žalobce přenechal žalovanému do užívání prostory sloužící k podnikání v prvním nadzemní podlaží budovy adresa na ul. ulice v obec (obchod o výměře 60 m2) za účelem provozování obchodu se smíšeným zbožím. V čl. III. smlouvy si strany sjednaly nájemné ve výši částka měsíčně a platbu za vodné a stočné částka, splatné 20. den v měsíci na měsíc následující. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od datum. Podle čl. V odst. 5.2 má-li strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční a počítá se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

4. Z výpovědi smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne datum soud zjistil, že žalobce vypověděl smlouvu uzavřenou dne datum z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nájemného za období září 2018 – červen 2018 s tříměsíční výpovědní dobou.

5. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka.

6. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, na základě níž žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci do dočasného užívání prostory sloužící k podnikání v prvním nadzemní podlaží budovy adresa na ul. ulice v obec (obchod o výměře 60 m2) za účelem provozování obchodu se smíšeným zbožím. Smluvní strany si ujednaly nájemné ve výši částka měsíčně a zálohy na vodné a stočné částka měsíčně splatné vždy do 20. dne v měsíci na měsíc následující. Žalobce nájemní vztah vypověděl dne datum z důvodu prodlení žalovaného s úhradou plateb za období září 2018 – červen 2018 s tím, že nájemní poměr skončil k datum. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky písemnými výzvami.

8. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle ustanovení § 2312 o.z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strany k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční.

10. Po provedeném dokazování a právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem vznikl nájemní poměr na dobu neurčitou ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. o.z., jehož předmětem byly prostory sloužící k podnikání, přičemž tento nájemní poměr skončil výpovědí ze strany žalobce z důvodu prodlení žalovaného s úhradou plateb za užívání prostor za dobu delší než tři měsíce. Žalovaný takto žalobci dluží platby za užívání prostor za dobu od září 2018 do listopadu 2019 v celkové výši částka. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužnou částku již uhradil, soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku částka a přiznal žalobci i nárok na zákonné úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. (výrok I.).

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto třem úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.