Okresní soud v Přerově · Rozsudek

10 C 235/2024

č. j. 10 C 235/2024-71

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 16 Co 180/2025-116

Rozhodnuto 2025-03-25 · ZMENA · ECLI:CZ:OSPR:2025:10.C.235.2024.1

  1. OS Přerov 10 C 235/2024-71
  2. KS Ostrava 16 Co 180/2025-116

Citované zákony (18)

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Anny Coufalové a přísedících JUDr. Miluše Hrnčiříkové Ph. D. a Mgr. Hany Foltasové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem sídlo zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro určení trvání pracovního poměru

I. Určuje se, že pracovní poměr žalobce u žalované založený jmenováním ze dne , datum, trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k , tituly před jménem, , adresa, , advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že jeho pracovní poměr založený jmenováním dne , datum, trvá. Žalobu odůvodnil tvrzením, že dne , datum, uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, v níž byl sjednán druh práce zástupce ředitele pro praktické vyučování. V měsíci lednu , rok, ho tehdejší ředitel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, opakovaně požádal, aby ukončil svůj pracovní poměr u žalované ve funkci zástupce ředitele s tím, že si již našel náhradu. Žalobce s tím nesouhlasil. Následně mu , tituly před jménem, , jméno FO, dal podepsat vzdání se vedoucího pracovního místa ke dni , datum, s tím, že pokud se nevzdá dobrovolně, pak ho odvolá bez udání důvodu. Žalobci byla nabídnuta pracovní pozice učitele s úvazkem , číslo, a učitele odborného výcviku s úvazkem , číslo, , což žalobce odmítl, neboť tato pozice neodpovídala jeho zkušenostem a pracovní kvalifikaci. Dne , datum, se žalobce dostavil k řediteli školy, kde mu bylo sděleno, že na návrh nově jmenovaného zástupce ředitele pro praktické vyučování žalobce jmenuje do funkce vedoucí učitel odborného výcviku, nejdříve mu byla předložena dohoda o změně pracovní smlouvy, dle níž byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do , datum, . Žalobce obdržel dokument z , datum, na základě, kterého byl jmenován vedoucím učitelem odborného výcviku s účinností od , datum, . Žalobce má za to, že tímto jmenováním mu vznikl pracovní poměr vedoucího učitele na dobu neurčitou. S ohledem na zdravotní důvody žalobce tuto funkce začal vykonávat od , datum, . Dne , datum, žalobce nastoupil na rehabilitační pobyt v , právnická osoba, , adresa, , kam mu bylo doručeno oznámeno o skončení pracovního poměru k , datum, . Žalobce dosud nebyl odvolán z funkce vedoucího učitele odborného výcviku, proto má za to, že jeho pracovní poměr u žalované stále trvá. Žalobce je přesvědčen, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť je zřejmé, že mezi účastníky panuje nejistota o jejich vzájemném vztahu a vyřešení této otázky jejich vztah napevno postavit, tj. existenci práv a povinností vyplývajících z případného pracovněprávního vztahu.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí. Podle ní pracovní poměr žalobce skončil uplynutím sjednané doby dne , datum, . Pracovní poměr žalobce byl u žalované založen pracovní smlouvou ze dne , datum, , neboť v té době pozice zástupce ředitele nespadala do kategorie jmenovaných pozic, zároveň bylo v pracovní smlouvě dohodnuto odvolání a vzdání se této funkce. Žalobce se této funkce vzdal k , datum, . Zároveň byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy na základě, níž došlo ke změně délky trvání pracovního poměru na dobu určitou do , datum, . Současně s uzavřením této dohody bylo žalobci předloženo jmenování vedoucím učitelem odborného výcviku, který žalobce převzal dne , datum, . Žalobce byl na sjednanou dobu trvání pracovního poměru do , datum, jmenován vedoucím učitelem odborného výcviku. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by jmenováním vznikl žalobci nový pracovní poměr jako vedoucího učitele na dobu neurčitou. Jmenováním ze dne , datum, došlo u žalobce pouze ke změně druhu vykonávané práce, což nemělo vliv na trvání pracovního poměru. Pracovní poměr založený jmenováním vzniká pouze u těch osob, které předtím nebyly v pracovním poměru u zaměstnavatele, u něhož byly do funkce jmenovány. V případě jmenování dosavadního zaměstnance dochází jmenováním ke změně druhu práce. Pracovní poměr žalobce zanikl uplynutím sjednané doby, proto odvolání žalobce z funkce nebylo zapotřebí.

3. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi zaměstnavatelem , právnická osoba, a , právnická osoba, a žalobcem jako zaměstnancem, sjednaná druh práce zástupce ředitele pro praktické vyučování, den nástupu do práce , datum, , pracovní poměr byl uzavřena na dobu neurčitou.

4. Z listiny „vzdání se vedoucího pracovního místa“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se ke dni , datum, vzdal vedoucího pracovního místa zástupce ředitele pro praktické vyučování ke dni , datum, .

5. Ze zápisu z jednání mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, konaného dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, proběhlo jednání v návaznosti na jednání s , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, a bylo dohodnuto, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl k , datum, odvolán z funkce , název, a přijal nabídku na jmenování do funkce , název, v případě, že , tituly před jménem, , jméno FO, bude vykonávat funkci , název, . , tituly před jménem, , jméno FO, navrhl zařazení do funkce druhého , název, od , datum, na školní rok , rok, s tím, že vypomůže , název, a , název, při organizaci úseku praktického vyučování, skončí i dříve, pokud jim to půjde. Ředitel školy přislíbil zvážit oba návrhy.

6. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že na základě dohody o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou do , datum, .

7. Z listiny ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl s účinností od , datum, jmenován podle § 33 odst. 3 zákoníku práce vedoucím učitelem odborného výcviku , právnická osoba, . Žalobce listinu převzal dne , datum, .

8. Z návrhu výpovědi soud zjistil, že ředitel školy , tituly před jménem, , jméno FO, předložil žalobci návrh výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. c), § 73a odst. 2 zákoníku práce z důvodu, že žalobce se vzdal funkce zástupce ředitele pro praktické vyučování a nabídku na nové pracovní zařazení nepřijal.

9. Z návrhu dohody o rozvázání pracovního poměru soud zjistil, že žalobci byla , tituly před jménem, , jméno FO, předložen návrh dohody o rozvázání pracovního poměru k , datum, . Dohodu žalobce neuzavřel.

10. Z nabídky změny pracovního poměru spočívající ve změně druhu práce ze dne , datum, soud zjistil, že ředitel školy , tituly před jménem, , jméno FO, nabídl žalobci pracovní pozici učitele odborných předmětů elektro , číslo, úvazku a současně učitele odborného výcviku , číslo, úvazku. Listinu žalobce převzal dne , datum, .

11. Z přípisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce reagoval na nabídku ředitele školy ze dne , datum, a požádal o doplnění návrhu pracovních pozic.

12. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že ředitel školy , tituly před jménem, , jméno FO, reagoval na přípis žalobce ze dne , datum, ohledně nabídnutých úvazků.

13. Z přípisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce sdělil řediteli školy, že bude k dispozici dne , datum, ohledně dohodnuté schůzky.

14. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že ředitel školy , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil žalobci, že trvá na ukončení pracovního poměru uplynutím doby k , datum, a vyzval žalobce, aby dne , datum, se dostavil za účelem předání klíčů a dalšího zapůjčeného majetku.

15. Z výstupního listu zaměstnance soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé nezjistil.

16. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že zaměstnavatel vyzval žalobce, aby ho informoval o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

17. Z potvrzení o zaměstnání ze dne , datum, vystaveného žalovanou soud zjistil, že , právnická osoba, vystavila potvrzení, že žalobce byl v pracovním poměru od , datum, do , datum, .

18. Z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé nezjistil.

19. Z vnitřního předpisu žalované č. , hodnota, č.j. , spisová značka, organizační řád ze dne , datum, soud zjistil, že v části II. organizační členění článek 5 bodu 2. je uvedeno, že škola se po stránce organizační člení na organizační útvary: úsek ředitele, úsek teoretického vyučování, úsek praktického vyúčování: zástupce ředitele nebo vedoucí učitel odborného výcviku, dílny , adresa, , dílny , adresa, , odloučené pracoviště , číslo, , , adresa, ; úsek výchovy mimo vyučování a úsek provozně ekonomický. V bodu 12. se mimo jiné uvádí, že činnostmi vedoucího učitele odborného výcviku (teoretického vyučování) může být pověřen na základě jmenování ředitele školy kterýkoli učitel odborného výcviku (teoretického vyučování), který splňuje odbornou pedagogickou způsobilost a který bude vykonávat činnosti vedoucího pracovníka. V článku 7 ostatní vedoucí pracovníci školy bodu 1. se uvádí, že ostatními vedoucími pracovníky jsou zástupci ředitele školy pro pedagogické úseky, vedoucí , název, (ti tvoří s ředitelem školy vedení školy), vedoucí učitelé, vedoucí jídelny a další pracovníci oprávnění řídit zaměstnance ve smyslu ZP a tohoto organizačního řádu. Součástí je i příloha č. , hodnota, – organizační schéma, kdy organizační útvar praktického vyučování je tvořen zástupcem ředitele pro , název, , dvěma vedoucími učiteli odborného výcviku, kteří mají pod sebou učitele odborného výcviku.

20. Z platového výměru žalobce soud zjistil, že žalobce pobíral příplatek za vedení ve výši , číslo, % z nejvyššího platového stupně.

21. Z popisu pracovních činností žalobce jako vedoucího učitele odborného výcviku platného od , datum, soud zjistil, že náplní práce žalobce bylo mimo jiné zastupovat na úseku praktického vyučování přechodně nepřítomného nadřízeného (, název, ), kontrolovat, organizovat pedagogickou, odbornou, metodickou práci učitelů odborného výcviku, provádět pravidelnou kontrolní a hospitační činnosti, řídit, kontrolovat práci učitelů , název, z hlediska bezpečnosti práce, hodnotit jejich pracovní výsledky atd.

22. Z popisu pracovních činností zástupce ředitele pro praktické vyučování platného od , datum, soud zjistil, že náplní práce zástupce ředitele pro praktické vyučování bylo mimo jiné koordinovat vzdělávání odborného výcviku, řídit, organizovat, kontrolovat za pedagogickou a odbornou úroveň a výsledky vzdělávání, vést zaměstnance úseku praktického vyučování, organizovat, řídit, provádět hospitační a kontrolní činnost , název, atd.

23. Z výpovědi bývalého ředitele školy , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl ředitelem školy od roku , rok, do , datum, . Již v roce , rok, předpokládal, že v roce , rok, bude končit s funkcí ředitel a chtěl, aby , tituly před jménem, , jméno FO, svou funkci ukončil a vystřídal ho někdo jiny, než nastoupí nový ředitel. S , tituly před jménem, , jméno FO, se dohodli, že skončí ve funkci k , datum, . Nabídl mu místo učitele teoretického vyučování a učitele praktického vyučování a následně se dohodli, že , tituly před jménem, , jméno FO, bude vykonávat vedoucího učitele odborného výcviku s tím, že zaškolí nového zástupce ředitele. Každý vedoucí zaměstnanec, který má pod sebou další zaměstnance, které může řídit, dostává jmenovací dekret. Vedoucí učitel je podřízen zástupci ředitele praktického vyučování. Nátlak z jeho strany na žalobce nebyl. Následně uvedl, že jmenovaní jsou zaměstnanci, kteří vedou útvary školy, což vyplývá z organizačního řádu. Multistupeň řízení znamená, že zaměstnanec má právo řídit další podřízené, což vyplývá z organizačního řádu. Vedoucí učitel řídí mistry na různých pracovištích. Žalobce byl jmenován, protože si myslel, že je to dobře, probíral to s personalistkou. Pracoviště praktické výuky netvoří samostatné útvary. Uvedl, že neměl v úmyslu žalobce jmenovat na dobu neurčitou.

24. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , právnická osoba, soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalované od , datum, , kdy byl na pozici mistra, od , datum, byl ve funkci zástupce ředitele pro teoretickou výuku, od , datum, do , datum, byl ve funkci zástupce ředitele pro praktickou výuku a od , datum, je na pozici učitel odborných předmětů. Byli dohodnuti s ředitelem, že předá funkci zástupce ředitele pro teoretickou výuku paní , jméno FO, a mu předá funkci , tituly před jménem, , jméno FO, , tuto dohodu ředitel školy porušil. Svědek jmenování do funkce nepodepsal z důvodu, že u toho nebyl , tituly před jménem, , jméno FO, . Bylo mu nabídnuto, aby dělal učitele odborných předmětů, což nepřijal, proto mu byla dána výpověď. Nakonec mu ředitel školy dal zpětně k podpisu jmenování zástupcem ředitele praktické výuky ke dni , datum, s podmínkou, že , tituly před jménem, , jméno FO, bude dělat vedoucího učitele odborné výuky a bude ho v jeho nepřítomnosti zastupovat. Ředitel nakonec tomuto požadavku vyhověl. , tituly před jménem, , jméno FO, byl jmenován vedoucím učitelem, jinak by to dělat nemohl. Ve škole byly již od roku , rok, tři pracoviště odborné výuky, každé pracoviště měl vedoucího učitele na základě jmenování. Od roku , rok, nebo , rok, tam byli již pouze dva vedoucí učitelé, kteří byli vždy jmenováni. Vedoucí učitel vykonává jednak pedagogickou činnost, dále se stará o bezpečnost, řídí mistry, má kontrolní a dozorující činnost. Systém závěrečných zkoušek ovládal pouze , tituly před jménem, , jméno FO, , proto svědek trval na tom, aby tuto funkci vykonával, aby se od něho mohl učit. Svědek řídil úsek praktické výuky.

25. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že bývalý ředitel se již dva roky před těmito událostmi snažil dostat ze školy, našel si někoho jiného na jeho místo. Ředitel ho přesvědčoval, aby se vzdal funkce do konce února, což žalobce odmítl. Toto odmítl i podruhé. Poté za ním znovu ředitel přišel a dal mu podepsat listinu se vzdáním se funkce s tím, že jinak ho může odvolat. Žalobce listinu podepsal, neboť nechtěl jít na úřad práce, že si zachrání alespoň dva platy. , tituly před jménem, , jméno FO, za ním přišel s tím, že by po něm převzal jeho funkci. Chtěl, aby žalobce zůstal alespoň jeden školní rok, aby se zaučil. , tituly před jménem, , jméno FO, podmínil převzetí funkce tím, že žalobce zůstane ve škole alespoň jeden školní rok. Ředitel napřed nereagoval a stupňoval tlak na žalobce, aby odešel ze školy. Nabídl mu míst učitele odborných předmětů na půl úvazku a místo učitele odborného výcviku na půl úvazku. Došlo k tomu, že , tituly před jménem, , jméno FO, nepodepsal jmenování a řediteli nezbylo, než mu vyhovět a žalobce nechat ve škole. Dne , datum, . si ředitel školy zavolal žalobce a nejprve mu dal podepsat dodatek k pracovní smlouvě s tím, že skončí k , datum, a poté mu dal jmenování do funkce vedoucího učitele odborného výcviku. Následně byl žalobce v pracovní neschopnosti do , datum, , poté mu volal , tituly před jménem, , jméno FO, , aby nastoupil do školy, že si neví rady se závěrečnými zkouškami. Po závěrečných zkouškách žalobce nastoupil do , právnická osoba, , adresa, , uzdravil se , datum, . V té době mu přišel ze školy dopis, aby odevzdal klíče. , tituly před jménem, , jméno FO, mu řekl, že byl jmenován a že neví, proč by měl odcházet ze školy. Nakonec byl odejit ze školy, což považoval za nečestné jednání, ve školství pracoval , číslo, let. Původně byly ve škole , číslo, pracoviště (učiliště), v jejichž čele stáli , číslo, zástupci ředitele, kteří byli následně nahrazeni vedoucími učiteli. Podle žalobce samostatné organizační útvary učilišť byly přejmenovány na pracoviště, jinak se nic nezměnilo. Vedoucí učitel byl vždy jmenován. Od , datum, vedl úsek praktického vyučování , tituly před jménem, , jméno FO, . Od , datum, měl jeden pracovní poměr na pozici vedoucího učitele odborného výcviku.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobci vznikl pracovní poměr u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, , v níž byl sjednán den nástupu do práce dne , datum, , pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly na právu zaměstnavatele odvolat zaměstnance z pracovního místa a právu zaměstnance vzdát se tohoto místa. Přípisem ze dne , datum, se žalobce vzdal funkce zástupce ředitele pro praktické vyučování k , datum, . Žalobci byla nabídnuta pracovní pozice učitele odborných předmětů elektro na , číslo, úvazku a současně učitele odborného výcviku , číslo, úvazku, což žalobce odmítl. Dne , datum, proběhlo jednáním mezi tehdejším ředitelem školy , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a dne , datum, proběhlo jednání mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobcem s tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl k , datum, odvolán z funkce zástupce ředitele teoretické výuky a současně mu byla nabídnuta funkce zástupce ředitele pro praktickou výuku. , tituly před jménem, , jméno FO, nabídku přijal za podmínky, že žalobce bude vykonávat funkci vedoucího učitele odborného výcviku. Žalobce s návrhem souhlasil. Dne , datum, mu byla předložena k podpisu dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, , dle níž byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou do , datum, . Na základě listiny ze dne , datum, byl žalobce s účinností od , datum, jmenován dle § 33 odst. 3 zákoníku práce vedoucím učitelem odborného výcviku , právnická osoba, . Přípisem ze dne , datum, a ze dne , datum, žalovaná informovala žalobce, že trvá na ukončení pracovního poměru ke dni , datum, a vyzvala ho k předání věcí. Platovým výměrem účinným od , datum, byla žalobci přiznán tarifní plat, osobní příplatek, příplatek za vedení ve výši , číslo, % z nejvyššího platového stupně a zvláštní příplatek – skup. , číslo, . Podle organizačního řádu školy ze dne , datum, je žalovaná členěna na organizační útvary: úsek ředitele (ředitel, sekretariát ředitele a personalistika, školní matrika), úsek teoretického vyučování: zástupce ředitele pro , adresa, a , adresa, , sekretariát zástupce ředitele, archiv, školní matrika; úsek praktického vyučování: zástupce ředitele nebo vedoucí učitel odborného výcviku, dílny , adresa, , dílny , adresa, , odloučené pracoviště , adresa, , , adresa, ; úsek výchovy mimo vyučování: zástupce ředitele pro , název, nebo vedoucí vychovatel pro místa poskytovaného vzdělání a služeb na , adresa, a , adresa, , současně vede školní jídelnu a úsek provozně ekonomický: technickohospodářská správa – zásobování, sklady, údržba, ostraha a ekonomické oddělení s úklidem. Úsek praktického vyučování zabezpečuje výkony v oblasti výchovy a vzdělávání týkající se odborného výcviku. Praktické vyučování se uskutečňuje na těchto pracovištích: v budovách dílen v ulici , adresa, , , adresa, , dále na odloučeném pracovišti v , adresa, a rovněž na pracovištích fyzických a právnických osob, které mají se školou uzavřenou smlouvu. Úsek praktického vyučování může být řízen buď zástupcem ředitele pro praktické vyučování nebo jedním z vedoucích učitelů odborného výcviku, kterého určí ředitel školy. Zástupce ředitele, resp. vedoucí učitel metodicky řídí a organizují práci dalších učitelů odborného výcviku, organizují praxi na externích pracovištích u firem, zabezpečují výkony v oblasti výchovy a vzdělávání atd. Zástupci ředitele a další vedoucí úseků jsou do funkce ustanoveni ředitelem školy na základě pracovní smlouvy nebo jmenováni a jsou mu přímo podřízeni. Další vedoucí pracovníci (tzn. vedoucí učitelé, vedoucí jídelny,...) jsou vedoucími pracovníky ve znění ustanovení tohoto organizačního řádu (viz funkční schéma) a na základě písemného pověření specifikovaného v popisu pracovních činností, které je opravňuje k zastupování školy v určitých přesně vymezených a definovaných činnostech, řídí a organizují práci svých přímých podřízených a je jim vyplácen příplatek za vedení dle § 124 odst. 4 zákoníku práce. Podle organizačního řádu činnostmi vedoucího učitele odborného výcviku (teoretického vyučování) může být pověřen na základě jmenování ředitelem kterýkoli učitel odborného výcviku (teoretického vyučování), který splňuje odbornou pedagogickou činnost a který bude vykonávat činnosti vedoucího pracovníka ve smyslu nařízení vlády č. , hodnota, z , datum, . Ředitel může vedoucí pracovníky kdykoli z funkce odvolat a tito pracovníci mají právo se takové funkce vzdát. Součástí organizačního řádu i příloha č. , hodnota, funkční schéma pracovních míst platné od , datum, , které schematicky znázorňuje organizační strukturu. Pokud jde o organizační útvar praktického vyučování tak ten tvoří zástupce ředitele pro praktické vyučování, dva vedoucí učitelé odborného výcviku a další učitelé odborného výcviku. Z popisu pracovních činností žalobce jako vedoucího učitele odborného výcviku vyplývá, že žalobce měl mimo jiné vykonávat vzdělávací a výchovnou činnost v praktickém vyučování (odborném výcviku), zastupoval zástupce ředitele pro praktické vyučování, a dále mimo jiné řídil, kontroloval a organizoval pedagogickou, odbornou, metodickou práci učitelů odborného výcviku, prováděl pravidelnou kontrolní činnost, zabezpečoval proškolování a přezkušování učitelů odborného výcviku, prováděl pravidelnou kontrolní činnost atd.

27. Podle ustanovení § 11 zákona č. 262/2006 Sb. vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

28. Podle ustanovení § 33 odst. 1, 3 písm. f) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem16a); nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího organizačního útvaru příspěvkové organizace.

29. Podle ustanovení § 40 odst. 1 zákoníku práce obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.

30. Podle ustanovení § 73a odst. 1, 2, 3 zákoníku práce odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. Byl-li pracovní poměr vedoucího zaměstnance jmenováním založen nebo změněn na dobu určitou, neskončí-li jeho pracovní poměr dříve, skončí uplynutím doby (§ 48 odst. 2).

31. Podle ustanovení § 124 odst. 1, 2, 3, 4 zákoníku práce vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Příplatek za vedení přísluší také a) zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, a to v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci, b) zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, a to od prvého dne zastupování. Příplatek přísluší za stejných podmínek stanovených pro zastupovaného vedoucího zaměstnance.

32. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je čin není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

33. Soud se v projednávaném případě nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení a dospěl k závěru, že je dán, neboť se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu. Žalobce v řízení tvrdí, že jeho pracovní poměr stále trvá, zatímco žalovaná zastává opačné stanovisko. Z toho je zřejmé, že mezi účastníky panuje nejistota o jejich vzájemném vztahu a objektivně je tedy dán právní zájem žalobce na vyjasnění tohoto stavu. Právě vyřešení otázky trvání pracovního poměru může napevno postavit dosud nejasný právní vztah mezi účastníky a může vyřešit nejen otázku základu případné žaloby na peněžité plnění, ale zároveň by napevno postavilo i existenci ostatních práv a povinností z (případného) pracovněprávního vztahu vyplývajících.

34. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o. s. ř. (srov. například rozsudek bývalého , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. , hodnota, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník , rok, ). Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou – při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o. s. ř. (srov. například rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. , hodnota, v časopise Soudní judikatura č. , hodnota, , ročník , rok, ).

35. Jmenováním se zakládá pracovní poměr v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis nebo v případech taxativně uvedených v § 33 odst. 3 zákoníku práce. Pracovní poměr jmenováním vzniká pouze u těch osob, které nebyly v pracovním poměru k zaměstnavateli, u něhož byly do funkce jmenovány. V případě jmenování některého z dosavadních zaměstnanců zaměstnavatele dochází jmenováním ke změně druhu práce a mění se právní postavení zaměstnance. Jmenování je sice jednostranné právní jednání, jímž se zakládá pracovní poměr, ale podmínkou platnosti tohoto právního jednání je souhlas zaměstnance s tímto jednáním. Jmenováním se zakládá pracovní poměr pouze v případech vedoucího pracovního místa, tj. u vedoucích zaměstnanců (k tomu srov. § 11), to znamená, že prvním předpokladem, aby mohlo dojít ke jmenování, je, že se jedná o vedoucího zaměstnance. Nicméně pracovní poměr se zakládá jmenováním pouze v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis, nebo v případech, které jsou taxativně uvedeny v § 33 odst. 3 písm. a) až g). V jiných případech nelze jmenováním pracovní poměr založit a vice versa, v případech uvedených v § 33 odst. 3 nelze naopak založit pracovní poměr pracovní smlouvou. Pokud by však k takové situaci v praxi přesto došlo, pak to ještě neznamená, že nevznikl platně pracovní poměr, a to zvláště, pokud zaměstnanec začne práci vykonávat. Pokud z projevu vůle zaměstnavatele je jasně patrná jeho vůle, aby zaměstnanec jmenované pracovní místo vykonával a z projevu vůle fyzické osoby souhlas s výkonem vedoucího pracovního místa, pak došlo k platnému vzniku pracovního poměru. Na takový pracovní poměr je ovšem třeba pohlížet jako na pracovní poměr založený jmenováním, to znamená, že zaměstnanec bude z uvedeného místa odvolatelný podle § 73 odst. 1 a může se jej rovněž vzdát. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa pracovní poměr vedoucího zaměstnance nekončí, nicméně § 73a odst. 2 v tomto případě za předpokladu, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance obdobnou práci nebo ji zaměstnanec odmítne, zakládá výpovědní důvod. I pokud jmenovaný zaměstnanec není z pracovního místa odvolán či se ho nevzdá, je s ním možno skončit pracovní poměr jako se zaměstnancem, u kterého pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou. Jinými slovy, i na jmenovaného zaměstnance se vztahuje obecná úprava skončení pracovního poměru (§ 48 a násl.) a pracovní poměr může skončit nejen dohodou, výpovědí či okamžitým zrušením pracovního poměru, ale dokonce i zrušením ve zkušební době, pokud byla se jmenovaným zaměstnancem zkušební doba sjednána (§ 35 odst. 2). Jmenováním může být založen pracovní poměr na dobu neurčitou i na dobu určitou. Pracovní poměr jmenování vzniká pouze u těch osob, které předtím nebyly v pracovním poměru k zaměstnavateli, u něhož byly do funkce jmenovány. V případě jmenování některého z dosavadních zaměstnanců zaměstnavatele dochází jmenováním ke změně druhu práce. Navíc se však mění i právní postavení zaměstnance. Jmenováním se z dosavadního zaměstnance, jehož pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou, stává jmenovaný zaměstnanec. Právním důsledkem kromě změny druhu práce je i skutečnost, že zaměstnanec se stává ze jmenovaného pracovního místa odvolatelný podle § 73. (, příjmení, , , adresa, . § 33 [Vznik pracovního poměru]. In: , příjmení, , , adresa, , , příjmení, . Zákoník práce. , číslo, . vydání. , adresa, : , právnická osoba, . , příjmení, , , rok, , s. , číslo, , marg. č. , hodnota, –, číslo, .)

36. Novela ZPr č. 362/2007 Sb., která nabyla účinnosti , datum, , výrazným způsobem rozšířila okruh jmenovaných zaměstnanců u shora vymezených zaměstnavatelů. Před touto novelou, tj. do , datum, , byli v okruhu jmenovaných zaměstnanců kromě vedoucích (ředitelů) vyjmenovaných zaměstnavatelů (v případě státu vedoucích organizačních složek státu) dále již jen vedoucí jejich organizačních jednotek. Uvedená novela nahradila pojem organizační jednotka pojmem organizační útvar. Pod pojmem organizační útvar je možno zahrnout podstatně širší škálu případů než pod pojem organizační jednotka. Dle důvodové zprávy k této novele je třeba za organizační útvar považovat každý útvar, který byl vytvořen podle organizačních předpisů vydaných zaměstnavatelem, například organizačním řádem. S tímto se lze ztotožnit, avšak vyplývá z toho jednoznačný závěr, že jmenovaným zaměstnancem je u zaměstnavatelů uvedených v § 33 odst. 3 písm. a) až g) každý vedoucí zaměstnanec na jakémkoli, tedy i na posledním stupni řízení (k pojmu vedoucí zaměstnanec možno odkázat na § 11 odst. 4). Pojem „organizační útvar“ příspěvkové organizace je značně široký. Důvodová zpráva k zákonu č. 362/2007 Sb., kterou došlo k novelizaci zákoníku práce a k zavedení tohoto pojmu do jeho textu, uvádí, že „za organizační útvar bude třeba považovat každý vnitřní útvar, který byl vytvořen podle organizačního předpisu (např. organizační řád) vydaného zaměstnavatelem. Úkolem organizačního předpisu však nebude určovat, které místo vedoucího zaměstnance má být obsazeno povinným jmenováním, a které ne, nýbrž pouze stanovit (určit) organizační útvary (stupně řízení) v organizační struktuře zaměstnavatele.“ To v praxi znamená, že za organizační útvar je třeba považovat každý útvar/úsek příspěvkové organizace, ať již zřízený v organizačním řádu nebo stanovený organizačním schématem („organigramem“). , právnická osoba, k tomu dále uvedl (viz rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ): „Jmenovaným zaměstnancem u zaměstnavatelů uvedených v ustanovení § 33 odst. 3 písm. a) až g) zák. práce je tak každý vedoucí zaměstnanec na jakémkoli, tedy i na posledním, stupni řízení.“ V podstatě tedy každý vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace řídí určitý organizační úsek, a jeho místo je tedy jmenovaným místem ve smyslu ust. § 33 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. S těmito zaměstnanci by tedy neměly být uzavírány pracovní smlouvy, ale zaměstnanci by měli být na takové vedoucí pracovní místo jmenováni. Na pracovní místo může být jmenována nejen fyzická osoba, která u zaměstnavatele dosud nebyla zaměstnána; zákon nevylučuje (nezakazuje) jmenovat do funkce též fyzickou osobu, která u zaměstnavatele již pracuje (například v pracovním poměru vzniklém pracovní smlouvou, popřípadě jmenováním na jiné pracovní místo). V posléze uvedeném případě dochází jmenováním na pracovní místo ke změně v obsahu pracovního poměru (srov. § 40 odst. 1 zák. práce); vždy se mění druh vykonávané práce, a, má-li zaměstnanec vykonávat pracovní místo, na něž byl jmenován, jinde, než kde dosud pracoval, dochází ke změně též v místě výkonu práce. Právní postavení zaměstnance, který byl na pracovní místo jmenován v době, kdy již u zaměstnavatele pracoval, se po provedeném jmenování v dalším neliší od postavení těch, jejichž pracovní poměr u zaměstnavatele jmenováním teprve vzniká.

37. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že na základě jmenování žalobce ze dne , datum, došlo ke změně v obsahu pracovního poměru původně vzniklého na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, tak, že jednak došlo ke změně druhu práce na vedoucího učitele odborného výcviku a současně došlo ke změně právního postavení žalobce na pracovní poměr založený jmenováním. Vzhledem k tomu, že ve jmenovací listině nebyla určena doba, na kterou má být žalobce jmenován, platí, že žalobce byl jmenován na dobu neurčitou a pokud nebyl dosud odvolán, jeho pracovní poměr stále trvá. Protože za organizační útvar ve smyslu ustanovení § 33 odst. 3 zák. práce je třeba považovat každý vnitřní útvar, který byl vytvořen podle organizačních předpisů vydaných zaměstnavatelem, a žalobce byl podle organizace žalované ve funkci vedoucího učitele odborného výcviku (sám podřízený zástupci ředitele pro praktické vyučování, které rovněž zastupoval), je nepochybné, že byl vedoucím zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 11 zákoníku práce na určitém stupni řízení žalované, tedy ve vedoucí funkci, u které nemůže pracovní poměr vzniknout jinak než jmenováním, a že k jeho jmenování do této funkce shora popsaným způsobem také došlo. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a určil, že pracovní poměr žalobce u žalované stále trvá (výrok I.).

38. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě , částka, do , datum, a ve výši , částka, od , datum, . V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání , datum, , , datum, a , datum, ) ve výši mimosmluvní odměny , právnická osoba, 500 Kč a 3 x , částka, , tj. odměna celkem , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, x 2 úkony a , částka, x 3 úkony, tj. , částka, . Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 6 započatých půlhodin po , částka, cestou ze sídla advokáta do , adresa, a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši , částka, . Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky , tovární značka automobilu, , registrační značka , SPZ, , město, do , adresa, a zpět dne , datum, (celkem ujeto 48 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši , částka, ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 6,8 litrů na 100 km a ceně 1 litru , název, oktanů ve výši , částka, (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši , částka, . Cestovné osobním vozidlem tovární značky , tovární značka automobilu, , registrační značka , SPZ, , město, do , adresa, a zpět dne , datum, a , datum, (celkem ujeto 96 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši , částka, ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,4 litrů na 100 km a ceně 1 litru , název, oktanů ve výši , částka, (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, (výrok II.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.