10 C 252/2019

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno se sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa 2. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa 3. celé jméno žalované bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o vyklizení nemovité věci,

I. Žalovaný 1) je povinen vyklidit pozemek p. [číslo] orná půda a pozemek p. [číslo] orná půda, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaní 2) a 3) byli povinni vyklidit pozemek p. [číslo] orná půda a pozemek p. [číslo] orná půda, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], se zamítá.

III. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobcům a), b), c) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [jméno], advokáta.

IV. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce b) je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce c) je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali vyklizení shora uvedených nemovitostí s odůvodněním, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku p. [číslo] orná půda a pozemku p. [číslo] orná půda, vše v k. ú. a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] každý vlastní podíl o velikosti 1/3. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku p. [číslo] orná půda, pozemku p. [číslo] orná půda, vše v k. ú. a obci [obec], zapsané na listu vlastnictví č. [číslo]. Pozemky žalovaných sousedí s pozemky žalobců. Žalobci zjistili, že jejich pozemky užívají žalovaní, proto je vyzvali k doložení právního titulu k jejich užívání. Žalovaný 1) reagoval na výzvu žalobců tak, že se cítí být řádným uživatelem, když uvedl, že v roce 1992 vyzvali zemědělský podnik [příjmení] [jméno] o navrácení pozemků. Na základě této žádosti jim [právnická osoba] vytýčil dle protokolu ze dne [datum] pozemky, které nyní užívají. Pozemky byly dle protokolu řádně vytýčeny a předány k užívání. Dle žalobců se zřejmě jedná o institut tzv. zatímního bezplatného užívání, který dle § 25 zákona č. 503/2012 Sb. v roce 2013 zanikl. Není pravdivé prohlášení pana [celé jméno žalovaného], že z těchto pozemků platí daň, neboť daň platí vlastníci (tj. žalobci). Žalovaní odmítli návrh žalobce pana [celé jméno žalobce] na výměnu pozemků. Žalovaní na pozemku postavili stavbu, k níž žalobci nikdy neudělili souhlas, dále byla na pozemku vybudována studna. K předmětným pozemkům nemá právo žádná třetí osoba. Matka žalobce 3) paní [jméno] [příjmení] dala předmětné pozemky dne [datum] do nájmu Zemědělskému družstvu [obec] (pozemky [číslo] které byly přečíslovány na [číslo] a [číslo], následně pronajala pozemky na základě smlouvy ze dne [datum] Soukromé rolnické společnosti [právnická osoba] za účelem provozování zemědělské výroby na dobu určitou do [datum], smlouva byla prodloužena do [datum]. Matka žalobce 3) vypověděla pacht dne [datum] s odůvodněním, že na pozemku p. [číslo] je vybudována bez stavebního povolení chata s garáží, že na pozemku jsou vzrostlé stromy a na pozemku [adresa] je vybudována zahrádka s ovocnými stromy. Žalovaní užívají předmětné pozemky neoprávněně, žalobci mají za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 1040 až § 1042 občanského zákoníku, a proto se domáhají vyklizení těchto nemovitostí.

2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že žalobu považují za nedůvodnou. Žalovaní požádali o vydání pozemků [číslo] a [číslo] (nyní [číslo] a [číslo]), o jiné pozemky nežádali. Jednalo se o žádost o obnovení držby, neboť žalovaní nikdy k těmto pozemkům vlastnické právo nepozbyli, na těchto pozemcích do té doby hospodařilo družstvo. Na základě žádosti došlo k vytýčení pozemků, kdy se na místě samém sešli zástupci družstva a žalovaným označili reálný pozemkový prostor označený kolíky. V té době nebyly patrné hranice pozemků. Žalovaní tvrdí, že předmětné pozemky p. [číslo] vydrželi na základě mimořádného vydržení, svou dobrou víru opírají o okolnosti předání vymezeného pozemkového prostoru. Skutečnosti, že se zcela neúmyslně a zřejmě omylem ujali i držby části pozemku p. [číslo] vyšlo najevo teprve po obdržení výzvy ze strany žalobců na podzim [rok] a následném geometrickém zaměření pozemků. Dlouhodobá držba trvající 25 let nasvědčuje dobré víře žalovaných, zejména proto, že skutečný vlastník by při obvyklé péči o svůj majetek nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud žalobci po dobu 25 let užívání svých pozemků žalovanými strpěli, pak to ukazuje na skutečnost, že sami žalobci si nebyli vědomi, že žalovaní se ujali držby i části jejich pozemků.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], každý vlastní podíl o velikosti 1/3.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [číslo] soud zjistil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], žalovaný 1) podíl o velikosti ½ a žalovaní 2) a 3) rovněž podíl o velikosti ½.

5. Z rozhodnutí [stát. instituce], stavební úřad [číslo] soud zjistil, že stavební úřad rozhodl o dodatečném povolení stavby zahradního domku na pozemku parc. [číslo] a [číslo] ZE v k. ú. [obec] a současně vydal souhlas s jejím užíváním, kdy stavebníky byli [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného], bytem [adresa žalovaného a žalované], bytem [adresa žalovaného]. Předmětnou stavbu postavili bez stavebního povolení.

6. Z výzvy k nápravě a výzvy k jednání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovaného 1) k jednání.

7. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 1) reagoval na výzvu žalobců ze dne [datum] tak, že uvedl, že v roce 1992 vyzvali zemědělský podnik„ [příjmení] [jméno]“ o navrácení pozemků, na základě této jejich žádosti jim [právnická osoba] [obec] vytýčil dle protokolu z [datum] pozemky, které užívají, kdy z protokolu je patrné, že pozemky byly řádně vytýčeny a byly jim předány k užívání. Skutečnost, že družstvo a [název instituce] nejednali se současnými majiteli, není chybou žalovaného. Žalovaný odmítl žalobcům předložit listinu prokazující důvod užívání předmětných pozemků žalovaným.

8. Ze sdělení správce daně z nemovitých věcí [číslo jednací] – [číslo] soud zjistil, že finanční úřad potvrdil, že [celé jméno žalobce] byla za pozemky orné půdy p. [číslo] v [katastrální uzemí] vyměřena daň z nemovitých věcí za zdaňovací období roku [rok] ve výši spoluvlastnického podílu 1/3.

9. Z protokolu o vyčlenění pozemků v rámci jednoduché pozemkové úpravy ze dne [datum] soud zjistil, že v protokolu se uvádí, že pro projednání nároku a výměry požadované vlastníkem k vydání, bylo závazně projednáno vydělení půdy v k. ú [číslo] pozemků dosud užívaných ZD [obec], a to p. [číslo] – [celé jméno žalované], [celé jméno žalovaného] 0,849 ha, p. [číslo] [příjmení] [jméno] 0, [číslo] ha, náhradní v sousedství [číslo], [číslo] – 0, [číslo] ha. Jako vlastník je v záhlaví označen [celé jméno žalovaného], připojeny jsou podpisy [celé jméno žalovaného] a zřejmě zástupce [právnická osoba] [obec].

10. Z protokolu o vytýčení a předání pozemků v rámci jednoduché pozemkové úpravy ze dne [datum] soud zjistil, že v protokolu se uvádí, že na základě závazného projednání nároku byly dnešního dne vytýčeny a předány do užívání následující pozemky, dosud užívané ZD [obec] v k.ú. [obec], a to díl p. [číslo]. V záhlaví protokolu jsou označeni jako vlastníci [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. Dole na protokolu je podpis uživatele [celé jméno žalované], [celé jméno žalovaného], podpis zástupce zemědělského družstva a zástupce [právnická osoba] Součástí protokolu je i katastrální mapa.

11. Soud ve věci provedl místní šetření, při němž byla pořízena fotodokumentace a bylo zjištěno, že část pozemku p. [číslo] je oplocena a tuto část spolu s pozemkem p. [číslo] užívá paní [příjmení]. Na pozemku p. [číslo] p. [číslo] je zahradní domek a dále studna, kterou užívají žalovaní. Cesta mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] byla žalovanými rozorána a je nyní neznatelná. Za cestou jsou vysázené stromy, kdy jedna řada těchto stromů zasahuje na pozemek p. [číslo].

12. Z katastrálních map (příloha K, M) soud zjistil, že původně označený pozemek p. [číslo] byl přečíslován na p. [číslo] pozemek p. [číslo] je nyní pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] je nyní pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] je nyní pozemek p. [číslo].

13. Ze smlouvy o nájmu pozemku uzavřené dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelkou a Zemědělským družstvem [obec] jako nájemcem soud zjistil, že pronajímatelka pronajala nájemci mimo jiné pozemek p. [číslo] (tj. nyní p. [číslo]) s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Nájemce se v čl. III. zavázal, že pozemky bude užívat v kultuře, v jaké je užívá v okamžiku nájmu, ke změně účelového určení je nutný písemný souhlas pronajímatele. Smlouvou bylo zakázáno stavět na pozemcích nemovité stavby a movité stavby a oplocovat pozemky pouze se souhlasem vlastníka pozemku. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelkou a Soukromou rolnickou společností [právnická osoba] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] pronajala nájemci mimo jiné 1/3 pozemku p. [číslo] na dobu určitou do [datum] s účinností od [datum]. V čl. III. se nájemce mimo jiné zavázal neprovádět bez souhlasu pronajímatele na pozemcích stavby a zásahy do podstaty pozemků a dále užívat pozemky v souladu s jejich určením. Dodatkem k nájemní smlouvě uzavřeného dne [datum] byl nájem pozemků prodloužen do [datum]. Z výpovědi pachtu pozemků ze dne [datum] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] vypověděla smlouvu uzavřenou dne [datum] s nájemcem Soukromá rolnická společnost [právnická osoba] ohledně pozemků p. [číslo] to z důvodu, že na pozemku p. [číslo] byla vybudována bez stavebního povolení chata s garáží, na pozemku jsou vzrostlé stromy, na pozemku p. [číslo] je vybudována zahrádka s ovocnými stromy.

14. Z pachtovní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [celé jméno žalobce] jako propachtovatelem a Soukromou rolnickou společností [právnická osoba] jako pachtýřem, z níž soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, neboť předmětem smlouvy nejsou předmětné pozemky, o něž v řízení jde.

15. Z nájemní smlouvy o pronájmu pozemků uzavřené dne [datum] mezi žalobci a), b) jako pronajímateli a Soukromou rolnickou společností [právnická osoba] jako nájemcem, z nájemní smlouvy o pronájmu pozemků uzavřené dne [datum] mezi žalobci a), b) jako pronajímateli a Soukromou rolnickou společností [právnická osoba] jako nájemcem a pachtovní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobci a), b) jako pronajímateli a Soukromou rolnickou společností [právnická osoba] jako nájemcem soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti ve věci samé, neboť předmětem smlouvy nejsou předmětné pozemky, o něž v řízení jde.

16. Z žádosti o vyčlenění půdy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 3) [celé jméno žalované] požádala o vyčlenění parcely [číslo] a [číslo] rolí v k. ú. [obec] pro [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované].

17. Z úředního záznamu [stát. instituce] o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] [číslo] soud zjistil, že žalobce c) [celé jméno žalobce] podal na policii vysvětlení, kdy uvedl, že při prohlídce pozemku p. [číslo] v obci [obec], místní část [obec] zjistil, že je zde postavena chata s garáží a že jsou tam vzrostlé stromy, při další návštěvě tam potkal pana [celé jméno žalovaného], kterého upozornil, že je podílovým spoluvlastníkem předmětného pozemku. Pan [celé jméno žalovaného] nejprve souhlasil s pronájmem, následně si to rozmyslel a žalobci vulgárně nadával a vyhrožoval, proto žalobce učinil oznámení na policii.

18. Z rozhodnutí [stát. instituce], oddělení přestupků ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [rok] [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že bylo vydáno rozhodnutí ve věci přestupku proti občanskému soužití tak, že [celé jméno žalovaného] je vinen z přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že dne [datum] na pozemku p. [číslo] v obci [obec], místní části [obec] křičel na [celé jméno žalobce], že je„ blbec nebo provakatér“ a téhož dne vyhrožoval Ing. [celé jméno žalobce], že jestli se ukáže na pozemku p. [číslo] tak mu„ zpřeráží nohy“.

19. Z úředního záznamu [stát. instituce] o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce c) [celé jméno žalobce] podal na policii vysvětlení ohledně neoprávněného užívání pozemků panem [celé jméno žalovaného].

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně vlastní pozemek v [obec], který získala na základě dědictví v letech [rok] [rok]. Svědkyně o vyčlenění pozemků z družstva nežádala, rodiče měli pozemek jinde, a aby to měli vcelku, tak jim družstvo dalo jiný pozemek. Družstvo každému vyměřilo, na co měli nárok.

22. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p. [číslo] orná půda v k.ú. a obci [obec], zapsané na [list vlastnictví], každý k id. 1/3. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p. [číslo] orná půda v k.ú. a obci [obec], zapsané na LV č. [číslo], žalovaný 1) vlastní podíl o velikosti ½ a žalovaní 2) a 3) vlastní podíl o velikosti ½. Žalovaná 3) [celé jméno žalované] podala dne [datum] u ZD [obec] žádost o vyčlenění půdy, kterou žádala o vyčlenění parcely [číslo] a [číslo] rolí v k. ú. [obec] pro sebe a [celé jméno žalovaného]. Na základě protokolu o vyčlenění pozemků v rámci jednoduché pozemkové úpravy sepsaného dne [datum] bylo projednáno vydělení půdy z pozemků dosud užívaných ZD [obec], a to p. [číslo] – [celé jméno žalované], [celé jméno žalovaného] 0,849, [číslo] [příjmení] [jméno] 0, [číslo] ha, náhradní v sousedství [číslo], [číslo] 0, [číslo] ha, celkem 0, [číslo] ha. Na základě protokolu o vytyčení a předání pozemků v rámci jednoduché pozemkové úpravy ze dne [datum] byl vytyčen a předán do užívání pozemek dosud užívaný ZD [obec] vlastníkům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], a to díl p. [číslo]. Žalovaným byl rozhodnutím [stát. instituce], stavebního úřadu ze dne [datum] [číslo] vydán souhlas s užíváním stavby zahradního domku na pozemku p. [číslo] – ZE a [číslo] – ZE (nyní [číslo] a [číslo] pozemky ve vlastnictví žalovaných), když původně byla tato stavba postavena bez stavebního povolení. Bylo rovněž prokázáno, že žalobci c) [celé jméno žalobce] byla vyměřena daň z nemovitých věcí z pozemku p. [číslo] za rok [rok]. [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě smlouvy ze dne [datum] pronajímala pozemky p. [číslo] zemědělskému družstvu [obec] (později Soukromé rolnické společnosti [právnická osoba]), nájem vypověděla výpovědí ze dne [datum] z důvodu, že na těchto pozemcích byl v rozporu se smlouvou vybudován zahradní domek a pozemky byly osázeny trvalými porosty. Žalobci písemně vyzývali žalované k jednání a řešení situace. Dne [datum] žalobce c) upozornil žalovaného 1) [celé jméno žalovaného], že neoprávněně užívá pozemky, jejichž je žalobce podílovém spoluvlastníkem. Z výpovědi svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Na ostatních navržených důkazech žalovaní netrvali.

23. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

24. Podle ustanovení § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

25. Podle ustanovení § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Podle odst. 2 nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával. Podle odst. 3 poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

26. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle odst. 2 nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

27. Podle ustanovení § 1090 odst. 1 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Dle odst. 2 nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

28. Podle ustanovení § 1091 odst. 1 o. z. k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. Dle odst. 2 k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

29. Podle ustanovení § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

30. Podle ustanovení § 3066 o. z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

31. Soud se předně zabýval otázkou, zda došlo k vydržení předmětných pozemků žalovanými na základě mimořádného vydržení. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před [datum]) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení na mimořádné vydržení se tato ustanovení nepoužijí. Ustanovení § [číslo] a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak vydržení mimořádného. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc„ nikoli v nepoctivém úmyslu“ není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ [číslo], § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci. Ustanovení § 995 věty první o. z. lze analogicky aplikovat (§ 10 odst. 1 o. z.) i na držbu směřující k mimořádnému vydržení (rozsudek [název instituce] [označení státu] s. zn. [spisová značka]). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že držba způsobilá k řádnému vydržení musí být podle výslovného znění zákona poctivá (§ [číslo] ve spojení s § 992 odst. 2 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.); naopak nemusí být řádná ve smyslu § 991 o. z.; to výslovně uvádí i důvodová zpráva:„ Zároveň se vyžaduje držba opřená o řádný titul. Z formulace, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou, je dostatečně zřejmé, že nejde o řádnou držbu ve smyslu § 991, nýbrž že se má na mysli jiný případ.“ Držba se tak musí opírat o právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci. Např. je uzavřena ohledně věci platná kupní smlouva, avšak vlastnické právo na kupujícího nepřejde, neboť prodávající nebyl vlastníkem věci (a také nebyly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva od neoprávněného). K mimořádnému vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán„ nepoctivý úmysl“. Je otázkou, zda„ nepoctivý úmysl“ (§ 1095 o. z.) značí„ nepoctivou držbu“ (§ 992 odst. 1 o. z., věta druhá), resp. zda se k mimořádnému vydržení vyžaduje poctivá držba. Odpověď je záporná. Že v § 1095 o. z. nejde o nepoctivou držbu (§ 992 odst. 1 o. z., věta druhá), se podává i z toho, že ke kvalifikaci držby jako nepoctivé se nutně nevyžaduje„ nepoctivý úmysl“; zpravidla postačí i nedbalost, pokud držiteli„ musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží“. Při výkladu sousloví„ nepoctivý úmysl“ je třeba přihlédnout i k principu poctivosti (§ 6 odst. 1 o. z.)„ Ustanovení § 6 o. z. a na něj navazující § 7 o. z. se hlásí k principům poctivosti a dobré víry. Oba principy spolu souvisejí, avšak zároveň je mezi oběma zapotřebí rozlišovat. Poctivost vyjadřuje určitý standard chování v právních vztazích, vyžadující čestnost, otevřenost a povinnost brát ohledy na zájmy druhé strany. Ochrana dobré víry se uplatní v situaci, kdy ten, kdo jedná, neví a ani nemohl vědět o určitých právně významných nedostatcích; například kupující neví, že prodávající není vlastníkem věci, a ani o tom nemohl vědět“ ([příjmení], P. a kol: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654) . 2. vydání. [nakladatelství], [rok], s. 45). Mimořádné vydržení se neopírá o dobrou víru, ale o poctivost držitele, resp. o nedostatek„ nepoctivého úmyslu“. V § 992 odst. 1 o. z. nejde – na rozdíl od § 1095 o. z. – o„ poctivost“ v obecném smyslu (k tomu viz [příjmení], J., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva. Komentář. 2. vydání. [nakladatelství], [rok], s. 96, a další literaturu tam uvedenou). Nepoctivým může být i ten držitel, který jen z nedbalosti, někdy i nevědomě, neví, že mu právo, které vykonává, nenáleží; takový držitel nejedná v nepoctivém úmyslu. Naproti tomu v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Dovolací soud souhlasí s tím, co je uvedeno in [příjmení], J., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. [nakladatelství], [rok], s. 101 ohledně držby v „ nepoctivém úmyslu“:„ Občanský zákoník se odchýlil od úpravy držby v o. z. o. též tím, že pro mimořádné vydržení implicitně zavedl nový druh držby, a to držby nikoliv v ‚nepoctivém úmyslu‘ (§ 1095). Zatímco o. z. o. vyžadoval i pro mimořádné vydržení poctivou držbu, občanský zákoník ji nahradil ‚držbou nikoliv v nepoctivém úmyslu‘, přičemž důkaz nepoctivého úmyslu leží na protistraně držitele, který se mimořádného vydržení dovolává“. Kvalifikace držby„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí„ držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře„ v nejméně přísném pojetí“ ([obec], J. in [obec], J., [příjmení], M., [příjmení], V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. [nakladatelství], [rok], s. [číslo]).

32. V nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Splňuje-li držba předpoklady oprávněné držby (§ 130 odst. 1 obč. zák.), resp. poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.), pak jde i o držbu„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“; posuzování posledně uvedené držby je totiž mírnější, takže každá oprávněná držba je v zásadě i držbou nikoliv v nepoctivém úmyslu podle § 1095 o. z. Naproti tomu fakt, že držba není oprávněnou či je nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o. z., věta druhá, ještě neznamená, že nutně musí jít o držbu v nepoctivém úmyslu. Tak např. pokud někdo koupí nemovitost, zaplatí řádnou kupní cenu a chopí se její držby, a jeho právo není vloženo do katastru nemovitostí, není držitelem oprávněným ani poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), neboť mu musí být z okolností zřejmé, že vykonává právo, které mu nenáleží; jeho držba však není držbou v nepoctivém úmyslu ve smyslu § 1095 o. z., a to ani, když zjistí, že vlastnické právo nenabyl (rozsudek [název instituce] [označení státu] sp. zn. [spisová značka]).

33. Soud v projednávaném případě uzavřel, že se v daném případě byla žaloba podána důvodně pouze ve vztahu k žalovanému 1). Žalovaní v řízení tvrdili, že pozemky jim byly reálně vymezeny a vydány nejpozději v roce [rok] zemědělským družstvem na základě jejich žádosti z roku [rok] s tím, že k převzetí pozemků [číslo] a [číslo] (nyní [číslo] a [číslo]) došlo tak, že zástupci družstva vymezili reálný prostor vyznačený dřevěnými kolíky a žalovaní se ujali držby těchto pozemků a zřejmě omylem se ujali i držby pozemků (jejich části) ve vlastnictví žalobců, což zjistili až poté, co obdrželi od žalobců výzvu k jejich vyklizení.

34. U žalovaných 2) a 3) soud uzavřel, že byly splněny podmínky pro mimořádné vydržení, když žalovaní prokázali uplynutí doby 20 let, a to k [datum]. Naopak žalobcům se v řízení nepodařilo prokázat, že žalovaní jednali v nepoctivém (zlém) úmyslu (poctivý úmysl se presumuje), když samotná skutečnost, že se žalovaní omylem ujali držby pozemků v podílovém spoluvlastnictví žalobců omylem neznamená, že žalovaní jednali v nepoctivém úmyslu, tedy s vědomím, že působí jinému újmu. Pro splnění podmínek mimořádného vydržení není nutné objektivní přesvědčení, že mu věci patří.

35. Pokud jde o žalovaného 1) bylo v řízení prokázáno, že se dozvěděl o tom, že užívá pozemky ve vlastnictví žalobců již v říjnu [rok], kdy ho na tuto skutečnost opakovaně upozornil žalobce c) Ing. [celé jméno žalobce], tedy ještě před uplynutím doby 20 let, tedy přede dnem [datum] (§ 3066 o.z.). U žalovaného 1) tak nebyla splněna podmínka uplynutí doby 20 let. Soud má rovněž za to, že u žalovaného 1) nebyly splněny podmínky ani pro řádné vydržení, když pro řádné vydržení je nutné splnění následujících předpokladů, a to držba poctivá (§ [číslo] ve spojení s § 992 odst. 2 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.); a zároveň se vyžaduje držba opřená o řádný titul (tj. právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva). V daném případě zcela absentuje titul, kterým nemůže být vydání pozemků na základě protokolu o vyčlenění pozemků [číslo] a [číslo] (nyní [číslo] a [číslo]), neboť se nejedná o titul na základě, něhož by mohlo vzniknout žalovanému vlastnické právo k těmto pozemkům.

36. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě na vyklizení pouze ve vztahu k žalovanému 1), když žalobci jako vlastníci předmětných pozemků ve smyslu ustanovení § [číslo] chrání předmět svého vlastnického práva. Ohledně žalovaných 2) a 3) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaní předmětné pozemky vydrželi.

37. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobci byli v řízení úspěšní pouze ve vztahu k žalovanému 1). Soud žalovanému 1) uložil povinnost zaplatit žalobcům náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by nepřiznal náhradu nákladů řízení. Jelikož účastníci nejsou ve smyslu § 91 odst.2 o. s. ř. nerozlučnými společníky, soud dále postupoval analogicky podle § 140 odst. 1 věty druhé o. s. ř.

38. Náklady řízení žalobců ve vztahu k žalovanému 1) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), neboť v případě vindikační žaloby se odměna advokáta určuje primárně z ceny věci, nelze-li však hodnotu věci vyjádřit nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, je nezbytné postupovat dle § 9 odst. 1 AT. V daném případě hodnota věci nebyla zjišťována a objektivně stanovena, proto dle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4 citované vyhlášky činí odměna [částka] za 1 úkon. Vzhledem k tomu, že advokát zastupoval tři žalobce, je třeba aplikovat ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky, dle nějž náleží za každou zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %, tj. odměna za jeden úkon/osobu ve výši [částka] (tj. celkem za tři osoby a jeden úkon [částka]). V řízení před soudem advokát žalobců učinil 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] přesahující 2 hodiny, 2 x vyjádření ve věci) ve výši mimosmluvní odměny 10 x [částka], a 4 úkony dle § 11 odst. 2 AT (2 x jednoduchá výzva k plnění, 1 x účast u přípravného jednání [datum] a účast u vyhlášení rozhodnutí [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 4 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 14 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 8 započatých půlhodin po [částka] cestou ze sídla advokáta ([obec]) do [obec] a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět za cestu dne [datum] (ujeto 50 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle technického průkazu vozidla dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 6, 8 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Cestovné [značka automobilu], [registrační značka] za cestu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět (ujeto 46 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle technického průkazu vozidla dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,9 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu [druh benzínu] [druh benzínu] ve výši [částka] (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Cestovné osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] za cestu dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět (celkem ujeto 100 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle technického průkazu vozidla dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,6 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu [druh benzínu] [druh benzínu] ve výši [částka] (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Cestovné osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] za cestu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět (celkem ujeto 50 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle technického průkazu vozidla dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,6 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu [druh benzínu] [název předpisu] ve výši [částka] (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka] (výrok III.).

39. Žalovaným jako účastníkům nezastoupeným advokátem náleží paušální náhrada podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 1a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 10,5 úkonů (4 x vyjádření ve věci samé, účast při přípravě jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] přesahující dvě hodiny) á [částka], tj. [částka] Náklady řízení sestávají rovněž ze soudního poplatku za odvolání ve výši [částka] Celkem tak náklady řízení činí [částka]. Každému z žalobců pak soud uložil povinnost zaplatit žalovaným 2) a 3) na náhradě nákladů řízení částku v rozsahu jedné třetiny z celkového nároku žalobkyně na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně vynaložila náklady spojené s řízením vůči všem žalovaným v totožném rozsahu (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované v časopise [název časopisu] [název časopisu], roč. [rok], [číslo] str. 227; příp. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Náklady řízení je pak každý z žalovaných povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výroky IV. – VI.).