10 C 254/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: jméno - Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro určení nepřípustnosti prodeje zástavy

I. Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy – objektu č.p. , číslo, areál , název, na adrese , adresa, ulice, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala určení nepřípustnosti prodeje zástavy s odůvodněním, že určení nepřípustnosti prodeje zástavy se může domáhat každý, kdo tvrdí, že takový prodej není přípustný. Podle žalobkyně nejsou splněny podmínky pro realizaci zástavního práva prodejem zástavy ve veřejné dražbě. Žalobkyně žádá, aby soud rozhodl, že prodej zástavy – objekt č.p. , adresa, – areál , název, , , adresa, na adrese , adresa, je nepřípustný z důvodu, že zástavní smlouva k nemovitým věcem reg. č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná, neboť došlo ze strany prodávající , název, , právnická osoba, . k znehodnocení nemovitosti, jejímu vykradení se škodou nejméně , částka, , vydírání se škodou nejméně , částka, a k porušení dobrého jména žalobkyně žalovanou uváděným nepravdivým tvrzením v bankovních registrech. Žalobkyně nemohla splácet splátky, banka nevyhověla její žádosti o refinancování. Navrhl mimosoudní narovnání vztahů. Uvedla, že projednávanou věci je třeba posoudit podle § 46 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s podanou žalobou nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. Podanou žalobu považuje za účelovou a obstrukční.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , číslo, ke dni , datum, soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí – pozemku p.č. , hodnota, zahrada, p.č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, , jiná st., stavba stojí na pozemku p.č. , hodnota, , pozemku p.č. , hodnota, zahrada, p.č. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , číslo, , ubyt. zař, stavba stojí na pozemku p.č. , číslo, ostatní plocha, jiná plocha, vše v k. ú. a obci , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , název, , adresa, .

5. Ze smlouvy o úvěru reg. č. , hodnota, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako bankou a žalobkyní jako klientem. Předmětem smlouvy byl úvěr ve výši , částka, za účelem koupě nemovitých věcí - pozemku p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, , jiná st., a pozemku p.č. , hodnota, , vše v k. ú. a obci , adresa, . Úvěr měl být čerpán na základě žádosti doložené kupní smlouvou tak, že částka , částka, banka poskytla ve prospěch běžného účtu klienta, částku v max. výši , částka, převodem na účet KB, a.s. a zbývající část převodem na účet advokátní úschovy , tituly před jménem, , adresa, .

6. Ze zástavní smlouvy k nemovitým věcem reg. č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou jako bankou, společností , název, , právnická osoba, . jako zástavcem a žalobkyní jako zástavním dlužníkem soud zjistil, že zástavní smlouva zajišťuje dluh ze smlouvy o úvěru reg. č. , hodnota, ze dne , datum, . Předmětem zástavy jsou nemovitosti pozemek p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, , v části obce , adresa, a pozemek p.č. , hodnota, , vše v k.ú. a obci , adresa, . Zástavce zřídil zástavní právo k zástavě ve prospěch banky.

7. Z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi společností , název, , právnická osoba, . jako prodávající, žalobkyní jako kupující a , právnická osoba, , název, . jako zprostředkovatelem soud zjistil, že žalobkyně koupila na základě smlouvy nemovitosti – pozemek p.č. , hodnota, zahrada, pozemek p.č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, , jiná st., stavba stojí na pozemku p.č. , hodnota, , pozemek p.č. , hodnota, zahrada, vše v k. ú. a obci , adresa, za kupní cenu , částka, .

8. Z výpisů z úvěrového účtu žalobkyně , číslo, , soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé nezjistil.

9. Ostatní důkazy navržené žalobkyní soud pro nadbytečnost zamítl, když se nejedná o důkazy relevantní pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

10. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně se stala výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV , číslo, , a to pozemku p.č. , hodnota, zahrada, pozemku p.č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , číslo, , jiná st., stavba stojí na pozemku p.č. , hodnota, , a pozemku p.č. , hodnota, zahrada, vše v k. ú. a obci , adresa, na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, se společností , název, , právnická osoba, . jako prodávajícím za kupní cenu , částka, . Žalobkyně za účelem financování koupě nemovitosti uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu o úvěru reg. č. , hodnota, na základě, níž jí byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který byl zajištěn zástavním právem zřízeným k těmto nemovitostem na základě zástavní smlouvy k nemovitým věcem reg. č. , hodnota, uzavřené dne , datum, .

11. Podle ustanovení § 1 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách (dále jen zákona) tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

12. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem15) nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem16), anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Podle odst. 3 dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva, a je-li předmětem dražby jednotka v domě, osoba odpovědná za správu domu a , název, ) ve věci pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti mlčenlivosti.

13. Podle ustanovení § 46a odst. 1 zákona, nelze-li dražbu provést v původně uveřejněném termínu proto, že jejímu provedení brání rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o předběžném opatření, nebo v důsledku podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy podle zvláštního právního předpisu, anebo v důsledku zásahu vyšší moci, neupustí dražebník od dražby, ale dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Dražba bude v tomto případě provedena do 90 dnů poté, kdy se dražebník dozví o pominutí překážky.

14. Podle ustanovení § 46b odst. 1 zákona, pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná. V případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce. Podle odst. 3 žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Dle odst. 4 veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto. Dle odst. 5 ten, kdo podal bezdůvodně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jestliže zástavní věřitel uplatnil právo na náhradu této škody v průběhu řízení o žalobě před soudem prvního stupně; na návrh zástavního věřitele může soud již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u soudu zálohu až do výše možné náhrady škody. Ustanovení věty první o zástavním věřiteli se použije obdobně též pro dražebníka.

15. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, dovodil, že: Podle zákona o veřejných dražbách se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (srov. § 1 zákona o veřejných dražbách). Právními předpisy, které upravují dražby způsobem odlišným od zákona o veřejných dražbách, jsou – jak výše uvedeno – například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Nedobrovolnou dražbou se rozumí veřejná dražba, která se provádí proti vůli vlastníka předmětu dražby za účelem uspokojení pohledávky dražebního věřitele, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby (zástavního věřitele). Ve veřejné nedobrovolné dražbě lze zástavu zpeněžit – jak vyplývá z citovaných ustanovení § 36 odst. 1 a 3 zákona o veřejných dražbách – jen tehdy, byla-li zástavnímu věřiteli zajištěná pohledávka přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Znamená to, že zástavní věřitel, který chce dosáhnout zpeněžení zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě, musí mít – na rozdíl od zástavního věřitele, který se domáhá zpeněžení zástavy žalobou (návrhem) na její soudní prodej podle ustanovení § 200y až § 200za OSŘ (s účinností od , datum, srov. ustanovení § 353a až § 358 z. ř. s.) – exekuční titul, z něhož dlužníku nebo zástavnímu dlužníku (je-li zároveň obligačním dlužníkem) vyplývá povinnost k zaplacení peněžité částky (zajištěné pohledávky) zástavnímu věřiteli, jejíhož splnění by se zástavní věřitel mohl domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení § 258 odst. 1 o. s. ř. nebo exekučním návrhem podle ustanovení § 37 a násl. exekučního řádu, na základě něhož by mohla být provedena exekuce některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení § 59 odst. 1 exekučního řádu. Takovým exekučním titulem může být vykonatelné soudní rozhodnutí (např. rozsudek, platební rozkaz aj.), vykonatelný rozhodčí nález podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, vykonatelný notářský zápis podle § 71a nebo § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon (např. rozhodnutí správního orgánu, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků). Exekučním titulem, který je podmínkou zpeněžení zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, však není vykonatelné usnesení soudu o nařízení soudního prodeje zástavy vydané v řízení podle ustanovení § 200y až § 200za OSŘ (s účinností od , datum, srov. ustanovení § 353a až § 358 z. ř. s.), neboť z tohoto rozhodnutí dlužníku (zástavnímu dlužníku, který je zároveň obligačním dlužníkem) nevyplývá povinnost k zaplacení peněžité částky (zajištěné pohledávky) zástavnímu věřiteli, jejíhož splnění by se zástavní věřitel mohl domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení § 258 odst. 1 o. s. ř. nebo exekučním návrhem podle ustanovení § 37 a násl. exekučního řádu, na základě něhož by mohla být provedena exekuce některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení § 59 odst. 1 exekučního řádu. Výkon tohoto rozhodnutí (exekuci) je možné provést jen prodejem zástavy, a to – jak vyplývá z výše uvedeného – ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (srov. § 258 odst. 3, § 338a odst. 1 o. s. ř., § 59 odst. 3, § 52 exekučního řádu) [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ]. Z uvedeného vyplývá, že žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy v případě soudního prodeje zástavy bylo možné podat jen podle právní úpravy účinné do , datum, . Zúžení možnosti obrany zástavního dlužníka proti prodeji zástavy prostřednictvím žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy pouze na případ prodeje zástavy ve veřejné dražbě je důsledkem skutečnosti, že řízení o soudním prodeji zástavy je (na rozdíl od prodeje zástavy ve veřejné dražbě) samo o sobě soudním řízením a že v rámci soudního prodeje zástavy, a to zejména v jeho druhé fázi (v následujícím řízení o výkon rozhodnutí, popřípadě v exekučním řízení) má zástavní dlužník možnost bránit se prodeji zástavy prostředky, které mu poskytuje občanský soudní řád, popřípadě exekuční řád [zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.].

16. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je zcela nedůvodná, neboť žalobu na nepřípustnost prodej zástavy nelze podle názoru soudu podat ohledně soudního prodeje zástavy. Ze shora uvedeného vyplývá, že ve veřejné nedobrovolné dražbě lze zástavu zpeněžit pouze na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelné soudní rozhodnutí (např. rozsudek, platební rozkaz aj.), vykonatelný rozhodčí nález, vykonatelný notářský zápis nebo jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon (např. rozhodnutí správního orgánu, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků). Zástavní věřitel musí mít na rozdíl od zástavního věřitele, který se domáhá zpeněžení zástavy žalobou na její soudní prodej podle § 353a až § 358 z. ř. s. exekuční titul, z něhož dlužníku nebo zástavnímu dlužníku vyplývá povinnost k zaplacení peněžité částky (zajištěné pohledávky) zástavnímu věřiteli, jejíhož splnění by se zástavní věřitel mohl domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí. Exekučním titulem, který je podmínkou zpeněžení zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě však není vykonatelné usnesení soudu o nařízení soudního prodeje zástavy vydané v řízení podle ustanovení § 353a až § 358 z. ř. s., neboť z tohoto rozhodnutí dlužníku nevyplývá povinnost k zaplacení peněžité částky zástavnímu věřiteli, jejíhož splnění by se zástavní věřitel mohl domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení § 258 odst. 1 o. s. ř. nebo exekučním návrhem podle ustanovení § 37 a násl. exekučního řádu, na základě něhož by mohla být provedena exekuce některým (kterýmkoli) ze způsobů uvedených v ustanovení § 59 odst. 1 exekučního řádu. Výkon tohoto rozhodnutí (exekuci) je možné provést jen prodejem zástavy ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (srov. § 258 odst. 3, § 338a odst. 1 o. s. ř., § 59 odst. 3, § 52 exekučního řádu). Žalovaná podala u zdejšího soudu návrh na soudní prodej zástavy, kterému soud vyhověl. Žalobkyně má tedy možnost své námitky uplatnit v této druhé fázi řízení, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1, § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za situace, kdy předmětem řízení je penězi ocenitelná věc či právo s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě , částka, (z tarifní hodnoty , částka, , což je kupní cena nemovitosti). V řízení před soudem advokát žalované učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , tj. , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k těmto 3 úkonům právní služby, tj. , částka, . Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky Audi A5, registrační značka , SPZ, , adresa, a zpět (celkem ujeto , číslo, km) při paušální náhradě za 1 km ve výši , částka, ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,5 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši , částka, (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, .