10 C 262/2023

Plný text

název soudu rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu celé jméno řešitele a přísedících JUDr. jméno příjmení, Ph. D. a jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný pracoval u žalobkyně na základě pracovní smlouvy od datum na pozici opravář kolejových vozidel. Na základě dohody o poskytnutí náborové odměny ze dne datum byl žalovanému vyplacen nástupní bonus ve výši částka s podmínkou, že žalovaný bude vykonávat práci pro žalobkyni alespoň po dobu 5 let. Od datum žalovaný přestal docházet do zaměstnání, takto zameškal směny dne datum, datum, datum – datum. S žalovaným byl okamžitě zrušen pracovní poměr ke dni datum. S ohledem na skutečnost, že žalovaný u žalobkyně neodpracoval celých 5 let, vznikl žalobkyni nárok na vrácení poměrné části nástupního bonusu ve výši částka za 46 měsíců a dále nárok na úhradu pohledávky ve výši částka za přečerpání dovolené a odvod zdravotního pojištění. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum, datum a datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z pracovní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem soud zjistil, že pracovní poměr žalovaného vznikl dne datum, druh práce opraváře kolejových vozidel s místem výkonu práce SOKV obec, OKV obec.

4. Z dohody o poskytnutí náborové odměny ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout náborovou odměnu ve výši částka za podmínek uvedených v dohodě a žalovaný se zavázal setrvat v pracovním poměru po dobu 5 let od vzniku pracovního poměru. V případě nesplnění tohoto závazku, je zaměstnanec povinen vrátit zaměstnavateli poměrnou část již vyplacené náborové odměny plynoucí z počtu celých neodpracovaných měsíců zbývajících do doby 5 let od vzniku pracovního poměru.

5. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

6. Z výzvy ze dne datum zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

7. Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně požádala odborovou organizaci o projednání neomluvené absence žalovaného. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně okamžitě zrušila s žalovaným pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

8. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby se dostavil do zaměstnání.

9. Ze mzdového listu žalovaného za rok rok a za rok rok soud zjistil, že žalovanému byla v měsíci říjnu rok vyplacena náborová odměna ve výši částka a náborová odměna ve výši částka mu byla vyplacena v březnu rok.

10. Z výplatního lístku žalovaného za červenec rok soud zjistil, že žalovaný přečerpal dovolenou o 135 hodin a žalobkyni vznikla pohledávka za žalovaným ve výši částka, tj. částka částka za přečerpanou dovolenou a částka částka představující nedoplatek pojistného.

11. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný pracoval u žalobkyně na základě pracovní smlouvy uzavřené dne datum s datem vzniku pracovního poměru dne datum, druh práce opravář kolejových vozidel, místo výkonu práce SOKV obec, OKV obec. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o poskytnutí náborové odměny, v níž se zaměstnavatel zavázal vyplatit žalovanému náborovou odměnu ve výši částka za podmínek sjednaných v dohodě. Zaměstnanec se v dohodě zavázal setrvat u žalobkyně v pracovním poměru po dobu 5 let od vzniku pracovního poměru, v případě nesplnění závazku setrvání v pracovním poměru po sjednanou dobu, se zaměstnanec zavázal vrátit zaměstnavateli poměrnou část již vyplacené náborové odměny plynoucí z počtu celých neodpracovaných měsíců zbývajících do doby 5 let od vzniku pracovního poměru. Bylo dále prokázáno, že část náborové odměny ve výši částka byla žalovanému vyplacena spolu se mzdou za měsíc říjen rok a zbývající část ve výši částka se mzdou za měsíc březen rok. Žalovaný od datum přestal docházet do zaměstnání bez omluvy, zameškal směny od 1.7. do datum, proto s ním zaměstnavatel dne datum okamžitě zrušil pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Žalobkyně vyzývala žalovaného k nástupu do zaměstnání a dále ho opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky.

12. Podle ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.

13. Podle ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.

14. Soud po projednání žaloby dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínku dohody setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dobu alespoň 5 let, vznikl žalobkyni nárok na vrácení poměrné části vyplacené náborové odměny ve výši částka. Dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky částka za přečerpanou dovolenou, když žalobkyně krátila žalovanému dovolenou za neomluveně zameškané směny ve smyslu ustanovení § 223 odst. 1 zákoníku práce a dále nárok na nedoplatek pojistného za neomluvenou absenci ve výši částka. Žalovanému vznikl nárok na poměrnou část dovolené částka hodin, žalobkyně žalovanému dovolenou krátila dle § 223 zákoníku práce z důvodu zameškaných směn, tj. o 127,5 hodin, tedy zcela. Žalovaný do té doby vyčerpal 135 hodin dovolené (tj. hodinový výdělek 153,61 x 135 hodin = částka – pojištění na sociálním zabezpečení ve výši částka – pojištění na zdravotním pojištění částka = částka + nedoplatek pojistného za neomluvenou absenci v červenci rok ve výši částka = částka). S ohledem na shora uvedené a skutečnost, že žalovaný v řízení netvrdil, že by žalovanou částku uhradil nebo že dluh zanikl jiným způsobem, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z.

15. Soud dále rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne datum a datum, kvalifikovaná výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 5 x částka, tj. odměna ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 5 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 20 započatých půlhodin po částka cestou ze sídla advokáta do obec a zpět za dvě jednání podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné vlakem k jednání dne datum ve výši částka. A dále cestovné k jednání dne datum osobním vozidlem tovární značky Honda, registrační značka z obec do obec a zpět (celkem ujeto 210 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši částka ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě paliva ve výši 6,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu druh benzínu druh benzínu oktanů ve výši částka (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí částka (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.