10 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta. 1. příjmení žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě níž poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit ve 32 měsíčních splátkách po částka se smluvním ročním úrokem ve výši 19,99 %, poplatkem za sjednání úvěru ve výši částka a měsíčním pojistným ve výši částka. Žalovaná neuhradila dvě splátky za měsíc říjen a listopad rok, ocitla se v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, žalobkyně jí proto zaslala oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužní částky ve výši částka (tj. dlužná jistina částka, dlužný smluvní úrok ke dni zesplatnění ve výši částka, dlužné pojistné částka a smluvní pokuta částka Smluvní pokuta byla vypočtena jako součet částek 4 x částka za pozdní úhradu splátek za září – prosinec rok (čl. V. smlouvy, dle něhož se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši částka za každou jednotlivou opožděnou splátku. V případě zesplatnění úvěru je žalobkyně oprávněna naúčtovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, pojistného a úroků, maximálně ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do výše částka. K zesplatnění úvěru došlo dne datum, žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, pojistného a úroků, tj. z částky částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované, kdy bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, bezdětná, zaměstnaná u právnická osoba s čistým měsíčním příjmem částka, což žalobkyně ověřila výpisem z účtu, kdy průměrný měsíční příjem žalované za měsíce květen – červenec rok činil částka Náklady žalované činily částka. Žalobkyně rovněž nahlédla do registru klientských informací. Žalované po uhrazení veškerých nákladů měsíčně zbývala částka ve výši částka a vyhodnotila, že žalovaná bude schopna splácet splátku ve výši částka.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ani se nedostavila k jednání, ač byla řádně předvolána.

3. Z listin osobní údaje, příjmy a výdaje, výpis z účtu žalované a náhledu do registru bylo prokázáno, že žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba s příjmem ve výši částka za měsíc květen rok, ve výši částka za měsíce červen rok a ve výši částka za měsíc červenec rok. Výdaje činily částka měsíčně na bydlení a ostatní výdaje, dále žalovaná splácela půjčku ve výši částka měsíčně. Ze smlouvy o hotovostním úvěru uzavřené dne datum soud zjistil, že žalované byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši částka s poplatkem částka, o nějž bude snížena částka vyplacená žalované. Dále byla sjednána roční úroková sazba 19,99 %, RPSN 23,92 %, pojistné ve výši částka na dobu od datum do datum, celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila částka, celý úvěr byl splatný do datum. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 32 měsíčních splátek ve výši částka počínaje dnem datum na bankovní účet č. bankovní účet. V bodě 5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení se splácením, a to ve výši částka za každou jednotlivou opožděnou splátku. V případě neuhrazení 2 měsíčních splátek po sobě nebo 1 déle než tři měsíce, je oprávněn věřitel úvěr zesplatnit a požadovat vrácení nesplacené jistiny, dlužného úroku, smluvní pokuty a neuhrazené pojistné. Po zesplatnění úvěru je věřitel oprávněn účtovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení až do výše částka. příjmení ve výši částka byla žalované poukázána dne datum na účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 30 dnů od doručení dopisu a byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno zepslatnění úvěru a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne datum uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, kdy tato částka ponížená o cenu za poskytnutí úvěru ve výši částka byla zaslána dne datum na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru. Kromě úvěrové jistiny se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit úrok sjednaný výši 19,99 % ročně, pojistné ve výši částka měsíčně a úvěr se zavázala uhradit formou 32 měsíčních splátek ve výši částka. Žalovaná přestala hradit splátky počínaje měsícem říjnem 2019, byla vyzvána k úhradě dlužných splátek ve lhůtě 30 dnů od doručení dopisu, žalovaná dlužné splátky neuhradila, proto došlo k zesplatnění celého úvěru, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Ve smlouvě o úvěru si strany rovněž platně sjednaly smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou, a to ve výši částka za každou jednotlivou opožděnou splátku. Po zesplatnění úvěru pak věřiteli vznikl nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení až do výše částka. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky v celkové výši částka, tj. dlužná jistina částka, dlužný smluvní úrok ke dni zesplatnění částka, dlužné pojistné částka a smluvní pokutu částka (4 x částka za pozdní úhrady splátek za měsíce září – prosinec 2019) a smluvní pokutu částka (tj. 3 % z částky částka).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.

12. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka.

13. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

14. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi účastnicemi smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaná, jakožto úvěrovaná, uzavřela s žalobkyní, jakožto úvěrující, v písemné formě smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 zákona č. 257/2016 Sb., a to konkrétně tak, že smlouvu o úvěru podepsaly za použití elektronických komunikačních prostředků v souladu s § 561 odst. 1 o. z.

15. Ze smlouvy vznikl žalobkyni mj. závazek poskytnout žalované sjednaný úvěr ve výši částka, který žalobkyně dle zjištěného skutkového stavu splnila tím, že částku zaslala žalované na bankovní účet určený ve smlouvě. Žalované pak ze smlouvy vznikl především závazek k vrácení úvěrové jistiny částka spolu s úrokem 19,99 % ročně, pojistným ve výši částka měsíčně, to vše za podmínek sjednaných mezi účastnicemi ve smlouvě (zejména stran podmínek splatnosti uvedených peněžitých závazků formou 32 měsíčních splátek ve výši částka). Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvního závazku a jejich splatnost, která v souladu se smluvními ujednáními nastala v důsledku prodlení žalované a na to navazujících zesplatňujících úkonů žalobkyně, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaná na jistinu pohledávky a úrok plynoucí z úvěrové smlouvy uhradila více, než bylo tvrzeno žalobkyní, případně že by tyto závazky zanikly na základě jiných skutečností, soud dospěl k závěru, že povinnost žalované k úhradě jistiny a sjednaného úroku trvá. Úvěrová smlouva pak byla uzavřena platně také z hlediska spotřebitelského práva, neboť před poskytnutím úvěru v souladu s citovaným § 86 zákona č. 257/2016 Sb. byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru, a v souladu s informacemi o poměrech žalované vyhodnotila její schopnost předmětný úvěr za sjednaných podmínek splácet. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl (výrok I.).

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě částka, když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva,) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. Za účast u jednání dne datum a vyjádření ve věci jí náleží odměna dle § 7 bodu 5 ve výši částka za jeden úkon, tj. částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem částka a náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. b) ve výši částka za 2 úkony, tedy celkem mu náleží částka. Dále náhrada za ztrátu času za 4 započaté půlhodiny po částka cestou ze sídla advokáta (obec) do obec a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v anonymizováno výši částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky Chrysler Crossfier, registrační značka z obec do obec a zpět (celkem ujeto 170 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši částka ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 10,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu druh benzínu druh benzínu oktanů ve výši částka (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí částka Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.