10 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta. 1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit ve 32 měsíčních splátkách po [částka] se smluvním ročním úrokem ve výši 19,99 %, poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a měsíčním pojistným ve výši [částka]. Žalovaná neuhradila dvě splátky za měsíc říjen a listopad [rok], ocitla se v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, žalobkyně jí proto zaslala oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužní částky ve výši [částka] (tj. dlužná jistina [částka], dlužný smluvní úrok ke dni zesplatnění ve výši [částka], dlužné pojistné [částka] a smluvní pokuta [částka] Smluvní pokuta byla vypočtena jako součet částek 4 x [částka] za pozdní úhradu splátek za září – prosinec [rok] (čl. V. smlouvy, dle něhož se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši [částka] za každou jednotlivou opožděnou splátku. V případě zesplatnění úvěru je žalobkyně oprávněna naúčtovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, pojistného a úroků, maximálně ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do výše [částka]. K zesplatnění úvěru došlo dne [datum], žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, pojistného a úroků, tj. z částky [částka]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované, kdy bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, bezdětná, zaměstnaná u [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem [částka], což žalobkyně ověřila výpisem z účtu, kdy průměrný měsíční příjem žalované za měsíce květen – červenec [rok] činil [částka] Náklady žalované činily [částka]. Žalobkyně rovněž nahlédla do registru klientských informací. Žalované po uhrazení veškerých nákladů měsíčně zbývala částka ve výši [částka] a vyhodnotila, že žalovaná bude schopna splácet splátku ve výši [částka].

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ani se nedostavila k jednání, ač byla řádně předvolána.

3. Z listin osobní údaje, příjmy a výdaje, výpis z účtu žalované a náhledu do registru bylo prokázáno, že žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba] s příjmem ve výši [částka] za měsíc květen [rok], ve výši [částka] za měsíce červen [rok] a ve výši [částka] za měsíc červenec [rok]. Výdaje činily [částka] měsíčně na bydlení a ostatní výdaje, dále žalovaná splácela půjčku ve výši [částka] měsíčně. Ze smlouvy o hotovostním úvěru uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalované byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši [částka] s poplatkem [částka], o nějž bude snížena částka vyplacená žalované. Dále byla sjednána roční úroková sazba 19,99 %, RPSN 23,92 %, pojistné ve výši [částka] na dobu od [datum] do [datum], celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila [částka], celý úvěr byl splatný do [datum]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou 32 měsíčních splátek ve výši [částka] počínaje dnem [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. V bodě 5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení se splácením, a to ve výši [částka] za každou jednotlivou opožděnou splátku. V případě neuhrazení 2 měsíčních splátek po sobě nebo 1 déle než tři měsíce, je oprávněn věřitel úvěr zesplatnit a požadovat vrácení nesplacené jistiny, dlužného úroku, smluvní pokuty a neuhrazené pojistné. Po zesplatnění úvěru je věřitel oprávněn účtovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení až do výše [částka]. [příjmení] ve výši [částka] byla žalované poukázána dne [datum] na účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 30 dnů od doručení dopisu a byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno zepslatnění úvěru a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne [datum] uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], kdy tato částka ponížená o cenu za poskytnutí úvěru ve výši [částka] byla zaslána dne [datum] na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru. Kromě úvěrové jistiny se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit úrok sjednaný výši 19,99 % ročně, pojistné ve výši [částka] měsíčně a úvěr se zavázala uhradit formou 32 měsíčních splátek ve výši [částka]. Žalovaná přestala hradit splátky počínaje měsícem říjnem 2019, byla vyzvána k úhradě dlužných splátek ve lhůtě 30 dnů od doručení dopisu, žalovaná dlužné splátky neuhradila, proto došlo k zesplatnění celého úvěru, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ve smlouvě o úvěru si strany rovněž platně sjednaly smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou, a to ve výši [částka] za každou jednotlivou opožděnou splátku. Po zesplatnění úvěru pak věřiteli vznikl nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení až do výše [částka]. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky v celkové výši [částka], tj. dlužná jistina [částka], dlužný smluvní úrok ke dni zesplatnění [částka], dlužné pojistné [částka] a smluvní pokutu [částka] (4 x [částka] za pozdní úhrady splátek za měsíce září – prosinec 2019) a smluvní pokutu [částka] (tj. 3 % z částky [částka]).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.

12. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka].

13. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

14. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi účastnicemi smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaná, jakožto úvěrovaná, uzavřela s žalobkyní, jakožto úvěrující, v písemné formě smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 zákona č. 257/2016 Sb., a to konkrétně tak, že smlouvu o úvěru podepsaly za použití elektronických komunikačních prostředků v souladu s § 561 odst. 1 o. z.

15. Ze smlouvy vznikl žalobkyni mj. závazek poskytnout žalované sjednaný úvěr ve výši [částka], který žalobkyně dle zjištěného skutkového stavu splnila tím, že částku zaslala žalované na bankovní účet určený ve smlouvě. Žalované pak ze smlouvy vznikl především závazek k vrácení úvěrové jistiny [částka] spolu s úrokem 19,99 % ročně, pojistným ve výši [částka] měsíčně, to vše za podmínek sjednaných mezi účastnicemi ve smlouvě (zejména stran podmínek splatnosti uvedených peněžitých závazků formou 32 měsíčních splátek ve výši [částka]). Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvního závazku a jejich splatnost, která v souladu se smluvními ujednáními nastala v důsledku prodlení žalované a na to navazujících zesplatňujících úkonů žalobkyně, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaná na jistinu pohledávky a úrok plynoucí z úvěrové smlouvy uhradila více, než bylo tvrzeno žalobkyní, případně že by tyto závazky zanikly na základě jiných skutečností, soud dospěl k závěru, že povinnost žalované k úhradě jistiny a sjednaného úroku trvá. Úvěrová smlouva pak byla uzavřena platně také z hlediska spotřebitelského práva, neboť před poskytnutím úvěru v souladu s citovaným § 86 zákona č. 257/2016 Sb. byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru, a v souladu s informacemi o poměrech žalované vyhodnotila její schopnost předmětný úvěr za sjednaných podmínek splácet. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl (výrok I.).

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva,) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. Za účast u jednání dne [datum] a vyjádření ve věci jí náleží odměna dle § 7 bodu 5 ve výši [částka] za jeden úkon, tj. [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka] a náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. b) ve výši [částka] za 2 úkony, tedy celkem mu náleží [částka]. Dále náhrada za ztrátu času za 4 započaté půlhodiny po [částka] cestou ze sídla advokáta ([obec]) do [obec] a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v [anonymizováno] výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky Chrysler Crossfier, [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (celkem ujeto 170 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 10,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu [druh benzínu] [druh benzínu] oktanů ve výši [částka] (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka] Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a 149 odst. 1 o.s.ř.