10 C 272/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

IV. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu poplatkem v celkové výši [částka] (tj. součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]) v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka] Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum] a celkem uhradila na tuto zápůjčku částku ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky [částka] (tj. dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]), kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované hodnocením informací získaných od žalované, která byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované (výplatní lístky za poslední tři měsíce, pracovní smlouva), informace byly zaznamenány do zákaznické karty. [právnická osoba] dále poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu poplatkem v celkové výši [částka] (tj. součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]) v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po [částka] Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum] a celkem uhradila na tuto zápůjčku částku ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], což bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky [částka] (tj. dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]), kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované hodnocením informací získaných od žalované, která byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované (výplatní lístky za poslední tři měsíce, pracovní smlouva), informace byly zaznamenány do zákaznické karty.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že v žalobě uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že celkem si od společnosti [právnická osoba] na základě dvou smluv o zápůjčce půjčila [částka], společnost po ní celkem požadovala úhradu částky [částka] a na obě zápůjčky žalovaná uhradila [částka]. K uzavření smluv došlo v domácnosti zprostředkovatelky spotřebitelských úvěrů, žalovaná v té době nebyla schopna správně vyhodnotit své možnosti a nebyla upozorněna na rizika spojená s plněním smluvních závazků. Při uzavírání smluv po ní nikdo nepožadoval doložit žádný doklad o příjmu či výdajích, rovněž upozorňovala zprostředkovatelku, že má i jiné závazky. V době uzavření smluv měla příjem od zaměstnavatele [název instituce] [obec] ve výši cca [částka]. Žalovaná má za to, že věřitelka nezkoumala její úvěruschopnost řádně. Druhý úvěr jí byl nabídnut ze strany zprostředkovatele. Žalovaná dále namítá nesrozumitelnost a nejasnost smlouvy a smluvních podmínek, rozpor s dobrými mravy z důvodu výše RPSN 160,65 % a výše požadovaných poplatků. Žalovaná uznává nárok na skutečně vyplacenou jistinu ve výši [částka], na níž již uhradila [částka] a nárok na jistinu ve výši [částka], na níž uhradila [částka].

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy [číslo] smlouvy, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podacího lístku z [datum] soud zjistil, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávky za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], odeslaným žalované dne [datum].

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 %, RPSN ve výši 160,65 %. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka]. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], celkem žalovaná na zápůjčku uhradila [částka].

5. Ze zákaznické kartě k zápůjčce ve výši [částka] z [datum] soud zjistil, že v kartě jsou uvedeny osobní údaje žalované (tj. jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště), dále se zde uvádí počet vyživovaných osob (1), druh bydlení – spoluvlastník, dosažené vzdělání středoškolské, rodinný stav svobodná, údaje o zaměstnání – plný pracovní úvazek, zaměstnání ověřeno pracovní smlouvou a výpisem z bankovního účtu, pracovní zařazení asistentka u zaměstnavatele [název instituce] – [obec] v [obec], pracovní poměr uzavřen na neurčito od [datum], čistý příjem [částka], další čisté příjmy domácnosti [částka], běžné výdaje [částka] (tj. splátky půjček [částka], měsíční výdaje [částka]).

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázala se zaplatit celkem [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán souhrnný poplatek ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 %, RPSN ve výši 168,84 %. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila k rukám věřitele částku [částka]. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum], celkem žalovaná na zápůjčku uhradila [částka].

7. Ze zákaznické kartě k zápůjčce ve výši [částka] z [datum] soud zjistil, že v kartě jsou uvedeny osobní údaje žalované (tj. jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště), dále se zde uvádí počet vyživovaných osob (1), druh bydlení – vlastník, dosažené vzdělání středoškolské, rodinný stav svobodná, údaje o zaměstnání – plný pracovní úvazek, zaměstnání ověřeno pracovní smlouvou a výpisem z bankovního účtu, pracovní zařazení asistentka u [název instituce], pracovní poměr uzavření na neurčito od [datum], čistý příjem [částka], další čisté příjmy domácnosti [částka], běžné výdaje [částka] (tj. splátky půjček [částka], interní splátky [částka], měsíční výdaje [částka]).

8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum].

9. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] a dne [datum] nebyly platně uzavřeny. Žalované jako spotřebitelce byla poskytnuta na základě obou smluv peněžní částka v celkové výši [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž jí byla poskytnuta zápůjčka v hotovosti v den uzavření smlouvy ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala splatit v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 %, RPSN ve výši 168,84 % Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum] a celkem na zápůjčku uhradila [částka]. K ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu ze dne [datum], v níž jsou uvedeny osobní údaje žalované (tj. jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště), počet vyživovaných osob (1), druh bydlení – vlastník, dosažené vzdělání středoškolské, rodinný stav svobodná, údaje o zaměstnání – plný pracovní úvazek, pracovní zařazení asistentka u [právnická osoba], pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou od [datum], čistý příjem [částka], další čisté příjmy domácnosti [částka], běžné výdaje [částka] (tj. splátky půjček [částka], interní splátky [částka], měsíční výdaje [částka]). Žalovaná dále uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit formou 18 měsíčních splátek ve výši [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] sestávající se z úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši [částka], se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 %, RPSN ve výši 160,65 %. Žalovaná uhradila na zápůjčku celkem částku ve výši [částka]. K ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila zákaznickou kartu z [datum], v níž jsou uvedeny osobní údaje žalované (tj. jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště), dále se zde uvádí počet vyživovaných osob (1), druh bydlení – spoluvlastník, dosažené vzdělání středoškolské, rodinný stav svobodná, údaje o zaměstnání – plný pracovní úvazek, pracovní zařazení asistentka u zaměstnavatele [název instituce] – [obec] v [obec], pracovní poměr na dobu neurčitou od [datum], čistý příjem [částka], další čisté příjmy domácnosti [částka], běžné výdaje [částka] (tj. splátky půjček [částka], měsíční výdaje [částka]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum].

17. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smluv řádně posoudila úvěruschopnost žalované či nikoliv. Dle aktuální judikatury [název soudu] by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila soudu pouze zákaznické karty a žádné další důkazy, které by prokazovaly, že právní předchůdkyně žalobkyně se při ověřování úvěruschopnosti nespoléhala pouze na informace získané od žalované, žalobkyně ani přes poučení soudu nepředložila.

18. V daném případě tak soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o její příjmy a výdaje žalované, spoléhala jen na její prohlášení v hodnocení klienta a neprokázala, že by si k tomu od žalované vyžádala nějaké doklady, když sama žalovaná uvedla, že žádné doklady od ní zprostředkovatelka úvěru nepožadovala. V zákaznické kartě uvedené běžné výdaje se soudu jeví jako zjevně nepravděpodobné. U druhé zápůjčky měla mít žalovaná příjem pouze kolem [částka], přičemž celkové splátky žalované za obě zápůjčky činily [částka] a žalovaná měla dle svého tvrzení v té době i další závazky. [název soudu] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Ke stejným závěrů pak dospěl i [název instituce] [název instituce] [mezinárodní organizace] ze dne [datum], ve věci C [číslo], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([název předpisu] [název předpisu] [název předpisu] a [název předpisu] [rok] [číslo] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smluv řádně a obě smlouvy jsou tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatné pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smluv o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce [číslo] částku ve výši [částka] a žalovaná uhradila na tuto zápůjčku částku ve výši [částka], pak soud tuto uhrazenou částku započítal na poskytnutou jistinu, žalovaná je tak povinna zaplatit částku ve výši [částka]. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] byla žalované poskytnuta jistina ve výši [částka], na níž žalovaná uhradila [částka], žalovaná je tak povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši [částka].

20. V tomto směru je třeba vyjít z toho, že žalobkyně jako věřitel není podle ustálené soudní praxe oprávněna jednostranně určovat, na jaký z více dluhů plnění dlužníka přijme, takové právo určení má jen dlužník (spotřebitel), který plnění poskytuje, a pokud tak jednoznačně neučiní, uplatní se princip priority nebo proporcionality (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a navazující sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nebo [spisová značka] a další). Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] platí, že„ musí jít nejen o mnohost dluhů, ale také, že dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy dlužník, stejně jako v daném případě, poskytuje dílčí nebo částečná plnění podle uzavřené smlouvy (v jediném vztahu, skutku, ze kterého může, ale také nemusí, vzniknout více nároků různého právního posouzení), je třeba poskytnutá plnění účtovat (a považovat podle shora uvedených principů za splněné) jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné), a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné). Jiný výklad je značně nepraktický, neboť by zakládal na straně věřitele případné bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu podle § 2991 o.z.), které by k úspěšné obraně musel dlužník proti existujícím nárokům věřitele navíc započítat (dalším samostatným úkonem podle § 1982 a násl. o.z.), popř. tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit následně samostatnou žalobou. Takové množení sporů je ale zcela neúčelné (absurdní), lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany dlužníka (žalovaného)“.

21. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. od [datum], tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě a co do zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. od [datum], tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě.

22. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.