10 C 274/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], částky ve výši [částka], úroku ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 62,48 % ročně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 24. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad [rok]. Součástí splátky byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši [částka] (příloha [číslo] ke smlouvě). Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný využil ochrannou dobu dle zákona č. 177/2020 Sb., která trvala od [datum] do [datum]. Za tuto dobu vznikl žalobkyni nárok na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené [název instituce] zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni 5 splátek ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalované došlo dne [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaný ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení, která k datu vyhotovení žaloby činí [částka], úrok za poskytnutí úvěru z dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kdy roční úroková sazba činí 62,48 % p.a. Za dobu trvání ochranné doby žalobkyně požaduje tento úrok ve výši repo sazby vyhlášené [název instituce] zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 10 % p.a. a úhradu za pojištění schopnosti splácet v celkové výši [částka], tj. 3 x [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] předsmluvního formuláře, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela s žalovaným jako klientem dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 62,48 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 83,87 %. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr ve výši [částka] byl schválen a zaslala mu splátkový kalendář ke smlouvě. Žalovaný si oznámení převzal dne [datum]. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že k vyplacení úvěru došlo dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě [číslo] [bankovní účet].

4. Z přihlášky do pojištění/skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne [datum], informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry a informačního dokumentu o pojistném produktu soud zjistil, že žalovaný požádal o sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr v rozsahu balíčku pojištění C, tj. pojištění smrti následkem úrazu a pojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu. Z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že ke smlouvě o úvěru bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou ve výši [částka].

5. Z listiny nadepsané jako„ Karta klienta“ soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum] splátku ve výši [částka], dne [datum] splátku ve výši [částka], dne [datum] splátku ve výši [částka], dne [datum] splátku ve výši [částka] a dne [datum] splátku ve výši [částka] Celkem žalovaný uhradil [částka].

6. Z oznámení o využití ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií COVID-19 ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyně, že využívá ochrannou dobu dle tohoto zákona a požádal o možnost využít zkrácenou ochrannou dobu do [datum]. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že ochranná doba ke smlouvě o úvěru [číslo] začíná dnem [datum] a končí dnem [datum] a zaslala žalovanému nový upravený splátkový kalendář.

7. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátky [číslo] [číslo] upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru.

8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k úhradě částky v celkové výši [částka].

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 15 dnů od data odeslání oznámení. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].

10. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši [částka], zaměstnavatel [právnická osoba], pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, forma bydlení vlastní, výdaje činí [částka] životní minimum, [částka] splátky, [částka] náklady na bydlení, [částka] ostatní výdaje, celkem výdaje [částka], [částka] rezerva, volné zdroje [částka]. Z výplatního lístku za měsíc září [rok] soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za měsíc září [rok] činila [částka]. Z výplatního lístku za měsíc srpen [rok] soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za měsíc srpen [rok] činila [částka]. Z internetového bankovnictví žalovaného soud zjistil, že v červenci [rok] byla žalovanému vyplacena na účet mzda ve výši [částka], v srpnu [částka], v září [částka] a záloha ve výši [částka] a v říjnu [rok] mzda ve výši [částka]. Z pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] a dohody o změně obsahu pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný pracoval u společnosti [právnická osoba] na pozici skladník od [datum], smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] a dohodou o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr sjednán na dobu určitou do [datum].

11. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaný neměl ke dni [datum] evidován žádný záznam.

12. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl skóre [číslo], tj. kategorie III., což znamená maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů.

13. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že bezúčelové spotřebitelské úvěry na spotřebu ve výši [částka] při splatnosti 60 měsíců poskytovala s úrokovou sazbou dle rizikovosti klienta ve výši 6,9 % - 16,9 % a při včasném splácení 5,9 % - 15,9 %.

14. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že u neúčelových úvěrů do [částka] činila úroková sazba 13,9 % - 19,9 % p.a.

15. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] soud zjistil, že banka poskytovala bezúčelové spotřebitelské úvěry se sazbami 8,39 % p.a.

16. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že banka poskytuje u úvěrů [částka] se splatností 60 měsíců sazbu kolem 9 %.

17. Z evidence [obec] národní banky - [příjmení] – přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do pěti let včetně soud zjistil, že úroková sazba u těchto úvěrů v období září - říjen 2019 ve výši 8,41 – 8,45 % ročně.

18. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 62,48 % ročně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného zapsaných v hodnocení klienta, příjmy žalovaného byly prověřeny na základě pracovní smlouvy, výplatních lístků za srpen a září [rok] a výpisu z účtu žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti [příjmení], v níž neměl žalovaný žádný záznam a NRKI, kdy byl hodnocen skórem 476, což znamená nízké riziko, nejlepší segment zákazníků. Podle bodu 2.1 a 2.2 smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Úvěr byl žalovanému schváleno, což mu bylo oznámeno přípisem ze dne [datum] a úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě [číslo] [bankovní účet]. Žalovaný uhradil žalobkyni na tento úvěr částku v celkové výši [částka]. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od data odeslání výzvy, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalovaného dne. Výzva tak byla doručena žalované fikcí dne. Obvyklá výše úroků u neúčelových spotřebitelských úvěrů ve výši [částka] a dobou trvání 60 měsíců poskytovaných bankami činila 5,9 % - 19,9 %.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 60 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 62,48 % ročně. Soud se předně zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku 62,48 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury [název soudu], která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]).

26. V řízení bylo prokázáno, že úrokové sazby u úvěrů poskytovaných bankami ve výši [částka] s dobou trvání 60 měsíců se pohybovaly v rozmezí 5,9 % - 19,9 % ročně. Z databáze [obec] národní banky [příjmení] vyplývá, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR na spotřebu se splatností nad 1 rok do 5 let včetně se v rozhodném období pohybovala ve výši kolem 8,41 – 8,45 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 62,48 % pak představuje více než trojnásobek výše obvyklé sazby u obdobných úvěrů. Z těchto důvodů je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.

27. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o. z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. [příjmení], P. a kol.: [název předpisu] zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, [nakladatelství], [rok], s. [číslo] [číslo]). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Soud se rovněž zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného či nikoliv. Dle aktuální judikatury [název soudu] by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila soudu výpisy z databází [příjmení] a NRKI, hodnocení klienta, pracovní smlouvy a dohodu o změně pracovní smlouvy, výplatní lístky žalovaného za měsíce srpen a září [rok] a výpis z účtu žalovaného. Z těchto listiny pak bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období červenec – říjen [rok] činil [částka]. Žalovaný prohlásil, že je svobodný, má vlastní bydlení, jeho výdaje činí celkem [částka] měsíčně, tj. náklady na bydlení ve výši [částka], splátky [částka] a životní minimum ve výši [částka]. Z databází [příjmení] a NRKI vyplynulo, že žalovaný neměl evidován žádný záznam a byl hodnocen skórem [číslo], tj. kategorie III., což znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů.

29. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o výdaje žalovaného, spoléhala jen na jeho prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalovaného žádné doklady. Žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním bydlení s měsíčními náklady ve výši [částka], což je dle názoru soudu částka nereálná. Tato skutečnost nebyla ze strany žalobkyně žádným způsobem ověřena. [název soudu] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Ke stejným závěrů pak dospěl i [název soudu] [název soudu] [mezinárodní organizace] ze dne [datum], ve věci C [číslo], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([název předpisu] [název předpisu] [název soudu] a [název soudu] [rok] [číslo] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

30. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. V daném případě byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši [částka] a zaplaceno bylo žalovaným [částka]. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši [částka] a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z této částky od [datum], neboť k vydání bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou odeslanou dne [datum] ke splnění povinnosti v 15 denní lhůtě od odeslání výzvy.

31. Veškeré další nároky uplatněné žalobkyní soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Ohledně těchto nároků soud žalobu zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšnému žalovanému v řízení vznikly náklady.