10 C 279/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o nahrazení projevu vůle soudním rozhodnutím, o zaplacení náhrady škody,

I. Žaloba, aby byl nahrazen projev vůle žalované 1) a žalovaného 2) k uzavření pachtovní smlouvy s žalobcem, v navrženém znění, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná 1) byla povinna zaplatit žalobci náhradu škody ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaný 2) byl povinen zaplatit žalobci náhradu škody ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných k uzavření pachtovní smlouvy s žalobcem a dále se domáhal po každém z žalovaných náhrady škody ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] každý v rozsahu id. ½ k celku předmětných nemovitostí. Žalobce jako budoucí pachtýř uzavřel dne [datum] s žalovanou 1) jako budoucím propachtovatelem smlouvu o smlouvě budoucí pachtovní, na základě níž se žalovaná 1) zavázala uzavřít s žalobcem nejpozději do [datum] pachtovní smlouvu k předmětným nemovitostem za podmínek uvedených ve smlouvě. Stejná smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena i s žalovaným 2). Smlouva byla uzavřena s každým z žalovaných zvlášť, je však evidentní, že projev vůle směřoval k propachtování předmětných nemovitostí jako celku. Žalovaní zmocnili žalobce dne [datum] k vypovězení pachtu [jméno] [příjmení], zároveň žalovaní předložili žalobci výpověď z pachtu s tím, že pacht měl zaniknout k [datum]. Žalobce se v budoucí pachtovní smlouvě zavázal platit žalovaným rezervační poplatek ve výši [částka] za hektar pozemku za každý kalendářní rok v období od [datum] do [datum]. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že pokud nedojde k [datum] k uzavření pachtovní smlouvy ze subjektivních důvodů vzniklých výhradně na straně budoucího propachtovatele, budoucí propachtovatel se zavazuje budoucímu pachtýři nahradit škodu a vrátit rezervační poplatek. Dále bylo ve smlouvě dohodnuto, že pokud v době uzavření pachtovní smlouvy bude obvyklé nájemné vyšší než pachtovné dohodnuté ve smlouvě ([částka] ha orné půdy a [částka] 1 ha TTP), bude cena pachtu upravena tak, aby odpovídala časovým a místním podmínkám. Žalovaná 1) přípisem ze dne [datum], doručeným žalobci dne [datum], vypověděla budoucí pachtovní smlouvu bez uvedení důvodu. Žalovaná 1) dále v přípise ze dne [datum] označila budoucí smlouvu za neplatnou s tím, že nelze propachtovat pouze spoluvlastnický podíl a současně z opatrnosti od smlouvy odstoupila z důvodu, že byla uvedena v omyl týkající se skutečnosti, že pachtovné nedosahuje obvyklé výše, výpovědní doba je 8 let a předkupní právo nebylo údajně sjednáno a bylo do smlouvy uvedeno bez vědomí a vůle žalované. K uzavření smlouvy do [datum] nedošlo ani přes opakované výzvy žalobce. Žalobce dále požaduje náhradu škody, když žalovaní porušili svou povinnosti ze smlouvy tím, že neuzavřeli s žalobcem pachtovní smlouvu a v přímé příčinné souvislosti s tím vznikla žalobci škoda za období od [datum] spočívající v ušlém zisku z obhospodařování předmětných pozemků v celkové výši [částka]. Žalobce v oblasti [obec] měl zasetý převážně ječmen jarní, odrůda [označení věci]. Průměrný výnos ječmene po sklizni v letošním roce činí [číslo] t/ha, tržní cena ječmene činí [částka] 1t, výnos z 1 ha činí [částka] [částka] [druh odměny] Náklady na pěstování ječmene činí [částka] [částka] [druh odměny], tj. práce zahrnující orbu, přípravu pole k setí, provedení hnojení, postřiku, sklizně, odvoz obilí, podomítka a materiál (osivo, hnojení, postřiky). [příjmení] zisk z 1 ha ječmene v roce [rok] činil [částka]. Celková výměra pozemků činí [číslo], [číslo] ha, výnos by činil [částka], po odčtení průměrných nákladů přepočtených na [číslo], [číslo] ha činí [částka], čistý zisk by dosahoval částky [částka]. Žalobce vyzval žalované k uzavření pachtovní smlouvy výzvou ze dne [datum] a k zaplacení náhrady škody výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že s žalobou nesouhlasí a navrhli, aby soud žalobu zamítl. Žalovaní mají za to, že smlouva o smlouvě budoucí je neplatná z důvodu, že spoluvlastnický podíl nemůže být předmětem právního vztahu. Každý z žalovaný uzavřel budoucí smlouvu samostatně bez vůle druhého a bez projednání. Žalobce žalovaným sliboval výhodnější podmínky. Žalovaní smlouvu nečetli, věřili žalobci, dodatečně však zjistili, že je žalobce uvedl v omyl týkající se pachtovného, které nedosahovalo výše obvyklého pachtovného, výpovědní doba smlouvy činila 8 let, přičemž obvyklá délka je maximálně 5 let a dále předkupní právo nebylo sjednáno, toto ujednání dal žalobce do smlouvy bez jejich vědomí. Smlouva byla podepsána tak, že žalovanou 1) navštívila v místě bydliště zaměstnankyně žalobce paní [příjmení], žalovaná smlouvu podepsala a paní [příjmení] jí několikrát potvrdila, že může kdykoliv během 5 let od smlouvy odstoupit s tím, že bude muset vrátit rezervační poplatek, což paní žalovaná udělala, dala výpověď a vrátila rezervační poplatek. Žalovaní odstoupili od smlouvy dopisem ze dne [datum]. Žalovaní mají za to, že jednání žalobce bylo nepoctivé v rozporu s dobrými mravy a současně jeho chování je zneužitím práva, které nemůže požívat právní ochrany. Po odstoupení od smlouvy žalovaní uzavřeli dne [datum] smlouvu o zemědělském pachtu s firmou [právnická osoba] Uzavřením smlouvy s třetí osobou se stalo plnění nemožným. K žalobě na náhradu škody žalovaní uvádí, že neporušili žádnou povinnost a chybí příčinná souvislost a nesouhlasí ani s výší vyčíslené škody.

3. Z odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalovaného] odstoupila od smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne [datum] s žalobcem z důvodu, že žalobce jí neuhradil rezervační poplatek dle smlouvy za roky [rok] – [rok], což žalovaná považuje za podstatné porušení smlouvy. Výzva byla žalobci odeslána dne [datum].

4. Z odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] odstoupil od smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne [datum] s žalobcem z důvodu, že žalobce jí neuhradil rezervační poplatek dle smlouvy za roky [rok] – [rok], což žalovaný považuje za podstatné porušení smlouvy. Výzva byla žalobci odeslána dne [datum].

5. Z listiny„ překryvy parcel s DPB“ soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

6. Ze smlouvy o zemědělském pachtu uzavřené dne [datum] včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že žalovaní 1) a 2) uzavřeli jako propachtovatelé s [právnická osoba] jako pachtýřem smlouvu o zemědělském pachtu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo přenechání pozemků v podílovém spoluvlastnictví žalovaných k dočasnému užívání a požívání, a to pozemků zapsaných na [list vlastnictví] – p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] s pětiletou výpovědní dobou a s pachtovným v dohodnuté výši [částka] [částka] [druh odměny] orné půdy + daň z nemovitosti.

7. Z facebookové stránky [název instituce] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že farma inzerovala, že v pátek [datum] bude v areálu farmy vydávat obilí pro vlastníky, kteří u nich mají propachtovanou půdu za [částka].

8. Ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne [datum] včetně přílohy [číslo] (opis údajů z listu vlastnictví) a plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalovaným 2) [celé jméno žalovaného] jako budoucím propachtovatelem a žalobcem jako budoucím pachtýřem, na základě níž budoucí propachtovatel zmocnil budoucího pachtýře k výpovědi smlouvy o pachtu k pozemkům zapsaným na listu vlastnictví [číslo] v obci a k. ú. [obec] u [obec] uzavřené mezi [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] Smluvní strany se dohodly, že po dobu 5leté výpovědní doby od [datum] do [datum] bude budoucí pachtýř hradit budoucímu propachtovateli rezervační poplatek ve výši [částka] za hektar pozemků, které budou předmětem budoucího pachtu. Předmětem budoucí pachtovní smlouvy měla být id. 1/2 pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci a k. ú. [obec] u [obec]. Budoucí propachtovatel se smlouvou zavázal, že pokud nedojde do [datum] k uzavření pachtovní smlouvy řádně a včas ze subjektivních důvodů vzniklých výhradně na jeho straně, uhradí budoucímu pachtýři vedle škody i rezervační poplatek ve výši, která mu byla budoucím pachtýřem za dobu výpovědní doby uhrazena. Dále se strany dohodly, že pokud v době uzavírání pachtovní smlouvy k [datum] bude v čase a místě obvyklé podstatně vyšší pachtovné za hektar a rok užívaných pozemků, než je sjednáno ve smlouvě, bude tato změna smluvními stranami respektována a v uzavírané pachtovní smlouvě bude cena pachtu upravena tak, aby odpovídala časovým a místním podmínkám v době jejího uzavírání. V čl. II. smlouvy se budoucí propachtovatel a budoucí pachtýř dohodli, že nejpozději do [datum] uzavřou pachtovní smlouvu k pozemkům uvedeným v čl. I. smlouvy ve znění uvedeném ve smlouvě, v níž se uvádí, že žalovaný má ve vlastnictví podíl o velikosti ½ k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [obec], a to p. [číslo]. Pachtýř se zavazuje užívat předmět pachtu výlučně k provozování své podnikatelské činnosti, kterou je zemědělská výroba. Pachtovné bylo sjednáno ve výši [částka] za 1 hektar pronajaté orné půdy a [částka] za 1 hektar TTP v celkové výši [částka] Smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 8 let. V čl. V. budoucí smlouvy bylo ujednáno předkupní právo jako právo závazkové pro případ prodeje pozemků třetí osobě s výjimkou osoby blízké, předkupní právo mělo být sjednáno na dobu trvání pachtu s tím, že nebude-li uplatněno v této době, tak zaniká. Dle přílohy [číslo] smlouvy byly předmětem pozemky na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], a to p. [číslo]. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] zmocnil žalobce [celé jméno žalobce] k zastupování ve věci ukončení pachtovního vztahu založeného smlouvou o zemědělském pachtu ze dne [datum] uzavřenou mezi [celé jméno žalovaného] jako propachtovatelem a [jméno] [příjmení] jako pachtýřem.

9. Ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne [datum] včetně přílohy [číslo] (opis údajů z listu vlastnictví) a plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou 1) [jméno] [příjmení] jako budoucím propachtovatelem a žalobcem jako budoucím pachtýřem, na základě níž budoucí propachtovatel zmocnil budoucího pachtýře k výpovědi smlouvy o pachtu k pozemkům zapsaným na listu vlastnictví [číslo] v obci a k. ú. [obec] u [obec] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Smluvní strany se dohodly, že po dobu 5leté výpovědní doby od [datum] do [datum] bude budoucí pachtýř hradit budoucímu propachtovateli rezervační poplatek ve výši [částka] za hektar pozemků, které budou předmětem budoucího pachtu. Předmětem budoucí pachtovní smlouvy měla být id. ½ pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci a k. ú. [obec] u [obec]. Budoucí propachtovatel se smlouvou zavázal, že pokud nedojde do [datum] k uzavření pachtovní smlouvy řádně a včas ze subjektivních důvodů vzniklých výhradně na jeho straně, uhradí budoucímu pachtýři vedle škody i rezervační poplatek ve výši, která mu byla budoucím pachtýřem za dobu výpovědní doby uhrazena. Dále se strany dohodly, že pokud v době uzavírání pachtovní smlouvy k [datum] bude v čase a místě obvyklé podstatně vyšší pachtovné za hektar a rok užívaných pozemků, než je sjednáno ve smlouvě, bude tato změna smluvními stranami respektována a v uzavírané pachtovní smlouvě bude cena pachtu upravena tak, aby odpovídala časovým a místním podmínkám v době jejího uzavírání. V čl. II. smlouvy se budoucí propachtovatel a budoucí pachtýř dohodli, že nejpozději do [datum] uzavřou pachtovní smlouvu k pozemkům uvedeným v čl. I. smlouvy ve znění uvedeném ve smlouvě. Předmětem budoucí pachtovní smlouvy byly pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec] u [obec] specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž se uvádí, že žalovaná má ve vlastnictví podíl k pozemkům o velikosti ½, a to p. [číslo]. Pachtýř se zavazuje užívat předmět pachtu výlučně k provozování své podnikatelské činnosti, kterou je zemědělská výroba. Pachtovné bylo sjednáno ve výši [částka] za 1 hektar pronajaté orné půdy a [částka] za 1 hektar TTP v celkové výši [částka] Smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 8 let. V čl. V. budoucí smlouvy bylo ujednáno předkupní právo jako právo závazkové pro případ prodeje pozemků třetí osobě s výjimkou osoby blízké, předkupní právo mělo být sjednáno na dobu trvání pachtu s tím, že nebude-li uplatněno v této době, tak zaniká. Dle přílohy [číslo] smlouvy byly předmětem pozemky na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], a to p. [číslo]. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalovaného] zmocnila žalobce [celé jméno žalobce] k zastupování ve věci ukončení pachtovního vztahu založeného smlouvou o zemědělském pachtu ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako propachtovatelem a [jméno] [příjmení] jako pachtýřem.

10. Z výpovědi smlouvy o zemědělském pachtu ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] vypověděl smlouvu o zemědělském pachtu uzavřenou s [jméno] [příjmení] dne [datum].

11. Z výpovědi smlouvy o zemědělském pachtu ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalovaného] vypověděla smlouvu o zemědělském pachtu uzavřenou s [jméno] [příjmení] dne [datum].

12. Z výpovědi z pachtu pozemku ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce na základě plné moci ze dne [datum] udělené mu [celé jméno žalovaného] vypověděl smlouvu o zemědělském pachtu uzavřené dne [datum], jejímž předmětem byl pacht pozemků zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec].

13. Z výpovědi z pachtu pozemku ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce na základě plné moci ze dne [datum] udělené mu [jméno] [příjmení] vypověděl smlouvu o zemědělském pachtu uzavřené dne [datum], jejímž předmětem byl pacht pozemků zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec].

14. Z přípisu žalovaných ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1) prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalobci, že odstupuje od budoucí smlouvy, trvá na neplatnosti budoucí smlouvy a sdělila žalobci, že pachtovní smlouvu neuzavře. Dále sdělila žalobci, že předmětné pozemky propachtovala třetí osobě.

15. Z přípisů ze dne [datum] adresovaného právnímu zástupci žalovaných soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce reagoval na přípis žalovaných ze dne [datum], vyzval je k náhradě škody ve výši [částka], resp. každého z žalovaných k náhradě škody ve výši [částka].

16. Z přípisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalované k podpisu pachtovní smlouvy ve lhůtě 7 dnů a dále je vyzval v případě neuzavření pachtovní smlouvy, aby se zdrželi nakládání s předmětem budoucího pachtu do pravomocného rozhodnutí soudu. Výzva byla žalovaným odeslána dne [datum]. V příloze k výzvě byl připojen návrh pachtovní smlouvy.

17. Z informace o listu vlastnictví soud zjistil, že žalovaní 1) a 2) mají v podílovém spoluvlastnictví pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] každý k id. ½, a to pozemky [parcelní číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, p. [číslo] trvalý travní porost, p. [číslo] orná půda, vše v obci [obec], katastrální území Rakov u Hranic.

18. Z přípisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce reagoval na odstoupení žalované 1) od smlouvy o smlouvě budoucí.

19. Z odstoupení od smlouvy o budoucí smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1) prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalobci, že budoucí smlouva je neplatná, žalovaná tuto smlouvu neuzavře a od smlouvy odstupuje z důvodu, že žalobce ji úmyslně uvedl v omyl, když navržené pachtovné nedosahuje výše obvyklého pachtovného, výpovědní doba je 8 let, když obvyklá je maximálně 5 let a předkupní právo bylo do smlouvy uvedeno bez jejího vědomí. Žalovaná dále uvedla, že je připravena vrátit žalobci uhrazené rezervační poplatky.

20. Z odstoupení od smlouvy o budoucí smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 2) prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalobci, že budoucí smlouva je neplatná, žalovaný tuto smlouvu neuzavře a od smlouvy odstupuje z důvodu, že žalobce ho úmyslně uvedl v omyl, když navržené pachtovné nedosahuje výše obvyklého pachtovného, výpovědní doba je 8 let, když obvyklá je maximálně 5 let a předkupní právo bylo do smlouvy uvedeno bez jeho vědomí. Žalovaný dále uvedl, že je připraven vrátit žalobci uhrazené rezervační poplatky.

21. Z přípisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou 1) [jméno] [příjmení], aby se dostavila do kanceláře k podpisu pachtovní smlouvy. Výzvu si žalovaná 1) převzala osobně dne [datum].

22. Z přípisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně reagoval na výpověď smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum], kterou žalobce považoval za neúčinnou.

23. Z přípisu žalobce ze dne [datum] adresovaného žalované 1) soud zjistil, že žalobce reagoval na výpověď smlouvy o smlouvě budoucí.

24. Z výpovědi smlouvy o smlouvě budoucí ze zemědělského pachtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalovaného] vypověděla smlouvu z pachtu k [datum] ke všem dotčeným pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec].

25. Z přehledu plateb [celé jméno žalovaného], faktury [číslo] ústřižků poštovních poukázek a výdajového pokladního dokladu soud zjistil, že žalobce uhradil žalovanému 2) dne [datum] poštovní poukázkou rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka], dne [datum] uhradil poštovní poukázkou rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka], dne [datum] uhradil poštovní poukázkou rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka], dne [datum] uhradil poštovní poukázkou rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka], dne [datum] byl rezervační poplatek ze rok [rok] vrácen, dne [datum] byl rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka] opětovně vyplacen žalovanému 2) výdajovým pokladním dokladem. Celkem žalobce uhradil rezervační poplatek ve výši [částka].

26. Z přehledu plateb [celé jméno žalovaného], faktury [číslo] ústřižku poštovní poukázek, výpisu z účtu žalobce u [název instituce] soud zjistil, že žalobce uhradil žalované 1) poštovní poukázkou dne [datum] rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka], dne [datum] byl rezervační poplatek ve výši [částka] vrácen na účet žalobce u [název instituce], dne [datum] žalobce uhradil poštovní poukázku rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka], který mu byl dne [datum] vrácen, dne [datum] žalobce rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka] byl opětovně uhrazen žalované 1) poštovní poukázkou, který byl žalovanou 1) opětovně žalobci vrácen, dne [datum] žalobce uhradil žalované 1) rezervační poplatek za rok [rok] ve výši [částka] poštovní poukázkou.

27. Z přípisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce reagoval na výpověď žalované 1) ze smlouvy o smlouvě budoucí, kterou obdržel dne [datum].

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek podepsal s žalobcem smlouvu o smlouvě budoucí na farmě žalobce, ve smlouvě byla ujednána výpovědní doba 8 let. Svědek uvedl, že paní [příjmení] mu řekla, že vše může změnit při podpisu smlouvy, jednal s ní na farmě. Od smlouvy odstoupil z důvodu, že se mu nelíbily nastavené podmínky. Dle paní [příjmení] mohl od smlouvy odstoupit, pokud vrátí kauci. Žalobce mu hradil poplatky, po výpovědi smlouvy přestal hradit, poplatky dosud nevrátil. Zvýhodněné nákupy od žalobce nevyužíval.

29. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně pracovala u žalobce od [datum] do [datum], uzavírala pachtovní smlouvy a dělala přípravu na kolaudaci. U paní [příjmení] byla osobně doma. Se všemi jednala osobně ohledně uzavření smluv. [příjmení] [celé jméno žalovaného] už si nevybavuje. S paní [příjmení] jednala dopředu telefonicky, poté za ní jela s tím, že paní [celé jméno žalovaného] se smlouvou souhlasila a svědkyni řekla, aby přijela. Probírala s paní [příjmení] smlouvu bod po bodu, paní [celé jméno žalovaného] se vším souhlasila. U jednání byl přítomen manžel paní [příjmení]. Pokud by paní [celé jméno žalovaného] s něčím ve smlouvě nesouhlasila, tak by ji nepodepsala. Informovala je o tom, že pokud nedojde k uzavření smlouvy, tak musí vrátit poplatky. Svědkyně zřejmě nejprve jednala s panem [celé jméno žalovaného] a poté s paní [příjmení]. Svědkyně si vybavuje, že paní [celé jméno žalovaného] jí řekla, že už o tom ví. Nevzpomíná si, že by s někým jednala o možnosti výpovědi smlouvy. Každého ohledně smlouvy kontaktovala, smlouvy zasílala poštou, pokud někdo bydlel dále nebo za ním jela osobně, případně se sami dostavili přímo na farmu. Ohledně pana [příjmení], který byl vyslýchán před ní, uvedla, že si nevzpomíná, zda s ním jednala osobně či přijel na farmu.

30. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době podpisu měl prasklou patní kost, seděl v obýváku. Za manželkou přijela nějaká paní, jednaly v obývacím pokoji. S manželkou mají od roku [rok] rozdělené společné jmění. Paní tam byla dlouho, bavily se ohledně polí, ohledně výše finanční nabídky, poté se bavily všeobecně. Paní uvedla, že už má uzavřenou smlouvu s panem [celé jméno žalovaného], že chce pronajmout celé pole od pana [celé jméno žalovaného] a od manželky. Pan [celé jméno žalovaného] tu paní cíleně poslal za manželkou. Manželka se s panem [celé jméno žalovaného] stýká málo, jsou příbuzní. Že pan [celé jméno žalovaného] pozemky pronajal, se manželka dozvěděla až od té paní. Bavily se i o tom, že kdyby se jí to rozleželo, že se to dá zrušit. Svědek uvedl, že neví, zda postupovali s panem [celé jméno žalovaného] společně.

31. Žalovaní k prokázání nevěrohodnosti výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] navrhli protokol o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] (v níž je žalovaným [jméno] [příjmení]), konkrétně výslech svědkyně [jméno] [příjmení]. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že si přesně nevzpomíná na dobu a místo jednání o smlouvě s žalovaným. Dle svědkyně obecně při jednání o smlouvách nejprve dotčené osoby oslovila telefonicky nebo osobně, což byl asi případ žalovaného. Seznámila je s možností uzavření smlouvy, pokud měli zájem, tak se domluvili na dalším setkání, při němž předkládala zájemcům návrh smlouvy. Jednání probíhala buď na farmě, pokud klienti bydleli blízko, nebo za nimi jezdila domů. V případě žalovaného to proběhlo tak, že nejprve jednali osobně u něj doma a pak mu přivezla návrh smlouvy, který podrobně probrali. Vyzvedla u něj smlouvy k podpisu žalobce a poté je odvezla k podpisu žalovanému. Soud nesdílí názor žalovaných o nevěrohodnosti svědkyně, když u obou jednání uvedla, že pokud se jedná o pana [příjmení] tak si nevzpomíná na místo a dobu jednání, dále uváděla, jak to probíhalo běžným způsobem, tj. že pokud klient bydlel blízko farmy, tak s ním jednala osobně doma nebo na farmě.

32. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem ohledně výše náhrady škody pro nadbytečnost, když se otázkou náhrady škody s ohledem na skutkový stav vůbec nezabýval.

33. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož dne [datum] uzavřel žalobce smlouvu o smlouvě budoucí pachtovní s žalovanou 1), jejímž předmětem byla id. ½ pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec] a ve stejný den uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí pachtovní s žalovaným 2) jako podílovým spoluvlastníkem nemovitostí v rozsahu id. ½ zapsaných na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec]. Každý z žalovaných zmocnil na základě plné moci žalobce jako budoucího pachtýře k výpovědi smlouvy o pachtu k pozemkům zapsaným na listu vlastnictví [číslo] v obci a k. ú. [obec] u [obec] uzavřené mezi žalovanými a [jméno] [příjmení] Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že po dobu 5leté výpovědní doby od [datum] do [datum] bude budoucí pachtýř hradit budoucímu propachtovateli rezervační poplatek ve výši [částka] za hektar pozemků, které budou předmětem budoucího pachtu. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly na uzavření pachtovní smlouvy ve lhůtě do [datum], jejímž předmětem měly být pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] v obci a k. ú. [obec] u [obec], každý z žalovaných k id. 1/2. Budoucí propachtovatel se smlouvou zavázal, že pokud nedojde do [datum] k uzavření pachtovní smlouvy řádně a včas ze subjektivních důvodů vzniklých výhradně na jeho straně, uhradí budoucímu pachtýři vedle škody i rezervační poplatek ve výši, která mu byla budoucím pachtýřem za dobu výpovědní doby uhrazena. Dále se strany dohodly, že pokud v době uzavírání pachtovní smlouvy k [datum] bude v čase a místě obvyklé podstatně vyšší pachtovné za hektar a rok užívaných pozemků, než je sjednáno ve smlouvě, bude tato změna smluvními stranami respektována a v uzavírané pachtovní smlouvě bude cena pachtu upravena tak, aby odpovídala časovým a místním podmínkám v době jejího uzavírání. V čl. II. smlouvy se budoucí propachtovatel a budoucí pachtýř dohodli, že nejpozději do [datum] uzavřou pachtovní smlouvu k pozemkům uvedeným v čl. I. smlouvy ve znění uvedeném ve smlouvě. Pachtýř se zavázal užívat předmět pachtu výlučně k provozování své podnikatelské činnosti, kterou je zemědělská výroba. Pachtovné bylo sjednáno ve výši [částka] za 1 hektar pronajaté orné půdy a [částka] za 1 hektar TTP v celkové výši [částka] Smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 8 let. V čl. V. budoucí smlouvy bylo ujednáno předkupní právo jako právo závazkové pro případ prodeje pozemků třetí osobě s výjimkou osoby blízké, předkupní právo mělo být sjednáno na dobu trvání pachtu s tím, že nebude-li uplatněno v této době, tak zaniká. Dle přílohy [číslo] smlouvy byly předmětem pozemky na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec], a to p. [číslo]. Žalovaní přípisem ze dne [datum] vypověděli smlouvu o zemědělském pachtu uzavřenou s [jméno] [příjmení] k [datum]. Žalovaná 1) přípisem ze dne [datum] vypověděla smlouvu o smlouvě budoucí k [datum]. Žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalované k náhradě škody. Přípisem ze dne [datum] žalovaní odstoupili od smlouvy o smlouvě budoucí z důvodu, že je žalobce uvedl v omyl ohledně výše pachtovného, výpovědní doby a předkupního práva. Přípisem ze dne [datum] sdělila žalovaná 1) žalobci, že smlouvu o smlouvě budoucí neuzavře. Přípisem ze dne [datum] žalovaní odstoupili od smlouvy z důvodu neuhrazení rezervačního poplatku. Žalobce uhradil žalovaným rezervační poplatek za dobu [rok] – [rok], rezervační poplatek za rok [rok] vůbec neuhradil. Žalovaní dne [datum] uzavřeli se společností [právnická osoba] smlouvu o zemědělském pachtu, jejímž předmětem jsou pozemky zapsané na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec] a k.ú. [obec] u [obec].

34. Podle ustanovení § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

35. Podle § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

36. Podle § 1786 o. z. vzniká zavázané straně povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

37. Podle § 1787 odst. 1, 2 o. z. může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

38. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

39. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

40. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

41. Podle § 1978 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky (odstavec 1). Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil (odstavec 2).

42. Podle § 1979 o. z. poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž by dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl.

43. Podle ustanovení § 1998 odst. 1, 2 o. z. závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.

44. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

45. Podle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (odstavec 1). [příjmení] může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu (odstavec 2).

46. Podle § 2003 o. z. jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit (odstavec 1). Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany (odstavec 2).

47. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

48. Soud se nejprve zabýval platností smlouvy o smlouvě budoucí. Podle ustanovení § 1123 o. z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Výše spoluvlastnického podílu vyjadřuje rozsah, v jakém jednotliví spoluvlastníci vykonávají a nesou shodná práva a povinnosti, které pro ně vyplývají z vlastnictví společné věci jako celku. U podílových spoluvlastníků jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci. Judikatura dovodila, že pokud nedojde k reálnému rozdělení pozemků mezi spoluvlastníky, nemůže být samostatným předmětem nájmu spoluvlastnický podíl na pozemcích; z toho pak judikatura dovozuje, že vznik práva nájmu ideálního podílu (reálně blíže neurčeného) je proto pojmově vyloučen. V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] dospěl [název soudu] k závěru, že ideální podíl spoluvlastníka nemůže být předmětem smlouvy o nájmu či pachtu, smluvní projevy spoluvlastníků však mohly být vyjádřeny na více listinách. Jestliže projevy vůle spoluvlastníků mohly být vyjádřeny na více listinách, pak jen ze skutečnosti, že účastníci výslovně ve smlouvách neuvedli, že jde právě o tuto situaci, neznamená, že jejich vůle směřovala k pronajmutí„ ideálního podílu“ a nikoliv pozemků jako celku. Vůli pronajmout pouze„ ideální podíl“ nelze dovozovat ani jen ze skutečnosti, že každému spoluvlastníkovi měla být úhrada za užívání pozemků vyplacena ve výši odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. I kdyby totiž byly pronajaty pozemky jako celek, náleželo by každému vlastníkovi nájemné (pachtovné) také ve výši toliko odpovídající jeho podílu na celé věci. Na vůli účastníků smlouvy je možno (při výkladu právního úkonu, jednání) usuzovat také z okolností, za nichž byl učiněn, s přihlédnutím k následnému chování smluvních stran atd.

49. Ze shora uvedeného vyplývá, že předmětem nájmu (pachtu) nemůže být pouze spoluvlastnický podíl, nicméně projevy smluvní vůle spoluvlastníků mohou být na více listinách. V takovém případě je nutné se zabývat tím, zda projev vůle spoluvlastníků směřoval k k pronajmutí pouze spoluvlastnického podílu nebo pozemků ve vlastnictví žalovaných jako celku.

50. Z rozhodnutí [název instituce] [označení státu] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy [účinnost] úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

51. Soud v projednávaném případě posoudil veškeré okolnosti uzavření smluv o smlouvě budoucí mezi žalobcem a žalovanými, které uzavření smluv předcházely i okolnosti následující. Soud dospěl k závěru, že smlouvy o smlouvě budoucí jsou platné, neboť vůle zde směřovala k uzavření pachtovní smlouvy k pozemkům jako celku, nikoliv pouze spoluvlastnického podílu, byť oba žalovaní v průběhu řízení tvrdili, že chtěli pronajmout pouze podíl a nejednali spolu. Oba žalovaní pronajímali pozemky ve svém vlastnictví [jméno] [příjmení], přípisy ze dne [datum] (naprosto shodného znění) vypověděli smlouvu o zemědělském pachtu uzavřenou s [jméno] [příjmení] a téhož dne oba uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí pachtovní s žalobcem, přičemž oba žalovaní žalobce zároveň zmocnili k vypovězení smlouvy o zemědělském pachtu uzavřenou s [jméno] [příjmení]. Následně oba prostřednictvím svého právního zástupce odstoupili od smlouvy ze stejných důvodů. Svědek [jméno] [příjmení], manžel žalované 1), u soudu vypověděl, že paní ([jméno] [příjmení]) manželce sdělila, že již uzavřela smlouvu s žalovaným 2) a že chce pronajmout celé pole od pana [celé jméno žalovaného] i od manželky, přičemž pan [celé jméno žalovaného] ji poslal za manželkou. Rovněž svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že paní [celé jméno žalovaného] již o uzavření smlouvy s panem [celé jméno žalovaného] věděla. Následně žalovaní uzavřeli smlouvu o zemědělském pachtu s [jméno] [příjmení], resp. společností [právnická osoba] na jediné listině. Tvrzení žalovaných v průběhu řízení, že společně nic neprojednávali, že jednali každý zvlášť, soud považuje za účelové, když žalovaní zjevně chtěli dosáhnout toho, aby soud dospěl k závěru ohledně neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí vhledem ke skutečnosti, že své pozemky již pronajali třetí osobě. Soud má za to, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaní o úmyslu druhého pronajmout pozemky věděli a postupovali společně i ohledně ukončení budoucí smlouvy a pronajmutí pozemků [příjmení] [příjmení].

52. Dále se soud zabýval otázkou platnosti výpovědi budoucí smlouvy ze strany žalované přípisem ze dne [datum], na základě něhož vypověděla smlouvu uzavřenou s žalobcem bez důvodu. Podle ustanovení § 1998 o. z. lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon Smlouva v takovém případě zaniká uplynutím výpovědní doby. Výpověď je jednostranným adresovaným jednáním, jež může vést k zániku závazků, avšak pouze některých. Přichází v úvahu právě jen u takových závazků, jejichž plnění má trvalý nebo nepřetržitý charakter. Z ustanovení § 1998 odst. 1 o.z. vyplývá, že vypovědět lze pouze takové závazky, ohledně nichž si to strany ujednaly, anebo pokud tak stanoví zákon. Takovým případem, kdy možnost závazek vypovědět stanoví zákon, je ustanovení § 1999 odst.

1. Podle ustanovení § 1999 odst. 1, 2 o. z. platí, že zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Zavázala-li se strana zdržet se určité činnosti a je-li z povahy závazku zřejmé, že povinnost není časově omezena, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. Ve smlouvě o smlouvě budoucí však možnost smlouvu vypovědět nebyla ujednána, a v případě smlouvě o smlouvě budoucí se nejedná o závazek, který má trvalý nebo nepřetržitý charakter. Smlouvu o smlouvě budoucí tedy nebylo možné vypovědět.

53. K odstoupení žalovaných od budoucí smlouvy učiněného přípisem ze dne [datum] soud uvádí následující. Žalovaní odstoupili od budoucí smlouvy z důvodu, že je měl žalobce úmyslně uvést v omyl ohledně výše pachtovného, které nedosahovalo výše obvyklého pachtovného, výpovědní dob byla dohodnuta v délce 8 let (přičemž obvyklá délka výpovědní doby je 5 let) a bylo ujednáno předkupního právo, které žalobce dal do smlouvy bez vědomí a souhlasu žalovaných. Žalovaní uváděli, že smlouvě nečetli a že je žalobce měl přesvědčovat o výhodnosti smlouvy. Podle ustanovení § 2001 lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Občanský zákoník stanoví odstoupení od smlouvy jako sankci pro případ porušení smlouvy podstatným způsobem (§ 2002 odst. 1 o. z.), dále pro případ podstatného či nepodstatného porušení smluvní povinnosti prodlením (§ 1968 ve spojení s § 1977 o. z.), a pro případy vadného splnění (§ 1914 odst. 2 ve spojení s § 1923 o. z.). Ustanovení § 2002 o. z. míří na porušení smlouvy obecně, zatímco ustanovení § 1977 a 1978 o. z. dopadají na situace, kdy porušení povinnosti nastalo prodlením. Zatímco porušení prodlením umožňuje odstoupení již při porušení nepodstatném (srov. § 1978 o. z.), obecná úprava připouští odstoupení toliko při podstatném porušení (viz § 2002 o. z.). Podle ustanovení § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Argument žalovaných, že smlouvu před jejím podpisem nečetli nebo že žalobce dal do smlouvy nějaké ujednání bez jejich souhlasu, neobstojí. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předsmluvní jednání probíhala řádně, že žalovaní měli dostatek času se se zněním budoucí smlouvy seznámit, smlouvu s nimi projednávala zaměstnankyně žalobkyně paní [jméno] [příjmení] a teprve v okamžiku, kdy dotyční projevili se smlouvou souhlas, jim byla předložena k podpisu. Nebylo prokázáno, že by byli k podpisu nuceni nebo že by neměli možnost se smlouvou řádně seznámit. Žalovaní smlouvu podepsali, čímž projevili souhlas s jejím obsahem. Pokud žalovaní s nějakým ujednání nesouhlasili, měli možnost s tím projevit nesouhlas a smlouvu nepodepsat. Nad rámec soud uvádí, že pokud jde o výši sjednaného pachtovného, pak smlouva o smlouvě budoucí obsahovala ujednání o případném zvýšení pachtovného na úroveň obvyklého pachtovného v místě a čase. S ohledem na shora uvedené soud odstoupení žalovaným od smlouvy o smlouvě budoucí přípisem ze dne [datum] vyhodnotil jako nedůvodné a neopodstatněné.

54. K otázce nemožnosti plnění z důvodu, že žalovaní uzavřeli smlouvu o zemědělském pachtu s třetí osobou soud odkazuje na rozhodnutí Velkého senátu [název instituce] [označení státu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož smlouva není neplatná jen proto, že stejná věc byla pronajata více smlouvami několika nájemcům. Ve svém nálezu sp. zn. [ústavní nález], [název soudu] dovodil, že dojde-li k uzavření více nájemních smluv k téže věci (tzv. dvojí nájem), není ústavně konformní výklad, že druhá ze smluv je absolutně neplatná z důvodu počáteční právní nemožnosti plnění. K odůvodnění uvedeného právního názoru mimo jiné uvedl, že sama existence nájemní smlouvy nebrání tomu, aby vlastník uzavřel další nájemní smlouvu k věci, kterou již pronajímá. Nebude-li kvůli prvnímu nájmu schopen plnit své povinnosti podle druhé nájemní smlouvy, je na něm, aby první nájem buď řádně ukončil, nebo nesl právní důsledky spojené s porušením druhé nájemní smlouvy. Nelze přitom vyloučit situace, v nichž bude možné současné řádné plnění v rámci obou nájemních vztahů. V každém případě však jsou tyto případy řešitelné prostřednictvím jiných právních nástrojů, než je závěr o absolutní neplatnosti druhé nájemní smlouvy, přičemž tyto mírnější prostředky nezbavují smlouvy právních účinků a více tak respektují to, k čemu se jednotlivci svobodně rozhodli zavázat. Zdůraznil, že právní názor [název soudu], podle něhož nelze platně pronajmout věc již jednou pronajatou, nebyl přejat ani do nové občanskoprávní úpravy účinné od [datum], která se proti němu naopak vymezuje – v tomto směru odkázal na ustanovení § 1760 a 1763 o. z. Se zřetelem k řečenému velký senát [název soudu] – respektuje ústavněprávní výklady [název soudu] (srov. např. nález [název soudu] z [datum], sp. zn. [ústavní nález]) – dospěl k závěru, že nájemní smlouva není neplatná (pro počáteční právní nemožnost plnění ve smyslu § 37 odst. 2 obč. zák.) jen proto, že pronajímatel poskytl nájemci do užívání věc, již předtím pronajal pro tutéž dobu jiné (příp. i stejné) osobě.

55. Výše uvedené závěry lze dle názoru soud vztáhnout i na projednávaný případ. Přestože tedy žalovaní pozemky, které byly předmětem smlouvy o smlouvě budoucí, pronajali třetí osobě, závazek z této smlouvy nezaniká z důvodu nemožnosti plnění.

56. V poslední řadě se soud zabýval odstoupením žalovaným od budoucí smlouvy přípisem ze dne [datum], kdy žalovaní odstoupili od smlouvy z důvodu, že žalobce nesplnil svou povinnost hradit rezervační poplatky a je v prodlení. K tomu soud odkazuje na rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který dospěl k závěru, že stávající občanský zákoník nepřevzal předchozí úpravu § 345 odst. 3 obch. zák., kdy nevyužití práva odstoupit pro podstatné porušení ve stanovené lhůtě znamenalo nastoupení režimu stanoveného pro porušení nepodstatná. V případech porušení smlouvy podstatným způsobem a v případech podstatného porušení smluvní povinnosti prodlením vzniká věřiteli právo od smlouvy odstoupit. Má možnost volby, zda využije svého práva a od smlouvy odstoupí nebo zda bude na smlouvě (na splnění smluvní povinnosti) setrvávat a zda dlužníkovi poskytne možnost jeho povinnost splnit v dodatečné přiměřené lhůtě. Pokud se rozhodne od smlouvy odstoupit, oznámení odstoupení musí být provedeno (oznámeno) ve lhůtě bez zbytečného odkladu, přičemž provedenou volbu již nelze měnit. Neučiní-li tak (nevyužije své právo), nebrání mu to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany. Nelze souhlasit se závěrem [název soudu], že v případě nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu nemohou nastat účinky odstoupení. Nedodržení uvedené lhůty má totiž význam pouze tehdy, pokud dlužník svou povinnost (byť dodatečně) splní předtím, než mu věřitel oznámí, že odstupuje. V případě trvajícího prodlení dlužníka je však skutečnost, zda věřitel od smlouvy odstoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl (§ 1977 o. z.), bez právního významu, neboť i odstoupení od smlouvy po marném uplynutí uvedené lhůty – při trvajícím prodlení dlužníka – vyvolalo právní následky předvídané ustanovením § 2004 odst. 1 o. z. Jinak řečeno - prokáže-li věřitel, že od smlouvy z důvodu porušení povinnosti dlužníkem odstoupil, je na dlužníkovi, aby prokázal, že závazek splnil včas (neboť jedině tehdy může mít dodržení uvedené lhůty právní význam), nebo že důvod pro odstoupení neexistoval.

57. Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla (§ 1977 o. z.). Zakládá-li prodlení nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit až poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

58. Ze shora uvedeného vyplývá, že nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu má význam pouze tehdy, pokud dlužník svou povinnost (byť dodatečně) splní předtím, než mu věřitel oznámí, že odstupuje. V případě trvajícího prodlení dlužníka je však skutečnost, zda věřitel od smlouvy odstoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl (§ 1977 o. z.), bez právního významu, neboť i odstoupení od smlouvy po marném uplynutí uvedené lhůty – při trvajícím prodlení dlužníka vyvolává právní následky předvídané ustanovením § 2004 odst. 1 o. z. V případě, že věřitel prokáže, že od smlouvy z důvodu porušení povinnosti dlužníkem odstoupil, je na dlužníkovi, aby prokázal, že závazek splnil včas (neboť jedině tehdy může mít dodržení uvedené lhůty právní význam).

59. Z ustanovení § 1978 odst. 1 oz vyplývá, že dodatečnou lhůtu ke splnění povinnosti lze poskytnout nejen výslovně, ale i mlčky, přičemž její délku určuje věřitel. Podle ustanovení § 1979 o. z. platí, že poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl.

60. Druhou situací (vymezenou v druhé větě ustanovení) je odstoupení pro nepodstatné porušení, ovšem bez poskytnutí dodatečné lhůty vůbec. I zde zákon pochybení oprávněného, který měl řádně lhůtu poskytnout, jistým způsobem zhojuje, když přiměřenou lhůtu a její běh doplňuje ex lege. Odstoupil-li tedy oprávněný, aniž lhůtu poskytl (a porušil tedy předepsaný postup dle § 1978), mohou účinky tohoto odstoupení přesto nastat avšak pouze s odkládací podmínkou, že marně uplyne objektivně přiměřená lhůta, která bývala měla povinnému být poskytnuta. Pokud v této lhůtě povinný svou povinnost splní, účinky odstoupení nenastanou. Uplynutí lhůty musí být i tentokrát„ marné“.

61. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce neuhradil žalovaným vůbec rezervační poplatek za rok 2020, přestože se k tomu dle smlouvy o smlouvě budoucí zavázal a ocitl se tak v prodlení s jeho úhradou. V daném případě není podstatné, zda se jednalo o porušení smlouvy podstatné či nepodstatné, když pro případ prodlení zákon v ustanovení § 1969 upravuje možnost odstoupit od smlouvy. Rovněž nedodržení lhůty odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu nemá v daném případě význam, neboť prodlení žalobce s úhradou poplatku za rok [rok] stále trvá. Žalovaní sice žalobce k úhradě rezervačního poplatku nevyzvali, avšak lhůtu lze poskytnout dle zákona mlčky a uplynula dostatečně dlouhá doba k tomu, aby žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil. Argumentace žalobce, že žalovaní smlouvu vypověděli či od ní odstoupili, za situace, kdy sám žalobce považoval veškerá ukončení smlouvy ze strany žalovaných za neplatná a stále se cítí být touto smlouvou vázán, když se u zdejšího soud domáhá plnění z této smlouvy. Žalobce mohl své povinnosti ze smlouvy s ohledem na danou situaci dostát např. úhradou do advokátní úschovy. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, žalobce je stále v prodlení s úhradou rezervačního poplatku za rok [rok], soud uzavřel, že žalovaní odstoupili od smlouvy o smlouvě budoucí přípisem ze dne [datum] důvodně. Odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení smlouvy od počátku, tedy zaniklo právo žalobce požadovat nahrazení projevu vůle, popřípadě náhradu škody. S ohledem na shora uvedené soud se již nezabýval otázkou náhrady škody a žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

62. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 osř za situace, kdy žalovaní byli v řízení zcela úspěšní. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby bylo nahrazení projevů vůle, kdy se odměna stanoví dle § 9 odst. 3 písm. b) AT, § 7 bodu 5, § 12 odst. 4 ve výši [částka] za úkon a jednu osobu. Odměna za žalobu na náhradu škody u každého z žalovaných ve výši [částka] činí sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu [částka], snížená o 20 % činí [částka] za jeden úkon a osobu, tj. [částka] za oba žalované. Celkem činí odměna dle § 12 odst. 3 AT [částka]. V řízení před soudem advokát žalovaný učinil 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žaloba, účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 6 x [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 6 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky Subaru, [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (jedna cesta 110 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 6,5 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu [druh benzínu] [druh benzínu] oktanů ve výši [částka] (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné za cestu dne [datum] ve výši [částka]. Cestovné za cesty k jednání dne [datum], [datum], [datum] činí za jednu cestu dle novely vyhlášky č. 116/2022 Sb. [částka], tj. za tři cesty celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka] (výrok II.).