10 C 287/2020

Plný text

název soudu rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu titul celé jméno řešitele a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení se sídlem adresa o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru,

I. Žaloba, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce dané a doručené dne [datum] žalovanou žalobci, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu ČR – [název soudu] náhradu nákladů řízení, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu bylo doručeno dne [datum]. Uvedl, že byl zaměstnán u žalované společnosti na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum]. Dne [datum] mu bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, které bylo spatřováno v tom, že žalobce opakovaně nabízel za úplatu na webových inzertních portálech [webová adresa] a [webová adresa] náhradní díly a zařízení z majetku žalované a k nimž měl žalobce jako předák údržby přístup s úmyslem ponechat si finanční prostředky získané prodejem a způsobit tak zaměstnavateli škodu. Žalovaná nespecifikovala, jaké konkrétní věci měl žalobce prodávat, a nedoložila, že se jednalo o věci v jejím vlastnictví ani neuvedla, zda a kdy měl žalobce tyto věci odcizit. Žalobce reagoval na okamžité zrušení pracovního poměru přípisem ze dne [datum], kterým žalované sdělil, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a že trvá na tom, aby jej žalovaná i nadále zaměstnávala. Z přípisu žalované ze dne [datum] nevyplývá, že konkrétní věci jsou ve vlastnictví žalované. Dle žalobce je nutné zkoumat, zda byla dodrženy lhůty dle § 57 zákoníku práce pro dání okamžitého zrušení pracovního poměru. V daném případě mohlo dle žalobce dojít k uplynutí obou lhůt (1 měsíce a 1 roku) ještě přede dnem [datum], kdy došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru. Žalobce má dále za to, že okamžité zrušení pracovního poměru je neurčité, když v něm není uvedeno, jaké konkrétní předpisy měl žalobce porušit a jaké konkrétní věci z vlastnictví žalované měl žalobce prodávat a kdy k tomu mělo dojít. Žalobce tedy považuje zrušení pracovního poměru za neplatné z důvodu, že okolnosti v něm uvedené nejsou pravdivé, z důvodu neurčitosti důvodu a pro nemožnost přezkumu lhůty dle § 57 zákoníku práce.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává a považuje okamžité zrušení pracovního poměru za platné. Uvedla, že žalobce pracoval u žalované jako mistr údržby, kdy měl volný přístup do skladu náhradních dílů a pracovních pomůcek. Jednatel žalované [titul]. [jméno] [příjmení] byl dne [datum] ze strany zaměstnance upozorněn na skutečnost, že žalobce prostřednictvím internetových stránek prodává pracovní pomůcky a zařízení ze skladu žalované. Žalovaná provedla rešerši na internetu, z níž vyplynulo, že žalobce skutečně na internetových stránkách [webová adresa] a [webová adresa] nabízí ke koupi stejné druhy pomůcek a zařízení jako ty, které má žalovaná ve skladu. Jedná se o specifické pomůcky a zařízení jako svářecí kukla, svařovací hořák apod., tedy nejedná se o běžné zboží. Žalobce nerozporuje, že zboží na internetu prodával, rozporuje pouze skutečnost, zda se jednalo o zboží ve vlastnictví žalované. Součástí nabídky zboží na internetu jsou i fotografie, na nichž je uvedeno datum jejich pořízení a vyplývá z nich, že fotografie byly pořízeny přímo v prostorách žalované, kdy na fotografiích je vidět pracovní stůl žalovaného (fotografie digitální váhy), podlahová krytina a psací stůl žalobce (fotografie kuličkového hnízda) apod. Fotografie navíc byly pořízeny služebním digitálním fotoaparátem užívaným zaměstnanci žalované pro plnění pracovních úkolů, když formát dat pořízení fotografií odpovídá formátu, v jakém data pořízení fotografie vkládá služební digitální fotoaparát. Žalobce nabízel k prodeji zboží, a to svařovací kuklu [označení věci] [číslo] – datum prodeje [datum] za kupní cenu [částka], účetní hodnota [částka]; svařovací hořák [označení věci] 500A – datum prodeje [datum] za kupní cenu [částka], účetní hodnota [částka], web kamera [označení věci] [číslo] – datum prodeje [datum] za kupní cenu [částka], účetní hodnota [částka]; napájecí zdroj [jméno] PS30 – datum prodeje [datum] za kupní cenu [částka], účetní hodnota [částka]. Žalovaná se rozhodla prověřit činnost žalobce provedením testovacího nákupu prostřednictvím soukromého detektiva pana [jméno] [příjmení], který od žalobce na stránce [webová adresa] zakoupil dne [datum] digitální váhu za cenu [částka] (aktuální účetní hodnota [částka]) a dne [datum] laserový senzor [označení věci] [označení věci] za cenu [částka] (aktuální účetní hodnota [částka]). Nákup digitální váhy proběhl formou osobního setkání žalobce a kupujícího dne [datum] v místě bydliště žalobce, kde došlo i k předání kupní ceny. Žalovaná neobdržela od žalobce žádnou protihodnotu, žalobce jednal protiprávně a jeho jednání je možné považovat za útok na majetek žalované. Z těchto důvodů žalovaná přistoupila dne [datum] k okamžitému zrušení pracovního poměru, při jehož předávání byl žalobce konfrontován s printscreeny internetových nabídek, svou protiprávní činnost nerozporoval, okamžité zrušení pracovního poměru převzal. U předání byli přítomni zaměstnanci žalované pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení]. Dne [datum] žalobce telefonicky kontaktoval jednatele žalované [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že navrhoval, aby pracovní poměr byl ukončen dohodou, na což žalovaná nepřistoupila. K prokázání vlastnictví věcí žalovaná dokládá faktury. Žalovaná se domnívá, že okamžité zrušení pracovního poměru splňuje požadavky ustanovení § 60 zákoníku práce, když v něm uvádí, že důvodem je skutečnost, že žalobce opakovaně nabízel za úplatu na webových inzertních portálech [webová adresa] a [webová adresa] náhradní díly a zařízení, které byly či jsou majetkem zaměstnavatele a ke kterým měl žalobce jako předák údržby přístup s jasným úmyslem ponechat si takto získané finanční prostředky a způsobit tak zaměstnavateli škodu. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru je dostatečně určitě popsán tak, že nemůže být zaměněn s jiným jednáním. Výslovné uvedení konkrétních předpisů, které měl žalobce porušit, není judikaturou ani zákoníkem práce vyžadováno. Dle judikatury [název soudu] platí, že uvedení toho, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru nebo kdy tento důvod vznikl, není nezbytnou náležitostí okamžitého zrušení pracovního poměru. Pokud se týká dodržení dvouměsíční lhůty dle § 58 zákoníku práce, žalovaná uvádí, že se dozvěděla najisto o důvodu zkušebním nákupem uskutečněným dne [datum], o podezření na protiprávní činnost žalobce se žalovaná dozvěděla dne [datum] na základě upozornění ze strany zaměstnance žalované. Z toho vyplývá, že subjektivní lhůta dle § 58 zákoníku práce byla dodržena. Rovněž i objektivní lhůta 1 roku byla dodržena, když zpětně není v silách žalované přesně určit konkrétní den, kdy žalobce věci odnesl ze skladu, avšak je nepochybné, že se tak stalo poté, co byly pořízeny fotografie předmětů (svařovací kukly dne [datum], svařovacího hořáku dne [datum], web kamery [datum] a napájecího zdroje dne [datum]). I v případě, že by žalobce věci ze skladu neodcizil, pak důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru by byl v souladu s judikaturou i pokus o odčerpání části majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění.

3. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem soud zjistil, že smlouva byla podepsána v den nástupu do zaměstnání, tj. dne [datum], pracovní pozice„ předák údržby“ a místo výkonu práce [obec].

4. Z listiny okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr s žalobcem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práce zvlášť hrubým způsobem, které spočívalo v skutečnosti, že zaměstnanec opakovaně nabízel za úplatu na webových inzertních portálech [webová adresa] a [webová adresa] náhradní díly a zařízení, které byly či jsou majetkem zaměstnavatele, a ke kterým měl jako předák údržby přístup, s jasným úmyslem ponechat si takto získané finanční prostředky a způsobit tak zaměstnavateli škodu. Jednání žalobce zaměstnavatel hodnotí jako útok na majetek zaměstnavatele. Okamžité zrušení pracovního poměru žalobce převzal a podepsal dne [datum].

5. Z přípisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalované, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání.

6. Z přípisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná reagovala na sdělení žalobce o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Sdělila žalobci výši škody způsobené prodejem konkrétních věcí ([částka]).

7. Z webových stránek https: [webová adresa] a předložených fotografií předmětů soud zjistil, že uživatel„ tramado“ nabízel k prodeji digitální váhu [příjmení] [hmotnost], dále kuličkové hnízdo [příjmení] [příjmení] [jméno] za [částka], indukční snímač [označení věci] za cenu [částka], [označení věci] DT20 [označení věci] laser za cenu [částka], napájecí zdroj [označení věci] 5A za cenu [částka], zdroj [číslo] [příjmení] [jméno] [příjmení] za cenu [částka], indukční snímač Pulsotronic za cenu [částka], analogový indukční snímač [označení věci] za cenu [částka], difusní snímač [označení věci] 10 cm za cenu [částka], bezpečnostní relé [označení věci] kat.4 za cenu [částka], hydraulický tlakový spínač [označení věci] za cenu [částka], zubové čerpadlo za cenu [částka], chemická kotva [označení věci] [označení věci] [číslo]. Dále bylo zjištěno, že napájecí zdroj [jméno] PS30 byl prodán dne [datum], [označení věci] C310 dne [datum]. Dále je z předložených fotografií patrno datum jejich pořízení a na některých fotografiích se nachází pracovní stůl s klávesnicí, myší, papíry atd, na další fotografii je zachycen balíček na stole, kdy odesilatelem je [celé jméno žalobce] adresát pan [příjmení] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] a dále je zde fotografie s rozbaleným balíčkem a laserové čidlo. Dále bylo zjištěno, že byla k prodeji nabízena svařovací kukla 3M [označení věci] [číslo] [označení věci] za cenu [částka], která byla prodána dne [datum] a svařovací hořák [označení věci] 500A pro Co2 svářečky, který byl prodán dne [datum].

8. Ze stránek aukro vyplývá, že kontaktní údaje prodejce tramado jsou [celé jméno žalobce], adresa [adresa žalobce], e-mail [email], telefon [tel. číslo].

9. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že dne [datum] [příjmení] [příjmení] poukázal částku ve výši [částka] na účet č. [bankovní účet].

10. Z e-mailu ze dne [datum] adresovaného od [webová adresa] uživateli [email] soud zjistil, že žalobce sdělil číslo svého účtu ([bankovní účet]) pro zaslání platby za nákup a dále mu serverem [webová adresa] sděleno, že klient [číslo] koupil jeho zboží - [označení věci] DT20 [označení věci] laser.

11. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zakoupila kukly [označení věci] [číslo] [označení věci] [označení věci] se vzd. kanálem v množství 11 za jednotkovou cenu [částka].

12. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zakoupila digitální váhu.

13. Z faktury č. [spisová značka] vystavené dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaná zakoupila svařovací hořáky [spisová značka], chlazený vodou za jednotkovou cenu [částka].

14. Z provedené kontroly svařovacích kukel ze dne [datum] soud zjistil, že inventurou u žalované bylo zjištěno, že 1 svářecí kukla chybí.

15. Z trestního oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná podala trestní oznámení na žalobce. Z vyrozumění [stát. instituce] o výsledku prověřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že policie po provedeném šetření sdělila žalobci podezření z přečinu krádeže a spis byl předložen OSZ [obec] Přečinu krádeže se měl žalobce dopustit tím, že v době od [datum] do [datum] ve skladě náhradních společnosti [právnická osoba], do něhož měl volný přístup jako zaměstnanec, postupně odcizil 1 ks svařovací kuklu [označení věci] zakoupenou dne [datum] za částku [částka], 1 ks svařovací hořák [označení věci] [označení věci] 501 W 5m zakoupený dne [datum] za částku [částka], 1 ks digitální váhu [označení věci] [označení věci] [číslo] K 100N, kalibrovanou naposledy v roce [rok] zakoupenou dne [datum] za částku [částka] € a 1 ks laserový senzor [označení věci] DT20 s úmyslem pro sebe získat majetkový prospěch. Následně bez souhlasu a vědomí společnosti [právnická osoba] na aukčním portálu [webová adresa], kde vstupoval pod jménem prodávajícího„ tramado“ uvedené pracovní pomůcky prodal za částku [částka], přičemž digitální váhu prostřednictvím soukromého detektiva od něj zakoupila společnost [právnická osoba] za částku [částka] a laserový senzor za částku [částka], čímž způsobil společnosti [právnická osoba] škodu ve výši [částka]. Z úřední činnosti soud zjistil, že dne [datum] byl zdejším soudem vydán trestní příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným z přečinu krádeže, trestní příkaz dosud nenabyl právní moci.

16. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, soud zjistil, že svědek pracuje u žalované od [datum] na pozici personálního manažera. Dne [datum] se od jiného zaměstnance dozvěděli, že na aukčních serverech [webová adresa] jsou nabízeny náhradní díly, jejichž porovnáním zjistili, že se jedná o věci z majetku společnosti. Fotografie předmětů byly pořízeny přímo v prostorách společnosti. Společnost využila služeb soukromého detektiva ke zjištění, zda věci skutečně nabízí žalobce. Soukromý detektiv provedl kontrolní nákup dvou předmětů k provedení identifikace osoby prodávajícího a dále k identifikaci bankovního účtu žalobce. V obou případech bylo zjištěno, že se v případě prodávajícího se jedná o osobu žalobce a jeho bankovní účet. Poté bylo rozhodnuto o ukončení pracovního poměru s žalobcem okamžitým zrušením, při jehož předání byly žalobci předloženy printscreeny z aukčního serveru. Žalobce se přitom dotázal pouze, zda se to týká i předmětů, které byly vyřazeny, nevzpíral se a okamžité zrušení pracovního poměru převzal. Porovnáním předmětů na fotografiích zjistili, že věci na nich se shodují s díly, které se nacházejí v kanceláři údržby. Byla provedena i inventura. Věci nabízené na [webová adresa] se našly v kanceláři údržby, jednalo se o stejné typové exempláře.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědka oslovil začátkem října [rok] [titul]. [příjmení] s poptávkou na zjištění osoby používající profil„ tramado“ na aukru s tím, že existuje podezření, že tato osoba prodává věci z majetku společnosti. Dne [datum] se sešli, podepsali smlouvu a vytipovali věci tak, aby mohla být provedena identifikace prodávajícího. Svědek požádal svého známého, aby poptal na profilu tramado váhu. Tento známý se domluvil s uživatelem profilu, že si přijede váhu prohlédnout k němu domů, došlo ke koupi váhy, při níž vyšlo najevo, že prodejcem je žalobce. Svědek si převzal váhu a kontaktoval [titul]. [příjmení], že prodejcem je žalobce. Poté se domluvili ještě na koupi laserového čidla, svědek oslovil druhého známého, který čidlo poptal u prodejce. Známému se ozval pan [celé jméno žalobce], domluvili se na jeho koupi s tím, že cena bude uhrazena bankovním převodem na účet žalobce. Známý poslal žalobci na účet kupní cenu ve výši [částka] a [částka] za poštovné. Svědek si čidlo převzal a včetně dokladů vše předal [titul]. [příjmení]. Známý požadoval po žalobci příjmový pokladní doklad, který žalobce odmítl vydat.

18. Z výpovědi jednatele žalované [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne [datum] se dozvěděl od zaměstnance o podezření, že na serverech [webová adresa] a [webová adresa] jsou nabízeny k prodeji náhradní díly a pomůcky, které používají zaměstnanci společnosti. Byl tam uveden link na web [webová adresa]. Porovnáním bylo zjištěno, že se jedná o předměty shodné s předměty, které používá žalovaná. Nejedná se o běžné předměty, které má každý člověk. Udělali poradu s druhým jednatelem, personálním manažerem a panem [příjmení] jako vedoucím výroby. Dohodli se, že musí provést identifikaci osoby prodávajícího. Proto najali soukromého detektiva, s nímž si dohodli schůzku a podepsali smlouvu. První zkušební nákup se týkal váhy za hotové, je z toho pořízen i audio video záznam. Kupujícímu se objevilo jméno, adresa a telefon žalobce. Došlo ke schůzce kupujícího s žalobcem u něho doma, proběhla platba v hotovosti a předání váhy. Druhý nákup se týkal laserového čidla za účelem identifikace bankovního účtu prodávajícího. Kupující obdržel číslo bankovního účtu, který se shoduje s bankovním účtem žalobce. Následně mu pan [příjmení] předal oba zakoupené předměty. Na základě těchto skutečností dospěli k závěru, že prodávajícím je žalobce. Fotografie předmětů byly pořízeny v kanceláři žalobce. Žalobce na internetu nabízel k prodeji více předmětů. Jednatel se domnívá, že žalobce věci nafotil, dal je na aukro, věci byly stále ve skladu a teprve poté, co je prodal, je žalobce odnesl. Pracovní poměr s žalobcem byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru, při jehož předávání byly žalobci předloženy důkazy pořízené z internetu. Žalobce věc nerozporoval, listinu podepsal a komentoval to pouze tím, že se nacházel v těžké životní situaci. Druhý den mu volal pan [celé jméno žalobce], uváděl, že udělal velkou chybu, že byl v těžké životní situaci a žádal, zda by pracovní poměr s ním mohl být ukončen dohodou, neboť zjistil, že na úřadu práce nedostane podporu v nezaměstnanosti. Jednatel to odmítl. Následně obdrželi dopis od právního zástupce žalobce, že žalobce trvá na dalším zaměstnávání a že okamžité zrušení pracovního poměru rozporují. Kontrolu skladu neprováděli, neboť zjistili, že nabízené věci se nacházejí stále ve skladu. Jednatel nařídil provedení inventury svářečských kukel, neboť se jednalo o nejhodnotnější položku, přičemž kontrolou bylo zjištěno, že jedna kukla chybí.

19. Soud neprovedl důkaz interním soupisem skladu k [datum], když tento důkazy považoval vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu za nadbytečný. Rovněž neprovedl důkaz ohledáním prostor žalované, když rovněž tento důkaz se rovněž jevil jako nadbytečný ze stejného důvodu.

20. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

21. Podle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

22. Podle ustanovení § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

23. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

24. Podle ustanovení § 301 zákoníku práce zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

25. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, na základě níž vznikl žalobci pracovní poměr s datem nástupu dne [datum], místem výkonu práce [obec] a pracovní pozicí„ předák údržby“. Dne [datum] byl s žalobcem okamžitě rozvázán pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku z důvodu porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, které žalovaná jako zaměstnavatel spatřovala ve skutečnosti, že žalobce opakovaně nabízel za úplatu na webových inzertních portálech [webová adresa] a [webová adresa] náhradní díly a zařízení, které byly či jsou majetkem zaměstnavatele a k nimž měl jako předák údržby přístup s úmyslem ponechat si takto získané finanční prostředky a způsobit zaměstnavateli škodu. Přípisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaná pojala podezření, že žalobce prodává věci z jejího majetku na internetu dne [datum] na základě oznámení zaměstnance žalované. Svědeckými výpověďmi, výpovědí jednatele žalované a listinnými důkazy (výtisky z webových stránek [webová adresa] a [webová adresa], fakturami, fotografiemi) bylo prokázáno, že žalobce nabízel k prodeji zboží (svářecí kuklu, svářecí hořák, laserové čidlo, digitální váha, web kameru atd.) prostřednictvím internetových portálů [webová adresa] a [webová adresa] stejné jako používá žalovaná, přičemž tyto věci se nacházely ve skladu, do něhož měl žalobce volný přístup. Svědeckými výpověďmi svědka [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a rovněž výpovědí jednatele bylo dále prokázáno, že fotografie předmětů, které žalobce prodával, byly pořízeny přímo v prostorách žalované (na pracovním místě žalobce) a služebním digitálním fotoaparátem. Žalovaná provedla inventuru svářečských kukel, kterou bylo zjištěno, že jedna svářečská kukla chybí (stejnou žalobce prodal za [částka]). Žalovaná si k ověření identity prodávající osoby vystupující pod profilem„ tramado“ najala soukromého detektiva [jméno] [příjmení], který za pomocí dvou známých provedl kontrolní nákupy dvou předmětů (digitální váhy a laserového čidla). Nejprve byla od žalobce dne [datum] zakoupena digitální váha, jejíž prodej proběhl doma u žalobce za hotové, kdy vyšlo najevo, že prodávajícím je skutečně žalobce. Dále proběhl nákup laserového čidla, kdy kupní cena ve výši [částka] ([částka] + [částka] za poštovné) byla kupujícím zaslána na bankovní účet, který byl žalovanou identifikován jako účet žalobce (viz potvrzení o provedení platby). Obě zakoupené věci byly následně předány jednateli společnosti [titul]. [jméno] [příjmení]. Kontrolními nákupy bylo prokázáno, že prodávajícím vystupujícím pod profilem„ tramado“ je žalobce. Svědci rovněž vypověděli, že provedli porovnání předmětů nabízených žalobcem k prodeji s věcmi ve vlastnictví žalované a došli k závěru, že se jedná o věci z majetku žalované. Bylo prokázáno, žalobce prodal dne [datum] svařovací kuklu [označení věci] [číslo], svařovací hořák [označení věci] 500A, napájecí zdroj [jméno] PS30, web kameru [označení věci] C310, digitální váhu a laserový sensor [označení věci] DT20, čímž způsobil žalované škodu v celkové výši [částka]. Žalobce nabízel k prodeji více předmětů, což vyplývá z webových stránek profil„ tramado“, avšak tyto věci se do doby prodeje stále nacházely v prostorách žalované. Svědci přítomní u předávání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci potvrdili, že žalobce byl konfrontován se získanými důkazy, žalobce mu předestřené skutečnosti nijak nerozporoval, podepsal převzetí listiny s tím, že komentoval slovy, že se ocitl v těžké životní situaci. Druhý den žalobce telefonicky kontaktoval jednatel [titul]. [jméno] [příjmení], kterému sdělil, že udělal velkou chybu, že se ocitl v těžké životní situaci a žádal, aby pracovní poměr s ním byl ukončen dohodou, na což žalovaná nepřistoupila. Dne [datum] žalovaná podala trestní oznámení na žalobce. Přípisem ze dne [datum] [stát. instituce] informovala žalovanou o výsledku prověřování s tím, že žalobci bylo sděleno podezření z přečinu krádeže a spis byl předložen Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec]. Policie dospěla k závěru, že žalobce v době od [datum] do [datum] ve skladě náhradních společnosti [právnická osoba], do něhož měl volný přístup jako zaměstnanec, postupně odcizil 1 ks svařovací kuklu [označení věci] zakoupenou dne [datum] za částku [částka], 1 ks svařovací hořák [spisová značka] [označení věci] [číslo] W 5m zakoupený dne [datum] za částku [částka], 1 ks digitální váhu [označení věci] [označení věci] [číslo] K 100N, kalibrovanou naposledy v roce [rok] zakoupenou dne [datum] za částku [částka] € a 1 ks laserový senzor [označení věci] DT20 s úmyslem pro sebe získat majetkový prospěch. Následně bez souhlasu a vědomí společnosti [právnická osoba] na aukčním portálu [webová adresa], kde vstupoval pod jménem prodávajícího„ tramado“ uvedené pracovní pomůcky prodal za částku [částka], přičemž digitální váhu prostřednictvím soukromého detektiva od něj zakoupila společnost [právnická osoba] za částku [částka] a laserový senzor za částku [částka], čímž způsobil společnosti [právnická osoba] škodu ve výši [částka]. Soud nad rámec uvádí, že z úřední činnosti zjistil, že dne [datum] bylo ve věci žalobce rozhodnuto dosud nepravomocným trestním příkazem, kterým byl žalobce uznán vinným z přečinu krádeže.

26. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru byla podána včas ve smyslu ustanovení § 72 zákoníku práce, tedy v prekluzivní lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit. Vzhledem k tomu, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno dne [datum] a žaloba byla u zdejšího soudu podána dne [datum], pak platí, že byla podána včas ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce.

27. Dále se soud zabýval tím, zda byla dodržením lhůt dle § 58 zákoníku práce, nikoliv lhůt dle § 57, jak uváděl žalobce, když toto ustanovení se týká porušení povinností zaměstnance dle § 301a zákoníku práce, tj. dodržení stanoveného režimu dočasné pracovní neschopnosti. V daném případě je nutné aplikovat ustanovení § 58 zákoníku práce, dle něhož může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem pouze do 2 měsíců, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl. Jde o lhůty prekluzivní, jejichž uplynutím právo na rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením zaniká. V daném případě se žalovaná dozvěděla o podezření, že žalobce prodává na internetu věci z jejího majetku, dne [datum] na základě oznámení zaměstnance žalované a dne [datum] se s jistotou dozvěděla, že prodávajícím je skutečně žalobce, a to na základě kontrolního nákupu uskutečněného prostřednictvím najatého soukromého detektiva. Žalovaná se tedy se o důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru dozvěděla dne [datum], kdy bylo postaveno najisto, že prodávajícím je žalobce. Pokud tedy bylo okamžité zrušení pracovního poměru doručeno žalobci dne [datum], pak byla dodržena subjektivní lhůta dle § 58 odst. 1 zákoníku práce. Pokud jde o objektivní lhůtu jednoho roku, která běží ode dne, kdy důvod vznikl, pak k tomu soud uvádí, že důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl v okamžiku, kdy žalobce začal tyto věci ve vlastnictví žalované nabízet k prodeji, což lze dovodit z dat pořízení fotografií, tj. svářečská kukla [datum], svařovací hořák [datum], napájecí zdroj [datum], web kamera [označení věci] C310 [datum], kuličkové hnízdo [datum] atd. Rovněž tedy i objektivní lhůta dle § 58 zákoníku práce dosud neuplynula.

28. Následně se soud zabýval tím, zda byly dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru s žalobcem. Okamžité zrušení pracovního poměru je zcela výjimečné opatření, které může zaměstnavatel použít, jen jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Povinnost dodržovat pracovní kázeň patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru a spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Má-li být porušení pracovní kázně právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitého stupně intenzity. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným, méně závažným porušením pracovní kázně, závažným porušením pracovní kázně a porušením pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Porušení pracovní kázně nejvyšší intenzity, tj. zvlášť hrubým způsobem je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru je přitom odůvodněno pouze tehdy, jak již bylo uvedeno shora, jsou-li tu takové okolnosti, ze kterých vyplývá, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou tyto pojmy definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k pozici, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (např. rozsudek NS ČR sp.zn. [spisová značka]). Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr tehdy, porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Dle ustanovení § 60 v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, přičemž uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn či rozšiřován. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen. Výklad projevu vůle může směřovat k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno (viz rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). K řádnému vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru není potřebné, aby obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl, anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, jestliže i bez těchto údajů je nepochybné, proč byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr ([spisová značka]). Není ani povinností v rozvazovacím úkonu uvádět jeho právní kvalifikaci, postačí uvést, v čem je důvod k rozvázání spatřován. V daném případě má soud za to, že důvod k rozvázání pracovního poměru byl uveden dostatečně určitě tak, že nejsou pochybnosti o tom, jaký důvod zaměstnavatel v okamžitém zrušení pracovního poměru byl uplatněn, tedy že žalobce opakovaně nabízel k prodeji prostřednictví webových portálů [webová adresa] a [webová adresa] náhradní díly a zařízení z majetku zaměstnavatele, a k nimž měl žalobce přístup. Rozvazovací úkon je navíc neplatný pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle pouze tehdy, pokud by se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen, což v posuzovaném případě neplatí. Z provedeného dokazování je zcela zřejmé, co bylo důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru.

29. Soud zkoumal, zda se žalobce dopustil jednání, které bylo dle žalované důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, tj. zda prodával prostřednictvím webových portálů náhradní díly a zařízení ve vlastnictví žalované. V řízení bylo dle názoru soudu nepochybně prokázáno, že žalobce nabízel k prodeji pracovní pomůcky a náhradní díly (např. svařovací kuklu [označení věci] [číslo], svařovací hořák [označení věci] 500A, napájecí zdroj [jméno] PS30, web kameru [označení věci] C310, digitální váhu, laserový sensor [označení věci] DT20 atd.) prostřednictvím webových portálů [webová adresa] a [webová adresa], kde vystupoval pod profilem„ tramado“, přičemž některé věci skutečně prodal a další nabízel k prodeji s tím, že věci se do doby jejich prodeje stále nacházely v prostorách žalované. Prostřednictvím kontrolních nákupů digitální váhy a laserového sensoru byl identifikován žalobce jako prodávající osoba a jeho bankovní účet. Dále bylo prokázáno, že žalobce fotografie těchto předmětů pořizoval služebním digitálním fotoaparátem přímo v prostorách žalované. Rovněž z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobce měl k těmto věcem volný přístup. Žalovaná rovněž prokázala zejména svědeckými výpověďmi a listinnými důkazy (fakturami a inventurou svářečských kukel), že se jednalo o věci v jejím vlastnictví. Inventurou bylo prokázáno, že chybí jedna svářečská kukla stejného typového označení jako žalobce prokazatelně na internetu prodal. V daném případě se zcela nepochybně jedná o věci specifické, nikoliv běžné, jaké běžný člověk vlastní. Dle názoru by se jednalo o velkou náhodu, pokud by žalobce vlastnil typově zcela stejné věci, jaké používá žalovaná a k nimž měl žalobce běžný přístup a tyto věci na internetu prodával. Žalobce v řízení nepopíral, že uvedené věci na internetu prodával, pouze tvrdil, že tyto věci byly jeho vlastnictvím. Pokud by to tak skutečně bylo, pak soudu není zřejmé, z jakého důvodu žalobce v řízení nenavrhl žádný důkaz k prokázání svého vlastnictví těchto předmětů. V neprospěch žalobce svědčí rovněž skutečnost, že žalobce tyto věci fotil v prostorách žalované služebním fotoaparátem, což žalobce rovněž nepopíral. Jeví se jako zcela nepravděpodobné, že by žalobce věci ve svém vlastnictví nosil do zaměstnání, tam je fotil a poté prodával na internetu, popř. je znovu odnášel domů, aby si je kupující mohli prohlédnout. V jeho neprospěch svědčí i fakt, že dle výpovědi svědků i jednatele, kteří byli přítomni u předání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci, žalobce skutečnosti mu za vinu kladené vůbec nepopíral, naopak uváděl, že se ocitl v těžké životní situaci a druhý den telefonicky sděloval jednateli, že udělal velkou chybu a žádal ho, aby pracovní poměr s ním byl ukončen dohodou. Soud v této souvislosti odkazuje na judikaturu [název soudu], dle níž je ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance nezbytný vztah důvěry, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zákoníku práce, jež zároveň ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou či morální. [název soudu] již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý, představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že zpravidla již samo o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (sp. zn. [spisová značka]). Tedy jakýkoli útok na majetek zaměstnavatele (přímý či nepřímý) je dostatečným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. V daném případě nebyly pochybnosti o tom, že žalobce svým jednáním porušil povinnosti vyplývající z prvních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, když se svým jednáním (prodejem věcí) snažil získat na úkor svého zaměstnavatele majetkový prospěch bez odpovídajícího protiplnění. V daném případě dle názoru soudu nerozhoduje ani výše způsobené škody, když jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru by postačovalo, pokud by takové jednání žalobce bylo prokázáno, byť u jedné jediné věci, a to i ve stadiu pokusu. Uvedeným jednáním žalobce totiž byl nezbytný vztah důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem narušen a nelze tak po žalované požadovat, aby žalobce dále zaměstnávala. Veškeré v řízení provedené důkazy svědčí v neprospěch žalobce, který k prokázání svých tvrzení (tj. že uvedené věci byly jeho) žádné důkazy nenavrhl. Veškerou argumentaci a námitky žalobce týkající se neplatnosti a neurčitosti okamžitého zrušení pracovní poměru soud považuje s ohledem na shora uvedené za nedůvodné. Stejně tak i námitku ohledně nedodržení lhůt pro okamžité zrušení pracovního poměru.

30. Soud v posuzovaném případě uzavřel, že byl naplněn hmotně právní důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru s žalobcem, když žalovaná v řízení unesla břemeno tvrzení i důkazní ohledně této skutečnosti. Zároveň byla splněna i podmínka, že po žalované jako zaměstnavateli není možné spravedlivě požadovat, aby dále zaměstnávala žalobce až do uplynutí výpovědní doby. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno naplnění hmotněprávního důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru s žalobcem, soud žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I.).

31. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a tedy má ve smyslu ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem, náleží jí náhrada nákladů v podobě odměny advokáta dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. g) vyhl.č.177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření a účast u jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny) po [částka], tj. ve výši [částka], náhrada hotových výdajů za tyto 4 úkony právní služby á [částka] dle ust. § 11 a § 13 odst.1,3 vyhl.č.177/1996 Sb., tj. [částka]. Dále jí náleží náhrada cestovních výdajů za cestu vlakem z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka]. K těmto nákladům přísluší náhrada za 21 % DPH z částky [částka] ve výši [částka] Celkem tak náklady řízení činí [částka] v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst.1 a § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalované.

32. Soud dále rozhodl ohledně nákladů státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. dle výsledku řízení a uložil žalobci, který byl v řízení neúspěšný, povinnost nahradit státu náklady řízení, které mu vznikly s tím, že jejich výše není ke dni vyhotovení rozhodnutí dosud známa a bude uložena samostatným usnesením (výrok III.).