10 C 289/2020

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalovaného b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o vyklizení nemovitostí a vzájemné žalobě o určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen vyklidit pozemek [parcelní číslo] v celé šíři 3,5 m a v délce 49,3 m měřeno od východní hranice tohoto pozemku směrem na západ a celý pozemek [parcelní číslo], oba v [katastrální uzemí] na [katastrální území], zapsané na [list vlastnictví], se zamítá.

II. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, jiná plocha a části pozemku [parcelní číslo] zahrada, označeného jako parcela [číslo] podle geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum], který je součástí tohoto rozsudku, vše v k. ú. [obec] na [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce].

III. Vzájemná žaloba se zamítá v části, v níž se žalovaný domáhal určení vlastnického práva k části pozemku [parcelní číslo] zahrada, označeného jako pozemek [parcelní číslo] podle geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum].

IV. V řízení o žalobě o vyklizení jsou žalobci a), b) povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

V. V řízení o vzájemné žalobě jsou žalobci a), b) povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali vyklizení pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na [obec], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví]. Žalobu odůvodnili tvrzením, že mají ve společném jmění manželů pozemky p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa]. Žalovaný je vlastníkem sousedních nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [číslo popisné]. Žalovaný užívá bez právního důvodu část pozemku p. [číslo] v celé šíři a délce až po úroveň hranice pozemku p. [číslo] s pozemkem [číslo] ve vlastnictví třetí osoby a dále užívá pozemek p. [číslo]. Žalobci opakovaně s žalovaným jednali, vyzývali ho k vyklizení pozemků.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí. Uvedl, že vlastníkem sporných pozemků je on na základě vydržení. Sporné pozemky p. [číslo] jsou sice zapsány v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalobců, avšak od roku [rok] tyto pozemky užívali právní předchůdci žalovaného. Kupní smlouvou ze dne [datum] koupili od obce Hradčany pozemek p.č. [číslo] louka prarodiče žalovaného [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Na základě smlouvy svatební a odstupní ze dne [datum] prarodiče žalovaného převedli dům [adresa] spolu s pozemky p.č. st. [číslo], [parcelní číslo] zahrada a p.č. [číslo] zahrada do vlastnictví rodičů žalovaného manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] rodiče žalovaného [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] darovali dům [adresa] s pozemkem p.č. st. [číslo] a polovinu p. [číslo] zahrada v k. ú. [obec] na [název instituce] žalovanému. Rodiče žalovaného měli k nemovitostem zřízené věcné břemeno užívání. Darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] rodiče darovali bratrovi žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] mimo jiné ½ zahrady p. [číslo] s věcným břemenem doživotního spoluužívání. Po úmrtí bratra zdědili ½ p. [číslo] jeho synové [jméno] [celé jméno žalovaného] Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], každý k ¼ na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Podílové spoluvlastnictví k p. [číslo] bylo zrušeno dohodou o rozdělení pozemku uzavřenou [datum], na základě níž se žalovaný stal vlastníkem pozemku p. [číslo] synovci podílovými spoluvlastníky každý k ½ pozemku p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] [rok]. Už za prarodičů a rodičů žalovaného byly sporné pozemky p. [číslo] zaploceny k pozemkům nyní ve vlastnictví žalovaného (zídkou ve dvorní části a plotem v zahradě), sporné pozemky žalovaný a jeho předchůdci vždy považovali za součást svých pozemků, tj. p.č. st. [číslo] a [označení věci], které byly po obnově operátu v roce [rok] označeny jako p. [číslo]. Takto byly vždy užívány, drželi je v dobré víře, že jsou jejich vlastní pozemky a nikdy tuto jejich držbu nezpochybňoval. Žalovaný v roce [rok] převzal pozemky za tohoto stavu. S bratrem užívali zahradu dle dohody tak, že žalovaný užíval levou část a bratr pravou část zahrady. Sporné pozemky užíval žalovaný. Dle žalovaného byly v době koupě pozemků žalobci v roce [rok], podmínky řádného vydržení již splněny právními předchůdci žalobce. [obec] víra žalovaného byla narušena až v roce [rok] po obnově katastrálního operátu, s jehož výsledky žalovaný nesouhlasil, dne [datum] podal námitku, které [stát. instituce], [stát. instituce] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] nevyhověl s tím, že hranice mezi pozemky zůstane vyznačena v katastru stejně a pozemky p. [číslo] zůstanou zapsány jako vlastnictví žalobců. Žalovaný se snažil s žalobci dohodnout smírně, nicméně stále trvá na tom, že sporné pozemky vydržel, když tyto nemovitosti držel a užíval v dobré víře, že se jedná o součást jeho pozemků od roku [rok] až do roku [rok]. Vlastnictví k pozemkům nabyl dle § 134 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku v roce [rok] uplynutím doby 10 let. Proto navrhl, aby soud žalobu na vyklizení sporných pozemků zamítl. Současně podává vzájemnou žalobu na určení vlastnického práva ke sporným pozemkům.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemky p. [číslo] zahrada, p. [číslo] orná půda, [parcelní číslo] ostatní plocha, p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. jiná st, stavba stojí na pozemku p. [číslo] p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům, stavba stojí na pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec] na [obec], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce].

4. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] z webové stránky [webová adresa] k [datum] soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba.

5. Ze sdělení Magistrátu města Přerova, odboru stavebního a životního prostředí, oddělení stavební úřad z [datum] [číslo] [rok] k dělení pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na [obec] soud zjistil, že stavební úřad dal souhlas s dělením pozemku p. [číslo] zahrada v k.ú. [obec] na [obec]. Přílohou je ověřený geometrický plán [číslo] [rok].

6. Z geometrického plánu [číslo] [rok] z [datum] soud zjistil, že se jedná o geometrický plán pro rozdělení pozemků, kdy dosavadní pozemek p. [číslo] zahrada byl rozdělen na pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] zahrada na pozemek p. [číslo].

7. Z dohody o rozdělení pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dohodu uzavřenou mezi spoluvlastníky pozemku p. [číslo] zahrada v k. ú. [obec] na [obec], na základě níž se spoluvlastníci [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného] Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] dohodli na rozdělení pozemku p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] [rok], a to na p. [číslo] jejímž vlastníkem se stal [celé jméno žalovaného] p. [číslo] jejímiž vlastníky se stali [jméno] [celé jméno žalovaného] Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], každý k id. ¼.

8. Z mapy evidence nemovitostí [oblast] a [oblast] [číslo]: [číslo] ([číslo] [rok]) soud zjistil, že pozdější parcela [číslo] byla dříve parcela [číslo].

9. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že mezi manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalovaným jako obdarovaným byla uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byli nemovitosti zapsané na LV [číslo] pro k.ú. [obec], a to dům [adresa] se st. plochou [číslo] to včetně stavební plochy, studny, venkovních úprav, vedlejších staveb popsaných ve znaleckém posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a id. ½ zahrady p. [číslo] včetně porostů, oplocení a venkovních úprav. Smlouvou bylo zřízeno věcné břemeno k darovaným nemovitostem ve prospěch dárců bezplatného doživotního bydlení a užívání všech nemovitostí. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že mezi manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dárci a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako obdarovaným byla uzavřena darovací smlouva, na základě níž dárci darovali obdarovanému mimo jiné id. ½ zahrady p. [číslo] včetně porostů, oplocení a venkovních úprav. Smlouvou bylo dále zřízeno věcného břemeno k zahradě p. [číslo] bezplatného doživotního spoluužívání zahrady s možností pěstování zeleniny, sklizně ovoce pro svou vlastní spotřebu.

10. Z výzvy k vyklizení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovaného k vyklizení části pozemku p. [číslo] celého pozemku p. [číslo].

11. Z e-mailů ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že účastníci spolu komunikovali ohledně smírného řešení sporu.

12. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalobcům, že sporné pozemky p. [číslo] vydržel a nepovažuje tak jejich vyklizení za důvodné.

13. Z výpisu z kroniky obce z roku [rok] (příloha F), pozvánky z [datum] (příloha D), státních map soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

14. Z notářského zápisu NZ [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že obec Hradčany prohlásila, že do vlastnictví obce přešel objekt skladu (ostatní stavební objekt) na parcele č. st. [číslo] v k.ú. [obec] z vlastnictví [země], objekt byl zaměřen geometrický plánem [číslo] [rok] z [datum] a byl záznamem zapsán do katastru nemovitostí.

15. Z vyjádření ke stavebnímu povolení ze dne [datum] soud zjistil, že v průběhu řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění novostavby žalobců na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na [obec] bylo zjištěno, že přes pozemek vede kanalizační přípojka ze sousední nemovitosti rodinný dům [adresa] na pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný po dohodě s žalobci souhlasil s realizací novostavby žalobců za podmínky zachování kanalizační přípojky.

16. Z notářského spisu soud zjistil, že byla uzavřena smlouva svatební a odstupní, na základě níž [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] odstoupili svému synovi [jméno] [celé jméno žalovaného] a jeho nevěstě [jméno] [příjmení] mimo jiné do spoluvlastnictví dům [adresa] s pozemky p. [číslo] st. pl., [číslo] zahrada, [číslo] zahrada.

17. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že mezi obcí [obec] jako prodávajícím a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla část pozemku p.č. [číslo] louka.

18. Z kupní smlouvy s dohodou o předkupním právu uzavřené dne [datum] soud zjistil, že mezi obcí [obec] jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě nemovitostí, a to ostatní stavební objekt postavený na pozemku p.č. st. [číslo] a pozemek p.č. st. [číslo], pozemek p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemek p. [číslo] orná půda, vše v k.ú. a obci [obec].

19. Z žádosti o vyjádření o existenci stavby skladiště na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že stavební úřad potvrdil, že stavba skladu na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] je užívána k tomuto účelu, stavba odpovídá stavebně technickým uspořádáním a vybavením účelu, k jakému byla povolena – sklad.

20. Z listiny„ námitka proti obsahu obnoveného katastrálního operátu“ ze dne [datum] soud zjistil, že nesouhlasil s vytvořením nové parcely [číslo] proto podal námitku proti obsahu obnoveného katastrálního operátu.

21. Z rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že katastrální úřad rozhodl ve věci námitky [celé jméno žalovaného] a Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v k. ú. [obec] na [obec] tak, že geometrické a polohové určení hranice mezi parcelou p. [číslo] (vlastníci žalovaný k ½, [celé jméno žalovaného] [jméno] a Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] každý k ¼) a parcelou p. [číslo] (vlastníci žalobci) bude zobrazeno podle výsledků obnovy katastrálního operátu. Geometrické a polohové určení hranice mezi parcelou p. [číslo] (vlastník [celé jméno žalovaného]) a parcelou p. [číslo] (ve vlastnictví žalobců) bude zobrazeno podle výsledků obnovy katastrálního operátu.

22. Z předložených fotografií (příloha [číslo]) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

23. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že drátěný plot navazoval na roh hospodářské budovy, která patřila rodině [příjmení], bylo tam pískoviště, kde si jako děti hrály, později tam byl volný prostor, sportoviště. Svědek hovořil o období od roku [rok] do jeho [číslo] let.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že sporný pozemek užívali již v období dětství až do dospělosti svědka, v zahradě byl pletivový plot, ve dvoře byla stavba a zídka, která na zahradě pokračovala pletivovým plotem. Svědek tam jezdil na prázdniny k prarodičům, v roce [rok] se tam jeho rodiče přestěhovali natrvalo. Na zahradě pěstovali brambory a jiné plodiny, později došlo k rozdělení pozemku podélně, strýc užíval pravou polovinu. Než se řešilo dědictví po babičce, tak užívali zahradu společně i se strýcem, poté strýc a jeho rodina obdělávala svou polovinu.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalovaného, soud zjistil, že do roku [rok] jim nikdo neřekl, že by nebyli na svém pozemku. Bydleli v [obec] a jezdili na návštěvu ke tchánům, pracovali tam na poli. V roce [rok] nemovitosti dostal manžel, po smrti tchána tam jezdili pomáhat tchýni, v roce [rok] se tam s manželem nastěhovali. Užívali levou stranu a švagr pravou stranu, po smrti švagra v roce [rok] nebo [rok] pozemek zdědili synovci, domluvili se na rozdělení pozemku, kdy synovci si nechali horní část a žalovaný spodní. Sporné pozemky užívali po celou dobu. S manželem je od roku [rok], do [obec] jezdili na návštěvu. Pozemek žalobců měli předtím pronajaté [příjmení] od obce až do roku [rok] nebo [rok]. Tchýně s nimi užívala levou část, švagr se švagrovou pravou část, k oficiálnímu rozdělení pozemku došlo až poté, kdy pozemek zdědili synovci. Do digitalizace v roce [rok] s nimi nikdo neřešil, že by pozemek nebyl jejich. O tom, že pozemky koupili [celé jméno žalobce] se dozvěděla až v době, kdy pan [celé jméno žalobce] přijel za manželem a chtěl podepsat smlouvu na stavbu.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek vlastní pozemek sousedící s žalobci. Ze strany [příjmení] je plot více než [číslo] let, byl tam i v době, kdy pozemky koupili žalobci od obce.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že plot tam byl pořád, zahradu užívala rodina, děda s babičkou, žalovaný, rodiče svědka. V rámci dědictví došlo k rozdělení parcel, svědek se svým bratrem pozemek prodali bez pozemku, který si nárokují žalobci. Problém s hranicí nikdy neřešili, dozvěděli se o tom od žalovaného.

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl starostou [územní celek] od roku [rok] do jara [rok]. Obec prodávala pozemek dle údajů v katastru, netušili, že je tam nějaký problém. [obec] byla vytýčena plotem a mysleli si, že je daná. Teprve po digitalizaci zjistili, že plot zasahuje do pozemků manželů [příjmení]. Plot je tam od 30., 40. let. Při prodeji nechali vypracovat geometrický plán pouze na část pozemku, kde stála budova.

29. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobci pozemek koupili v roce [rok], v roce [rok] nebo [rok] zjistil, že plot je posunutý, že hranice pozemků je jinde. Pozemek měli pronajatý [příjmení] ještě dva nebo tři roky poté, co žalobci pozemek koupili. Žalovaný tam jezdil se svou ženou a žalobce mu přes plot říkal, že hranice je špatně. V domě žalobci bydlí od roku [rok] O velikonocích byl u žalovaného, který vytáhl článek z časopisu [název časopisu], že se proti tomu bude bránit zákonem o dobré víře. Žalobce uvedl, že si nevzpomíná, o které velikonoce se jednalo, poté uvedl, že to bylo 5 až 6 let před digitalizací. V roce [rok] jim z katastru po zaměření řekli, že hranice je jinde, s žalovaným se dohodli, že udělají zvlášť parcely, že to žalovanému prodají. Potom mezi nimi začali konflikty. Po rozdělení parcel se dohodl se [jméno] [celé jméno žalovaného], že spornou část pozemku oplotí, což udělal v roce [rok], kdy vykácel 4 – 5 stromů.

30. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný popřel, že by se s žalobcem bavili přes plot, neboť v té době zahradu užívali [příjmení]. Rodiče žalovanému nikdy neřekli, že by užívali cizí pozemek, ve dvorním traktu jako dítě pořádal atletické závody, v roce [rok] se oženil a bydlel v [obec], v roce [rok] se znovu přestěhoval do [obec]. Neví o tom, že by do roku [rok] za ním přijel žalobce a něco s ním řešil, v té době tam bydlela ještě jeho maminka, která s nimi měla dobré vztahy. Žalovaný ploty nikdy neposunoval, jak pozemky dostal, tak je užíval, nikdo hranice až do digitalizace v roce [rok] nezpochybňoval. V době prodeje pozemků žalobců se ptal starosty, který mu řekl, že mají vše perfektně zaměřené a že je vše v pořádku. Jediné, co řešili, bylo, že tam chtěl udělat novostavbu, žalovaný zboural zídku a odvezl cihly, řešili kanalizační přípojku. Ohledně pozemku nic neřešili.

31. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ([číslo listu]) soud zjistil, že v roce [rok] byly části dnešních pozemků p. [číslo] p. [číslo] evidovány jako část pozemku p.č. [číslo], zapsaného v pozemkové knize vložka [číslo]. Od roku [rok] po zápisu geometrického plná z [datum], č. d. [číslo], byly části dnešních pozemků p. [číslo] p. [číslo] evidovány jako část pozemku p.č. [číslo], zapsaného v pozemkové knize vložka [číslo] jako část pozemku p. č. [číslo], zapsaného v pozemkové knize vložka [číslo]. Od roku [rok] po zápisu ohlašovacího listu 12, 13, 14, [číslo] byly části dnešních pozemků p. [číslo] p. [číslo] evidovány jako pozemek p.č. [číslo], zapsaný v pozemkové knize vložka [číslo]. Zbývající části dnešních pozemků p. [číslo] p. [číslo] dnešní pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] dle katastru nelze identifikovat na stav pozemkové knihy. V rámci nedokončeného scelení v k. ú. [obec] na [obec] byl pozemek p.č. [číslo] louka o výměře [výměra] označen novým parcelním [číslo]. Další pozemky zanikly a byl vytvořen pozemek p. [číslo] role o výměře [výměra], přidělený obci [obec] za pozemky ve vlastnictví obce. V roce [rok] byly v rámci komplexního zakládání evidence nemovitostí pozemky p. [číslo] p. [číslo] zapsány na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] na [obec] – tehdejší vlastník [označení státu] stát – [název instituce] [název instituce] [název instituce] [obec]. V roce [rok] byly pozemky v rámci obnovy katastrálního operátu mapováním přečíslovány, tj. původní parcela st. [číslo] – obnovená parcela [číslo], původní [číslo] St. [číslo] – obnovená parcela [číslo], původní parcela [číslo] – obnovená parcela [číslo], původní parcela [číslo] – obnovená parcela [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]. Ke svému sdělení katastr zaslal přílohy, jež jsou součástí spisu, a z nichž soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

32. K důkazu dále byly provedeny letecké snímky, z nichž soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé nezjistil.

33. Z předložených státních map z let [rok], [rok], [rok], [rok], [rok] soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

34. Bylo provedeno místní šetření, při němž byla pořízena fotodokumentace, jež je součástí spisu.

35. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru geodezie ke stanovení průběhu hranice mezi pozemky pro nadbytečnost.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož. žalobci mají ve společném jmění manželů pozemky p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rod. dům, vše v k.ú. [obec] na [obec], zapsané na [list vlastnictví]. Nemovitosti nabyli žalobci od [územní celek] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], jejímž předmětem byl pozemek p. [číslo] ostatní plocha a p. [číslo] orná půda, vše v obci a k.ú. [obec]. Žalovaný je výlučným vlastníkem sousedních nemovitostí zapsaných na LV [číslo] to pozemku p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše v k.ú. [obec]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] koupili od [územní celek] pozemek p.č. [číslo] louka prarodiče žalovaného [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Na základě smlouvy svatební a odstupní ze dne [datum] byl pozemek p.č. [číslo] zahrada a p.č. St. [číslo] včetně domu [adresa] převeden [jméno] a [jméno] [příjmení] na rodiče žalovaného [jméno] a [jméno] [příjmení] Darovací smlouvou ze dne [datum] rodiče žalovaného [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] darovali dům [adresa] s pozemkem p.č. St. [číslo] a ½ pozemku p. [číslo] zahrada v k.ú. [obec] na [obec] žalovanému s právními účinky vkladu ke dni [datum], k nemovitostem bylo zároveň zřízeno věcné břemeno doživotního bydlení a užívání ve prospěch rodičů žalovaného. Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] rodiče žalovaného darovali ½ pozemku p. [číslo] zahrada bratru žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po smrti bratra žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] polovinu pozemku p. [číslo] zdědili jeho synové [jméno] [celé jméno žalovaného] Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] (každý id. ¼). Dohodou o rozdělení pozemku uzavřenou dne [datum] mezi žalovaným a jeho synovci bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a pozemek p. [číslo] (dříve p. [číslo]) byl rozdělen na pozemek p.č [číslo], jehož výlučným vlastníkem se stal žalovaný a pozemek p. [číslo] jehož vlastníky se stal [jméno] [celé jméno žalovaného] Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], každý k ½ tohoto poozemku. [ulice] úřad vydal souhlas s dělením pozemku p. [číslo] zahrada. Dále na základě provedeného dokazování bylo prokázáno (zejména výpověďmi svědků), že sporné pozemky byly tzv. připloceny k pozemkům rodiny [příjmení] minimálně od doby, kdy nemovitosti nabyli rodiče žalovaného. V řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný dozvěděl o tom, že užívá cizí pozemky, dříve než po obnově katastrálního operátu v roce [rok]. Žalovaný s výsledkem obnovy katastrálního operátu nesouhlasil, proto podal dne [datum] proti němu námitku, o níž rozhodl [stát. instituce], [stát. instituce] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že námitce nevyhověl s tím, že hranice mezi pozemky žalovaného a pozemky žalobců zůstane vyznačena stejně a pozemky p. [číslo] zůstanou zapsány jako vlastnictví žalobců. Výzvou ze dne [datum] žalobci vyzvali žalovaného k vyklizení pozemku p. [číslo] části pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na [obec]. Bylo dále prokázáno, že synovci žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného] pozemek p. [číslo] prodali třetí osobě a žalobci část pozemku p. [číslo] sousedící s pozemkem p. [číslo] již užívají pro sebe (tuto část přičlenili ke svým pozemkům).

37. Jelikož k nabytí vlastnického práva vydržením mělo dojít v době ještě před [datum], postupoval soud při posuzování vydržení podle dosavadních předpisů (§ 3028 odst. 2, část věty za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen„ o. z.“).

38. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

39. Podle § 129 odst. 1 ObčZ je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

40. Podle ustanovení § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

41. Podle ustanovení § 134 odst. 1, 2, 3, 4 obč. zák., ve znění pozdějších předpisů, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

42. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

43. Předpokladem nabytí vlastnického práva vydržením podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. je, že oprávněný držitel má nemovitou věc nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, přičemž do této doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce (§ 134 odst. 3 obč. zák.). Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe, a oprávněným držitelem je ten, kdo se zřetelem ke všem okolnostem je v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří (§ 129 odst. 1, § 130 odst. 1 věta prvá obč. zák.). Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží (§ 130 odst. 1 obč. zák.), nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. [obec] víra držitele se musí vztahovat ke všem okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu („ titulu“), který by mohl mít za následek vznik práva. Při posouzení otázky, zda byl držitel„ se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří“, je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl anebo mohl mít pochybnosti, že mu věc nebo právo patří (např.. rozsudek [název soudu] [označení státu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [název předpisu] [číslo] s. [číslo]).

44. Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku“. Otázka, zda držitel věci byl v dobré víře, není otázkou skutkovou, ale právní. V běžném životě dochází často k tomu, že hranice pozemků, vymezené hranicí užívání, se neshodují s hranicemi parcel, tedy takových pozemků, které jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel, jež mají geometrické a polohové určení a jsou zobrazeny v katastrální mapě a označeny parcelními čísly (§ 1 odst. 1 písm. a), § 3 písm. a), b), § 4 a § 27 písm. a) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb.) Pozemek, nemusí být vždy totožný s parcelou, nýbrž může zahrnovat více parcel, popřípadě části různých parcel, nebo naopak být částí parcely jediné. K nesouladu dochází i tak, že držitel, který koupil pozemek, se omylem chopí na základě kupní smlouvy i části (příp. i celého) sousedního pozemku, který ve skutečnosti nekoupil, v omylu, že jde o část jeho pozemku. V tomto případě je tu domnělý (putativní) titul, o který se držba opírá, a to kupní smlouva (darovací smlouva apod.), zakládající vlastnictví ke skutečně koupenému (darovanému) pozemku. K tomu, aby bylo možno držbu považovat za oprávněnou, je ještě třeba posoudit, zda omyl držitele, který vedl k uchopení držby, byl omluvitelný. Judikatura [název soudu], vycházející z presumpce dobré víry držitele, připouští oprávněnou držbu v případě, že držitel se chopí i (části) sousedního pozemku, který ve skutečnosti nekoupil. Jedním z hledisek pro posouzení oprávněnosti držby je i porovnání výměry koupeného a omylem drženého pozemku. Oprávněnou držbu nelze podle okolností výjimečně vyloučit ani v případě, že výměra drženého sousedního pozemku dosahuje až 50% výměry skutečně koupeného pozemku, za zcela výjimečných okolností i více. Ve prospěch dobré víry držitele pozemku svědčí i to, že nabytý a držený pozemek tvoří ohrazený ucelený funkční celek, pozemek byl připlocen k pozemku právních předchůdců držitele, přičemž přístup na něj byl možný jen z nemovitosti držitele. Významná je i skutečnost, že skutečný vlastník pozemku po celou dobu držby nedal najevo svůj nesouhlas a nebránil své vlastnické právo; to nasvědčuje závěru, že ani on nepředpokládal, že soused drží část jeho pozemku. Jsou-li dány uvedené skutečnosti, pak lze dobrou víru držitele vyloučit jen v případě, že jsou tu okolnosti, ze kterých vyplývá, že držitel věděl nebo musel vědět, že drží cizí pozemek (jeho část). Naopak dobrou víru držitele nevylučuje, že si nenechal nabytý pozemek odborně vymezit (např. geometrem) (rozsudek [název soudu] [označení státu] sp. zn. [spisová značka]).

45. K právnímu titulu držby v případě, kdy nabyvatel současně s vlastněným pozemkem uchopí i pozemek sousední se [název soudu] vyjádřil rovněž ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]: V případech, kdy někdo nabude vlastnictví k pozemku a současně se uchopí držby části nebo celého sousedního pozemku, právním titulem držby je v takovém případě nabývací titul ke skutečně vlastněnému pozemku (kupní či darovací smlouva, závěť či rozhodnutí v dědickém řízení apod.); i když jde o tzv. putativní titul, je postačující. Ani samotná skutečnost, že držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část pozemku jehož vlastníkem není, nevylučuje jeho oprávněnou držbu.

46. Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil (obdobně nezdědil), může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. [obec] víra držitele musí být posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že plocha (výměra) držených pozemků odpovídá ploše uvedené v kupní smlouvě. Pro posouzení, jaký poměr ploch nabytého a skutečně drženého pozemku vylučuje dobrou víru nabyvatele o tom, že drží jen nabytý pozemek, nelze stanovit jednoznačné hledisko, a proto je třeba každý případ posoudit individuálně. Omluvitelný omyl, a tedy i oprávněnou držbu, nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, výjimečně i více, například půjde-li o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu, nebo držitel byl do omylu uveden znalcem. Je vždy třeba, aby tu byly okolnosti, které svědčí pro objektivní dobrou víru držitele; čím menší je poměr mezi pozemkem skutečně nabytým a pozemkem drženým, tím více je třeba klást důraz na okolnosti způsobilé objektivně vyvolat omluvitelný omyl ohledně výměry držených pozemků. Při zodpovězení otázky, jaké překročení výměry je třeba při zachování obvyklé opatrnosti poznat, záleží i na tvaru pozemků a jejich umístění v terénu. Význam hraje i společné oplocení pozemků, rozsah užívání právním předchůdcem apod. Jestliže si ani vlastník sousedního (drženého) pozemku neuvědomil, že nabyvatel (jeho předchůdci) drží i část jeho pozemku, bude to nasvědčovat objektivní omluvitelnosti omylu (rozhodnutí [název soudu] [označení státu] sp. zn. [spisová značka]). 47. [obec] víra je stavem, kdy jednající neví o určitých právně významných nedostatcích souvisejících s jeho jednáním, a ani o nich vědět nemohl. Nejde jenom o vnitřní stav mysli jednajícího, který o určitých skutečnostech neví, neboť tím by mohl být chráněn i někdo, kdo si počínal nedbale, což není smyslem principu ochrany dobré víry. Jde o situaci, kdy jednající nejen neví, ale ani vzhledem k okolnostem o nedostatcích vědět nemohl. Tohoto objektivního měřítka, jež je mimo jiné jedním z řady projevů principu poctivosti, se dovolává § 4 odst. 2 ObčZ. Zda jednající mohl či nemohl o nedostatcích souvisejících se svým jednáním vědět, se posoudí podle toho, zda by o nich mohla nebo nemohla vědět osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Touto„ modelovou“ osobou je nutno zásadně rozumět podle § 4 odst. 1 ObčZ osobu průměrného rozumu, která si počíná s běžnou péčí a opatrností. Je-li z tohoto pohledu nevědomost jednajícího omluvitelná, lze jej považovat za dobrověrného ([příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání. [nakladatelství], [rok], s. [číslo]). Podobně viz [příjmení], F., [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. Svazek I. [obec]: [název], [rok], s. [číslo].

48. Způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je i pozemek, který je částí parcely ([spisová značka]). 49. [název soudu] ve svém rozsudku sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] uvedl, že držitelem je i ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby. Držby věci se lze uchopit též její tradicí. Držitel se nemusí chopit držby věci sám, ale může jít o její nabytí zástupcem; není ani nutné fyzické převzetí věci držitelem. V případě, kdy společnou nemovitost výlučně užívá jeden z podílových spoluvlastníků z titulu podílového spoluvlastnictví, přičemž z omluvitelného důvodu drží současně i sousedící část cizího pozemku, pak, naplňuje-li předpoklady vydržení, vydrží takový pozemek v zásadě nikoli výlučně pro sebe, ale do podílového spoluvlastnictví, tedy i pro ostatní spoluvlastníky podle poměru jejich spoluvlastnických podílů. Tento závěr by neplatil v případě, že by ostatní spoluvlastníci (neužívající předmětný pozemek) nebyli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim předmětný pozemek jako spoluvlastníkům patří. Podíl (spoluvlastnické právo) je samostatným předmětem vydržení a vydržet ho může ten, kdo ho drží. Nejde v takovém případě o držbu celé věci (výlučného vlastnického práva), ale ideální části (spoluvlastnického práva nebo podílu). K tomu není třeba dobrá víra třetích osob. Jestliže někde začne užívat cizí věc jako oprávněný držitel spoluvlastnického práva, může toto právo vydržet bez ohledu na to, kdo je jejím vlastníkem (rozsudek [název soudu] [označení státu] sp. zn. [číslo] cdo [číslo] ze dne [datum]). 50. [název soudu] ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] dospěl k závěru, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. [název soudu] v rozhodnutí publikovaném v [název] pod C [číslo], sv. 1, uvedl, že„ má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto na základě žaloby o určení, povahu otázky předběžné ve vztahu k jiné právní otázce, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li přímo žalovat na určení existence nebo neexistence samotného práva nebo právního vztahu.“. [příjmení] právní názor [název soudu] zaujal v rozhodnutí R [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník [rok], podle něhož„ lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká (§ 80 písm. c) OSŘ)“.

51. O naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým (rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]).

52. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalovaný má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, když naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo, nebo kde by se bez tohoto určení jeho postavení stalo nejistým. V daném případě by žalovaný bez tohoto určení nemohl dosáhnout změny zápisu vlastnického práva ke sporným nemovitostem v katastru nemovitostí.

53. V projednávané věci se žalobci domáhali vyklizení pozemku p. [číslo] části pozemku p. [číslo] sousedícího s pozemkem p. [číslo] žalovaný se vzájemnou žalobou domáhal určení vlastnického práva k celému pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na [obec], když tvrdil, že vlastnické právo k těmto pozemkům nabyl vydržením. Bylo prokázáno, že žalovaný nabyl spoluvlastnické právo k pozemku p. [číslo] (dříve p. [číslo]) zahrada k id. 1/2 a výlučné vlastnické právo k pozemku p.č. St. [číslo] (dříve [číslo]), jehož součástí je stavba [adresa] na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] od svých rodičů. Druhou polovinu pozemku p. [číslo] zahrada nabyl do spoluvlastnictví spolu s žalovaným jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného]. Bylo prokázáno, že již v této době byly sporné pozemky p. [číslo] přičleněny („ připloceny“) k pozemkům rodiny [příjmení] plotem a žalovaný je užíval jako jeden funkční celek spolu s pozemky ve svém vlastnictví (pozemek p. [číslo] užíval žalovaný společně se svým bratrem v podílovém spoluvlastnictví). Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalovaný byl v dobré víře, že užívá pozemky vlastní, a to ve stavu, v jakém mu byly předány jeho rodiči a jak byly v terénu vyznačeny plotem. [obec] víra žalovaného byla přerušena teprve v roce [rok] po obnově katastrálního operátu, na základě níž žalovaný zjistil, že užívá pozemky, k nimž mají zapsané vlastnické právo žalobci. Pokud žalobci v daném případě tvrdili a prokazovali, že žalovaný věděl, že užívá cizí pozemky dříve než při obnově katastrálního operátu (již v době, kdy nemovitosti koupili od obce či bezprostředně poté), a že této skutečnosti si byli vědomi již jeho právní předchůdci, pak toto tvrzení se jim v řízení nepodařilo prokázat. Svědek [jméno] [příjmení], s nímž měl žalovaný spornou hranici probírat, tvrzení žalobců nepotvrdil. Naopak tento svědek (stejně jako ostatní svědci) potvrdil, že plot ohraničující pozemky žalovaného tam byl již od 30., 40. let minulého století s tím, že obec při prodeji nemovitosti žalobcům nechala zaměřit pouze část pozemku, kde stála budova. Tvrzení žalobce v jeho výpovědi o tom, že spornou hranici měl s žalovaným probírat již před obnovou katastrálního operátu, nebyla podpořena žádným jiným důkazem. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalovaný vydržel vlastnické právo ke sporným pozemkům (částem pozemků), neboť je nepochybné, že pozemky držel (užíval jako vlastní) od roku [rok] až do roku [rok] bez toho, že by jeho dobrou víru někdo narušil. Dle konstantní judikatury pak lze vydržet i část pozemku a rovněž nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví.

54. Pokud se jedná o námitku žalobců, že zde není žádný titul, pak dle názoru soudu je tímto titulem v souladu se shora uvedenou judikaturou bezesporu darovací smlouva z roku [rok], na základě níž žalovaný nabyl vlastnické (spoluvlastnické) právo k pozemkům, přičemž se zároveň chopil držby i části pozemků ve vlastnictví žalobců (dříve ve vlastnictví obce). Pozemek p. [číslo] pak žalovaný dle názoru soudu vydržel celý, neboť tento pozemek užíval spolu se svým pozemkem celý jako výlučný vlastník. Pokud se jedná o pozemek p. [číslo] sousedící s pozemkem p. [číslo] (nyní ve výlučném vlastnictví žalovaného) a pozemkem p. [číslo] (dříve ve vlastnictví synovců žalovaného, nyní ve vlastnictví třetí osoby), k tomu soud uvádí, že bylo prokázáno, že původní pozemek p. [číslo] zahrada byl od roku [rok] v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra [jméno] a takto jej i společně užívali. Po smrti bratra žalovaného byl tento pozemek na základě dohody reálně rozdělen a žalovaný se stal výlučným vlastníkem p. [číslo] jeho synovci vlastníky pozemku p. [číslo] (každý k ½). Tedy podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno dohodou a došlo k rozdělení pozemku. Pokud by podílové spoluvlastnictví stále existovalo, pak by žalovaný mohl vydržet pozemek p. [číslo] pouze do podílového spoluvlastnictví, nikoliv do výlučného vlastnictví. Vzhledem k tomu, že podílové spoluvlastnictví k tomuto pozemku bylo zrušeno a vypořádáno dohodou, je soud toho názoru, že žalovaný mohl nabýt vydržením pouze část pozemku p. [číslo] která sousedí s pozemkem p. [číslo] když ohledně části pozemku p. [číslo] sousedící s pozemkem p. [číslo] nemá žalovaný aktivní legitimaci. Druhou část pozemku p [číslo] by museli nárokovat synovci žalovaného, kteří však účastníky tohoto řízení nebyli.

55. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl vzájemné žalobě co do určení vlastnického práva k pozemku p. [číslo] k části pozemku p. [číslo] (sousedící s pozemkem p. [číslo]) vymezenou geometrickým plánem [číslo] [rok], který tvoří součást výroku rozsudku. Ohledně zbývající části pozemku p. [číslo] sousedící s pozemkem p. [číslo] soud žalobu zamítl (výrok II. a III.).

56. S ohledem na shora uvedené soud žalobu na vyklizení předmětných nemovitostí jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

57. Při rozhodování o nákladech řízení se považuje každá věc, tj. věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou za samostatnou věc, a u každé věci se samostatně posuzuje míra úspěchu a neúspěchu účastníků, a ve vztahu ke každé jednotlivé věci stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení (usnesení [název soudu] [označení státu] sp. zn. [spisová značka]).

58. V řízení o žalobě na vyklizení soud rozhodl o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl v této části zcela úspěšný. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 4 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalovaného učinil [číslo] úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] přesahující dvě hodiny, dne [datum], [datum] a [datum] přesahující dvě hodiny) ve výši mimosmluvní odměny [číslo] x [částka], a 1 úkon dle § 11 odst. 2 písm. g) vyhl. (účast u přípravného jednání dne [datum]) á [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto [číslo] úkonům právní služby, tj. [částka]. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za [číslo] započatých půlhodin po [částka] cestou ze sídla advokáta k jednání a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět dne [datum] ([číslo] km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,2 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Cestovné k jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ([číslo] km) osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,2 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Cestovné k jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ([číslo] km) osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,2 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Cestovné k jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ([číslo] km) osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,2 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Cestovné k jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ([číslo] km) osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 4,2 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem náklady řízení činí [částka] (výrok IV.).

59. O náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl v řízení zčásti úspěšný (celý pozemek p. [číslo] část pozemku p. [číslo]), tedy byl úspěšný co do 2/3, neúspěšný co do 1/3. Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 1/3. Ty spočívají v odměně advokáta podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon, kdy advokát žalovaného učinil 12 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] přesahující dvě hodiny, dne [datum], [datum] a [datum] přesahující dvě hodiny) ve výši mimosmluvní odměny 12 x [částka], a 1 úkon dle § 11 odst. 2 písm. g) vyhl. (účast u přípravného jednání dne [datum]) á [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 13 úkonům právní služby, tj. [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 písm. d) o. s. ř.) Celkem by tak žalovanému náležely náklady řízení ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka] (výrok V.).