10 C 289/2020

Plný text

název soudu rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. jméno řešitele příjmení řešitele a soudci ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalovaného b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitostí a vzájemné žalobě o určení vlastnického práva, k odvolání žalobců a) a b) proti rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a ve výroku IV. potvrzuje.

II. Ve výroku II. v části, v níž bylo určeno, že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, jiná plocha a dále vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ pozemku označeného jako [parcelní číslo] odděleného z pozemku [parcelní číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který je součástí rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vše v k. ú. [obec] na [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. V další napadené části výroku II., v níž bylo určeno, že žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti další ½ pozemku [parcelní číslo] zahrada odděleného z pozemku [parcelní číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který je součástí rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vše v k. ú. [obec] na [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] se rozsudek okresního soudu mění tak, že se žaloba v této části zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě.

V. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení o žalobě o vyklizení částku [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení o vzájemné žalobě.

1. Okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen vyklidit pozemek [parcelní číslo] v celé šíři 3,5 m a v délce 49,3 m měřeno od východní hranice tohoto pozemku směrem na západ a celý pozemek [parcelní číslo], oba v [katastrální uzemí] na [obec], zapsané na [list vlastnictví] (výrok I.). Dále soud vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného a určil že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, jiná plocha a části pozemku [parcelní číslo] zahrada, označeného jako parcela [číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který je součástí tohoto rozsudku, vše v k. ú. [obec] na [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok II.). Vzájemný návrh žalovaného zamítl v části, v níž se žalovaný domáhal určení vlastnického práva k části pozemku [parcelní číslo] zahrada, označeného jako pozemek [parcelní číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] (výrok III.). Dále rozhodl o nákladech řízení účastníků a v řízení o žalobě o vyklizení zavázal žalobce a), b) k povinnosti zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta (výrok IV.). V řízení o vzájemné žalobě zavázal žalobce a), b) k povinnosti zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta (výrok V.).

2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba žalobci, a to vyjma výroku III., jímž vzájemná žaloba žalovaného byla částečně zamítnuta. V důvodech podaného odvolání uvedli, že podle zjištění soudu prvého stupně žalovaný nabyl v roce [rok] výlučné vlastnické právo k zastavěnému pozemku [parcelní číslo] (dříve označenému jako pozemek [parcelní číslo]) v k. ú. [obec] na [obec] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“) a spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 k zahradě pozemku [parcelní číslo] (dříve označenému jako [parcelní číslo]) v k. ú. [obec] na [obec] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“). Zatímco pozemek [parcelní číslo] měl žalovaný ve výlučném vlastnictví, zahradu pozemek [parcelní číslo] měl v podílovém spoluvlastnictví a druhým spoluvlastníkem zbývající poloviny pozemku [parcelní číslo] byl bratr žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného]. To okresní soud zjistil z darovací smlouvy ze dne [datum] a z darovací smlouvy ze dne [datum], obě uzavřené formou notářského zápisu. Soud opomněl zhodnotit tu skutečnost, že se žalovaný darovací smlouvou zavázal spolu se svým bratrem zajistit zaměření [parcelní číslo], tedy pozemku [parcelní číslo]. Je třeba předpokládat, že žalovaný se svým bratrem zaměření pozemku [parcelní číslo] provedli a zjistili tak nesoulad skutečného stavu se stavem právním v návaznosti na nabytí vlastnického práva k těmto pozemkům. Případné porušení tohoto závazku je třeba považovat za nežádoucí exces a jednání spíše výjimečné. Pokud by žalovaný takovéto porušení tvrdil, musel by jej v soudním řízení prokázat. Pokud by žalovaný svůj závazek zaměřit pozemek [parcelní číslo] porušil, mohl být jen těžko v dobré víře, že pozemek připlocený k pozemku [parcelní číslo] a k pozemku [parcelní číslo] užívá jako vlastník, respektive jeho omyl v užívání části cizího pozemku by byl těžko omluvitelný. Takovýto omyl nelze spravedlivě omluvit tím, že sám žalovaný porušil svoji povinnost zaměřit pozemek, ke které se v darovací smlouvě zavázal. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaný měl pozemky žalobců připlocené k pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] a užíval je v dobré víře jako vlastník na základě darovací smlouvy. Pozemek [parcelní číslo] žalovaný užíval až do roku [rok] jako jejich spoluvlastník. Nejprve se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalovaného] a následně se svými synovci [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] uzavřel žalovaný se svými synovci dohodu o rozdělení pozemku, na základě které se dohodli na rozdělení pozemku [parcelní číslo]. K dohodě byl přiložen geometrický plán [číslo] v něm byly zakresleny připlocené pozemky žalobců, tedy i pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Žalovaný dohodu o rozdělení uzavíral v době, kdy prokazatelně věděl, že užívá připlocené pozemky žalobců a kdy tyto pozemky byly již jako samostatné evidovány v katastru nemovitostí. Tato skutečnost plyne nejen z geometrického plánu, ale z dalších listinných důkazů (např. námitky žalovaného proti obsahu obnoveného katastrálního operátu ze dne [datum], či rozhodnutí [název instituce] [název instituce] ze dne [datum]). Žalovaný po celou dobu věděl, že pozemek [parcelní číslo] užívá jako spoluvlastník. Proto také uzavřel následně dohodu o rozdělení a způsobu vypořádání. Žalovaný pozemek [parcelní číslo] neměl ve výlučném vlastnictví, ani jej jako výlučný vlastník neužíval. Žalovaný se podílel na spoluužívání tohoto pozemku, pozemek sloužil jako zahrada a domlouval se s ostatními spoluvlastníky. Pozemek žalobců [parcelní číslo] je připlocen právě k pozemku [parcelní číslo]. Pokud se žalovaný domníval, že připlocený pozemek žalobců [parcelní číslo] je součástí pozemku [parcelní číslo], pak musel tento připlocený pozemek [parcelní číslo] užívat s vědomím, že je jeho spoluvlastník. Okresní soud v rámci právního posouzení věci odkázal na rozsudek [název soudu] [označení státu] [spisová značka], z jehož odůvodnění citoval. Pokud by se soud rozsudku držel, musel by v případě závěru o vydržení pozemku [parcelní číslo] dovodit, že tento pozemek nemohl žalovaný vydržet výlučně pro sebe, ale pouze do podílového spoluvlastnictví, tedy i pro ostatní spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], s nímž byl pozemek [parcelní číslo] připlocen. Nesprávně soud učinil závěr, pokud dovodil, že spoluvlastnictví k tomuto pozemku [parcelní číslo] bylo vypořádáno dohodou o rozdělení z [datum] Dohoda o rozdělení byla uzavřena v době, kdy žalovaný prokazatelně věděl, že užívá připlocené pozemky žalobců a tyto připlocené pozemky byly zapsány v katastru nemovitostí, jakožto samostatné pozemky s parcelními čísly [číslo] a [číslo]. Žalovaný ani jeho synovci v roce [rok] při uzavírání dohody o rozdělení nemohli jednat v omylu, že rozdělením pozemku [parcelní číslo] ruší a vypořádávají i spoluvlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] Dohoda o rozdělení žádné takové ujednání o rozdělení pozemku [parcelní číslo] neobsahuje. Ani z jiných právních jednání žalovaného nelze dovodit, že by bylo zrušeno a vypořádáno i spoluvlastnické právo žalovaného k pozemku [parcelní číslo], kde by se žalovaný stal vlastníkem části pozemku žalobců [parcelní číslo], označeným v geometrickém plánu jako pozemek [parcelní číslo]. Pokud by soud dovodil, že žalovaný vydržel vlastnické právo k pozemku žalobců [parcelní číslo] či jeho části, mohl tak vydržet pozemek pouze do podílového spoluvlastnictví se svým bratrem, respektive synovci. Soud nemohl dospět k závěru, že případné spoluvlastnické právo žalovaného k pozemku [parcelní číslo] bylo zrušeno a vypořádáno a že by žalovanému připadlo vlastnické právo právě k části tohoto pozemku, označené podle geometrického plánu jako pozemek [parcelní číslo]. Zároveň soud nemohl určit k pozemku [parcelní číslo] spoluvlastnické právo ve prospěch žalovaného a jeho synovců, kteří se soudního řízení neúčastnili. Žalobci žádali, aby krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ve výroku I. a žalobě žalobců v této části vyhověl, vzájemnou žalobu žalovaného v rozsahu, jak této bylo výrokem II. vyhověno zamítl a změnil výrok II. rozsudku okresního soudu a dále rozhodl o nákladech řízení účastníků ve fázi řízení před soudem prvého stupně a odvolacího řízení.

3. Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl ve výroku I., II., IV. a V. jako věcně správný potvrzen. Ačkoliv se odvolání žalobců týká i [parcelní číslo], odvolací argumentace směřuje v podstatě výhradně k vlastnictví pozemku p. [číslo] zatímco argumentace týkající se vlastnictví [parcelní číslo] v odvolání chybí. K námitce žalobců, že dle darovací smlouvy z roku [rok] měl žalovaný zajistit spolu se svým bratrem zaměření zahrady, tehdy parcelní [parcelní číslo] následně [parcelní číslo] a ať už toto zaměření zajistili či nikoliv, pak to znamená narušení dobré víry žalovaného, jde o argumentaci nedůvodnou. Podstatné pro posouzení splnění podmínek pro vydržení je, zda a kdy se žalovaný dozvěděl, že část dvora a zahrady užívaná rodinou žalovaného po desítky let má dle katastru nemovitostí vlastnicky patřit žalobcům. K otázce dobré víry při držbě pozemků, které jsou předmětem řízení, bylo provedeno potřebné dokazování a okresní soud správně uzavřel, že jak rodiče žalovaného, tak i žalovaný společně se svým bratrem byli při držbě zaplocených částí sousedních pozemků v dobré víře, která byla narušena až koncem roku [rok] v souvislosti s prováděním digitalizace katastru nemovitostí. Námitka, že zaplocený sousední pozemek v části zahrady měl od roku [rok] v podílovém spoluvlastnictví se svým bratrem a nemohl tedy sám vydržet vlastnictví k připlocené části parc. [číslo] jde o argumentaci nedůvodnou. Spornou část zahrady držel v dobré víře od roku [rok] do roku [rok], aniž by někdo dobrou víru žalovaného narušil. Podle dohody se svým bratrem užíval část zahrady darované rodiči, k níž byla sporná sousední zahrada připlocena. Ve stejném rozsahu drželi sporný pozemek v části zahrady rodiče žalovaného a už rodiče žalovaného vlastnické právo ke sporným pozemkům vydrželi. Žalobci nemohli v roce [rok] od [územní celek] koupit pozemek, který už sama obec nevlastnila. Předmětem vydržení i podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. mohla být i část pozemku, přičemž spoluvlastnictví ke splnění podmínek vydržení v daném případě nemá význam. Spornou část zahrady užíval výhradně žalovaný, proto sporné pozemky vydržel do svého výlučného vlastnictví. Pokud by tomu tak nebylo, pak by vlastnictví vydrželi společně s bratrem a spoluvlastnictví bylo následně dohodou se synovci žalovaného z roku [rok] rozděleno. Žaloba o vyklizení je nedůvodná v celém rozsahu. Žalovaný nepodal odvolání proti výroku III. rozsudku proto, aby řízení neprodlužoval a nenavyšovaly se náklady řízení. Žalobci nejsou vlastníky ani části parcely p. [číslo] jejich vlastnictví je v katastru nemovitostí zapsáno v rozporu s právním stavem.

4. Odvolání žalobců je přípustné, bylo podáno osobami k tomuto úkonu oprávněnými a včas, proto krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, vyjma výroku III. rozsudku, v tomto rozsahu přezkoumal i řízení, které vydání napadeného rozsudku předcházelo podle ustanovení § 206 odst. 3 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody dospěl k závěru, že odvolání žalobců proti výroku I. není důvodné, je částečně důvodné v části výroku II., v rozsahu určení vlastnického práva žalovaného k pozemku označenému jako p. [číslo] rozsudek byl v této části změněn dle § 220 o. s. ř.

5. Okresní soud správně z podnětu protinávrhu žalovaného především posuzoval, zda námitka vydržení pozemků, jejichž vyklizení se žalobci domáhají, je po právu.

6. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl ke správným skutkovým zjištěním a závěru o skutkovému stavu a správně tuto právní věc, zejména pak otázku vydržení vlastnického práva k protinávrhu žalovaného posuzoval podle ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění platném do [datum], která v odůvodnění napadeného rozsudku správně cituje.

7. V řízení bylo prokázáno, že sporné pozemky pod jejich dnešním označením, po provedené obnově katastrálního operátu, která proběhla na části kat. území [obec] na [obec] v roce [rok] [číslo] novým mapováním do formy digitální katastrální mapy - [parcelní číslo] a [parcelní číslo], jsou zapsány na příslušném listu vlastnictví [číslo] jako předmět společného jmění žalobců. V řízení bylo dále prokázáno, aniž by správnost skutkového zjištění byla žalobci odvoláním zpochybněna, že nově vzniklé parcely [číslo] byly připloceny a tvořily součást pozemků ve vlastnictví právních předchůdců žalovaného, jeho rodičů manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Rodiče žalovaného nabyli nemovité věci p. č. st. [číslo] (nyní p. č. st. [číslo]), [parcelní číslo] zahrada a p. č. [číslo] – zahrada smlouvou svatební a odstupní ze dne [datum] již v hranicích určených plotem, který ohraničoval parcely, včetně části pozemků náležejících v té době do vlastnictví obce Hradčany, nyní pod označením [parcelní číslo] a [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců. Pozemky v hranicích, které určoval plot, užívali rodiče žalovaného nerušeně a objektivně v dobré víře, že jim pozemky patří do roku [rok] Smlouvou ze dne [datum] rodiče žalovaného, [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] darovali žalovanému [parcelní číslo] (po obnově katastrálního operátu je nyní parcela označena [parcelní číslo]) v hranicích, jak tyto pozemky od roku [rok] užívali (tj. včetně [parcelní číslo]) a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ zahrady [parcelní číslo] včetně porostů a oplocení (po obnově katastrálního operátu je nyní parcela označena [parcelní číslo], včetně [parcelní číslo]). Žalovaný v těchto hranicích užíval pozemek [parcelní číslo] jako výlučný vlastník a pozemek [parcelní číslo] v podílovém spoluvlastnictví s bratrem [jméno] [celé jméno žalovaného], který se na spoluužívání zahrady podílel (podílovým spoluvlastníkem se stal podle darovací smlouvy uzavřené s rodiči ze dne [datum]), oba objektivně v dobré víře, kdy oprávněným titulem nabytí vlastnictví té části pozemků, které byly k převáděným pozemkům připloceny, byla v obou případech darovací smlouva rodičů. Pozemky v hranicích určených plotem byly žalovaným a jeho bratrem nerušeně užívány do té doby, než proběhla obnova katastrálního operátu v obci [obec a číslo], proti které oba podali neúspěšně námitky. Podle obsahu námitek zdůraznili, že hranice pozemků byly vždy určeny stavbou samotnou, zídkou kolem dvora a plotem kolem zahrady. Že hranice mezi pozemky byla vytyčená plotem, a to již od 30. – 40. let potvrdí, kromě svědků v rodinně právním vztahu s žalovaným i svědek [jméno] [příjmení], starosta [územní celek] v letech [rok] [číslo]. Z výpovědi tohoto svědka bylo správně zjištěno, že si mysleli, že hranice byla takto daná. Teprve po digitalizaci zjistili, že plot zasahuje do pozemku žalobců. Žalobci nabyli vlastnické právo k nemovitostem sousedícím s nemovitostmi ve vlastnictví a spoluvlastnictví žalovaného podle kupní smlouvy uzavřené s obcí [obec] ze dne [datum] s účinky vkladu vlastnického práva [datum], přičemž podle obsahu kupní smlouvy byly nemovité věci označeny dle tehdejší evidence jako pozemek p. č. st. [číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v kat. území [obec] – nyní po provedené změně číslování jde o parcely [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a sporné pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Žalobci poprvé vyzvali žalovaného k vyklizení podáním ze dne [datum].

8. Objektivní dobrá víra žalovaného o tom, že vykonávané právo mu patří, že nabyl pozemky v hranicích určených v terénu plotem, trvala po dobu podstatně delší než [číslo] let (§ 134 odst. 1 obč. zák.), od roku [rok] do doby, než došlo v roce [rok] k obnově katastrálního operátu v obci [obec]. Podmínky vydržení vlastnického práva, které zákon v ustanovení § 134 obč. zák. kumulativně stanoví (objektivně dobrá víra držitele po kvalifikovaně dlouhou dobu), okresní soud v odůvodnění napadaného rozsudku s odkazem na ustálenou judikaturu správně podle zjištěného skutkového stavu podrobně rozebral závěrem, že žalovaný vlastnické právo vydržel. Jistě je závěr soudu prvého stupně o vydržení vlastnického práva, které brání úspěchu žaloby žalobců na vyklizení pozemku [parcelní číslo], správný. Důvodem zpochybňujícím objektivní dobrou víru žalovaného nemůže být nesplněný závazek žalovaného, vyjádřený v darovací smlouvě z [datum], že zajistí společně se svým bratrem [jméno] zaměření zahrady [parcelní číslo] (nyní [parcelní číslo]) i části stavební plochy [číslo] a uzavřou neprodleně mezi sebou smlouvu o zrušení podílového spoluvlastnictví k [parcelní číslo] a provedou její reálné rozdělení. Závazek plynoucí z této dohody sám o sobě za zjištěných okolností nemohl být důvodem vedoucím ke zpochybnění existující dobré víry, zakládající se na objektivních skutečnostech. Důkazem, že k zaměření a reálnému rozdělení zahrady [parcelní číslo] v intencích uvedených v této darovací smlouvě nedošlo, je prokázaná skutečnost, že parcela [číslo] nyní po označení [parcelní číslo], byla po zrušení podílového spoluvlastnictví reálně rozdělena až v roce [rok] dohodou, kterou o tom s žalovaným uzavřely děti, jako právní nástupci zemřelého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného] Stanislav [celé jméno žalovaného] dne [datum]. Součástí dohody spoluvlastníků pozemku [parcelní číslo] byl i geometrický plán [číslo] o rozdělení této parcely, že žalovaný se stal vlastníkem nově vzniklé parcely p. [číslo] vlastníky nově vzniklé parcely [parcelní číslo] se stali [jméno] [celé jméno žalovaného] [jméno] [celé jméno žalovaného]. V souladu s dohodou spoluvlastníků byl proveden zápis v katastru nemovitostí a ve prospěch žalovaného je zapsáno vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo].

9. Správný ovšem není závěr soudu prvého stupně, že žalovaný je z titulu vydržení výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] který vznikl rozdělením pozemku [parcelní číslo] geometrickým plánem, jenž tvoří nedílnou přílohu rozsudku [název soudu] Okresní soud vzal správně v úvahu, že původní pozemek [parcelní číslo] byl v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho bratra, avšak nevyvodil z toho odpovídající závěr. Nemůže obstát závěr soudu prvého stupně, že zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku [parcelní číslo] reálným rozdělením, jímž žalovanému připadl do vlastnictví nově vzniklý pozemek p. [číslo] je důvodem, že žalovaný mohl nabýt do výlučného vlastnictví vydržením tu část pozemku [parcelní číslo], která sousedí s pozemkem p. [číslo] tj. [parcelní číslo].

10. Podíl (spoluvlastnické právo) je samostatným předmětem vydržení a vydržet ho může ten, kdo ho drží. Nejde v takovém případě o držbu celé věci (výlučného vlastnického práva), ale ideální části (spoluvlastnického práva neboli podílu). V posuzované věci byli oprávněnými držiteli a vykonávali faktickou držbu pozemku nyní označeného [parcelní číslo] žalovaný a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako podílový spoluvlastníci v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví pozemku [parcelní číslo], přičemž [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel. Jestliže k vydržení vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] došlo v roce [rok] (za života druhého spoluvlastníka [jméno] [celé jméno žalovaného]), mohl za těchto okolností žalovaný vydržet jen spoluvlastnický podíl [parcelní číslo] o velikosti ½. Dne [datum] byl vypracován geometrický plán [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku okresního soudu. jímž došlo k rozdělení pozemku [parcelní číslo] na pozemek p. [číslo] [parcelní číslo]. Podstatné v této věci je, že výrok III. rozsudku, jímž vzájemná žaloba žalovaného na určení, že je vlastníkem p. [číslo] byla zamítnuta, nabyl právní moci a rozsudek okresního soudu je v této části závazný (§ 159a odst. 3 o. s. ř.) [název soudu] v mezích podaného odvolání tak mohl přezkoumat vzájemnou žalobu žalovaného pouze, co se týká výroku II. rozsudku okresního soudu.

11. Podílové spoluvlastnictví je nutno chápat jako spoluvlastnictví ideální, v němž spoluvlastnický podíl je pojímán jako měřítko účasti každého spoluvlastníka na podílovém spoluvlastnictví a právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví. To však neznamená, že by se vlastnické právo spoluvlastníka vztahovalo na určitou konkrétní část věci, která je ve spoluvlastnictví, a to ani tehdy, pokud by se jednalo o věc objektivně dělitelnou.

12. Za situace, kdy předmětem vzájemné žaloby žalovaného o určení vlastnického práva zůstala parcela [parcelní číslo] oddělená geometrickým plánem z původní [parcelní číslo], pak žalovaný s ohledem na výše uvedený výklad mohl nabýt vydržením vlastnické právo jen ke spoluvlastnickému podílu této parcely o velikosti ½, odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu k [parcelní číslo].

13. Krajský soud na základě výše uvedeného výkladu uzavírá, že rozsudek okresního soudu, co se týká vzájemné žaloby žalovaného, je věcně správný v rozsahu určení vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, dále v rozsahu určení, že žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ pozemku označeného jako [parcelní číslo] odděleného z pozemku [parcelní číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který je součástí rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vše v k. ú. [obec]. V této části rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. Naopak rozsudek okresního soudu [název soudu] změnil podle § 220 o. s. ř. a vzájemnou žalobu žalovaného v rozsahu, že žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti další ½ pozemku [parcelní číslo] zahrada odděleného z pozemku [parcelní číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který je součástí rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vše v k. ú. [obec], zamítl.

15. Krajský soud dále potvrdil podle § 219 o. s. ř. výrok I. rozsudku o žalobě žalobců na vyklizení žalovaného z pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v kat. území [obec]. Požadavku na vyklizení žalovaného z pozemku [parcelní číslo] brání skutečnost, že žalovaný pozemek užívá po právu, jako jeho vlastník. Žaloba není důvodná ani v té její části o vyklizení žalovaného z pozemku [parcelní číslo], jehož je podle výše uvedených závěrů spoluvlastníkem. Žalobci tuto žalobu podali s tím, že pozemek mají ve společném jmění, tomu ovšem závěr soudu nepřisvědčil. Žalobci vzhledem k okolnostem, za kterých žalobu podali, ani netvrdili, že by se vyklizení pozemku žalovaným domáhali na základě rozhodnutí většiny spoluvlastníků, tj. v režimu správy společné věci podle § 1126 odst. 2 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

16. Krajský soud dále jako věcně správný potvrdil výrok IV. rozsudku o nákladech řízení žaloby o vyklizení žalovaného, s níž žalobci neuspěli a jsou proto povinni zaplatit žalovanému podle procesního výsledku sporu (§ 142 odst. o. s. ř.) účelné náklady, které žalovaný za své právní zastoupení vynaložil. Okresní soud správně stanovil výši těchto nákladů a [název soudu] pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně (bod 58).

17. Krajský soud rozhodoval nově o nákladech řízení vzájemné žaloby žalovaného, neboť v této části rozsudek okresního soudu změnil (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný se vzájemnou žalobou uspěl jen částečně, takže za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. [název soudu] rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně, když žádný z účastníků v této části sporu nedosáhl převážného úspěchu, který by zakládal důvod, byť i jen k částečné náhradě nákladů řízení.

18. Žalovaný je procesně úspěšný v řízení o žalobě o vyklizení i ve fázi odvolacího řízení a náleží mu náhrada účelných nákladů, které za své právní zastoupení v této věci vynaložil (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.). Právnímu zástupci žalovaného náleží odměna za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) 2x [částka] = [částka], dále 2x [částka] režijní paušál = [částka], celkem [částka], to dále zvýšeno o 21 % DPH = [částka] Náklady odvolacího řízení, k jejichž náhradě žalovanému byli žalobci zavázáni tak činí částku [částka] a tuto částku jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).

19. Žalovaný se vzájemnou žalobou uspěl jen částečně, takže za použití § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. [název soudu] rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když žádný z účastníků v této části sporu nedosáhl převážného úspěchu, který by zakládal důvod, byť i jen k částečné náhradě nákladů řízení.