10 C 297/2022

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 125 172 Kč s přísl.

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky 13 531 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 531 Kč od [datum] do zaplacení, co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 061,87 Kč a dále co do zaplacení částky 800 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 92 400 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje dnem právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 16 380 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 109 980 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum], z částky 109 580 Kč od [datum] do [datum], z částky 109 380 Kč od [datum] do [datum], z částky 109 180 Kč od [datum] do [datum], z částky 108 980 Kč od [datum] do [datum], z částky 108 780 Kč od [datum] do zaplacení, dále co do úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 94 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 298 828 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 761,80 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje dnem právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 125 172 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 94 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 59,82 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 188 Kč splatných vždy do 4. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem 2022 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (e-mailové komunikace), žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a jedinečným kódem, který byl žalované za tímto účelem poskytnut. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází ([příjmení], NRKI), z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované) a dospěla k závěru, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. Žalovaná nesplácela řádně úvěr a ocitla se v prodlení, na úvěr uhradila pouze celkovou částku 1 600 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, dle něhož vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů, ve výši 998 Kč (tj. za prodlení se splátkou [číslo]); právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 200 Kč (tj. náklady 200 Kč za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů – splátky [číslo]). Dle bodu 6.3 smlouvy došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], když žalovaná byla v prodlení o délce 65 dnů se splátkou [číslo] splatnou dne [datum]. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru celá nezaplacená jistina a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zepslatnění. [příjmení] jistinu ve výši 121 313 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy v případě, že žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, tj. od [datum] do zaplacení. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu nové jistiny ve výši 120 913 Kč (tj. původní dlužná jistina k datu zesplatnění činila 121 313 Kč, tj. původní jistina ve výši 94 000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 27 313 Kč), smluvní pokuty dle 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů dle 6.2 smlouvy ve výši 1 200 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení dle 6.5 smlouvy ve výši 2 061,87 Kč (tj. z částky 121 313 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 940,96 Kč a z částky 120 913 Kč od [datum] do zaplacení), úrok za poskytnutí úvěru z původní jistiny ve výši 94 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 59,82 % p.a., za dobu od 91. dne prodlení (od [datum]) žalobkyně požaduje dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. ve výši repo sazby stanovené ČNB, tj. 11,75 % p.a. K prověření úvěruschopnosti žalobkyně dále doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti využila tzv. rozhodovací strom, tj. matematický model pro kategorizaci rizik pro konkrétního žadatele o úvěr, samotné posuzování je prováděno konkrétním analytikem žalobkyně, volné zdroje jsou posuzovány opakovaně vždy se zpřesněnými údaji, nejdříve s údaji získaných od klienta, zpřesněné údaji z NRKI a finálně zpřesněné o další údaje získané analytikem v rámci analytické zóny. Z výpisu z účtu za březen 2022 byl potvrzen pravidelný příjem žalované a výdaje žalované, které zahrnují životní minimum a povinnou rezervu, byla provedena kontrola zaměstnavatele, bankovní spojení a identita žalované. Žalobkyně provedla tzv. scoring žalované, bylo zjištěno, že nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele jinou smlouvu atd.

2. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 13 531 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 531 Kč od [datum] do zaplacení, zaplacení částky 2 061,87 Kč a částky 800 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že v žalobě uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalobkyni smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž jí byla vyplacena částka 94 000 Kč, kterou se zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 5 188 Kč. Dle žalované žalobkyně neposoudila odborně její úvěruschopnost, když žalovaná je poživatelkou invalidního důchodu ve výši 14 805 Kč měsíčně, plně invalidní byla uznána již od roku 1998 z důvodu diagnosy schizofrenie. Žalovaná nedokázala správně vyhodnotit podmínky smlouvy ani důsledky uzavření smlouvy, smlouvu uzavřela pod psychickým nátlakem své dcery, která tvrdila, že bude úvěr splácet. Žalovaná uhradila ke dni [datum] částku ve výši 1 400 Kč. Žalovaná namítá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti věřitele prověřit úvěruschopnost dlužníka. Dále namítá nepřehledné zpracování smlouvy, které nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o.z., RPSN ve výši 79,27 % a úroky ve výši 59,82 % jsou dle žalované v rozporu s dobrými mravy.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] předsmluvního formuláře, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel uzavřela s žalovanou jako klientem smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 94 000 Kč, žalovaná se zavázala splatit celkem 249 024 Kč ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 188 Kč splatných vždy do 4. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Výše RPSN činila 79,27 %, zápůjční úroková sazba 59,82 %, která byla dohodnuta na celou dobu splácení úvěru a je vyjádřena jako roční nominální úroková sazba. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 298 800 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Smlouva byla ze strany žalované dne [datum] v 9: 11:05 hod. jedinečným kódem [číslo]. Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalovaná byla seznámena se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Z oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr ve výši 94 000 Kč byl schválen a zaslala jí splátkový kalendář ke smlouvě, z něhož vyplývá, že žalovaná měla úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 5 188 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že k vyplacení úvěru došlo dne [datum] bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě [číslo] [bankovní účet].

5. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr ke dni [datum] celkem částku 800 Kč.

6. Žalobkyně dále předložila výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], z nichž soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou opakovaně k úhradě dlužných splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 123 511 Kč s příslušenstvím do 7 dnů od odeslání dopisu. Výzva byla žalované odeslána dne [datum].

8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ji k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 123 511 Kč.

9. Žalobkyně dále předložila k důkazu kopii občanského průkazu žalované.

10. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná neměla ke dni [datum] evidován žádný záznam.

11. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná měla skóre 471, tj. kategorie III., což znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů.

12. Žalobkyně dále předložila listinu podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A), z níž soud zjišťuje, že je v ní popsán proces sjednávání úvěru na dálku.

13. Z výpisu z účtu žalované číslo [bankovní účet] za červen 2020 soud zjistil, že dne 17. 6. byla na účet připsána částka 14 051 Kč od [právnická osoba]

14. Z oznámení ČSSZ z [datum] soud zjistil, že od [datum] pobírala žalovaná invalidní důchod třetího stupně ve výši 14 805 Kč měsíčně.

15. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za měsíc březen 2022 soud zjistil, že dne [datum] byla na účet připsána částka 14 805 Kč (invalidní důchod). Počáteční zůstatek účtu činil – 160 Kč, konečný zůstatek činil 0 Kč.

16. Ze zprávy Psychosociálního centra – [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je v jejich péči od roku 1988, opakovaně byla hospitalizovaná v psychiatrické léčebně, od roku 2011 pobírá invalidní důchod nejvyššího stupně.

17. Z potvrzení o odchozích úhradách a ústřižků poukázek soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr dne [datum] částku 200 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] 200 Kč, dne [datum] 200 Kč, dne [datum] 200 Kč a dne [datum] 200 Kč.

18. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalovaná podepsala smlouvu jedinečným kódem. Uzavření smlouvy s žalobkyní potvrdila sama žalovaná. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 94 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 59,82 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 188 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, příjmy a výdaje žalované byly prověřeny na základě výpisu z účtu, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti [příjmení], v níž neměla žalovaná žádný záznam a NRKI, kdy byla hodnocena skórem 470, což znamená nízké riziko, nejlepší segment zákazníků. Podle bodu 2.1 a 2.2 smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 298 828 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Schválení úvěru bylo žalované oznámeno písemně a úvěr byl žalované vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě. Žalovaná uhradila žalobkyni na tento úvěr částku v celkové výši 1 600 Kč. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné jistiny do 7 dnů od data odeslání výzvy, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalované dne [datum].

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované či nikoliv. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/2018, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru.

26. Žalobkyně tvrdila a prokazovala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované a k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila soudu výpisy z databází [příjmení] a NRKI, výpis z účtu žalované za březen 2022, doklad o výši invalidnícho důchodu. K poměrům žalované soud z provedených důkazů zjistil, že od roku 2011 pobírá invalidní důchod třetího stupně, jehož výše činí od [datum] 14 805 Kč. Žalovaná se dlouhodobě léčí s psychiatrickou dignózou, je v péči Psychosociálního centra v [obec] od roku 1998. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že zůstatek na účtu se pohybuje v minusu či je nule. Z databází [příjmení] a NRKI vyplynulo, že žalovaná neměla evidován žádný záznam a byla hodnocena skórem 470, tj. kategorie III., což znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů.

27. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice posuzovala úvěruschopnost žalované, nicméně dle názoru soudu toto posouzení neprovedla řádně, resp. z údajů vyvodila nesprávný závěr. Je zřejmé, že žalovaná v době poskytnutí úvěru ve výši 94 000 Kč pobírala invalidní důchod nejvyššího stupně ve výši 14 805 Kč, přičemž na účtu neměla žádné úspory. Je zcela evidentní, že žalovaná nebyla schopna splácet splátky úvěru ve výši 5 188 Kč měsíčně. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

28. Za tohoto stavu je žalovaná povinna v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila částku 1 600 Kč, soud vyhověl žalobě co do částky 92 400 Kč. Při posouzení doby plnění soud dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet ve splátkách ve výši 500 Kč, a to s ohledem na skutečnost, že jejím jediným příjmem je invalidní důchod nejvyššího stupně ve výši 14 805 Kč (výrok II.).

29. Ohledně splatnosti jistiny soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

30. Soud řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby (výrok I.).

31. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok III.).

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé a § 146 odst. 2 o. s. ř., když zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení 135 971,57, úspěšný byl co do zaplacení 92 400 Kč (68 %) a neúspěšná co do zaplacení 43 571,57 Kč (32 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 36 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 259 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě 6 140 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání, vyjádření ve věci) ve výši mimosmluvní odměny 4 x 6 140 Kč, tj. odměna ve výši 24 560 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč k těmto 4 úkonům právní služby, tedy celkem 1 200 Kč. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny po 100 Kč cestou ze sídla advokáta k jednání a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. 200 Kč. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky VW Golf, [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (celkem ujeto 60 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,6 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši 44,10 Kč (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši 460 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 420 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 5 548,22 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši 38 227,20 Kč. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí 13 761,80 Kč.