10 C 298/2021
č. j. 10 C 298/2021-53
V PLATNOSTIOblastní soud v Přerově rozhodl ve věci o odstoupení od kupní smlouvy o prodeji ojetého vozidla, když se ukázalo, že skutečný počet najetých kilometrů se výrazně liší od deklarovaného. Soud uznal, že rozdíl mezi deklarovaným a skutečným stavem tachometru představuje podstatné porušení smlouvy, i když prodávající o něm nevěděl. Uváděl, že prodávající není zproštěn odpovědnosti za skrytou vadu, i když nebyl ve vědě o jejím výskytu. Soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému vrácení kupní ceny, zároveň žalobci povinnost vydání vozidla.
Plný text
název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka a vzájemné žalobě
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokátky.
III. Žalobce je povinen vydat žalovanému vozidlo značka automobilu, VIN kód do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokáta.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka s odůvodněním, že dne datum uzavřel s žalovaným kupní smlouvu, na základě níž koupil od žalovaného značka automobilu, registrační značka, rok výroby rok, VIN kód za kupní cenu částka. Prodávající ve smlouvě prohlásil, že kupujícího informoval o všech vadách vozidla. V době převzetí vozidla dne datum byl stav tachometru 168 000 km, při předání žalovaný předal žalobci dokument od název instituce obec, kde byl uveden stav tachometru k datum 161 643 km, tato skutečnost byla potvrzena i protokolem č. CZ číslo o technické prohlídce ze dne datum, kdy byl stav tachometru 168 240 km. Společnost název instituce v dubnu rok potvrdila stav 168 000 km. Žalobce z autorizovaného servisu název instituce název instituce zjistil, že ke dni datum měl vozidlo najeto 223 915 km. Dle žalobce se jedná o skrytou vadu, na níž nebyl upozorněn a při běžné prohlídce vozidla na ni nemohl přijít. Z těchto důvodů žalobce dne datum od kupní smlouvy odstoupil, žalovaný s tím nesouhlasil. Z procesní opatrnosti žalobce odstoupil od kupní smlouvy prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne datum a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny ve výši částka. Žalovaný to neakceptoval s argumentací, že za stav tachometru neodpovídá a že žalobci netvrdil ani ho neujišťoval, že stav tachometru je správný. Přípisem ze dne datum žalobce sdělil, že na odstoupení od smlouvy trvá a vyzval žalovaného k převzetí vozidla.
2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s nárokem uplatněným v žalobě nesouhlasí. Uvedl, že kupující měl možnost si vozidlo důkladně prohlédnout, zjistit jeho stav včetně najetých kilometrů. Nesouhlasí s tvrzením žalobce, že vozidlo kupoval s vědomím, že stav tachometru odpovídá skutečnosti a že jinak by vozidlo nekupoval. Žalovaný o stavu tachometru nevěděl ani nemohl vědět, neboť dle dokumentace název instituce obec byl ke dni datum stav tachometru 161 643 km, rovněž dle právnická osoba byl stav najetých kilometrů 168 000. Žalovaný kupoval vozidlo s tím, že stav najetých kilometrů na měřidle odpovídá skutečnosti, když takto jej informoval předchozí majitel vozidla pan jméno příjmení v kupní smlouvě ze dne datum, kde byl uveden stav tachometru 161 000 km. Žalobce věděl, že se jedná o ojeté vozidlo a této skutečnosti odpovídala i cena vozidla. Žalobce před zjištěním skutečného stavu najetých kilometrů se pokoušel vůz prodat, přičemž ke dni datum uváděl na sociální síti, že garantuje stav najetých kilometrů 168 xxx včetně plné servisní historie. Kupní cena byla uzpůsobena negarantovanému počtu najetých kilometrů. Žalobce se zabývá čištěním interiérů a detailingem vozidel, živnostensky podniká v oboru činnosti údržba motorových vozidel a jejich příslušenství. Je tedy osobou, která má zkušenosti a znalosti ke zjištění stavu vozidla včetně najetých kilometrů.
3. Z kupní smlouvy uzavřené dne datum soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím, předmětem smlouvy byl prodej značka automobilu, registrační značka, VIN kód, rok výroby rok, za kupní cenu částka. V čl. I. bod 3 kupující prohlásil, že mu byla umožněna důkladná prohlídka vozidla a že se seznámil se stavem vozidla. Prodávající prohlásil, že kupujícího při prohlídce vozu informoval o všech jeho závadách. Strany si dále ujednaly, že si v souladu s ustanovením § 2168 o. z. sjednávají zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění na 12 měsíců. Kupující je oprávněn uplatnit práva z vadného plnění do 12 měsíců od převzetí vozidla. Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že kupující převzal od prodávajícího předmětné vozidlo specifikované v čl. II. odst. 1 kupní smlouvy.
4. Z protokolu č. CZ číslo o technické prohlídce z datum soud zjistil, že protokol vystavil STK – právnická osoba, stav počítače ujeté vzdálenosti (km) 168 240, k srpnu rok byl stav tachometru 178 000 km. I z grafu najetých kilometrů vyplývá, že nejvíce najetých kilometrů bylo cca v roce rok - rok.
5. Z výpisu záznamů tachometru vozidla příjmení: označení věci, značka automobilu dle právnická osoba z datum zjistil, že v květnu rok byl stav tachometru 168 500 km.
6. Z listiny vystavené název instituce obec název instituce servisu z datum soud zjistil, že vozidlo model označení věci mělo najeto 161 643 km.
7. Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce reagoval na přípis žalovaného z datum.
8. Z odstoupení od kupní smlouvy automobilu soud zjistil, že žalobce odstoupil od kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo vozidlo označení věci 530d, registrační značka, neboť stav počítadla ujetých kilometrů neodpovídá skutečnosti a požádal o vrácení kupní ceny vozidla. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum.
9. Z odstoupení od kupní smlouvy, předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně odstoupil od kupní smlouvy uzavřené dne datum s žalovaným z důvodu přetočeného tachometru vozidla. Z přípisu žalobce ze dne datum soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce reagovala na přípis žalovaného ze dne datum. Přípis byl odeslán dne datum.
10. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že žalobce odpovídal na inzerát na stránkách webová adresa. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uveřejnil na stránkách webová adresa inzerát číslo ve znění: označení věci 530d 190kw, prodám označení věci 530d 190 kW ve skvělém stavu, servis v název instituce (prověřené kilometry + servisní historie), rok výroby 09/ rok, nájezd 164 000,...., cena 345 000“.
11. Z kupní smlouvy na automobil 2019 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi jméno příjmení jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem smlouvy byl prodej značka automobilu, VIN kód, rok výroby rok, počet ujetých km 161 000.
12. Z inzerátu na prodej vozidla označení věci označení věci 530d – kombi soud zjistil, že žalobce nabízel vozidlo za částka, najeto 168 xxx km s tím, že garantuje stav najetých kilometrů včetně plné servisní historie v el. servisní knize.
13. Z přípisu žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný neakceptoval odstoupení žalobce od kupní smlouvy. Uvedl, že vůz koupil jako ojetý, žalobce informoval o všech vadách, o nichž věděl a umožnil žalobci, aby se seznámil se stavem vozu.
14. Ze servisní historie vozidla označení věci 530d A, 190kW vystavené společností právnická osoba dne datum soud zjistil, že dne datum je uveden zápis: záruka, 223 915 km, prodejce číslo název instituce název instituce, příjmení, dne datum je uveden záznam:“ klíč 161 643 km, prodejce číslo, klíč: 0; dne datum záznam: servis, 168 590 km, prodejce název instituce číslo J+ právnická osoba, obec, manuál.
15. Ze zprávy právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že společnost sdělila, že vozidlo název instituce 530d, VIN kód nemá evidované v DM systému a nebylo u nich nikdy servisováno a zaslala ze systému výrobce (název instituce) informace o servisní historii. Ze servisní historie vozidla soud zjistil, že dne datum je uveden zápis: záruka, 223 915 km, prodejce číslo název instituce název instituce, příjmení, dne datum je uveden záznam:“ klíč 161 643 km, prodejce číslo, klíč: 0; dne datum záznam: servis, 168 590 km, prodejce název instituce číslo J+ právnická osoba, obec, manuál.
16. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že svědek byl přítomen u toho, kdy si pan celé jméno žalobce přijel pro auto a uskutečnil zkušební jízdu s autem. Žádné další skutečnosti z výpovědi svědka soud nezjistil.
17. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož byla dne datum uzavřena mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej ojetého vozidla značka automobilu, VIN kód za kupní cenu částka s tím, že kupující prohlásil, že se seznámil se stavem vozidla a že na vozidle neshledal žádné vady vyjma vad způsobených běžným opotřebením vozidla a prodávající prohlásil, že kupujícího při prohlídce informoval o všech vadách vozidla. K předání vozidla došlo téhož dne. Žalobci ke kupní smlouvě žalovaný předložil dokument z název instituce obec, v němž byl uveden stav najetých kilometrů 161 643. Rovněž dle výpisu z historie vozidla právnická osoba byl stav tachometru v dubnu rok 168 000 km. Obdobný stav tachometru vyplýval i z protokolu o technické prohlídce č. Cz číslo, a to 168 240 km. Žalovaný předmětné vozidlo koupil na základě kupní smlouvy uzavřené v roce rok od prodávajícího pana jméno příjmení s tím, že ve smlouvě byl uveden počet najetých km 161 000. Žalobce odstoupil od kupní smlouvy písemným přípisem odeslaným žalovanému dne datum a následně přípisem ze dne datum prostřednictvím své právní zástupkyně a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny a k převzetí vozidla. Podle servisní historie předmětného vozidla mělo vozidlo v prosinci rok najeto 223 915 km, v únoru rok byl stav tachometru 161 643 km a v květnu rok 168 590 km.
18. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.
19. Podle ustanovení § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
20. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3 nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § číslo.
21. Podle ustanovení § 2161 odst. 1 o. z., prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.
22. Podle ustanovení § 2103 o.z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
23. Podle ustanovení § číslo kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejich vlastnostech a množství.
24. Podle ustanovení § 2112 odst. 1, 2 o.z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.
25. Podle ustanovení § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
26. Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odst. 2 strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.
27. Podle ustanovení § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.
28. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
29. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda žalobce oprávněně odstoupil od kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej vozidla značka automobilu A. Podle ustanovení § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Obecné ustanovení § 2002 o. z. stanoví, co je podstatným a co nepodstatným porušením smlouvy. Za vadu, která je podstatným porušením smlouvy, lze považovat takovou, o které prodávající ví nebo musí rozumně předpokládat, že v případě jejího výskytu by kupující smlouvu neuzavřel a věc si nekoupil. Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady, a zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly. Prodávající odpovídá za vady existující v době přechodu nebezpečí, tzn. že prodávající odpovídá v zásadě jen tehdy, jestliže vady existovaly v okamžiku přechodu nebezpečí a při splnění dalších předpokladů (viz výklad před § 2099). příjmení se může objevit teprve později, neboť nemohla být zpozorována ani při řádné prohlídce podle § číslo, v takovém případě jde o tzv. skrytou vadu, kterou mohl kupující zjistit až po přechodu nebezpečí. Podstatné je, že vada v okamžiku přechodu nebezpečí již existovala. Za skrytou vadu se považuje taková vada, o které prodávající kupujícího neinformoval, tj. vada není popsána v kupní smlouvě, a kterou kupující nemohl běžným způsobem odhalit, tj. není tedy na pohled zřejmá a projeví se např. až po nějakém čase používání vozidla. Současně se za skrytou vadu u použitých věcí nepovažuje vada vzniklá běžným používáním či opotřebením. Prodávající tedy odpovídá za vady věci (s výjimkou vad, na něž kupujícího upozornil), kterou prodává. Vadou se přitom rozumí faktický nebo právní stav, který brání řádnému nebo smluvenému užívání věci. Odpovědnost za vady se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. V případě použitých věcí prodávající odpovídá pouze za vady, které měla věc v momentě jejího převzetí a to ještě jen za takové, které neodpovídají míře jejího používání nebo opotřebení. Požadavek na vytknutí vady„ bez zbytečného odkladu“ je předpokladem pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady u soudu. Povinnost vytknout vady věci bez zbytečného odkladu není žádným způsobem sankcionována, když zákon s pozdním vytčením vad (na rozdíl od šestiměsíční prekluzivní lhůty, ve které musí být vady koupené věci vytknuty a kupující musí prodávajícímu sdělit, jaké právo z titulu odpovědnosti za vady uplatňuje) nespojuje žádné negativní důsledky; lhůta má pouze pořádkovou povahu (srovnej příjmení, J., a kolektiv, název předpisu název předpisu, Komentář, číslo, jubilejní vydání, příjmení příjmení, rok, str. číslo). 30. název soudu dospěl ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka k závěru, že zákazník, který si pořídil od prodávajícího ojeté vozidlo, má právo odstoupit od smlouvy a nárok na vrácení peněz v případě, že dodatečně zjistí odlišný stav najetých kilometrů, a to i přesto, že byl prodávajícím předem upozorněn, že tento údaj je pouze orientační a bez garance. Prostá informace o možném nesouladu tachometru s realitou z prodejce odpovědnost nesnímá. Byť tedy prodávající nemá povinnost zjišťovat počet skutečně najetých kilometrů, neznamená to, že by se obecným upozorněním na možný nesoulad počtu ujetých kilometrů mohl odpovědnosti zprostit,„ nebylo-li prokázáno, že se smluvní strany dohodly, že kupující na sebe převezme riziko nesouladu v kupní smlouvě deklarovaného stavu a skutečného stavu ujetých kilometrů prodávané věci a že právě pro tuto vadu si ujednaly např. slevu z kupní ceny (§ 2167 o. z.). 31. ulice stížnost je svou podstatou vyjádřením nesouhlasu s názorem název soudu, že vedlejší účastník měl právo od kupní smlouvy odstoupit, neboť vozidlo při převzetí s ní nebylo v souladu. Uvedený soud (ve stručnosti) vyšel z toho, že údaj o počtu ujetých kilometrů je jedním ze základních kritérií pro koupi vozidla, protože (spolu s dalšími) vypovídá o jeho technickém stavu. Stěžovatelka poukazuje na to, že tento údaj může někdy být "matoucí", nicméně obecně jistě platí, že technický stav vozidla značně závisí na počtu ujetých kilometrů, resp. že lze na tento stav usuzovat, a tudíž jde o údaj, jenž je pro potenciálního kupujícího dosti podstatný. Jestliže se po koupi vozidla ukázalo, že skutečný nájezd vozidla je více než 3,5krát vyšší, než je uvedeno na tachometru, resp. v kupní smlouvě (rozdíl mezi údajem 82 415 km a 291 497 km), pak je zřejmé, že jeho celkový technický stav je jiný, resp. podstatně horší, než kupující předpokládal (mohl předpokládat). Na tom nic nemění, že vedlejší účastník byl stěžovatelkou na konkrétní zjevné vady vozidla upozorněn, neboť z jejich existence skutečný počet ujetých kilometrů může (minimálně běžný) kupující odvodit jen obtížně (ústavní nález ze dne datum).
32. V projednávaném případě bylo v řízení prokázáno, že předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky bylo ojeté vozidlo, u kterého dle informací právnická osoba obec, které žalovaný jako prodávající poskytl žalobci jako kupujícímu, byl stav tachometru v únoru rok 161 643 km. Z kompletní servisní historie vozidla však vyplynulo, že stav tachometru předmětného vozidla byl již v prosinci rok 223 915 km. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva žádné ujednání ohledně najetých kilometrů neobsahovala, soud uzavřel, že žalobce důvodně odstoupil od kupní smlouvy pro nesoulad tachometru se skutečně najetými kilometry, byť o této vadě vozidla žalovaný jako prodávající nevěděl a jak uvedl název soudu ve svém rozhodnutí, ani neměl povinnost počet skutečně najetých kilometrů zjišťovat. Žalovaný jako prodávající však za tuto vadu odpovídá, resp. se v daném případě odpovědnosti za tuto vadu nezprostil. V daném případě se jedná o podstatné porušení smlouvy. Odstoupením od smlouvy se závazek od počátku ruší (§ 2004 o. z.) a smluvní strany mají právo ve smyslu ustanovení § 2993 o.z. právo na vrácení toho, co plnily. Soud nesouhlasí s námitkou žalovaného, že odstoupení od smlouvy nebylo včasné. K uzavření kupní smlouvy došlo dne datum a žalobce od kupní smlouvy odstoupil přípisem odeslaným žalovanému dne datum. Na tento přípis pak žalovaný reagoval dopisem ze dne datum. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce si skutečně najeté kilometry zjišťoval v servisu dne datum a datum. Pokud tedy žalobce od smlouvy odstoupil přípisem ze dne datum, tedy v rozmezí cca 6 dnů poté, co skutečný stav najetých kilometrů zjistil, považuje soud odstoupení od kupní smlouvy za včasné. Ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka dospěl název soudu k závěru, že z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.
33. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení spočívající v zaplacené kupní ceně ve výši částka (výrok I.). Žalovaný podal vzájemnou žalobu, kterou se domáhal vydání předmětného vozidla. Novým občanským zákoníkem se každému účastníku smlouvy zakládá samostatné právo domáhat se vydání neoprávněného majetkového prospěchu z titulu neplatného nebo zrušeného závazku. Vzájemnou podmíněnost povinností k vydání bezdůvodného obohacení z neplatné nebo zrušené smlouvy již není nutno žalobou vyjadřovat. Účastník má tedy právo požadovat plnění aniž by musel vyslovovat vzájemnou povinnost. V důvodové zprávě k občanskému zákoníku se uvádí, že při vzájemném plnění z neplatné smlouvy vznikají každé ze stran její majetková práva a je věcí každé strany, zda své právo uplatní. Navrhuje se proto ponechat autonomii každé ze stran, zda bude požadovat, nač má sama právo; to je záležitost spadající výlučně do její sféry a výsostnou záležitostí žalovaného, zda případně vznese námitku povinnosti žalobce k protiplnění“. Soud by byl povinen ve výroku rozhodnutí vyslovit vzájemnou vázanost povinností účastníků k vydání bezdůvodného obohacení), pokud by žalovaný v občanskoprávním řízení řádným způsobem uplatnil námitku vzájemného plnění. Platí, že oprávněna požadovat splnění závazku je toliko smluvní strana, která sama dluh už splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou (§ 1911 ObčZ) (shodně J. obec in příjmení a kol., rok, s. číslo).; 34. Žalovaný tedy může vznést námitku vzájemného plnění, může nicméně vůči žalobci vznést též vzájemnou žalobu podle ustanovení § 97 o.s.ř., případně může podat samostatnou žalobu. Vzhledem k tomu, že žalovaný podal vzájemnou žalobu na vydání předmětného vozidla, které je dosud v držení žalobce, soud této vzájemné žalobě žalovaného na vydání předmětného vozidla značka automobilu, VIN kód vyhověl a uložil žalobci povinnost vydat žalovanému předmětné vozidlo v zákonné třídenní lhůtě, neboť nárok žalovaného na vrácení předmětného vozidla s ohledem na odstoupení od kupní smlouvy je důvodný. Žalobci nic nebránilo, aby případně sám navrhl podmíněnost výroku, tj. zaplacení částky částka oproti vydání předmětného vozidla (výrok III.).
35. O nákladech soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. u každé žaloby zvlášť dle úspěchu ve věci, neboť nároky uplatněné žalobou a vzájemnou žalobou se považují za samostatné věci, byť projednané ve stejném řízení. U každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků vez vztahu ke každé jednotlivé věci, tj. jak k věci uplatněné žalobou, tak k věci uplatněné vzájemným návrhem, stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 o.s.ř. a kdo z účastníků má podle pravidel daných v tomto ustanovení právo na náhradu nákladů řízení (usnesení název soudu sp. zn. spisová značka).
36. O nákladech řízení žalobce soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl se svým nárokem na zaplacení částky částka zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva se základním skutkovým a právním rozborem, vyjádření ve věci, účast u jednání dne datum a datum) ve výši mimosmluvní odměny 6 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 6 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 28 započatých půlhodin po částka cestou ze sídla advokáta (obec) do obec a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné za dvě cesty k jednání soudu osobním vozidlem tovární značky Škoda Octavia, registrační značka z obec do obec a zpět (ujeto 677,4 km za jednu cestu tam a zpět) při paušální náhradě za 1 km ve výši částka ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 8,0 litrů na 100 km a ceně 1 litru benzinu druh benzínu 95 oktanů ve výši částka (§ 4 písm. a) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí částka (výrok II.).
37. O nákladech řízení žalovaného soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl úspěšný se vzájemným návrhem na vydání vozidla. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem bylo vydání vozidla v hodnotě částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání dne datum a datum) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 8 započatých půlhodin po částka cestou ze sídla advokáta (obec) do obec a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné za dvě cesty k jednání soudu osobním vozidlem značka automobilu, registrační značka z obec do obec a zpět (ujeto 173 km za jednu cestu tam a zpět) při paušální náhradě za 1 km ve výši částka ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,7 litrů na 100 km a ceně 1 litru druh benzínu druh benzínu ve výši částka (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí částka (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.