10 C 299/2019

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka s přísl. a vzájemné žalobě o zaplacení částka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení o vzájemné žalobě se zastavuje co do zaplacení částky ve výši [částka].

III. Vzájemná žaloba o zaplacení částky [částka] se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu ČR – [název soudu] náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci společně žili od roku 2013 ve společné domácnosti, z jejich druhovského poměru se narodila dcera [jméno] [příjmení], [datum narození]. Společnou domácnost ukončili v listopadu 2016. Žalobkyně v průběhu soužití investovala do nemovitosti ve vlastnictví žalovaného na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] částku ve výši [částka]. Finanční prostředky čerpala ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené dne [datum] s [právnická osoba] a na základě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřenou dne [datum] s [právnická osoba] Za tyto finanční prostředky byla pořízena nová okna, zrekonstruovaná koupelna, obložen komín, zakoupena nová kuchyňská linka včetně spotřebičů apod. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda, kterou si vypořádali své majetkové poměry a investice žalobkyně do nemovitosti žalovaného, kterou se žalovaný zavázal vyplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s tím, že do doby, než jí bude tato částka vyplacena, může žalobkyně zůstat bydlet v nemovitosti žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky naposledy výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně dále doplnila svá tvrzení tak, že si vzala celkem 3 úvěry, a to [částka] na základě smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze dne [datum] s [název instituce], [částka] na základě smlouvy s [název instituce] [název instituce] a [částka] na základě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Část dokladů o uskutečněných úhradách za práce a materiál žalovaný zadržuje a žalobkyně je nemá k dispozici. Žalobkyně má k dispozici pouze doklad na výměnu oken za částku [částka], pořízení materiálu a instalačních prvků do koupelny a toalety. Dále kupovala koberce dne [datum]. Účastníci se domluvili, že žalovaný vrátí žalobkyni pouze část investovaných finančních prostředků, tj. částku [částka], když zbývající investované prostředky si měla žalobkyně tzv. odbydlet, což koresponduje s uzavřením nájemní smlouvy dne [datum] za symbolické nájemné ve výši [částka] ročně. O investicích žalobkyně do domu žalovaného svědčí i mediační setkání účastníků dne [datum], kdy žalovaný uváděl, že žalobkyni na vypořádání majetku uhradí částku ve výši [částka]. Pokud by žalobkyně žádnou investici neprovedla, jen těžko by získala úvěry na bydlení a žalovaný by se zavázal k úhradě částky [částka] či [částka]. Ke vzájemné žalobě se žalobkyně vyjádřila tak, že nárok uplatněný vzájemnou žalobou neuznává. Není pravdou, že by se žalobkyně nepodílela na nákladech za bydlení. Ve výši nájmu dle nájemní smlouvy z [datum] byla odražena skutečnost, že žalobkyně investovala do domu žalovaného částku v řádu několika set tisíc korun, sjednané nájemné žalobkyně řádně hradila. Žalobkyně zpochybňuje výpočet částky [částka] měsíčně, když není zřejmé, jak žalovaný k této částce dospěl. Žalobkyně standardně kupovala otopové dřevo, naposledy dne [datum] za částku [částka]. Žalobkyně dále hradila za žalovaného řadu jeho dluhů u různých nebankovních společností např. Cetelem, jeho dluhy vůči bankám a pojišťovnám. Tyto úhrady pak žalobkyně započítávala na úhradu nákladů spojených s provozem domu.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani zčásti. Společné soužití účastníci ukončili až v listopadu [rok]. Veškeré výdaje spojené s částečnou rekonstrukcí rodinného domu hradil žalovaný a jeho rodiče, současně živil žalobkyni, která byla na rodičovské dovolené s dcerou [jméno] a dále dvě starší dcery žalobkyně. Žalovanému není zřejmé, na základě čeho žalobkyně dovozuje povinnost žalovaného uhradit jí částku [částka], když není zřejmé, jakým způsobem dospěla k výpočtu této částky. Žalobkyně bydlela v domě žalovaného i po skončení druhovského poměru v době od listopadu [rok] do listopadu [rok], v této době nepřispívala na náklady spojené s bydlením. Žalovaný vyzval žalovanou k úhradě nákladů spojených s bydlením v jeho nemovitosti a dále částku [částka] měsíčně z titulu bezdůvodného obohacení za dobu od listopadu [rok] do října [rok], neboť užívala nemovitost bez právního důvodu. [příjmení] [částka] představuje podíl žalobkyně na nákladech spojených s bydlením, tj. náklady na spotřebu elektrické energie, která je hrazena částkou [částka] měsíčně, nákladů na spotřebu vody a stočného hrazené částkou [částka] půlročně ([částka] měsíčně), nákladů na vytápění rodinného domu částkou [částka] ročně (dřevo) a [částka] ročně (uhlí), tj. [částka] měsíčně, celkem náklady činí [částka] měsíčně, podíl žalobkyně činí [částka] měsíčně. Podáním ze dne [datum] žalovaný podal vzájemnou žalobu na úhradu částky [částka] sestávající z částky [částka] (23 měsíců od 12/ [rok] do 10/ [rok] x [částka]) a částky [částka] (tj. 23 měsíců x [částka]). U jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že dohodu z [datum] sice podepsal, avšak pod nátlakem žalobkyně, která mu vyhrožovala, že neuvidí dceru. Dohoda je dle žalovaného neurčitá, když z ní nevyplývá, jak k této částce dospěli a z jakých částek se skládá. Dle žalovaného žalobkyně takovou částku do nemovitosti neinvestovala. Smlouva o podnájmu je neplatná, když v ní nebyly sjednány služby a částka [částka] ročně nepředstavuje obvyklé nájemné. Dle žalovaného se jedná o zastřený právní úkon, když žalobkyně uvedla v opatrovnickém řízení, že smlouvu podepsala, aby mohla čerpat úvěr ze stavebního spoření. Úvěry žalobkyně čerpala na své jiné potřeby. Žalobkyně hradila výměnu oken v prvním patře, v přízemí ji hradili jeho rodiče. Žalobkyně rovněž hradila nákup kachliček v [země] řádově za [částka]. Nemovitost je stále v původním stavu. Žalovaný dále tvrdil, že dne [datum] doručil žalobkyni výpověď z nájmu a vyzval ji k vyklizení své nemovitosti, kterou bez právního důvodu užívala od listopadu [rok] do listopadu [rok].

3. Z prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný souhlasil s rekonstrukcí rodinného domu [adresa] v [obec]. K prohlášení je připojena příloha ze dne [datum], v níž je uvedeno číslo smlouvy [číslo], žadatelka [jméno] [příjmení], rekonstrukce koupelny a kuchyně.

4. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že dle této realitní kanceláře cena obvyklá za pronájem bytu o dispozici 3+1 v přízemí domu [adresa], [obec] s přihlédnutím ke stavu bytu (nová plastová okna, nová kuchyňská linka, koupelna v původním stavu) v období od roku [rok] do [rok] činila [částka] [částka] – [částka] měsíčně + zálohy na energie.

5. Z dokladu SIPO za měsíce listopad a prosinec [rok] soud zjistil, že žalovaný hradil zálohu za elektřinu ve výši [částka]. Z dokladu SIPO za měsíce leden – prosinec [rok] soud zjistil, že žalovaný hradil zálohu na elektřinu ve výši [částka]. Z dokladu SIPO za měsíce leden – březen [rok] soud zjistil, že žalovaný hradil zálohu na elektřinu ve výši [částka]. Z periodické faktury [číslo] za sdružené služby dodávky elektřiny vystavené na žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila za toto období [částka], přijaté platby [částka], přeplatek [částka]. Z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba za toto období činila [částka], přijaté platby [částka], přeplatek [částka]. Z vyúčtování za elektřinu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že nedoplatek činil [částka], celkové náklady činily [částka], přijaté platby [částka]. Z vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celkem spotřeba činila včetně DPH [částka]. Z vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celkem spotřeba činila včetně DPH [částka]. Z vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celkem spotřeba činila včetně DPH [částka]. Z vyúčtování vodného a stočného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celkem spotřeba činila včetně DPH [částka]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil za vodné a stočné částku [částka]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil za vodné a stočné částku [částka]. Z daňového dokladu – prodej za hotové [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] předložených žalovaným soud zjistil, že žalovaný uhradil za černé uhlí – ořech částku [částka] a částku [částka].

6. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zrušil plnou moc udělenou žalobkyni k nakládání s prostředky na účtu žalovaného u [právnická osoba]

7. Žalovaný k prokázání skutečnosti, že jeho rodiče investovali finanční prostředky do jeho domu, předložil následující doklady. Fakturu [číslo] vystavenou dne [datum], kterou [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala montáž oken částkou [částka], účtenku za hotové – daňový doklad číslo h [číslo], z něhož vyplývá, že [jméno] [příjmení] přijal částku [částka] za vestavěnou kuchyňskou linku. Z dohody ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný předal do neomezeného užívání přízemí svého domu 2+1 s příslušenstvím svým rodičům na dobu neurčitou nebo v případě potřeby na dožití. Toto učinil na základě toho, že mu rodiče ručí na dům svým bytem a finančně mu pomáhají. Dohoda je podepsaná žalovaným, M. [příjmení], J. [celé jméno žalovaného] st., E. [příjmení] a [příjmení] [příjmení].

8. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] ve věci péče o nezletilou [jméno] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že matka při výslechu uvedla, že po ukončení vztahu začala užívat spodní patro a otec vrchní, mají společnou kuchyň. V březnu [rok] si otec do domu nastěhoval svého otce, aby hlídal ji i dceru, docházelo ke konfliktům a otec odstěhoval. Dále uvedla, že má příjem [částka], koupila dřevo za [částka], inkaso platí otec a ona platí internet, který používá i otec. Splácí úvěry v celkové výši [částka] splátkou [částka] měsíčně, kdy z této částky [částka] nainvestovala do otcova rodinného domu a další peníze dala na domácnost, kdy splácela i otcovu hypotéku. Dále uvedla, že tuto nájemní smlouvu s otcem uzavírali proto, aby dostala úvěr na rekonstrukci domu, když nebyla vlastníkem, a že neví, zda je smlouva účelově vázaná. Na začátku roku [rok] přispěla otci částkou [částka] na vodu. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že se jedná o svěření nezletilé [jméno] do péče a určení výživného soud zjistil, že soud uzavřel, že k ukončení společného hospodaření došlo na konci října [rok]. Matka nainvestovala do domu otce [částka], na bydlení přispívá formou nákupu dřeva v roce [částka], v roce [částka], v lednu [rok] uhradila [částka] za vodu a dále hradí náklady na internet ve výši [částka] měsíčně.

9. Z odhadu ceny obvyklé nemovitosti pro účel úvěrového řízení v [název instituce] [číslo] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Žalovaný tento důkaz předložil k prokázání skutečnosti, že stav nemovitosti zůstal stejný. K prokázání téže skutečnosti žalovaný předložil fotografie domu, z nichž soud však žádná skutková zjištění neučinil.

10. Z faktury [číslo] ze dne [datum] a příjmového pokladního dokladu 1909 [číslo] předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně uhradila částku [částka] za palivové dříví.

11. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemkyní, kdy předmětem nájmu je bytová jednotka o velikosti 3+1 v domě [adresa] v obci [obec].

12. K prokázání skutečnosti, že žalobkyně investovala do rodinného domu žalovaného, žalobkyně předložila pokladní doklady z obchodu [název instituce] [název instituce] Sp. v [země] ze dne [datum], [datum], [datum] (příloha P). Ze smlouvy o dílo [číslo] [rok] [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem a předmětem díla byla montáž nových oken za celkovou cenu [částka] vč. DPH. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala montáž oken částkou ve výši [částka]. Žalobkyně dále předložila výpisy ze svého účtu za měsíc březen [rok], duben [rok] a září [rok], z nichž vyplývá, že dne [datum] provedla úhradu v [název instituce] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] uhradila [částka] ve prospěch městyse [obec] za vodu, dne [datum] uhradila [částka] v [název instituce] [název instituce] [název instituce], dne [datum] částku ve výši [částka] v [název instituce], dne [datum] uhradila [částka] v [název instituce] a dne [datum] uhradila [částka] a dne [datum] částku [částka] v [název instituce] [název instituce]. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] a jednoduchého příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] stolařství vyúčtovala žalované zhotovení vestavěné skříně včetně montáže částkou [částka], kterou žalovaná dne [datum] uhradila.

13. Z výzvy k odstranění protiprávního stavu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalobkyni k úhradě dlužné částky [částka] a [částka]. Žalovaný tímto přípisem upozornil žalobkyni na možnosti výpovědi nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty v souladu s ustanovením § 2291 občanského zákoníku z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemce a vyzval ji k úhradě dlužného nájemného a služeb.

14. Z vyjádření k předžalobní upomínce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně reagoval na předžalobní upomínku žalobkyně.

15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalobkyni k úhradě částky [částka].

16. Ze zápisu z mediačního setkání dne [datum] soud zjistil, že mediační setkání žalobkyně a žalovaného proběhlo dne [datum], kdy tématem mediace byla péče o dceru, vypořádání majetku, náklady na bydlení, výživné, úprava styku. Ohledně vypořádání majetku žalovaný nabídl, že vyplatí žalobkyně celkem částku ve výši [částka]. Dále žalobkyně uvedla, že bude žalovanému hradit částku [částka] měsíčně a polovinu na topení a vodu. Dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla.

17. Ze smlouvy o podnájmu ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobkyní jako podnájemkyní, předmětem smlouvy byl nájem domu [adresa] v [obec] spolu se sociálním zařízením na dobu neurčitou, nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] ročně v hotovosti. V čl. IV. bylo ujednáno, že pronajímatel souhlasí s tím, aby podnájemce financoval veškeré plánované opravy související s modernizací nemovitosti [adresa]. Podpisy na smlouvě byly ověřeny dne [datum].

18. Z úvěrové smlouvy [číslo] dodatku k úvěrové smlouvy ze dne [datum] a z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o financování koupě vozidla [značka automobilu] [název věci] za pořizovací cenu [částka], datum první splátky [datum].

19. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka].

20. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní jako klientem, na základě níž byl žalobkyni poskytnut překlenovací úvěr ve výši [částka] za účelem změny, údržby stavby, udržovací práce. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní jako klientem, na základě níž byl žalobkyni poskytnut překlenovací úvěr ve výši [částka] za účelem změny, údržby stavby, udržovací práce. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalobkyni jako dlužníkem, na základě smlouvy byl žalobkyni poskytnut meziúvěr ze stavebního spoření do výše [částka] za účelem údržby, změny rodinného domu.

21. Z dohody ze dne [datum] soud zjistil, že touto dohodou se žalovaný zavázal vůči své bývalé partnerce [celé jméno žalobkyně] tak, že dceři [jméno] [příjmení] bude přispívat [částka] měsíčně na výživném, dále se zavázal zaplatit žalobkyni částku [částka] v hotovosti nebo na účet s tím, že v den, kdy žalobkyně obdrží tuto částku opustí rodinný dům [adresa] v [obec] a odnese si s sebou ložnici, 2 skříně, 1 sedačku, pračku, myčku, ledničku, auto, psa, kočku, papouška a akvárium. Dále se dohodli na péči o nezletilou dceru Evu. Smluvní strany podpisem na dohodě stvrdili, že po sobě dále nebudou nic vymáhat. Dohodu podepsal žalovaný a žalobkyně.

22. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek asi před 5 lety prováděl rekonstrukci koupelny a další práce na domě ul. [ulice], [obec]. Práce objednávala žalobkyně. Vyboural starou koupelnu a dělali kompletně novou včetně vody (tj. trubky, odpady, sifony), nových obkladů a omítek. Stavební materiál zajišťovala žalobkyně, za práci mu zaplatila rovněž žalobkyně. V obýváku se dělal nový komín, který se obkládal, dělali akvárium, malovali. Většinu zajišťovala žalobkyně. Odváželi i suť, pracoval tam s [jméno] [příjmení].

23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek na domě v ulici [ulice] v [obec] dělal koupelnu a bar s akváriem u komína. Okopali starý obklad, vyrovnali to, obložili novým obkladem, zazdili novou vanu, udělali dlažbu. Dělali rovněž akvárium v obývacím pokoji. Pomáhal panu [příjmení]. Za práci dostal [částka], část mu dala paní [celé jméno žalobkyně], část pan [celé jméno žalovaného].

24. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], dcery žalobkyně, soud zjistil, že její matka si půjčovala na rekonstrukci domu žalovaného, kde se dělala nová koupelna, obklady, vana, WC, nová okna v horním patře, celý dům se maloval, kupovaly se nové koberce, některé radiátory, některé se natíraly. Dále se dělal nový plot, nové zábradlí na balkoně. Její matka hradila koupelnu, okna, asi podíl na plotu. Na rekonstrukci si brala úvěr, jednalo se o půl milionu korun. Svědkyně uvedla, že byla domluva, že pan [celé jméno žalovaného] matku vyplatí a do doby, než se tak stane, že tam mohou bydlet. Pan [celé jméno žalovaného] nebyl schopen vyplatit částku [částka], proto se dohodli na částce asi kolem [částka], přesně nevěděla. Po fyzickém napadení ze strany žalovaného se odstěhovaly. Žalovaný svědkyni fyzicky napadl tak, že jí dal pěstí do hlavy, byla hospitalizovaná tři nebo čtyři dny. Každou zimu platily a zajišťovaly dřevo, zajišťoval jim ho strejda, platily rovněž chod domácnosti. Byla tam dohoda na [částka] za rok, než je pan [celé jméno žalovaného], vyplatí. Matka svědkyně musela vše hradit, tj. jídlo, půjčky, hypotéku, neboť pan [celé jméno žalovaného] některé měsíce nepracoval. Od doby ukončení soužití tam bydlely ještě asi rok.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně s manželem bydlela v domě od [datum] do [datum], hlídali jim dceru, bydleli v přízemí. Přispívali na inkaso, vodu, na topení, v přízemí zaplatili okna ([částka]), radiátory ([částka]) a vybavili kuchyň spotřebiči včetně koberce a stolu (cca [částka]). Nahoře dělala paní koupelnu, vozila s kamarádkou a bývalým manželem věci z Polska. Dělali okna. Svědkyně s manželem vymalovali dole, oni nahoře. Syn pořídil dům na hypotéku, měl i další půjčky v celkové výši cca [částka], pomáhají synovi se splácením. Po ukončení soužití syna se žalobkyní platila inkaso. Po odstěhování žalobkyně museli nechat vymalovat celý dům, koupelna byla rozbitá, co chtěla, to si odvezla. Dle svědkyně žalobkyně po ukončení soužití žalovanému nepřispívala, inkaso platila svědkyně.

26. Žalobkyně vypověděla, že žalovaný za čtyři roky vyměnil asi 5 prací. Měl hypotéku a další půjčky, a když nepracoval, dostávali se do dluhů, začali se hádat kvůli penězům. Žalovaný žádal svou matku, aby si vzala úvěr půl milionu korun, s tím ona nesouhlasila. Nakonec si vzala úvěr ona, platila za žalovaného dluhy, hypotéku, neboť žalovaný byl půl roku doma. V domě dělala okna, plot, rekonstrukci koupelny, v obýváku se obkládal komín, dělal se bar s akváriem, který se obkládal kamenem. Materiál nakupovala v [název instituce] [název instituce] a něco v [země]. Dále investovala do spotřebičů, kupovala kuchyňskou linku za [částka], vanu, umyvadlo, sifony. Peníze z větší části padly na rekonstrukci. Za opravu auta dala [částka], žalovanému dala peníze, malovala horní patro. Žalovaný ji chtěl vyhodit z domu, žalobkyně nechtěla, protože tam investovala, z tohoto důvodu se dohodli, že jí žalovaný vyplatí [částka]. Žalovaný si byl vědom, že tam investovala mnohem více, ale vše jí dát nechtěl, proto se dohodli na takové částce. Není pravda, že by dohoda byla sepsána pod nátlakem. Podepsali, že nebudou po sobě nic dalšího vymáhat. Nyní splácí úvěry splátkou ve výši [částka] měsíčně a bude splácet dalších 15 let. Platila mu [částka] ročně, chtěl pouze takovou částku, neboť věděl, že splácí [částka] měsíčně. Za internet platila [částka] měsíčně. Dohoda ohledně energií mezi nimi žádná nebyla. Každoročně zajišťovala dřevo, s tím jí pomáhal bratr. Dohodu ohledně částky [částka] sepisoval žalovaný, který dospěl k této částce s tím, že víc jí nedá. Na vyplacení pak již nečekala, neboť došlo k fyzickému napadení její dcery. Protopili 7 [částka] až [částka] ročně. V roce [rok] až [rok] bydlela v domě ona se třemi dcerami, pan [celé jméno žalovaného] jeho otec, který tam pobýval, aby je hlídal. Stavební spořitelně předkládala faktury za stavební materiál, nikoliv za práci.

27. Žalovaný vypověděl, že dohodu napsal pod nátlakem, neboť žalobkyně mu vyhrožovala, že neuvidí dceru nebo, že ho dostane do kriminálu. Dne [datum] došlo k incidentu, žalobkyně se odstěhovala [datum]. Dne [datum] se do domu nastěhoval otec, aby nedocházelo k dalším incidentům. Nepamatuje si, že by nájemní smlouvu podepsal, viděl ji poprvé, když mu ji předložila právní zástupkyně. Dle žalovaného byl ověřený podpis na to, že žalobkyni povolil v roce 2015 v domě trvalý pobyt. U podpisu nájemní smlouvy nebyl. Od srpna [rok] vše hradil sám, žalobkyně pouze zajišťovala dřevo, cca 3 krát za celou dobu. Práci měnil kvůli lepším podmínkám, naposledy byl evidován na úřadu práce v roce [rok]. V prvním patře se měnila okna, radiátory, bar s akváriem a koupelna. Spodní patro dělali rodiče. Nepamatuje si, že by uvedl, že v roce [rok] měl v domě bydlet jeho otec. Dohodu sepsal vlastní rukou, ale pod nátlakem. [příjmení] [částka] byla půjčka od [obec] pyramidy, kterou si vzala žalobkyně. V mediačním centru pod nátlakem nebyl. [příjmení] [příjmení] platil za práci, materiál nakupovala žalobkyně v [země]. [příjmení] žádnou rekonstrukci koupelny dělat nechtěl. Souhlas s rekonstrukcí z [datum] podepsal. Kromě hypotéky, splácí úvěr od [název instituce] [název instituce] a úvěr u [název instituce] převedený z [obec] spořitelny.

28. Soud neprovedl důkazy (fakturu [číslo] [rok] a fakturu [číslo] [rok]) navržené žalovaným u jednání dne [datum], když vyhodnotil, že se nejedná o výjimku z koncentrace řízení.

29. Podle ustanovení § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

30. Podle ustanovení § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

31. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

32. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle ustanovení § 1746 odst. 1, 2 o.z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

34. Podle ustanovení § 2246 odst. 1, 2 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

35. Podle § 2247 odst. 1,2,3,4 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně a žalovaný žili společně v druhovském poměru, z něhož se jim narodila nezletilá dcera [jméno]. K definitivnímu rozchodu partnerů došlo v listopadu [rok], kdy žalobkyně začala obývat společně s dcerami spodní patro nemovitosti. Žalobkyně za dobu soužití s žalovaným si vzala celkem tři úvěry ze stavebního spoření, a to na základě smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum] ve výši [částka], na základě smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] uzavřenou s [právnická osoba] ve výši [částka] a smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřenou s [právnická osoba] ve výši [částka], všechny tyto úvěry byly uzavřeny za účelem změny a údržby nemovitosti na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Z těchto finančních prostředků žalobkyně hradila investice do rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to výměnu oken v prvním patře za částku [částka], rekonstrukci koupelny, radiátory, obklad komínu, výstavba akvária s barem, pořizovala stavební materiál a instalační prvky do koupelny a toalety v [název instituce] [název instituce], prodejně [název instituce] v [země] a v [název instituce] [název instituce], uhradila částku [částka] za vestavěné skříně včetně montáže atd. Výše uvedené investice potvrdil i žalovaný při svém výslechu, byť později tvrdil, že měnili pouze okna, s rekonstrukcí rodinného domu v [obec] souhlasil, což vyplývá z jeho souhlasu ze dne [datum] a účastnické výpovědi. Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu, kterou se žalovaný mimo jiné zavázal žalobkyni uhradit částku [částka] v hotovosti nebo na účet s tím, že žalobkyně v den, kdy tuto částku obdrží, opustí rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Podpisem dohody dále účastníci stvrdili, že po sobě již dále nebudou nic vymáhat. Žalovaný potvrdil, že tuto dohodu sepsal a podepsal a ve své výpovědi uvedl, že částka [částka] představuje úvěr od [obec] pyramidy, který si žalobkyně vzala. Účastníci dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnájmu, kterou žalovaný stvrdil, že žalobkyně je řádnou nájemkyní domu [adresa] v [obec] na dobu neurčitou a žalobkyně se zavázala hradit žalovanému nájemné ve výši [částka] ročně v hotovosti. Žalovaný jako pronajímatel uvedenou smlouvou stvrdil, že souhlasí s tím, aby žalobkyně financovala veškeré plánované opravy související s modernizací nemovitosti [adresa] v [obec] Smlouvu účastníci podepsali dne [datum], jejich podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny dne [datum]. Žalovaný ve své výpovědi uváděl, že nájemní smlouvu viděl teprve poté, co mu ji předložila jeho právní zástupkyně a že si nepamatuje, že by ji podepisoval. Dle něho se podpis ověřoval kvůli trvalému pobytu žalobkyně v rodinném domě. Dále tvrdil, že u podpisu nájemní smlouvy nebyl, toto tvrzení žalovaného však soud vyhodnotil jako nepravdivé, neboť z předložené nájemní smlouvy vyplývá, že podpisy byly úředně ověřeny, totožnost žalovaného byla ověřena na základě jeho občanského průkazu, je tedy zřejmé, že smlouvu žalovaný musel podepsat. Dne [datum] se oba účastnili mediačního setkání v [název instituce] [název instituce] v [obec], jehož předmětem byla péče o dceru, vypořádání společného majetku, náklady na bydlení, výživné a styk s dcerou. Pokud jde o vypořádání majetku tak žalovaný učinil žalobkyni nabídku, že jí na vypořádání společného majetku vyplatí částku v celkové výši [částka]. Účastníci se dále dohodli, že žalobkyně bude hradit žalovanému [částka] měsíčně a polovinou na topení a vodu. Žalovaný uvedl, že v mediačním centru pod nátlakem nebyl.

37. Podle ustanovení § 574 o.z. platí, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Jedná se o zásadní pravidlo při veškerém uvažování a každém rozhodování soudu o tom, zda právní jednání je či není platné. V případě nejasnosti či neurčitosti je nutné provést výklad právního jednání, teprve poté, nelze – li případné nejasnosti odstranit ani výkladem, lze považovat právní jednání za neplatné. Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá. Je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Není ústavně konformní a je v rozporu s principy právního státu taková praxe, kdy obecné soudy upřednostňují výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy, před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím ([ústavní nález]). Neplatné je pak právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 o.z.). V ustanovení § 580 o.z. jsou uvedeny tři důvody neplatnosti právního jednání. Především jde o neplatnost, která je sankcí právního jednání, které se příčí dobrým mravům, dále se jedná o neplatnost, která je sankcí právního jednání, jež odporuje zákonu, ale jen v případě (resp. za podmínky), že smysl a účel zákona (zákonného ustanovení, s nímž je právní jednání v rozporu) vyžaduje, aby dotyčné právní jednání bylo sankcionováno neplatností, a konečně se jedná o neplatnost, která je sankcí vady právního jednání, která spočívá v tom, že má být plněno něco nemožného (tj. že byl sjednán nemožný předmět plnění).

38. V projednávaném případě soud dospěl k závěru, že dohoda uzavření mezi účastníky dne [datum] je platná, když nepřijal argumentaci žalovaného ohledně její neplatnosti. Předně žalovaný namítal, že tato dohoda je neplatná z důvodu, že tuto dohodu sice sepsal, podepsal, avšak stalo se tak pod nátlakem ze strany žalobkyně, která mu měla hrozit tím, že pokud dohodu nepodepíše neuvidí dceru, zároveň však žalovaný tvrdil, že tato dohoda je platná v části, která se týká péče a výživy nezletilé dcery, když smyslem a účelem této dohody byla právě úprava péče a výživného nezletilé dcery [jméno]. Tato tvrzení si dle názoru soudu vzájemně odporují, pokud by byla dohoda sepsána pod nátlakem, pak by měla být neplatná jako celek, tedy i v části, v níž se účastníci dohodli ohledně výživy a péče o nezletilou dceru. Pokud jde o tvrzený nátlak na žalovaného, tak tato skutečnost v řízení prokázána nebyla, když žalovaný k prokázání tohoto svého tvrzení žádné důkazy ani nenavrhl. Žalovaný dále tvrdil, že dohoda je v části týkající se částky [částka] neurčitá, nesrozumitelná a jedná se o neexistující závazek. Ani s touto argumentací soud nesouhlasí, když má za to, že z dohody vyplývá jasný a srozumitelný závazek žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s tím, že dokud nebude tato částka žalobkyni vyplacena, může žalobkyně bydlet v domě žalovaného na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Jak již bylo uvedeno shora prvotním pravidlem pro posouzení právních jednání z hlediska jejich platnosti, je pravidlo uvedené v ustanovení § 574 občanského zákoníku, dle něhož platí, že na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než neplatné. Dále platí, že v případě jakýchkoliv nejasností je nutné nejprve provést výklad právního jednání. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku je pak důvodem neplatnosti rozpor s dobrými mravy, rozpor se zákonem a zároveň to musí vyžadovat smysl a účel zákona. Soud v dané věci provedl dokazování listinami, výslechy svědků a účastníků a dospěl k závěru, že dohoda z [datum] je v části týkající se závazku žalovaného uhradit žalobkyni částku [částka] zcela určitá. Je zřejmé, že se jedná o závazek z titulu investic žalobkyně do výlučného majetku žalovaného, který byť v řízení po celou dobu investice žalobkyně popíral, tak sám při svém výslechu připustil, že se měnila okna, radiátory, dělal se bar s akváriem a nová koupelna. Souhlas s rekonstrukcí domu dal jednak v prohlášení z [datum], jednak ve smlouvě o podnájmu z [datum]. Při výslechu pak žalovaný uvedl, že částka [částka] vychází ze skutečnosti, že si žalovaná vzala úvěr od [obec] pyramidy. Je zcela zřejmé, že žalovaný si byl velmi dobře vědom svého závazku vůči žalobkyni z titulu investic do svého výlučného majetku, což vyplývá i z jednání účastníků v mediačním centru, při němž žalovaný přislíbil žalobkyni, že jí na vypořádání společného majetku vyplatí částku v celkové výši [částka]. Nelze si představit, že by žalovaný na příslib úhrady tak vysoké částky bez nátlaku přistoupil za situace, kdy by žalobkyně do nemovitosti takovou částku neinvestovala. Skutečnost, že se žalovaný zavázal žalobkyni vyplatit na vypořádání určitou částku, potvrdila i svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která rovněž potvrdila investice své matky do nemovitosti žalovaného, když uvedla, že její matka hradila nová okna v horním patře, výmalbu domu, obklad komínu, bar, novou kuchyňskou linku, nové koberce, nové radiátory (některé se natíraly), nový plot a zábradlí na balkoně a rekonstrukci koupelny. Dle svědkyně matka investovala do nemovitosti částku kolem [částka] s tím, že takovou částku žalovaný nebyl schopen vyplatit, proto se dohodli na částce jiné, kdy svědkyně si výší této částky nebyla jistá, uvedla, že se asi jednal o částku kolem [částka]. Svědkyně potvrdila, že bydlely v domě žalovaného, neboť čekaly na vyplacení dohodnuté částky, odstěhovaly se z domu poté, co došlo k jejímu fyzickému napadení ze strany žalovaného. Rovněž potvrdila, že matka každoročně zajišťovala dřevo a že tam byla dohoda ohledně částky [částka] za rok, než je pan [celé jméno žalovaného], vyplatí. Provádění rekonstrukce domu žalovaného, kterou zajišťovala žalobkyně, potvrdili i svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří vypověděli, že dělali rekonstrukce celé koupelny v domě včetně vody (trubky, odpady), obkladů, omítek, kdy dostali zaplaceno za práci, a materiál zajišťovala žalobkyně. Dále dělali obklad komínu a bar s akváriem. Za této situace dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, proto vyhověl návrhu žalobkyně a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně dle § 1970 o. z. od [datum] do zaplacení (výrok I.).

39. Soud se dále zabýval vzájemnou žalobou žalovaného, kterou se původně domáhal zaplacení částky [částka]. Soud řízení zastavil co do zaplacení částky [částka], když žalovaný ve svém podání ze dne [datum], doručeném zdejšímu soudu dne [datum], požadoval pouze částku ve výši [částka], aniž by vzal žalobu částečně zpět. Soud to vyhodnotil jako částečné zpětvzetí vzájemné žaloby ze strany žalovaného a řízení v této části zastavil (výrok II.).

40. Žalovaný požadoval po žalobkyni za období od listopadu [rok] do října [rok] jednak bezdůvodné obohacení ve výši [částka] (tj. [částka] měsíčně) spočívající v tom, že dle žalovaného žalobkyně v tomto období užívala jeho nemovitost bez právního důvodu a ničeho za užívání nemovitosti nehradila. Při určení výše bezdůvodného obohacení vyšel ze sdělení realitní kanceláře, dle níž cena obvyklá za pronájem bytu o dispozici 3+1 (dle svědkyně [jméno] [příjmení] se jednalo o 2+1) v přízemí domu [adresa], [obec] za období od roku [rok] do [rok] činila [částka] [částka] – [částka] měsíčně. Soud nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že žalobkyně obývala jeho nemovitost bez právního důvodu. Soud je toho názoru, že právním důvodem žalobkyně k užívání nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného je dohoda uzavřená mezi účastníky dne [datum], v níž se dohodli, že dokud žalobkyni nebude zaplacena částka [částka], může žalobkyně nemovitost obývat. Tedy v daném případě nemohlo na straně žalobkyně vzniknout bezdůvodné obohacení za užívání nemovitosti ve výši ceny obvyklé za užívání obdobných nemovitostí v daném místě a čase a nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda (smlouva) s výjimkou smlouvy o podnájmu. Tato smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a žalobkyně se v ní zavázala hradit žalovanému za užívání nemovitosti částku ve výši [částka] ročně, o níž tvrdila, že tuto hradila, což žalovaný v řízení nepopřel. Pokud jde o tuto smlouvu, pak žalovaný tvrdil, že tato smlouva je neplatná jednak z důvodu nesprávného označení (smlouva o podnájmu) a označení smluvních stran, jednak z důvodu, že je v ní není sjednáno nájemné v obvyklé výši a není v ní ujednána úhrada za služby. Žalovaný dále tvrdil, že u podpisu této smlouvy vůbec nebyl, a to i přesto, že si nechal svůj podpis na této smlouvě úředně ověřit, byť s odstupem téměř jednoho roku. Ohledně posouzení platnosti této smlouvy platí stejné zásady jako v případě shora uvedené dohody. Soud je toho názoru, že neplatnost smlouvy nemůže způsobit její nesprávné označení či nesprávné označení smluvních stran, když platí zásada, že právní jednání se zásadně posuzuje dle jeho obsahu. Platnosti smlouvy není ani na překážku ujednání o výši nájemného, byť v minimální výši, jehož výše neodpovídá výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, když platí autonomie vůle stran, které si mohou ujednat prakticky cokoliv, co neodporuje zákonu či dobrým mravům. V daném případě se o rozpor s dobrými mravy nejedná, když je zřejmé, že žalobkyně investovala do nemovitosti žalovaného částku ve výši kolem [částka], čehož si je vědom i žalovaný. Tedy ujednání nájemného ve výši [částka] ročně nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalovaný považuje nájemní smlouvu za neplatnou, pak soudu není zřejmé, z jakého důvodu dal žalobkyni dne [datum] výpověď z nájmu bytu, jak tvrdil. Tato skutečnost pak svědčí spíše ve prospěch platnosti nájemní smlouvy, když žalovaný se cítil být touto smlouvou vázán. Žalovaný se dále domáhal po žalobkyni zaplacení částky (původně ve výši [částka]) představující podíl žalobkyně na nákladech bydlení, tj. úhradě elektřiny, topení a vody, když žalovaný za jednotlivé roky vypočetl celkovou roční a měsíční spotřebu, kterou podělil 5 (pět osob žijících v domácnosti, tj. žalobkyně, žalovaný, dvě dcery žalobkyně a jedna jejich společná dcera) a dospěl k výši podílu žalobkyně (za tři osoby). Soud má však za to, že žalovaný v řízení jednak neprokázal výši skutečné spotřeby žalobkyně, když odběr energií měřen nebyl, žádná dohoda ohledně rozúčtování nákladů mezi účastníky neexistovala, navíc žalovaný vůbec nevzal do úvahy skutečnost, která v řízení vyšla najevo, a to že v roce [rok] a v roce [rok] (což potvrdil sám žalovaný) v domě bydlel i jeho otec, rovněž žalovaný nevzal do úvahy, že žalovaná rovněž zajišťovala dřevo na topení, navíc žalovaný v řízení neprokázal tvrzené roční náklady na topení, když k důkazu předložil pouze dva doklady ohledně úhrady uhlí v roce [rok] na částku [částka] a [částka]. Rozhodující dle názoru soudu pro posouzení opodstatněnosti nároku žalovaného na úhradu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti a nákladů na bydlení je ujednání obsažené v dohodě ze dne [datum], z níž vyplývá, že strany si vzájemně ujednaly, že již nebudou dále nic dalšího po sobě vymáhat, což odpovídá tvrzení žalobkyně, že zbývající investice do částky [částka] si měla v domě žalovaného tzv. odbydlet. Žalobkyně tvrdila, že částku [částka] ročně dle nájemní smlouvy hradila a dále že hradila za žalovaného v průběhu společného soužití dluhy, což žalovaný nepopíral. Ze všech těchto důvodů soud vzájemnou žalobu co do částky [částka] jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

41. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě z pct. [částka] činí [částka] a z pct. [částka] činí [částka]. V řízení před soudem advokátka žalobkyně učinila ve věci o zaplacení částky [částka] 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 1 x vyjádření z [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka] a 1 úkon (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], tj. [částka] a 5 úkonů z pct. [částka] (tj. 2 x vyjádření ve věci z [datum] a z [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny), ve výši mimosmluvní odměny 5 x [částka], tj. odměna ve výši [částka], tj. odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 9 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].

42. O nákladech státu soud rozhodl dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci a uložil žalovanému, který byl v řízení neúspěšný, povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] představující přiznané svědečné.