10 C 300/2020
č. j. 10 C 300/2020-24
V PLATNOSTISoud zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky, protože smlouva o úvěru byla neplatná z důvodu nesplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož je smlouva neplatná, pokud věřitel nezjistil úvěruschopnost dlužníka. Rozsudek uznal, že žalobkyně nesplnila břemeno důkazu o řádném posouzení úvěruschopnosti. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobkyni, která byla zastoupena advokátem.
Plný text
název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokáta.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Na základě smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, který se žalovaná zavázal splatit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši částka ve 13 splátkách s tím, že první splátka byla splatná do jednoho měsíce od podpisu smlouvy. Úvěr byl žalované poskytnut dne datum, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a ocitla se v prodlení. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána na základě údajů a dokladů získaných od žalované.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo uzavřenou mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem soud zjistil, že na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka při podpisu smlouvy, žalovaná se zavázala vrátit částku v celkové výši částka ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po částka, RPSN činila 187,6 %. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum ihned, výzva byla žalované odeslána dne datum.
4. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím, není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (vztahuje se i na smlouvu o půjčce dle § 1 citovaného zákona), či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 10. název soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle název soudu neplatná.
11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., která je spotřebitelským úvěrem podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a na základě níž byla žalované poskytnut ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána a k prokázání tohoto tvrzení předložila žádost o úvěr a podnájemní smlouvu, z nichž vyplývá, že žalovaná hradila za podnájem částku ve výši částka měsíčně. V žádosti o úvěr žalovaná vyplnila, že pracuje u právnická osoba s.r.o. s příjmem ve výši částka měsíčně, průměrné příjmy celé domácnosti částka, průměrné měsíční výdaje ve výši částka, přičemž tyto údaje o příjmech a výdajích nebyly doloženy žádnými listinami s tím, že žalovanou uváděné výdaje ve výši částka měsíčně jsou zcela nepravděpodobné. Dále žalobkyně předložila scoringovou kartu k úvěru číslo z níž vyplývá, že úvěr měl být zajištěn spoludlužníkem, celkové ohodnocení žalované činilo 16 bodů. Soud uzavřel, že žalobkyně v tomto smyslu neunesla břemeno důkazní, neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo v daném případě než uzavřít, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi účastníky dne datum, je podle ustanovení § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost, tedy neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2993 a násl. o.z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku částka, ohledně níž soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. z této částky od datum, odvozeného z předžalobní výzvy z datum a fikce doručení dle § 573 o.z.
13. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru, soud žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 věty prvé o. s. ř. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě částka, když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení činí celkem částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.