10 C 317/2020

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem jednotky [číslo] v domě [adresa], vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec]. Žalovaná je výlučným vlastníkem jednotky garáž [číslo] bytové jednotky [číslo] jednotky – jiný nebytový prostor v domě [adresa], vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]. Žalovaná je spoluvlastníkem na společných částech domu v rozsahu id. ½. V domě [adresa] je zřízeno odběrné místo pro dodávku pitné vody, dne [datum] byla mezi žalovanou jako odběratelem a [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] jako dodavatelem uzavřena smlouva o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod č. SMV- [rok] [číslo]. Žalovaná dlouhodobě neplní své povinnosti z této smlouvy, když nehradí své závazky a žalobkyně byla nucena tyto uhradit za žalovanou. Žalobkyně v této smlouvě uplatňuje nárok na zaplacení částky [částka] odpovídající částce, kterou žalobkyně uhradila za žalovanou za dodávku pitné vody. V domě je pouze jedno odběrné místo pitné vody, technicky je odběr žalobkyně a žalované oddělen, kdy žalobkyně má na svém přívodu pitné vody certifikované zařízení sloužící k odpočtu pitné vody tak, aby mohla platit dle skutečného odběru vody. Žalobkyně nebyla nikdy ze strany dodavatele vody informována o dluhu žalované za dodávku pitné vody. O dluhu se žalobkyně dozvěděla až v okamžiku, kdy byla dodávka pitné vody odpojena. Žalobkyně kontaktovala dodavatele a obdržela vyúčtování nedoplatku za vodu v celkové výši [částka], kdy žalobkyně tuto částku uhradila dodavateli. Žalobkyně provedla odpočet skutečně odebrané vody, kdy její podíl na dluhu činí [částka] (tj. celkem žalobkyně odebrala 20 m3 vody, z toho 14 m3 za jednotkovou cenu [částka], [číslo] [spisová značka] a 6 m3 za cenu [částka] [spisová značka]). Po odečtení svého podílu na odběru vody, žalobkyně požaduje po žalované zaplacení rozdílu ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje zaplacení částky [částka], kdy tato částka představuje poplatek za opětovné připojení odběrného místa k distribuční soustavě. Tuto částku žalobkyně uhradila dne [datum]. Dále žalobkyně požaduje zaplacení částky [částka] představující ušlý zisk ve výši [částka] za jeden měsíc nájemního vztahu, který byl ukončen z důvodu přerušení dodávky vody a [částka] žalobkyně uhradila nájemkyni paní [jméno] [příjmení] jako kompenzaci nákladů spojených se stěhováním. Dále uplatňuje nárok na zaplacení částky [částka] představující úhradu ubytovacích služeb v [příjmení] [jméno] v [obec]. K tomu nároku žalobkyně uvádí, že po odpojení vody se snažila svůj byt užívat, což nebylo možné, proto využila ubytovací služby v období od [datum] do [datum]. Tato částka představuje majetkovou újmu vzniklou v důsledku neplnění smluvních povinností ze strany žalované. Žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě, kdy splatnost závazků nastala ke dni [datum], od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení. U jednání žalobkyně doplnila, že v rozhodném období vlastnila jak bytovou jednotku [číslo] tak bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa].

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že nárok [částka] neuznává, když tuto částku započetla vůči dluhu, který má žalobkyně historicky vůči ní. Uvedla, že dne [datum] uzavřela ona a žalobkyně smlouvu s [název instituce] [obec], od té doby začala platit zálohy za vodu, kdy za období od [datum] do [datum] uhradila celkem [částka]. Opakovaně upozorňovala žalobkyni, aby se s ní vyrovnala za svou spotřebu vody, což žalobkyně neučinila. Za období od [datum] do [datum] žalovaná uhradila částku [částka]. Žalobkyni zaslala doporučeně ofocené faktury za vodu, žalobkyně se však s matkou a otcem žalované nikdy nevyrovnala, přestože smlouva s [název instituce] byla uzavřena s žalobkyní jako odběratelem a panem [příjmení] jako dalším vlastníkem, k tomu byl vydán platební rozkaz [název soudu]. Žalovaná vzhledem k tomu, že nevěděla, zda se s ní žalobkyně vyrovná, uhradila pouze zálohu ve výši [částka]. Se zaplacením faktury čekala, až se s ní žalobkyně vyrovná. Poté došlo k odpojení vody, fakturu uhradila žalobkyně a voda byla zapojena. Dle žalované měla každá z nich uhradit polovinu spotřeby vody, když dům vlastnila ona a žalobkyně. Žalovaná tvrdí, že uhradila celkem částku [částka] (tj. [částka] a [částka]) a žalobkyně uhradila pouze [částka]. Podpisem smlouvy s [název instituce] se žalobkyně zavázala v čl. VII. k úhradě plnění namísto odběratele v případě, že tento plnění neuhradí. Žalobkyně jí nikdy nepředložila vyúčtování skutečné spotřeby vody, žalovaná neví, zda je částka [částka] pravdivá. Žalovaná neuznává ani nárok na zaplacení částky [částka], neboť pokud by se žalobkyně chovala solidně a nevyhýbala se svým povinnostem, nemusela by platit poplatek za zapojení vody. Tento problém vznikl kvůli žalobkyni, jejíž chování je v rozporu s dobrými mravy. Nárok na zaplacení částky [částka] rovněž neuznává, neboť žalobkyně pronajímala jednotku [číslo] po celou dobu nelegálně, když [název instituce] úřad v [obec] kontrolou ze dne [datum] zjistil, že jednotka je vedena jako sklepní prostory. Tuto věc řeší [název instituce] úřad [obec] pod č.j. [příjmení] [číslo] [rok] [spisová značka]. Rovněž neuznává ani nárok na zaplacení částky [částka], když problém s odpojením vody vznikl kvůli žalobkyni. Žalobkyně si mohla dovézt zásobu vody tak jako paní [příjmení], matka žalované. Výzvu od právního zástupce žalobkyně žalovaná obdržela a odpověděla na ni. Dle žalované žalobkyně odpojila trubky do bytu [číslo] na zahradu. U jednání žalovaná uvedla, že platby za vodu přestala úplně hradit, nehradí ani zálohy.

3. Soud neprovedl důkaz návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum] podaný [jméno] [příjmení] a platebním rozkazem vydaným [název soudu] č.j. [číslo jednací] ve věci účastníků [jméno] [příjmení] jako žalobkyně proti žalobkyni jako žalované, když se má jednat o dluh žalobkyně vůči [jméno] [příjmení], nikoliv žalované, týká se tedy jiných účastníků a nesouvisí s projednávanou věcí. Soud neprovedl ani důkaz trestním oznámením žalované ze dne [datum] na žalobkyni týkající se údajného odřezání vodovodních trubek, neboť tato skutečnost není relevantní pro danou věc. Soud neprovedl ani důkaz listinou„ stížnost na chování žalobkyně ze dne [datum]“ adresovaný [název instituce] [obec] včetně příloh týkající se údajného nevhodného chování žalobkyně, když uvedené skutečnosti nejsou relevantní pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Dále neprovedl důkaz listinou„ návrh na prošetření provedených stavebních úprav paní [celé jméno žalobkyně]“ ze dne [datum] adresovaný [název instituce] úřadu v [obec], neboť skutečnosti týkající se stavebních úprav v bytě rovněž nejsou relevantní pro rozhodnutí soudu o věci samé. Rovněž ani úmrtním listem zemřelého [jméno] [příjmení], který není účastníkem řízení.

4. Z webové stránky [webová adresa] soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem jednotky [číslo] v k.ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] a žalovaná je vlastníkem jednotek [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec].

5. Z prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek s dohodou o vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] soud zjistil, že listinu sepsal pan [příjmení] [příjmení] jako vlastník [číslo] [titul] [titul] [celé jméno žalobkyně] jako vlastník [číslo] kdy touto listinou došlo k vymezení jednotek v budově [adresa], a to jednotka [číslo] garáž, bytová jednotka [číslo] byt o velikosti 2+kk, jednotka [číslo] o velikosti 3+1, jednotka [číslo] byt o velikosti 3+1, jednotka [číslo] jiný nebytový prostor a jednotka [číslo] jiný nebytový prostor včetně spoluvlastnických podílů ke společným částem.

6. Ze smlouvy č. SMV – [rok] [číslo] o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] jako dodavatelem, [jméno] [příjmení] jako odběratelem a žalobkyní jako vlastníkem připojené nemovitosti. Ze smlouvy č. SMV- [rok] [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] jako dodavatelem, žalovanou jako odběratelem a žalobkyní jako vlastníkem, kdy dle smlouvy je odběratel povinen hradit vodné a stočné v souladu a za podmínek sjednaných smlouvou s tím, že žalovaná se jako odběratel zavázala k úhradě zálohových plateb a úhradě vyúčtování vody na základě faktury vystavené jednou za 6 měsíců. Podle čl. VII. smlouvy v případě, že odběratel neuhradí jakékoliv peněžité plnění, zavazují se jej zaplatit ostatní spolumajitelé připojené nemovitosti. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Pro doručování veškerých písemností byla uvedena [jméno] [příjmení], [obec], [ulice a číslo] Touto smlouvou byla zrušena smlouva č. SMV- [rok] [číslo].

7. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovanou jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene soud zjistil, že předmětem smlouvy je bezúplatný převod vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] v obci a k.ú. [obec], a to jednotce [číslo] garáž, jednotce [číslo] byt a jednotce [číslo] jiný nebytový prostor; pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v obci a k.ú. [obec].

8. Z e-mailu ze dne [datum] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Z daňového dokladu č. FVVS- [rok] [číslo] vystaveného dne [datum], daňového dokladu č. FVVS- [rok] [číslo] vystaveného dne [datum] včetně příloh, daňového dokladu č. FVVS [číslo] vystaveného dne [datum] včetně příloh, daňového dokladu č. FVVS- [rok] [číslo] vystaveného dne [datum], daňového dokladu č. FVVS- [rok] [číslo] vystaveného dne [datum] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, když tyto listiny se netýkají rozhodného období. Z daňového dokladu č. FVVS- [rok] [číslo] vystaveného dne [datum] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, neboť doklad se týká období od [datum] do [datum], tedy netýká se rozhodného období.

9. Z daňového dokladu č. FVVS- [rok] [číslo] vystaveného dne [datum] soud zjistil, že faktura byla vystavena na žalovanou jako odběratele za období od [datum] do [datum] na částku [částka] (po odečtení zálohy ve výši [částka]), splatnou do [datum]. Na faktuře je uvedena korespondenční adresa [adresa], [obec].

10. Dále žalovaná předložila dodejku s fakturou č. FVVS- [rok] [číslo] vystavenou dne [datum] na částku [částka], dále předložila podací lístek s fakturou č. FVVS- [rok] [číslo] vystavené dne [datum], dodejku a podací lístek s upomínkou od VaK ze dne [datum] adresovanou žalované na adresu bydliště její matky [jméno] [příjmení] týkající se úhrady faktury ze dne [datum], dodejku a podací lístek s upomínkou ze dne [datum] sepsanou žalovanou a adresovanou žalobkyni, v níž žalovaná vyzývá žalobkyni k úhradě částky [částka] týkající se období od [datum] do [datum], dodejku a podací lístek s přípisem žalované ze dne [datum], dodejku a podací lístek ze dne [datum] s potvrzením [číslo] o úhradě poštovného ve výši [částka] s rukou psanou poznámkou, že se jedná o výzvu k úhradě dluhu za vodu před podáním návrhu na vydání platebního rozkazu, z těchto listin soud rovněž neučinil žádná skutková relevantní skutková zjištění, když uvedené listiny se týkají jiného než rozhodného období.

11. Z výzvy ze dne [datum] a ze sdělení [stát. instituce], odbor územního plánování a stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [příjmení] [číslo] [rok] [spisová značka] adresovaného žalované soud rovněž nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

12. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne [datum] soud zjistil, že nájemní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a paní [jméno] [příjmení] jako nájemcem na dobu určitou od [datum] do [datum], předmětem smlouvy byl nájem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v obci a k.ú. [obec], ve smlouvě bylo ujednáno placení nájemného ve výši [částka] měsíčně. Z dohody o předčasném ukončení nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k dohodě o ukončení nájmu bytu [číslo] to z důvodu nezajištění dodávky pitné vody do bytu s tím, že pronajímatel se zavázal vrátit nájemci kauci ve výši [částka], nájemné za měsíc srpen [rok] ve výši [částka], zálohy za služby ve výši [částka] a zaplatit kompenzaci nákladů spojených s marným stěhováním ve výši [částka].

13. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavil žalobkyni fakturu na částku [částka] za ubytovací služby v období od [datum] do [datum].

14. Z výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. Výzva byla odeslána žalované dne [datum].

15. Z daňového dokladu č. FVVS- [rok] [číslo] vystaveného dne [datum] a účtenky o úhradě částky [částka] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uhradila dne [datum] vyúčtování spotřeby vody za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kdy celková cena za spotřebu vody za toto období činila [částka] a byla zaplacena záloha ve výši [částka].

16. Z pokladní příjemky – daňového dokladu č. PP- [rok] [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že poplatek za zastavení/otevření vody činil [částka] a byl uhrazen dne [datum]. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně uhradila částku [částka] za ubytování a dne [datum] částku ve výši [částka] za spotřebu vody.

17. Z výpočtu spotřeby vody za jednotky [číslo] soud zjistil, že spotřeba žalobkyně za tyto jednotky za období od [datum] do [datum] činila celkem 20 m3, z toho 14 m3 za [částka], [číslo] [spisová značka] (stav ke dni [datum] na vnitřním vodoměru 672) a 6 m3 za [částka] [spisová značka] (stav ke dni [datum] 678), tj. celkem [částka]. Z listiny„ odečet vodoměrů ze dne“ soud zjistil, že žalobkyně si pravidelně zapisovala odečet z hlavního vodoměru [číslo] [číslo] za jednotky [číslo] z vodoměru odečtového 655 – 678 za jednotky [číslo] a [číslo] a z vodoměru odečtového 58 – 66 jen za jednotku [číslo], kdy v roce [rok] byla spotřeba za jednotku [číslo] [částka] m3 a za rok [rok] byla spotřeba 0 m3. Z listiny„ vyúčtování vody za období od [datum] do [datum] vyplývá, jaký byla spotřeba vody pana [příjmení] a paní [celé jméno žalobkyně] (20 m3 za období od [datum] do [datum]).

18. Z prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [anonymizováno] zjistil, že [titul]. [jméno] [příjmení] v období od [datum] do [datum] měla sjednaný nájem k jednotce [číslo] v budově [adresa] v [obec] s tím, že od prosince 2019 tuto jednotku fakticky neužívala, s žalobkyní jako pronajímatelkou se dohodly, že nebude platit zálohy za energie, když je zřejmé, že jednotka není užívána. Nájemní vztah byl ukončen k [datum].

19. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], sestra [jméno] [příjmení], se v roce [rok] stali rovnodílnými podílovými spoluvlastníky domu [adresa], kdy [příjmení] [příjmení] užíval nemovitost se svou rodinou a [jméno] [příjmení] svou část pronajímala. Z tohoto důvodu byl v domě na vodovodní větvi vedoucí do jejích prostor v 1. NP a 2. NP instalován vodoměr. [příjmení] [příjmení] platil zálohy za vodu, každého půl roku po fakturaci odečetl vodoměry a vypočítal spotřebu [jméno] [příjmení], která mu uhradila vodné a stočné dle svého vodoměru. Na základě kupní smlouvy uzavřené v listopadu [rok] do jejích práv vstoupila [titul] [titul] [celé jméno žalobkyně] a k vyúčtování spotřeby vody docházelo stejným způsobem.

20. Ze zápisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o zápis sepsaný vlastníky jednotek v domě [adresa] ohledně správy domu a společných prostor a založení fondu oprav k [datum], kdy dluh vlastníka bytu [číslo] činil k [datum] [částka]. Dále žalobkyně předložila listinu„ hospodaření domu [adresa], [obec]“, která dokládá hospodaření v domě za rok [rok], [rok] s tím, že náklady na dům a opravy hradila žalobkyně a rovněž dokládá, jak byly hrazeny doplatky za vodné v roce [rok], [rok]. Z listiny vyplývá, že dluh pana [příjmení] k [datum] činil [částka] a k [datum] [částka] [částka], [částka].

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] a žalovaná je vlastníkem jednotky [číslo] garáž, jednotky [číslo] byt a jednotky [číslo] jiný nebytový prostor, vše v domě [adresa] v [obec]. V domě je zřízeno jedno odběrné místo pro dodávku pitné vody. Dne [datum] byla uzavřena smlouvy č. SMV- [rok] [číslo] o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod mezi [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] jako dodavatelem, žalovanou jako odběratelem a žalobkyní jako vlastníkem, na základě níž se dodavatel zavázal k dodávce pitné vody do odběrného místa na adrese [adresa žalobkyně]. V čl. VII smlouvy bylo ujednáno, že v případě, že odběratel neuhradí jakékoliv peněžité plnění, zavazují se jej zaplatit ostatní spolumajitelé připojené nemovitosti. Úhrada ceny za dodanou vodu měla být prováděna formou zálohových plateb a vyúčtováním fakturou po 6 měsících se splatností 14 dnů. Ve smlouvě byl uveden kontaktní údaj pro doručování veškerých písemností [adresa], [obec]. Společnost [název instituce] [obec] vystavila dne [datum] žalované jako odběrateli fakturu č. FVVS- [rok] [číslo] splatnou dne [datum] na částku ve výši [částka] (kdy celková spotřeba vody činila [částka], z toho zaplacená záloha činila [částka]). Tuto částku uhradila dne [datum] žalobkyně. Dne [datum] došlo k přerušení dodávky pitné vody v celém domě [adresa], dne [datum] žalobkyně uhradila [právnická osoba] [obec] poplatek za zastavení/otevření vody ve výši [částka]. Žalobkyně bytovou jednotku [číslo] chtěla pronajímat na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s paní [jméno] [příjmení] jako nájemkyní, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] a nájemkyně se zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši [částka] měsíčně. Dne [datum] došlo k ukončení nájemního vztahu dohodou k tomuto dni, a to z důvodu přerušení dodávky vody do domu. Žalobkyně vrátila nájemkyni kauci ve výši [částka], nájemné za měsíc srpen [rok] ve výši [částka], zálohy na služby ve výši [částka] a dále uhradila nájemkyni kompenzaci nákladů za marné stěhování ve výši [částka]. Žalobkyně v té době vlastnila rovněž bytovou jednotku [číslo] kterou obývala, a z důvodu přerušení dodávky pitné vody do domu, se byla nucena ubytovat v [příjmení] [jméno] v [obec] v době od [datum] do [datum], přičemž za ubytovací služby uhradila dne [datum] částku [částka] na základě vystavené faktury [číslo]. Spotřeba vody žalobkyně za období od [datum] do [datum] činila celkem [částka] (20 m3 vody). Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

22. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

23. Podle ustanovení § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

24. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

25. Podle ustanovení § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

26. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu 27. Po provedeném dokazování a právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Škodou je újmu, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je napravitelná poskytnutím majetkového plnění, ať již ve formě naturální restituce, nebo v penězích (srov. [spisová značka]). Ustanovení § 2894 o. z. za škodu označuje„ újmu na jmění“, kdy jměním osoby je souhrn jejího majetku (všeho, co jí patří) a jejích dluhů (§ 495 o. z.). Zatížení dluhem je škodou, jedná se o skutečnou škodu, která nepředstavuje jen snížení aktiv, ale i zvýšení pasiv. V takovém případě vzniká poškozenému právo na to, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Pod ochranu se tak bere celý komplex majetkových vztahů a je postaveno na jisto, že škodou je i vznik dluhu, což dřívější judikatura popírala ([spisová značka]). Pro vznik povinnosti dlužníka odčinit újmu musejí být splněny následující předpoklady, a to porušení povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Ušlý zisk znamená, že se nedostavilo rozmnožení majetku, které by bylo možno očekávat za obvyklého, pravidelného průběhu věcí. Škodná událost tvoří překážku, která zabránila rozmnožení majetku (tj. zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku). Musí existovat vysoká pravděpodobnost, že by k rozmnožení majetku došlo, nestačí pouhá neodůvodněná naděje. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo ([spisová značka]).

28. V projednávaném případě žalobkyně prokázala všechny předpoklady pro vznik povinnosti žalované nahradit újmu, a to skutečnou škodu a ušlý zisk. Bylo prokázáno, že žalovaná jako odběratel uzavřela se [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] smlouvu na dodávku pitné vody do odběrného místa na adrese [adresa žalobkyně] a zavázala se hradit sjednanou cenu za odběr vody formou zálohových faktur a doplatků na základě vyúčtování prováděného dvakrát ročně. Žalovaná za období od [datum] do [datum] uhradila dodavateli pouze jednu zálohu ve výši [částka] a fakturu splatnou dne [datum] znějící na částku [částka] žalovaná do data splatnosti neuhradila. Je pravdou, že smlouva o dodávce pitné vody obsahuje ujednání, že v případě, že odběratel neuhradí jakékoliv peněžité plnění, pak je toto plnění povinen uhradit spolumajitel nemovitosti, kterým je v tomto případě žalobkyně. Žalobkyně však v řízení tvrdila, že o dluhu za vodu nevěděla a dozvěděla se o něm až v okamžiku, kdy došlo k přerušení dodávky vody do domu, tj. dne [datum] a v řízení nebyl prokázán opak. Žalobkyně si poté vyžádala od [právnická osoba] [obec] vyúčtování na částku [částka], kterou uhradila dne [datum] a téhož dne uhradila i poplatek za zastavení/otevření vody ve výši [částka]. Od částky za spotřebu pitné vody ve výši [částka] žalobkyně odečetla svou skutečnou spotřebu zjištěnou na vnitřním vodoměru v celkové výši [částka] (kterou žalovaná u jednání nerozporovala) a požaduje tak po žalované zaplacení částky [částka], která představuje spotřebu vody za jednotky ve vlastnictví žalované. Žalovaná se bránila tvrzením, že nevěděla, že jsou tam dva vodoměry a přiznala, že úhradu za vodu v současné době neplatí vůbec, a to ani formou zálohových plateb. Dále uvedla, že vyúčtování vody ve výši [částka] skutečně neuhradila z důvodu, že žalobkyně se s ní nechtěla vyrovnat. Žalovaná rovněž uvedla, že mezi ní a žalobkyní nebyla žádná dohoda ohledně toho, že vodné a stočné by měly hradit napůl. Žalovaná se dále bránila tvrzením, že žalobkyni informovala o tom, že má fakturu uhradit, avšak k tomuto svému tvrzení žádné důkazy nepředložila, neboť ani žádné nemá. Žalovaná předkládala v řízení soudu důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni doručovala faktury za spotřebu vody, avšak tyto důkazy se týkají jiných období, než období, o nějž v řízení jde. Soud má za to, že nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] a částky [částka] je důvodný, když žalovaná jako odběratel porušila své povinnosti ze smlouvy o dodávce pitné vody tím, že neuhradila v době splatnosti předmětnou fakturu a v důsledku toho došlo k přerušení dodávky vody v celém domě a žalobkyně byla nucena k obnovení dodávky uhradit dlužnou částku za spotřebu vody (včetně částky představující spotřebu vody žalované) a poplatek za přerušení a obnovení dodávky vody do domu. V případě částky [částka] se jedná o částku uhrazenou za žalovanou, tedy se jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované (§ 2991 a násl. o.z.), která neuhradila svůj podíl na spotřebě vody, toto bezdůvodné obohacení je pak žalovaná povinna vydat žalobkyni. V případě částky [částka] představující poplatek za přerušení a obnovení dodávky vody do domu, se jedná o skutečnou škodu, která by nevznikla nebýt porušení povinností žalované uhradit řádně a včas dlužnou částku dodavateli ze smlouvy o dodávce pitné vody, neboť primárně z této smlouvy byla zavázána žalovaná jako odběratel, což nečinila a dosud nečiní. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně o dluhu dozvěděla dříve, než došlo k přerušení dodávky vody do domu a mohla tak včasnou úhradou dlužné částky zabránit přerušení dodávky vody, má soud za to, že i tento nárok je důvodný, když byly prokázány veškeré předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, tj. porušení povinnosti žalovanou (neuhrazení dluhu za vodu), vznik škody (úhrada částky [částka] žalobkyní) i příčinná souvislosti mezi nimi.

29. Žalobkyně dále žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] představující úhradu za ubytovací služby v období od [datum] do [datum], tj. období kdy byla v předmětném domě přerušena dodávka vody, žalobkyně tak nemohla řádně užívat bytovou jednotku ve svém vlastnictví k bydlení, a byla nucena využít ubytovacích služeb. Jedná se o skutečnou škodu, která vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovanou (tj. neuhrazení vyúčtování vody řádně a včas, v důsledku čehož došlo k přerušení dodávky vody do domu).

30. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] s tím, že bytovou jednotku [číslo] pronajímala třetím osobám. Dne [datum] uzavřela s nájemkyní [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu na dobu určitou s tím, že měsíční nájemné bylo ujednáno ve výši [částka] měsíčně. Z důvodu přerušení dodávky vody do domu došlo dne [datum] k ukončení nájemního vztahu dohodou a žalobkyně vrátila nájemkyni nájemné ve výši [částka] za měsíc srpen [rok], kdy v daném případě se jedná o ušlý zisk, neboť u žalobkyně nedošlo k rozmnožení majetku spočívající v inkasování nájemného v ujednané výši [částka] měsíčně, kdy tato částka je v příčinné souvislosti s porušením povinností ze strany žalované, jejichž následkem došlo k přerušení dodávky vody a tím i k předčasnému ukončení nájemního vztahu. Žalobkyni tak ušel zisk z pronajímání bytové jednotky v jejím vlastnictví. Pokud se jedná o částku [částka], kterou žalobkyně byla nucena uhradit nájemkyni jako kompenzaci nákladů vynaložených na marné stěhování, pak se jedná o skutečnou škodu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením shora uvedených povinností žalovanou, jejichž následkem došlo ke zmaření nájemního vztahu.

31. Pokud se jedná o argumentaci žalované, pak tuto soud neshledal relevantní. K částce [částka] žalovaná uvedla, že tuto částku započetla na dluh, který má žalobkyně vůči ní. Žalovaná však předložila důkazy, z nichž vyplývá, že pravděpodobnou oprávněnou z dluhu vůči žalobkyni není žalovaná, avšak její matka [jméno] [příjmení], tedy se jedná o dluh mezi jinými subjekty a nemohlo tak dojít k započtení. K dalším částkám žalovaná uvedla, že tyto částky neuznává, neboť k jejich vzniku došlo v důsledku nesolidního chování žalobkyně a že podpisem smlouvy o dodávce pitné vody se žalobkyně zavázala, že dluh uhradí v případě jeho neuhrazení ze strany odběratele (žalované). Jak již soud uvedl shora, pak primární povinnost z této smlouvy vzniká žalované jako odběrateli, která se smlouvou zavázala hradit vodné a stočné, faktury jsou vystavovány na jméno žalované a doručovány na adresu její matky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně o dluhu za spotřebu vody věděla dříve, než došlo k přerušení dodávky vody, ani nebylo prokázáno, že by žalobkyni k úhradě dluhu někdo vyzýval (dodavatel či žalovaná) a mohla tak včasnou úhradou zabránit přerušení dodávky vody do domu. Žalovaná přiznala, že zálohy na vodu ani fakturu za vodu nehradila zcela vědomě a záměrně s odůvodněním, že se nemohla domluvit s žalobkyní, což však dle názoru soudu není relevantní důvod pro neplnění povinností ze smlouvy. Rovněž pro tento spor není ani podstatná námitka žalované, že bytová jednotka [číslo] byla žalobkyní přebudována ze sklepních prostor na garsoniéru, kdy žalovaná podala na stavební úřad podnět k prošetření stavebních úprav provedených žalobkyní. Pro rozhodnutí soudu ve věci samé nejsou relevantní ani konfliktní vztahy mezi účastnicemi, kdy žalovaná podala trestní oznámení na žalobkyni a stížnost na její chování.

32. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalované k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě (výrok I.).

33. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, další porada s klientem přesahující jednu hodinu, účast u jednání a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 5 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 5 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny po [částka] cestou ze sídla advokáta ([obec]) do [obec] a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem [značka automobilu] [značka automobilu], [registrační značka] z [obec] do [obec] a zpět (celkem ujeto 60 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 7,3 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka] (výrok II.).