10 C 317/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], částky ve výši [částka], úroku ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 75,95 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 24. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem [rok]. Součástí splátky byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši [částka]. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti ([příjmení], [název instituce]), jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Dále žalobkyně provedla tzv. scoring klienta, tj. interní matematický model založené na bodovém hodnocení dlužníka. Žalovaná dle zákona č.177/2020 Sb. oznámila dne [datum] žalobkyni, že má v úmyslu využít ochranné doby dle tohoto zákona. Ochranná doba trvala od [datum] do [datum]. Za tuto dobu žalobkyni vznikl nárok na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené [název instituce] zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalované došlo dne [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru, když žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky [číslo] o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaná ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka] s příslušenstvím (tj. náhrada nákladů ve výši [částka] za každou splátku v prodlené o délce 15 dnů, žalovaná byla v prodlení se splátkou [číslo]), smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaná dále dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,95 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalované od [datum] žalobkyně požaduje úrok ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 10 % p.a. a dále úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši [částka] (tj. měsíční úhrada za pojištění ve splátkách [číslo] tedy 3 x [částka]).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela s žalovanou jako klientem dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 75,95 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 108,84 %. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr ve výši [částka] byl schválen a zaslala jí splátkový kalendář ke smlouvě. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že k vyplacení úvěru došlo dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě.

4. Z přihlášky do pojištění/skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne [datum], informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry a informačního dokumentu o pojistném produktu soud zjistil, že žalovaná požádala o sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr v rozsahu balíčku pojištění C, tj. pojištění smrti následkem úrazu a pojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu. Z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že ke smlouvě o úvěru bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou ve výši [částka].

5. Z listiny nadepsané jako„ Karta klienta“ soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne [datum] splátku ve výši [částka].

6. Z oznámení o využití ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií COVID-19 ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že využívá ochrannou dobu dle tohoto zákona. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že ochranná doba ke smlouvě o úvěru [číslo] začíná dnem [datum] a končí dnem [datum] a zaslala žalované nový upravený splátkový kalendář.

7. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky [číslo] upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru.

8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k úhradě částky v celkové výši [částka].

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 15 dnů od data odeslání oznámení. Výzva byla žalované odeslána dne [datum].

10. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši [částka], zaměstnavatel [právnická osoba], pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou, forma bydlení pronájem, výdaje činí [částka] životní minimum, [částka] náklady na bydlení, [částka] ostatní výdaje, výdaje na jedno vyživované dítě v domácnosti ve výši [částka], celkem výdaje [částka], [částka] rezerva, volné zdroje [částka]. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že v únoru [rok] byla žalované vyplacena na účet mzda ve výši [částka] v březnu [rok] mzda ve výši [částka]. Z pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba], a.s. na pozici dělník plastikářské výroby od [datum], pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum].

11. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná neměla ke dni [datum] evidován žádný záznam.

12. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla skóre [číslo], tj. kategorie I., což znamená nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

13. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že bezúčelové spotřebitelské úvěry na spotřebu ve výši [částka] při splatnosti 48 měsíců poskytovala s úrokovou sazbou dle rizikovosti klienta ve výši 6,9 % - 16,9 % a při včasném splácení 5,9 % - 15,9 %.

14. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [název instituce] and [právnická osoba] soud zjistil, že banka poskytovala bezúčelové spotřebitelské úvěry se sazbami v rozmezí 9,39 % - 10,39 % p.a.s dle typu a parametrů úvěru a dle rizikovosti klienta.

15. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že banka poskytuje u úvěrů [částka] a dobou trvání 48 měsíců s obvyklou úrokovou sazbou ve výši 14,9 %.

16. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že banka poskytuje u bezúčelových úvěrů ve výši [částka] a dobou trvání 48 měsíců s průměrnou sazbou 11,3 %.

17. Z evidence [obec] národní banky - [příjmení] – přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do pěti let včetně soud zjistil, že úroková sazba u těchto úvěrů v období září - říjen [rok] ve výši 8,41 – 8,45 % ročně.

18. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 75,95 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované zapsaných v hodnocení klienta, příjmy žalované byly prověřeny na základě výpisu z účtu žalované za měsíce únor a březen [rok], databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti [příjmení], v níž neměl žalovaná žádný záznam a [název instituce], kdy byla hodnocena skórem [číslo], což znamená nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Podle bodu 2.1 a 2.2 smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářní rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Úvěr byl žalované schválen, což jí bylo oznámeno přípisem ze dne [datum] a úvěr byl žalované vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalované uvedeného ve smlouvě č. [bankovní účet]. Žalovaná uhradila žalobkyni na tento úvěr dne [datum] splátku ve výši [částka]. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od data odeslání výzvy, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalované dne [datum]. Výzva tak byla doručena žalované fikcí dne [datum]. Obvyklá výše úroků u neúčelových spotřebitelských úvěrů ve výši [částka] a dobou trvání 48 měsíců poskytovaných bankami činila 5,9 % - 15,9 %.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 48 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 75,95 % ročně. Soud se předně zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku 75,95 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury [název soudu], která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]).

26. V řízení bylo prokázáno, že úrokové sazby u úvěrů poskytovaných bankami ve výši [částka] s dobou trvání 48 měsíců se pohybovaly v rozmezí 5,9 % - 15,9 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 75,95 % pak představuje více téměř pětinásobek výše obvyklé sazby u obdobných úvěrů. Z těchto důvodů je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.

27. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o. z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. [příjmení], P. a kol.: [název předpisu] [název předpisu] I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, [nakladatelství], [rok], s. [rok] [číslo]). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Soud se rovněž zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované či nikoliv. Dle aktuální judikatury [název soudu] by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila soudu výpisy z databází [příjmení] a [název instituce], hodnocení klienta, pracovní smlouvu a výpis z účtu žalované. Z těchto listin pak bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba], a.s., pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Průměrný čistý měsíční příjem žalované za období únor až březen [rok] činil [částka]. Žalovaná prohlásila, že je svobodná, bydlí v pronájmu, její výdaje činí celkem [částka] měsíčně, tj. náklady na bydlení ve výši [částka], životní minimum ve výši [částka], náklady na jedno vyživované dítě [částka], ostatní náklady [částka]. Z databází [příjmení] a [název instituce] vyplynulo, že žalovaná neměla evidován žádný záznam a byla hodnocena skórem 309, tj. kategorie I., což znamená vyšší riziko, kdy úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

29. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o výdaje žalované, spoléhala se pouze na její prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalované žádné doklady. Žalovaná uvedla, že bydlí v pronájmu s měsíčními náklady ve výši [částka], což je dle názoru soudu částka nereálná. Rovněž ostatní náklady ve výši [částka] se jeví soudu jako zcela nereálné. Tyto skutečnosti nebyly ze strany žalobkyně žádným způsobem ověřeny. Navíc žalobkyně nevzala do úvahy, že žalovaná byla hodnocena skórem [číslo], což znamená vyšší riziko, kdy úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. [název soudu] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Ke stejným závěrů pak dospěl i [název instituce] [název instituce] [mezinárodní organizace] ze dne [datum], ve věci C [číslo], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([název předpisu] [název předpisu] [název předpisu] a [název předpisu] [rok] [číslo] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

30. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. V daném případě byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši [částka] a zaplaceno bylo žalovanou [částka]. Zůstává tedy nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši [částka] a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z této částky od [datum], neboť k vydání bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovanou výzvou odeslanou dne [datum] ke splnění povinnosti v 15 denní lhůtě od odeslání výzvy.

31. Veškeré další nároky uplatněné žalobkyní soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Ohledně těchto nároků soud žalobu zamítl.

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení [částka] vč. příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení [částka] vč. příslušenství (53,6 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (46,4 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobkyně ve výši 7,2 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. Za účast u jednání dne [datum] jí náleží odměna dle § 7 bodu 5 ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka] a náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. b) ve výši [částka] za každý úkon, tedy celkem mu náleží [částka]. Dále mu náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k jednání dne [datum] za cestu z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka], celkem ujeto 170 km, při kombinované spotřebě 8,7 l na 100 km, ceně benzinu 95 oktanů dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., tj. cestovné celkem [částka]. Dále náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 za 8 půlhodin á [částka], tj. [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka] Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.