10 C 341/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A, číslo obec b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B, číslo Potštát oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená datum bytem Adresa žalované pro vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek p.č. St. číslo číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.e číslo stavba pro rodinnou rekreaci, katastrální území adresa, obec adresa, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b) náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnosti vyklidit předmětnou nemovitost s odůvodněním, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti - pozemku p.č. st číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. číslo stavba pro rodinnou rekreaci v k. ú. adresa, obec adresa. Žalovaná užívala část nemovitosti na základě smlouvy o nájmu části domu uzavřené dne datum na dobu určitou od datum do datum. Ve smlouvě bylo v čl. VII. odst. 2 bylo ujednáno, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem skončil, se nepovažuje za nové ujednání o nájmu. Nájem tak skončil dne datum. Žalovanou dosud nevyklidili, neboť žalovaná je jejich dcera, má tři nezletilé děti, dvě z nich jsou aktuálně svěřeny do péče žalobců. Žalovaná se o děti dlouhodobě nestará, žalobcům vulgárně nadává, domácnost často opouští bez předchozího upozornění, aniž byl bylo postaráno o děti. Žalovaná je uživatelkou psychotropních a omamných látek. V domácnosti opakovaně zasahovala právnická osoba, rodina je pod dohledem název. Žalovaná žalobcům nehradí žádné nájemné ani platby za služby. Žalobci z důvodu právní jistoty dali žalované rovněž výpověď z nájmu přípisem ze dne datum Anonymizováno 2. Žalovaná se věci nevyjádřila, ani se nedostavila k jednání soudu, ač byla řádně předvolána.

3. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka soud zjistil, že nezl. jméno FO, nar. datum byl svěřen do péče babičky Jméno žalobce B. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Z odůvodnění rozsudku soud zjistil, že žalovaná dlouhodobě nerespektuje pravidla společného soužití, je vulgární a agresivní. Žalobci pečují i o nezl. dcery žalované jméno. Žalovaná požívá návykové látky. V domácnosti zasahovala opakovaně i právnická osoba 4. Z informace o pozemku soud zjistil, že žalobci mají ve společném jmění manželů nemovitost – pozemek p.č. st. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním adresa; č. ev. číslo; stavba pro rodinnou rekreaci, stavba stojí na pozemku p.č. st. číslo, v obci adresa, k. ú. adresa.

5. Ze smlouvy o nájmu části domu uzavřené dne datum soud zjistil, že žalobci pronajali žalované část domu č. ev. číslo v obci adresa, a to půdní vestavbu. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od datum. do datum. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a paušální částku za plnění spojená s užíváním části domu ve výši částka. V čl. VII. odst. 2 se smluvní strany dohodly, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem domu dle této smlouvy skončil, se nepovažuje za nové ujednání nájmu.

6. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši částka představující nájemné za období od datum do datum. Výzva byla odeslána žalované dne datum.

7. Z výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši částka. Výzva byla odeslána dne datum.

8. Z výpovědi z nájmu a výzvy k vyklizení ze dne datum soud zjistil, že žalobci vypověděli nájem dle z důvodu hrubého porušení povinností dle § 2291 o. z. a zároveň žalovanou poučili o možnost navrhnout přezkum oprávněnosti výpovědi soudem dle § 2286 odst. 2 o. z. bez uvedení lhůty. Výzva byla žalované doručena dne datum.

9. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

11. Po projednání věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu výrokové části I. tohoto rozsudku, proto soud rozhodl shora uvedeným způsobem. Při rozhodování soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, podle něhož jsou žalobci vlastníky pozemku p. č. st číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. číslo stavba pro rodinnou rekreaci v k. ú. adresa, obec adresa a žalovaná přes nesouhlas žalobkyně nemovitost stále užívá. Žalovaná užívá část nemovitosti na základě smlouvy o nájmu uzavřené dne datum na dobu určitou od datum do datum. V čl. VII. odst. 2 se smluvní strany dohodly, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem domu dle této smlouvy skončil, se nepovažuje za nové ujednání nájmu.

12. Ustanovení § 2285 o. z. upravuje automatické obnovení nájmu bytu, dle něhož dojde k obnovení nájmu v případě, že nájemce pokračuje v užívání bytu alespoň po dobu tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel v této době nájemce nevyzve, aby byt opustil, pokud si strany neujednají něco jiného. V projednávaném případě smluvní strany vyloučily aplikaci automatického obnovení nájmu v případě, že nájemce pokračuje v užívání předmětu nájmu, aniž by ho pronajímatel vyzval k vyklizení. Nájem části nemovitosti tak skončil uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaná tak pokračovala v užívání předmětu nájmu na základě souhlasu žalobců, kteří však svůj souhlas následně odvolali z důvodu, že žalovaná za užívání předmětu nájmu ničeho nehradí a rovněž z důvodu jejího nevhodného chování vůči žalobcům.

13. Za situace, kdy bylo v řízení prokázáno, že účastníci jsou osobami blízkými, neboť žalobci jsou rodiči žalované, zabýval se soud otázkou, zda žalované svědčí nějaký odvozený právní důvod bydlení v předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobců. V obecné rovině lze konstatovat, že zajištění bydlení dítěti je jedním z aspektů vzájemné vyživovací povinnosti rodičů právnická osoba. Rodiče jsou povinni starat se o děti do doby, pokud nejsou s to živit se samy. Pod pojmem živit se nelze spatřovat jenom možnost vlastními silami nabývat prostředky nutné k obživě, ale je tam nutno zahrnout i potřebu bydlení. Pokud i tato složka péče rodičů o děti nemůže být kryta jinak, jsou rodiče povinni poskytovat bydlení i zletilým dětem. Odepřít zletilým dětem právo na bydlení u rodičů je možné jen v případě, že tyto mají možnost samostatně bydlet anebo v případě, že svého práva zneužívají ve vztahu k těm, kteří jim toto bydlení poskytují (např. rozsudek právnická osoba sp. zn. spisová značka). V projednávaném případě svědčil žalované po skončení nájemní smlouvy odvozený právní důvod bydlení opírající se o souhlas žalobců. Odvozený právní důvod bydlení žalovaného zanikl odvoláním tohoto souhlasu. Soud dospěl k závěru, že chování žalované, které je dlouhodobého rázu, vykazuje znaky hrubého porušování dobrých mravů ve vztahu k žalobcům, když žalovaná se nestará o své nezletilé děti, které byly svěřeny do péče žalobců, je uživatelkou omamných a psychotropních látek, je vulgární a agresivní. V domácnosti opakovaně zasahovala právnická osoba. Za této situace nelze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby ve vztahu k žalované povinnost zajistit jí potřebu bydlení plnila. Soud rovněž konstatuje, že nezletilé děti žalované byly pravomocně svěřeny do péče žalobců. Soud uzavřel, že žalované nesvědčí k užívání předmětného bytu odvozený právní důvod vyplývající z rodinně právního vztahu mezi účastníky a v řízení nebyl zjištěn žádný jiný právní důvod bydlení žalované v předmětné nemovitosti, neboť nájemní vztah skončil uplynutím doby. Žalobci se tedy důvodně domáhají ochrany svého vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností vyklidit předmětnou nemovitost v zákonné lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, přiznal náhradu nákladů řízení, jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka a odměně zastoupeného účastníka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě částka. Vzhledem k tomu, že advokátka zastupovala dva žalobce, je třeba aplikovat ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky, dle nějž náleží za druhou osobu mimosmluvní odměna snížena o 20 %, tj. odměna za druhou osobu činí částka. Celkem tak činí odměna za jeden úkon částka. V řízení před soudem advokátka žalobců učinila 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 4 x částka, tj. celkem částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 4 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny po částka cestou ze sídla advokáta (adresa a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši částka. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky tovární značka automobilu, registrační značka SPZ adresa a zpět (celkem ujeto 56 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši částka ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši částka (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.