10 C 344/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši částka, částky ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa-číslo, VS: var. symbol.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru č. hodnota, jejímž předmětem byl úvěr ve výši částka, žalovaný se zavázal splatit částku částka do datum. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Úvěr byl čerpán bezhotovostně na účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do zaplacení kapitalizovaného úroku částka a smluvní pokuty částka, neboť nedisponuje důkazy o prověření úvěruschopnosti.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení o provedení transakce a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne datum.

4. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka ve lhůtě do datum. Výzva byla odeslána dne datum.

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota datované dne datum, obchodních podmínek soud zjistil, že se jedná o smlouvu mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem, předmětem smlouvy je neúčelový, spotřebitelský úvěr ve výši částka, splatný jednorázově do datum, celková splatná částka částka, zápůjční úroková sazba 279,83 %. Smlouva měla být podepsána potvrzovacím kódem dne datum v hodin 6. Z přípisu ze dne datum a datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

7. Z výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne datum byla na účet žalovaného č. č. účtu zaslána částka částka pod VS var. symbol.

8. Z výpisu z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne datum byla na účet žalovaného č. č. účtu zaslána částka částka pod VS var. symbol.

9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že dle potvrzení žalobkyně byl zaslán žalovanému dne datum obyčejný dopis.

10. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o úvěru č. hodnota ze dne datum, která není opatřena podpisem žalovaného (smlouva měla být podepsána potvrzovacím kódem). Z výpisu účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne datum byla odeslána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného částka částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to výzvou ze dne datum.

11. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

12. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi účastníky došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně uplatněný nárok dovozovala. Předložená smlouva není opatřena žádným podpisem žalovaného (včetně jakéhokoliv elektronického podpisu žalovaného). Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný v rámci této projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, pak bylo na ní, aby takové jednání žalovaného také v řízení prokázala, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která také takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila (a to ani ve vztahu k registraci žalovaného v systému žalobkyně apod.). Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného žalobkyní bez dalšího. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít předmětnou smlouvu o úvěr a byl seznámen se všemi podmínkami smlouvy.

18. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku částka. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku žalobkyně pak lze odvozovat od data doručení výzvy k plnění ze dne datum, odeslané dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě do datum. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení.

19. S ohledem na shora uvedené soud řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby (výrok I.). Soud zčásti žalobě vyhověl co do zaplacení částky částka se zákonnými úroky z prodlení od datum do zaplacení (výrok II.) a ve zbývající části žalobu zamítl (výrok III.). Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., když zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka vč. příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení částka vč. příslušenství (66,7 %) a neúspěšná co do zaplacení částka vč. příslušenství (33,3 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobkyně ve výši 34,4 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě částka, když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši částka. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. V případě nezaplacení pohledávky státu ve lhůtě 30 dnů po uplynutí splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.