10 C 36/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s přísl.,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka], úroku ve výši 66,8 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,8 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 18. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem červen [rok]. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni 2 splátky v celkové výši [částka]. V důsledku prodlení žalované došlo dne [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaná ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení, která k datu vyhotovení žaloby činí [částka], úrok za poskytnutí úvěru z dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kdy roční úroková sazba činí 66,8 % p.a. a smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K prokázání skutečnosti, že žalovaná uzavřela předmětnou smlouvu o úvěru žalobkyně doložila důkaz o odeslání [částka], kopii občanského průkazu, důkaz o přijaté SMS pro vyplacení, základní informace o klientovi a zaslaná SMS (informace o vyplacení), z nichž soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] (jedinečný kód pro podpis smlouvy) zaslána částka [částka] s poznámkou„ pojištěná půjčka [číslo], podpisový kód a identifikace klienta pro poskytnutí spotřebitelského úvěru [právnická osoba] IC [číslo]“. Dne [datum] byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru„ souhlasim [jméno] [příjmení] [číslo]“ z telefonního čísla [číslo].

4. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že mzda žalované od [právnická osoba] vyplacená v únoru [rok] činila [částka], v březnu [částka], v dubnu [částka] a v květnu [částka].

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] dodatku [číslo] smlouvy, předsmluvního formuláře, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela s žalovanou jako klientem dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 66,80 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 91,56 %. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr ve výši [částka] byl schválen a zaslala jí splátkový kalendář ke smlouvě. Žalované bylo oznámení doručeno [datum]. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že k vyplacení úvěru ve výši [částka] došlo dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalované uvedeného ve smlouvě č. [bankovní účet].

6. Z listiny nadepsané jako„ Karta klienta“ soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku ve výši [částka].

7. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splátky [číslo] upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru.

8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k úhradě částky v celkové výši [částka].

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 15 dnů od data odeslání oznámení.

10. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši [částka], zaměstnavatel [právnická osoba], pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, forma bydlení u rodičů, výdaje činí [částka] životní minimum, [částka] náklady na bydlení, celkem výdaje [částka], [částka] rezerva.

11. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná neměla ke dni [datum] evidován žádný záznam.

12. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla skóre [číslo], tj. kategorie III., což znamená maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů.

13. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum] bezhotovostním převodem na účet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,8 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované zapsaných v hodnocení klienta, příjmy žalované byly prověřeny na základě výpisu z účtu žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti [příjmení], v níž neměla žalovaná žádný záznam a NRKI, kdy byl hodnocen skórem [označení věci], což znamená nízké riziko, nejlepší segment zákazníků. Podle bodu 2.1 a 2.2 smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Úvěr byl žalované schválen, což jí bylo oznámeno přípisem ze dne [datum] a úvěr byl žalované vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě. Žalovaná uhradil žalobkyni na tento úvěr částku v celkové výši [částka]. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od data odeslání výzvy.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 66,8 % ročně. Žalovaná na úvěr splatila pouze částku [částka].

21. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované či nikoliv. Dle aktuální judikatury [název soudu] by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila soudu výpisy z databází [příjmení] a NRKI, hodnocení klienta, výpisy z účtu žalované ohledně vyplácení mzdy ze zaměstnání. Z těchto listiny pak bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Průměrný čistý měsíční příjem žalované v období únor – duben [rok] činil [částka]. Žalovaná prohlásila, že je svobodná, bydlí u rodičů, její výdaje činí celkem [částka] měsíčně, tj. náklady na bydlení ve výši [částka], životní minimum ve výši [částka]. Z databází [příjmení] a NRKI vyplynulo, že žalovaná neměla evidován žádný záznam a byla hodnocena skórem [číslo], tj. kategorie III., což znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů.

22. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o výdaje žalované, spoléhala jen na její prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalované žádné doklady, resp. žádné doklady soudu nepředložila. [název soudu] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Ke stejným závěrů pak dospěl i [název instituce] [název instituce] [mezinárodní organizace] ze dne [datum], ve věci C [číslo], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([název předpisu] [název předpisu] [název předpisu] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

23. Za tohoto stavu je žalovaná povinna v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila na úvěr částku ve výši [částka] a byla jí poskytnuta jistina ve výši [částka], soud vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě, a to s ohledem na nečinnost žalované v řízení.

24. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.

26. Veškeré další nároky uplatněné žalobkyní soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Ohledně těchto nároků soud žalobu zamítl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se celkem domáhala zaplacení [částka] vč. příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení [částka] (55,8 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (44,2 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 11,6 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].