10 C 402/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit , stát, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, na účet , právnická osoba, v , adresa, -, číslo, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem byl bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných denních splátkách. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , e-mail, prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy podle metodiky , právnická osoba, , nahlédla do databází, ověřila příjem žalovaného ve výši , částka, . Úvěr byl vyplacen žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . žalovaný uhradil celkem , částka, . žalovaný se dostal do prodlení se splácením, žalobkyně smlouvu vypověděla ke dni , datum, . žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši , částka, , poplatek za vyplacení úvěru , částka, , smluvní úrok , částka, a poplatek za službu , název, , částka, .

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává v celém rozsahu. Byla mu poskytnuta částka , částka, a žalovaný celkem uhradil , částka, , nikoliv pouze , částka, , jak tvrdí žalobkyně. Podle žalovaného žalobkyně neprověřila jeho úvěruschopnost, když k uzavření smlouvy stačil pouze doklad totožnosti, žalobkyně neprověřila jeho výdaje, náklady na bydlení, ani další závazky. Dále namítá, že výše RPSN 627,98 % je v rozporu s dobrými mravy.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný a žalobkyně se z jednání omluvili.

4. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do 3 dnů. Výzva byla odeslána dne , datum, .

5. Z listiny identifikované příjmy soud zjistil, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činí , částka, .

6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , předpisu denních splátek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl revolvingový spotřebitelský úvěr až do výše , částka, , RPSN 627,98 %, úroková sazba 0,643 % denně, datum splatnosti první splátky , datum, , datum splatnosti poslední splátky , datum, , poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, VS , var. symbol, . U věřitelky je uveden bankovní účet č. , č. účtu, . Denní splátka činila , částka, .

7. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalvoaný žil sám, výše jeho čistého měsíčního příjmu činila , částka, , výše pravidelných splátek na půjčky , částka, , výdaje na bydlení , částka, , minimální výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, .

8. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslána částka , částka, a , částka, .

9. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .

10. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že žalovaný uhradil na účet žalobkyně č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, tyto částky: dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Celkem žalovaný uhradil částku ve výši , částka, .

11. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).

12. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru peněžní prostředky v celkové výši , částka, dne , datum, a žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši , částka, . Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, .

13. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému, jakkoliv ověřovala výdaje žalovaného a skutečnost, zda proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce, když k tomu nepředložila žádné důkazy. Předložila pouze listinu, že ověřený příjem žalovaného činí , částka, . Ohledně výdajů není zřejmé, zda a jakým způsobem je ověřovala, zda ověřila výši dalších závazků žalovaného nebo jeho exekuce. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na úvěr více, než tvrdila žalobkyně, a to částku , částka, .

14. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci , spisová značka, -, právnická osoba, ., v. , název, ). V rozsudku ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , , název, . , jméno FO, a další, , právnická osoba, vyložil čl. , číslo, směrnice , číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod , číslo, její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle , právnická osoba, zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

20. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému. Z provedeného dokazování přitom soud nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru, jakkoliv ověřovala, že proti žalovanému není veden výkon rozhodnutí či exekuce, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalovanému, poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnuté úvěry. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná např. z , název, (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován , právnická osoba, lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. V kontextu shora uvedeného poté nelze přistoupit ani na obvyklou argumentaci zejména nebankovních poskytovatelů úvěrů/zápůjček, že jim žádný právní předpis výslovně neukládá, aby před poskytnutím úvěru prováděli lustraci v , název, . Naopak, tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“21. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalovaného, které žalobkyně v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti zjistila, jelikož vzhledem k popsaným deficitům tohoto procesu ze strany žalobkyně by veškerá další zjištění byla nadbytečná.

22. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran skutečnosti, že v případě žalovaného nevyplynuly z výsledku posouzení úvěruschopnosti důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl žalovanému poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.).

23. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení prokázal, že uhradil žalobkyni celou poskytnutou jistinu, soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

25. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení , právnická osoba, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za 1 úkon dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. jako nezastoupenému účastníku ve výši , částka, .

27. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 a položky 1 sazebníku poplatků.