10 C 403/2025
č. j. 10 C 403/2025-32
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 8
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 87
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 86 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, advokáta.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit , stát, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši , částka, na účet , název, v , adresa, -, číslo, , VS: , var. symbol, .
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu na základě, níž žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému úvěru ve výši , částka, na účet uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, když neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , úroků ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
4. Z úvěrové smlouvy ID žádosti , číslo, – ID klienta , číslo, datované dne , datum, , splátkového kalendáře, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že předmětem smlouvy je spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši , částka, , celková splatná částka , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , doba trvání 24 měsíců, RPSN 49,2 %.
5. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu, když se jedná pouze o obecné informace.
6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyně následující informace, a to, že je zaměstnán, výše měsíční příjmu činí , částka, . Žalobkyně nahlédla do registru ISIR, NRKI, CRIBIS.
7. Z listiny označené jako výpis čerpání, splátek a úhrad, soud zjistil, že žalovaný neuhradil žalobkyni na úvěr ničeho.
8. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , hodnota, byla odeslána částka ve výši , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, .
9. Z výzvy ke splacené celé půjčky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .
10. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne , datum, , předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, , předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .
11. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl , číslo, další závazky, kdy celkový zůstatek jistiny k úhradě činil , částka, , z toho , číslo, úvěry byly splatné jednorázově ve výši , částka, a , částka, u třetího úvěr činila splátky , částka, , počet zbývajících splátek , číslo, , zůstatek jistiny , částka, . Dále měl revolvingový úvěr zůstatek jistiny , částka, , kreditní kartu se zůstatkem jistiny , částka, , kreditní kartu se zůstatkem jistiny , částka, .
12. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).
13. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému dle smlouvy o úvěru v celkové výši , částka, a žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.
14. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému ověřila úvěruschopnost s odbornou péčí, když se ohledně příjmů i výdajů spolehla pouze na informace získané od žalovaného, když z žádných předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně tyto informace prověřila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný měl další , číslo, úvěry a , číslo, kreditní karty, kdy celkem dlužná jistina bez příslušenství činila , částka, . V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobkyni více, než tvrdí žalobkyně, ani to, že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené možnostem žalovaného; tyto skutečnosti ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.
15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
19. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci , spisová značka, -, právnická osoba, ., v. , název, ). V rozsudku ze dne , datum, ve věci , spisová značka, , , název, . , jméno FO, a další, , právnická osoba, vyložil čl. , právní předpis, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod , číslo, její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle , právnická osoba, zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.
21. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně nahlédla do databáze ISIR, NRKI a CRIBIS. Pokud jde o příjmy, žalovaný sdělil žalobkyni, že má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , splátky , částka, , počet dětí 0, přičemž z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný měl další závazky, jak je uvedeno shora. Žalobkyně neprokázala, že prověřila ostatní výdaje žalovaného.
22. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran skutečnosti, že v případě žalovaného nevyplynuly z výsledku posouzení úvěruschopnosti důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl žalovanému poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.).
23. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků nebylo přiměřené jeho možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury Nejvyššího soudu tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelského úvěru do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť účastnici si novou dobu splatnosti nedohodli. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalovaného), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit (§ 87 odst. 3 ZoSÚ).
24. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění. Pariční lhůta koresponduje s novou dobou splatnosti.
25. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu všech nároků žalobkyně z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru.
26. Žalobkyně se omluvila z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení , právnická osoba, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Obdobně žalovaný se neomluvenou účastí u jednání připravil o poučení ke sporným skutečnostem, ohledně nichž tíží břemeno tvrzení a důkazní právě žalovaného.
27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení převážně úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení v celkové výši , částka, vč. příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení částky ve výši , částka, (64,5 %) a neúspěšná co do zaplacení částky ve výši , částka, (35,5 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobkyně ve výši 29 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě , částka, , když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x , částka, , tj. , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k těmto 3 úkonům právní služby, tj. , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši , částka, . S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí , částka, .
28. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 a položky 1 sazebníku poplatků.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.