10 C 52/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s přísl.,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 95,9 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 3. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem leden [rok]. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni pouze jednu splátku ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovaného došlo dne [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaný ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení, která k datu vyhotovení žaloby činí [částka], úrok za poskytnutí úvěru z dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, kdy roční úroková sazba činí 95,9 % p.a. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši [částka], zaměstnavatel B.oldík [právnická osoba], pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, forma bydlení vlastní, výdaje činí [částka] životní minimum, [částka] splátky, [částka] náklady na bydlení, [částka] ostatní výdaje, celkem výdaje [částka] tj. [částka] životní minimum, [částka] náklady na bydlení, náklady na dítě [částka]).

4. Žalobkyně dále předložila kopii občanského průkazu žalovaného s podepsaným souhlasem ohledně pořízení kopie.

5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací k [datum] soud zjistil, že žalovaný měl kód příznaku 13, což znamená, že klient má pouze ukončení smlouvy, a to dříve než před 36 měsíci.

6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán u [název instituce] [právnická osoba] s dnem nástupu [datum], smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a základní měsíční mzdou [částka]. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný pobíral od zaměstnavatele [název instituce] [právnická osoba] průměrný čistý měsíční příjem ve výši [částka] za období září – listopad 2019. Z výplatního lístku za říjen [rok] soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za říjen [rok] činila [částka]. Z výplatního lístku za listopad [rok] soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za listopad [rok] činila [částka].

7. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne [datum] soud zjistil, že majitelka osobního účtu [jméno] [příjmení] souhlasila s tím, aby [právnická osoba] vyplatila úvěr dle smlouvy žadateli [celé jméno žalovaného] na její účet. Z potvrzení o provedené úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] potvrdila, že z běžného účtu číslo [bankovní účet] na jména [jméno] [příjmení] poslala částku [částka] na účet č. [bankovní účet] se zprávou pokuta [příjmení] c.u.s. [číslo].

8. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaný ke dni [datum] měl jednu splátku po splatnosti ve výši [částka].

9. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], předsmluvního formuláře, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela s žalovaným jako klientem dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Byla dohodnuta pevná zápůjční úroková sazba ve výši 95,9 %, která byla dohodnuta na celou dobu splácení úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou 48měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 151,58 %. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr ve výši [částka] byl schválen a zaslala mu splátkový kalendář ke smlouvě. Oznámení bylo žalovanému doručeno dne [datum].

10. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na účet [číslo] [bankovní účet] zaslána částka [částka].

11. Z listiny nadepsané jako„ Karta klienta“ soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni na úvěr dne [datum] částku ve výši [částka].

12. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru.

13. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru a vyzvala ho k úhradě částky v celkové výši [částka].

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do 15 dnů od data odeslání oznámení. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].

15. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že spotřebitelské úvěru sjednané v roce 2019 bez sledování účelu na částku [částka] při splatnosti 48 měsíců měly RPSN při základní sazbě 6,9 % - 14,9 % a RPSN při včasném splácení 5,9 % - 13,9 %.

16. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že v období – březen 2019 byla u neúčelových úvěru do [částka] úroková sazba 11,9 % - 13,9 % p.a. standardně a v období od [datum] až prosinec 2019 byla u neúčelových úvěrů do 49 tis. úroková sazba 12,9 % - 16,9 % standardně. 17. [právnická osoba] soud zjistil, že obvyklá výše ročních úrokových sazeb požadovaných v [právnická osoba] za spotřebitelský bezúčelových úvěr ve výši [částka], doba trvání úvěru 48 měsíců, splatný v pravidelných měsíčních splátkách, byla 14,9 %.

18. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [název instituce] and [právnická osoba] soud zjistil, že banka poskytovala bezúčelové spotřebitelské úvěry od 20 tis. se splatností 12 – 120 se sazbami v rozmezí 7,9 – 11,9 % p.a.

19. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že úroková sazba za spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši [částka] s dobou trvání 48 měsíců byla v roce [rok] ve výši 14,7 %.

20. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 95,9 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného zapsaných v hodnocení klienta, příjmy žalovaného byly prověřeny na základě pracovní smlouvy, výplatních lístků za říjen a listopad 2019, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti [příjmení], v níž měl žalovaný 1 záznam (1 splátka po splatnosti) a NRKI, kdy byl hodnocen příznakem 13, což znamená že klient má pouze ukončení smlouvy, a to dříve než před 36 měsíci. Podle bodu 2.1 a 2.2 smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období ([číslo]) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 písm. b) při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Úvěr byl žalovanému schválen, což mu bylo oznámeno přípisem ze dne [datum] a úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem na účet [jméno] [příjmení]. Žalovaný uhradil žalobkyni na tento úvěr částku v celkové výši [částka]. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od data odeslání výzvy, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalovaného dne [datum]. Obvyklá výše úroků u neúčelových spotřebitelských úvěrů ve výši [částka] poskytovaných bankami se v roce [rok] pohybovala v rozmezí 5,9 % - 14,9 %.

21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách se zápůjční úrokovou sazbou 95,9 % ročně.

28. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného či nikoliv. Dle aktuální judikatury [název soudu] by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [název soudu] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů [název soudu] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila soudu výpisy z databází [příjmení] a NRKI, listinu hodnocení klienta, pracovní smlouvu žalovaného, výplatní lístky žalovaného za měsíce říjen a listopad [rok]. Z těchto listin pak bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] [právnická osoba], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou od [datum]. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období září - listopad [rok] činil [částka]. Žalovaný prohlásil, že je svobodný, žije sám, má vlastní bydlení, jeho výdaje činí celkem [částka] měsíčně (tj. [částka] životní minimum, [částka] náklady na bydlení, 1 vyživovací povinnost [částka]). Z databází [příjmení] a NRKI vyplynulo, že žalovaný měl evidován záznam o 1 splátce ve výši [částka] po splatnosti.

29. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon, a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o výdaje žalovaného, spoléhala se jen na jeho prohlášení žalovaného v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalovaného žádné doklady. Žalovaný např. uvedl, že bydlí ve vlastním bydlení s měsíčními náklady ve výši [částka], což je dle názoru soudu částka nereálná. Tato skutečnost nebyla ze strany žalobkyně žádným způsobem ověřena. [název soudu] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Ke stejným závěrů pak dospěl i [název instituce] [název instituce] [mezinárodní organizace] ze dne [datum], ve věci C [číslo], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([název předpisu] [název předpisu] [registrační značka] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Navíc žalovaný byl v té době v prodlení s úhradou splátky (viz záznam [příjmení]). Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

30. Soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že ujednaná výše úrokové sazby 95,9 % ročně se zjevně příčí dobrým mravům. Dle judikatury [název soudu], která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Dle vyjádření bankovních ústavů úrokové sazby u neúčelových úvěrů poskytovaných bankami ve výši [částka] s dobou trvání 48 měsíců v roce [rok] se pohybovaly v rozmezí 5,9 % - 14,9 % ročně. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 95,9 % pak představuje více než 6násobek výše obvyklé sazby u obdobných úvěrů. Z těchto důvodů je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy.

31. Za situace, kdy smlouva je neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil na úvěr částku [částka], soud vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě, když žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a soud tak nemohl posoudit jeho možnosti ohledně vrácení jistiny.

32. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

33. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.

34. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na její absolutní neplatnost zamítl (výrok II.).

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšnému žalovanému v řízení vznikly nějaké náklady.