10 C 55/2022

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení úroku ve výši 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka a částky ve výši částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu číslo na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Žalovaný současně podpisem této smlouvy požádal o úvěr ve výši částka. Žalovanému byl úvěr č. číslo schválen a dne datum vyplacen na běžný účet žalovaného. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, osobní údaje byly ověřeny oproti dokladům. Dále žalobkyně posoudila informace z databází (BRKI, NBRKI apod.). Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíční splátkou ve výši částka skládající se z jistiny a úroku 11,9 % p.a. vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem datum s tím, že úvěr měl být splacen do datum. Na základě dodatku číslo k rámcové smlouvě byla změněna splatnost splátek na 25. den v měsíci. Žalovaný uhradil splátky za období od datum do datum. Na splátku splatnou dne datum žalovaný uhradil pouze částka. Následně již žalovaný žádnou splátku neuhradil. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru k datum, což bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne datum. Ke dni zesplatnění činila pohledávka částka představující neuhrazenou jistinu, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka ke dni datum, dále žalobkyně požaduje úhradu částky částka představující náklad účelně vynaložené na vymáhání dluhu, úrok 11,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z přehledu žádostí o úvěr soud zjistil, že žalovaný dne datum požádal o převedení půjček a žádost mu byla schválená, dne datum, datum a datum požádal o půjčku, žádosti mu byly zamítnuty. Dále soud zjistil, že žalovaný je vyučen s maturitou, svobodný, žil s družkou, počet vyživovaných osob 2, splátky uvedené klientem částka, výdaje domácnosti (bydlení/léky-jídlo-doprava/splátky ostatních členů) 4 číslo, zaměstnavatel název instituce s.r.o. od datum na dobu neurčitou, výše příjmu částka, dělnická profese.

4. Z úvěrové zprávy vytvořené datum soud zjistil, že ve zprávě jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, dále počet kontraktů – existující splátkové 1, nesplátkové 1, z toho 1 ukončeno, kreditní karty 1, 2 žádosti zamítnuty. Hodnota score číslo, třída rizika L. Přidělené kontrakty – osobní úvěr měsíční splátky částka, zbývající částka částka. Kontokorentní úvěr částka, využito částka. Povolený debet na běžném účtu – maximální limit přečerpání částka, datum maximálního přečerpání datum, datum poslední delikvence datum.

5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného u právnická osoba číslo bankovní účet za měsíce červen rok – srpen rok soud zjistil, že v měsíci červnu počáteční zůstatek činil částka, konečný zůstatek na účtu činil částka, mzda od název instituce – elektronika částka. V měsíci červenci činil počáteční zůstatek částka a konečný zůstatek – částka, mzda od název instituce – elektronika částka. V měsíci srpnu činil počáteční zůstatek – částka a konečný zůstatek – částka, mzda od název instituce – elektronika ve výši částka. Žalovaný měl sjednán kontokorent do výše částka od měsíce července rok. V měsíci červenci rok žalovaný čerpal půjčku ve výši částka, v měsíci srpnu rok uhradil splátku půjčky ve výši částka a čerpal půjčku ve výši částka. Z uvedených výpisů není patrné, jaké jsou pravidelné měsíční výdaje žalovaného na bydlení, energie, apod., kdy tyto obsahují pouze výdajové položky na běžné nákupy a výběry z bankomatu.

6. Z podmínek pro používání úvěru, obchodních podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru rámcové smlouvy číslo o našich službách platebních uzavřené dne datum soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr v částce částka určené ke splacení úvěrů, které k ní žalovaný převedl, ve zbytku (částka) neúčelový, nezajištěný úvěr na dobu určitou, celková výše úvěru činila částka, způsob čerpání převodem na běžný účet číslo bankovní účet. Účelová část úvěru měla být použita k zaplacení úvěrů žalovaného ve výši částka (aktuální zůstatek částka) a kontokorentu částka u společnosti právnická osoba Dále byla sjednána doba trvání úvěru 120 měsíců, splácení úvěru formou 120 splátek po částka, úroková sazba základní 11,9 % ročně, bonusová úroková sazba 9,9 % ročně, RPSN 10,36 % ročně (v případě bonusové úrokové sazby 9,9 % ročně), celkem se žalovaný zavázal uhradit částka (částka v případě bonusové sazby). Dále bylo ve smlouvě ujednáno pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti a pro případ úmrtí a invalidity 3. stupně ve výši částka měsíčně. Z dodatku číslo k rámcové smlouvě číslo uzavřeného dne datum soud zjistil, že dodatkem došlo ke změně splatnosti splátek na 25. den v každém měsíci a ke změně délky úvěru na 106 měsíců s bonusovou sazbou a 122 měsíců bez bonusové sazby.

7. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že celková výše úvěru činila částka, úroková sazba 11,9 % ročně, měsíční splátka částka, žalovaný hradil splátky od datum, poslední splátku uhradil datum.

8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný hradil splátky úvěru v období od datum do datum, na splátku splatnou dne datum žalovaný uhradil pouze částka a od té doby úvěr přestal hradit. Neuhrazená jistina činila částka.

9. Z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu soud zjistil, že náklady vynaložené bankou za 1 den vymáhání dluhu činí částka, náklady za 20 dnů vymáhání činí částka.

10. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet za období datum soud zjistil, že dne datum došlo k načerpání půjčky ve výši částka, téhož dne došlo k doplacení závazku ve výši částka a částka. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet za období datum – datum soud zjistil, že dne datum došlo ke stržení částky částka představující účelně vynaložené náklady na vymáhání.

11. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému uhrazení dluhu v celkové výši částka. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož byl žalovanému na základě rámcové smlouvy číslo včetně dodatku číslo uzavřené dne datum úvěr v celkové výši částka, z toho částka částka byla použita na úhradu dřívějších závazků žalovaného u právnická osoba a částka částka byla žalovanému poskytnuta jako neúčelový úvěr převodem na účet žalovaného číslo bankovní účet, čerpání došlo dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 120 splátek ve výši částka s úrokovou sazbou 11,9 % ročně (na základě dodatku číslo došlo ke změně délky úvěru na 122 měsíců bez bonusové sazby). Žalovaný splácel úvěr od datum, poslední splátku uhradil dne datum, poté přestal úvěr hradit. Přípisem ze dne datum, odeslaným žalovanému dne datum, banka vyzvala žalovaného k předčasnému splacení celého úvěru v celkové výši částka. Ohledně poměrů žalovaného bylo zjištěno, že v době uzavření úvěrové smlouvy byl zaměstnán u právnická osoba – elektronika s.r.o., kde měl čistý příjem v měsíci červnu rok ve výši částka, v měsíci červenci rok ve výši částka a v srpnu rok ve výši částka, byl svobodný, žil s druhem/družkou a měl dvě vyživovací povinnosti. Žalovaný opakovaně žádal o poskytnutí úvěru, a to dne datum, datum a datum, tyto žádosti mu byly zamítnuty.

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle aktuální judikatury název soudu by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle název soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález název soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dostupný z webová adresa). Soud je povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice název předpisu název předpisu a název předpisu č. číslo číslo ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice název instituce číslo (dále jen„ směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i název instituce název instituce mezinárodní organizace ve svém rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (rozsudek dostupný na webová adresa). 19. název soudu dospěl k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto závěry však jsou aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Ke stejným závěrům pak dospěl i název instituce název instituce mezinárodní organizace ze dne datum ve věci C číslo (rozhodnutí dostupné z webová adresa), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.

20. S ohledem na shora uvedené se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného na základě informací, které mu žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřila proti informacím z klientových dokladů, údaje o finanční situaci poskytnuté žalovaný, žalobkyně ověřila. Pracovní poměr žalovaného ověřila telefonicky a má k dispozici nahrávku telefonního hovoru. Dále posoudila informace z interních a externích databází (BRKI, NRKI). K prokázání těchto svých tvrzení žalobkyně předložila pouze úvěrovou zprávu a výpisy z běžného účtu žalovaného za období červen rok – srpen rok. Nicméně nepředložila žádné důkazy ohledně toho, zda a jakým způsobem zkoumala skutečné výdaje žalovaného na bydlení, energie apod., které se z doložených listin nevyplývají. O této skutečnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Podle výpisů z běžného účtu žalovaného u právnická osoba žalovaný od července rok čerpal kontokorentní úvěr, kdy konečný zůstatek účtu v měsíci červenci rok činil – částka a v měsíci srpnu - částka. Tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že zkoumala skutečné pravidelné měsíční výdaje žalovaného.

21. S ohledem na shora uvedené je předmětná úvěrová smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, k čemuž soud přihlédl z úřední povinnosti. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Toto ustanovení tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy (§ 457 obč. zák.) nezakládá možnost soudu bez návrhu žalovaného provést celkové vypořádání neplatné smlouvy, a to včetně plnění poskytnutých žalovaným žalobkyni. ulice právní úprava v ustanovení § 2993 věta druhá o. z. naopak vyžaduje aktivitu žalovaného, tedy námitku vzájemného plnění, tj. požadavek žalovaného, aby byla vypořádána i veškerá plnění, která žalobkyni poskytl (příjmení, M. a kol.: název předpisu název předpisu VI. Závazkové právo. Zvláštní část /§ 2055 číslo Komentář. 1. vydání. nakladatelství, rok, s. rok - rok). Podle ustanovení § 87 odst. 1 o. z. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do jistiny ve výši částka včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.).

22. Vzhledem k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy soud veškeré zbývající nároky žalobkyně zamítl (výrok II.).

23. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná pouze zčásti. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši částka včetně příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení částky ve výši částka včetně příslušenství (81,8 %) a neúspěšná co do zaplacení částky ve výši částka (18,2 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 63,6 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, když jiné náklady řízení žalobkyně nepožadovala. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.