10 C 55/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. jméno jméno, advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě níž byla žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši částka spolu s poplatkem ve výši částka splatný dne datum. Žalovaný se zaregistroval na webových stránkách zadáním svých osobních údajů, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalovaný zaslaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel dne datum vyplatil úvěr žalovanému.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. právnická osoba uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr částka kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši částka do datum. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Žalobkyně vyzvala opakovaně žalovaného k úhradě dlužné částky.

4. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

8. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud vyhověl žalobě co do částky částka v zákonné třídenní lhůtě, když žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a soud tak nemohl posoudit jeho možnosti ohledně vrácení jistiny.

9. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.

11. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na shora uvedené zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úspěšná byla co do zaplacení částka (70,3 %) a neúspěšná co do zaplacení částka (29,7 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobkyně ve výši 40,6 %.

13. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě částka, když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši částka. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí částka. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.