10 C 6/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul. jméno jméno, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba vries právnická osoba a žalobkyní. Smlouva o půjčce byla uzavřena mezi žalovaným a společností právnická osoba dne datum, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka splatný do datum. Žalovaný úvěr nevrátil, poplatek za poskytnutí úvěru činil částka. Úvěr byl uzavřena prostřednictvím webové stránky webová adresa, na nichž se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů následovalo odsouhlasení návrhu smlouvy, žalovanému byl zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem, tímto byla registrace dokončena a žalovaný mohl žádat o konkrétní úvěr. Smlouva byla uzavřena elektronicky, úvěr byl převeden na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný identifikoval platbu zadáním variabilního symbolu číslo. Žalovaný dosud úvěr nevrátil, ani přes písemné výzvy.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil po provedeném dokazování závěr o skutkovém stavu věci, podle kterého nebylo prostřednictvím žalobkyní označených důkazů prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne datum žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru číslo. Předložená smlouva o úvěru totiž neobsahuje podpis žalovaného a z žádných jiných předložených důkazů nevyplývá, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru elektronicky prostřednictvím webových stránek webová adresa. Předložené listiny ani neprokazují učinění jakéhokoliv projevu vůle žalovaného s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru s tvrzeným obsahem uzavřít. Nic na tom pak nemění ani skutečnost, že dané listiny obsahují i některé osobní údaje žalovaného, když ani z těchto jeho výslovný projev vůle s právním předchůdcem žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřít neplyne. Prokázána nicméně byla skutečnost, že dne datum byla na účet žalovaného č. bankovní účet poukázána částka ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení uzavřené dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván výzvou ze dne datum ve lhůtě 3 dnů, která byla téhož dne odeslána žalovanému.

4. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí (dále jen jako „o.z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, když jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku souladné projevy vůle svých stran – tedy právní jednání svých stran. Smlouva o úvěru (a ani smlouva o zápůjčce) pak nevyžaduje uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá forma právního jednání se sebou nicméně přináší i procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ v budoucím sporu účastníků v občanském soudním řízení, a to v té souvislosti, že každé právní jednání lze s ohledem na jeho formu prokazovat různými důkazními prostředky. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při nich je při zjišťování skutkového stavu v rámci soudního řízení vždy významné i zjišťování a prokazování těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání kontrahentů (a jakého obsahu) uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako jejich adresáta (§ 570 o.z.). V posuzované věci pak soud dospěl k závěru, že tyto důkazy neprokazují spolehlivě žádné právní jednání žalovaného, natož pak jednání takového obsahu, kterým by projevil svoji vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru uzavřít. Těmito důkazy sice bylo prokázáno to, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho účet u bankovní instituce částku částka. Existenci projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru ze známosti uvedených údajů žalobkyni nebo právnímu předchůdci žalobkyně (a obsažených v k důkazu provedených listinách“), a ani z toho, že právní předchůdce žalobkyně odeslal na jemu známý účet žalovaného částku částka, spolehlivě dovodit nelze.

10. Žalobou nárokované plnění soud posoudil jako bezdůvodné obohacení v majetkové sféře žalovaného. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl ohledně částky částka dle ustanovení § 2991, 2993 o.z., dle nichž je žalovaný přijaté plnění povinen vydat tomu, na jehož úkor se tímto bezdůvodně obohatil. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je pak na základě § 1958 odst. 2 o.z. splatná na výzvu k jejímu zaplacení. Za takovou výzvu soud považuje výzvu ze dne datum, téhož dne odeslanou na adresu žalovaného, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Dle fikce doručení (§ 573 o.z.) byla zásilka žalovanému doručena dne datum, žalovaný tak byl v prodlení od datum.

11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal převážně úspěšné žalobkyni poměrnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejího práva u soudu. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky částka (81,6 %) a neúspěšná co do částky částka (18,4 %), soud přiznal žalobkyni náhradu v rozsahu 63,2 % účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně. Za ty soud vyhodnotil náklady na soudní poplatek ve výši částka, na odměnu za zastoupení advokátem ve výši 3 x částka, tj. částka dle § 8, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní upomínka), na náklady na hotové výdaje advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. á částka za tři úkony právní služby tj. celkem částka a dále na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a hotových výdajů v částce částka Celkem by náklady řízení činily částka, s ohledem na přiznaný rozsah 63,2 %, náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši částka Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.