10 C 65/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba s žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota, jejímž předmětem byla půjčka ve výši částka poskytnutá v hotovost v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka. Žalovaný smlouvu porušil. Žalovaný na půjčku uhradil pouze částku částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, což byla žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši částka, souhrnného poplatku ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků ve výši částka, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba žalovaným soud zjistil, že předmětem smlouvy byla půjčka ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v 59 týdenních splátkách po částka.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky, přílohy č. hodnota a oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

5. Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka ve lhůtě do datum. Výzva byla odeslána žalovanému dne datum.

6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku částka.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouva půjčce na základě, níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši částka v hotovosti v den podpisu smlouvy, kterou se žalovaný zavázal splatit v 59 týdenních splátkách po částka včetně souhrnného poplatku ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum. Žalovaný na půjčku uhradil celkem částku částka.

8. Vzhledem k době uzavření smlouvy (datum) soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen „obč.zák.“) podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z.

9. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv o povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravů.

11. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 2 dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odst. 3 spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

12. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

13. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. nesmějí spotřebitelské smlouvy obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovu věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost stěžovatelů splnit v budoucnu jejich závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když věřitelka prověření úvěruschopnosti stěžovatelů provedla nedostatečně a v důsledku toho uzavřela úvěrovou smlouvu i se stěžovateli, kteří pro svoje majetkové poměry zjevně nebyli schopni závazek splnit. Nezabývaly-li se dále obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů, zda výkon práva věřitelky, který je jinak po právu, nevede pro majetkové a sociální poměry stěžovatelů a pro možnost uspokojení tohoto nároku jiným způsobem k nepřijatelným důsledkům v postavení stěžovatelů, byť mohou mít původ v poměrech mezi spoludlužníky navzájem, nepřiměřeně zúžily výklad korektivu dobrých mravů, dopustily se interpretační libovůle a rovněž nedostály povinnostem plynoucím z poskytování právní ochrany a vedení řádného řízení, jak jim to ukládají ústavní kautely hlavy páté Listiny. Tím obecné soudy porušily právo stěžovatelů na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy jsou totiž povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran, resp. některé z více spoludlužníků, a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle (podle nálezu právnická osoba sp. zn. spisová značka, ze dne datum).

17. Při právním hodnocením věci postupoval soud s odkazem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákonných ustanovení platných v předmětné době. Vyšel z toho, že smlouva o půjčce byla sjednána podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Předmětná smlouva o půjčce ze dne datum jsou svojí povahou spotřebitelskou smlouvou, na níž dopadala i ustanovení zákona číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť byly uzavřeny fakticky jako smlouvy o úvěru mezi žalobkyní jednající v rámci své obchodní činnosti a dlužníkem jako spotřebitelem. Na smlouvu se tak subsidiárně vztahují ustanovení § 52 až 57 obč. zák. Souladné s dobrými mravy je pak ujednání, které vymezuje práva a povinnosti účastníků smlouvy vyváženě.

18. Souhrnný poplatek činil částka, aniž by bylo specifikováno, co konkrétně zahrnuje. Navíc tvoří více jak 2/3 poskytnuté částky. Podle názoru soudu je sjednaná výše souhrnného poplatku pro svou nepřiměřenost v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná. Ujednání o výši souhrnného poplatku lze v daném případě zařadit pod nepřípustná smluvní ujednání nejen ve smyslu ustanovení § 56 odst. 3 obč. zák., ale i § 39 tohoto zákona. Ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.

19. Navíc žalobkyně neunesla v řízení břemeno tvrzení ani důkazní, že by původní věřitelka dostatečně prověřila a posoudila schopnost žalovaného splnit v budoucnu jeho závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměla, zvláště když původní věřitelka prověření úvěruschopnosti žalovaného vůbec neprovedla.

20. Soud posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou a přiznal žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, když žalovaný již uhradil částka, a to včetně zákonného úroku z prodlení od datum, tj. ode dne následujícího po dni uvedeném v předžalobní výzvě, neboť od tohoto dne je žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok I.).

21. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.