10 C 69/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní titul Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 19,34 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul titul. jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčení ve výši částka s úrokovou sazbou 19,34 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne datum. Před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a je-li to nezbytné i nahlédnutím do databází, informace získané od žalovaného byly zapsány do karty zákazníka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky částka (tj. dlužná jistina ve výši 7 855,64 kč a dlužné úhrady ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši částka, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši částka, úrok 19,34 % ročně z dlužné jistiny od datum a zákonné úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši částka v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrokem za půjčení ve výši částka s úrokovou sazbou 19,34 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka v 60 týdenních splátkách po částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Uvedenou skutečnost o postoupení pohledávky byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na poslední známou adresu i předžalobní výzvu ze dne datum. Z karty zákazníka vyplněné žalovaným soud zjistil, že příjem žalovaného činil částka (státní podpora – důchod starobní/invalidní, podpora v nezaměstnanosti), výdaje na bydlení činily částka, osobní výdaje částka, požitelný příjem částka. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky ze zjištěné smlouvy o úvěru uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě.

4. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

5. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. v účinném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 2 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 11. název soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle název soudu neplatná.

12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 obč. zák., která je spotřebitelským úvěrem podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka v hotovosti. V daném případě žalobkyně ohledně úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že ji zkoumala na základě informací získaných od žalovaného. K prokázání tvrzení předložila kartu zákazníka vyplněnou žalovaným, dle níž měl mít žalovaný příjem částka, výdaje v celkové výši částka, požitelný příjem měl být ve výši částka. Žalobkyně v tomto smyslu neunesla břemeno tvrzení a důkazní, neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného řádně, když nebyly doloženy ani příjmy žalovaného ani výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tedy poskytl žalovanému úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda ho bude žalovaný schopen splácet. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo v daném případě než uzavřít, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi účastníky dne datum, je podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost, tedy neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

13. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2993 a násl. o.z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Ke dni podání žaloby činí dlužná jistina částka, ohledně níž soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. z této částky od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě do zaplacení.

14. S ohledem na neplatnost smlouvy jsou nedůvodné veškeré zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy, soud proto žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. zamítl.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy žalobkyně úspěšná byla co do zaplacení částka s příslušenstvím (77,7 %) a neúspěšná co do zaplacení částka s příslušenstvím (22,3 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 55,4 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši částka s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě částka, když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. náleží mu odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po částka k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši částka. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.