10 C 73/2023

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené název instituce, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené název instituce a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce právnická osoba (dále jen právní předchůdce nebo žalobce) uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce číslo. Na základě této půjčky poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku částka, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy a zavázal se ji vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, formou 21 týdenních splátek po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel splátky řádně a včas, na půjčku uhradil částku částka. Žalovaný tak dluží dosud na jistině této půjčky částku částka a na dlužném poplatku částku částka, celkem částku částka s příslušenstvím. Na základě smlouvy uzavřené dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta půjčka v hotovosti v den podpisu smlouvy ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, tj. částka ve 31 týdenních splátkách po částka (t.j. ve výši částka měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná 7. den od data uzavření smlouvy. V čl. 8 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé půjčky včetně souhrnného poplatku.

4. V řízení nebylo ničím prokázáno, že by předchůdce žalobce před uzavřením každé jednotlivé smlouvy ověřoval schopnost žalovaného poskytnutou půjčku věřiteli vrátit.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum.

6. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky nejpozději do datum. Podle podacího listu byla výzva podána k poštovní přepravě dne datum.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

8. Předně soud konstatuje, že ke dni datum vstoupil v účinnost občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) na základě, jehož ustanovení § 3080 bod 1 byl zrušen zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.). Na základě § číslo odst. 3 a § 3030 o.z. soud se při posuzování právních poměrů vzniklých mezi účastníky řídil dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. a zákonem č. 321/2001 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, přitom vzniklá práva i povinnosti mezi účastníky posuzoval prizmatem ustanovení části první hlavy I. o.z.

9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. 40/1964 Sb. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

11. Podle § 451 obč. zák. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

12. Podle § 457 obč. zák. 40/1964 Sb. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

13. Podle § 657 obč. zák. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 6 zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období název instituce název instituce název instituce; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

15. Podle § 6 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

16. Podle § 6 odst. 2 o.z. č. 89/2012 Sb. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

17. Soud konstatuje, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou (musí dojít k předání dohodnutých peněz dlužníku), má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a požívá ochrany podle § 52 až § 57 obč. zák. a podle zákona č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru.

18. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí půjčky ve výši částka za souhrnný poplatek ve výši částka, t.j. celkem částky částka, kterou se žalovaný zavázal splácet v 31 týdenních splátkách po částka, což činí měsíčně částka. Žalobkyně v řízení ničím neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením předmětné smlouvy zjišťoval a posuzoval, zda žalovaný bude vůbec schopen poskytnutou půjčku věřiteli dohodnutým způsobem řádně splácet. Přitom mezi základní povinnosti poskytovatelů půjček a úvěrů patří povinnost zabývat se reálnou návratností poskytovaných peněz a za tím účelem si zjistit všechny potřebné informace. Takto běžně postupuje řádný hospodář a tato péče a starost je podstatou poskytování půjček a úvěrů, je samotnou podstatou smluvního vztahu a je také smyslem právní úpravy o půjčkách a úvěrech.

19. Je rovněž obecnou skutečností, že existuje řada poskytovatelů finančních prostředků, jejichž skutečným úmyslem je poskytování peněz těm spotřebitelům, o nichž sami poskytovatelé předpokládají, že pro jejich nemajetné poměry nebudou moci dohodnuté splátky dlouhodobě hradit, a že stěžejním příjmem poskytovatelů nebude splácená jistina půjčky či úvěru a obecně přiměřené úroky, nýbrž že jejich stěžejní příjem bude z nepřiměřeně sjednaných zajišťovacích institutů, to je ze sjednaných nepřiměřeně vysokých sazeb úroků, nepřiměřené vysokých a nadbytečných poplatků a nepřiměřeně vysokých a nadbytečných smluvních pokut. Takové jednání je ale v rozporu se samotnou podstatou smlouvy o půjčce či úvěru, je v rozporu s dobrými mravy, nemůže požívat právní ochrany a takto uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné od samého počátku.

20. Soud projednávanou věc uzavírá s tím, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by se její právní předchůdce při poskytování obou sporných půjček snažil s běžnou péčí řádného hospodáře zjistit a posoudit reálnou návratnost poskytovaných peněžních prostředků od žalovaného. Z dohodnutého souhrnného poplatku v celkové výši částka za poskytnutí půjčky ve výši částka je zřejmé, že poplatek představují 55 % z jistiny půjčky, obdobně jako v jiných půjčkách poskytovaných jiným spotřebitelům. Nelze z něho ani reálně zjistit, co vlastně představuje a z jakých nákladových položek sestává. Poplatek je sám o sobě ve vztahu k jistině půjčky nepřiměřeně vysoký. Z uvedeného je zřejmé, že se v projednávané věci jedná právě o případ, kdy předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl půjčku osobě, u níž mohl předpokládat, že je nebude řádně splácet a že jako věřitel bude mít příjem především ze sjednaného nepřiměřeného zajištění v podobě tzv. souhrnného poplatku. Smlouva o půjčce obchází ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. o odměně za půjčení peněz ve formě smluvených úroků a současně je v rozporu s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku a § 6 odst. 1 a 2 o.z. Smlouva je tedy podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a také podle § 1 odst. 2 a § 6 a § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (za použití ustanovení § číslo) absolutně neplatné s účinky ex tunc a nemůže požívat právní ochrany.

21. Právní zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání soudu nedostavil a tím se zbavil příležitosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o možnosti doplnit chybějící skutková tvrzení ve vztahu ke zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalovaného a v tomto směru předložit nebo označit další důkazy k dalšímu dokazování.

22. Soud uzavřel, že na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce nelze žalobkyni požadované nároky přiznat. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představují plnění z neplatné smlouvy, které si musí smluvní strany podle § 457 obč. zák. vzájemně vrátit.

23. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku částka a žalovaný uhradil částku ve výši částka. Soud proto podle § 451 a § 457 obč. zák. č. 40/1964 Sb. uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku), tj. ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeného v předžalobní upomínce.

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (část jistiny, smluvní úrok, poplatek za administrativní činnost i zákonný úrok z prodlení) požadované na základě absolutně neplatných smluv o půjčce (odstavec II. výroku rozsudku).

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení měl větší procesní úspěšnost žalovaný, kterému však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.