10 C 99/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Anny Coufalové a přísedících Oldřicha Berezy a Heleny Hejtmánkové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení částka s přísl.,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal doplatku náhrady újmy na zdraví ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, na pozici stavební dělník s tím, že pracovní poměr skončil na základě okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze dne , datum, . Dne , datum, žalobce utrpěl pracovní úraz při výkonu své práce, kdy při hloubení a úpravě hloubkového výkopu spadl do výkopu na záda a utrpěl těžké poranění páteře. K úrazu došlo tak, že se přesunul na místo, odkud byl nejlepší výhled pro navigaci obsluhy traktorbagru, neudržel rovnováhu a spadl do výkopu. O pracovním úrazu byl sepsán záznam. Žalovaná jako zaměstnavatel mu uhradila náhradu utrpěné újmy z pracovního úrazu v rozsahu 75 %. Žalobce se touto žalobou domáhá doplatku, a to náhrady za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, ve výši , částka, , tj. náhrada bolestného a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, doplatku náhrady újmy za ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, dle posudku Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , kdy celková částka činila , částka, , doplatek znalečného ve výši , částka, , kdy celková částka činila , částka, . Celkem mu bylo vyplaceno , částka, s tím, že zaměstnavatel krátil náhradu újmy v rozsahu 25 %. Žalobce vyzval žalovanou k doplatku náhrady újmy.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Je nesporné, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, a pracovní poměr skončil okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze dne , datum, , rovněž je nesporné, že žalobce dne , datum, utrpěl pracovní úraz. Žalovaná rozporuje úrazový děj. Obecně byl pracovní náplní žalobce navigovat mechanizaci při strojním hloubení výkopu a střežení místa výkopu, v okamžiku pracovního úrazu však žalobce tuto činnost nevykonával, tuto činnost vykonával jiný pracovník. Žalobce na základě svého vlastního rozhodnutí opustil definovaný prostor, kde se měl dle pokynů žalované pohybovat a v rozporu s těmito pokyny se postavil na hranu výkopu, přitom kouřil cigaretu a následně došlo k jeho pádu do výkopu. Žalobce byl řádně seznámen s pracovními a technologickými postupy, byl obeznámen se staveništěm a jeho riziky, byl proškolen o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci dne , datum, , což žalobce stvrdil svým podpisem na listině „seznam pracovníků na stavbě a záznam o proškolení pracovníků stavby“. Žalobce byl seznámen s dokumentem „technologický postup prací na stavbu“ dne , datum, , v němž je uvedeno, že do prostoru výkopu ani k hraně výkopu nesmí zaměstnanec vstupovat. Byl seznámen se zákazem požívání alkoholických nápojů, omamných látek před i v průběhu pracovní doby a se zákazem kouření na pracovišti (kromě míst k tomu určených), což vyplývá z dokumentu „seznam pracovníků na stavbě a záznam o proškolení pracovníků stavby“. Podle žalované žalobce porušil pokyny k zajištění BOZP tím, že porušil přijatá opatření v místě výkopu a pokyny zaměstnavatele, jakým způsobem se má na staveništi pohybovat. Žalovaná se zčásti zprostila odpovědnosti za škodu dle § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce v rozsahu 25 %. Kontrolou , právnická osoba, , která proběhla dne , datum, , nebyly u žalované zjištěny žádné nedostatky., právnická osoba, výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento svědek pracuje pro žalovanou jako OSVČ. Pracoval i na stavbě , název, , adresa, , dělali tam základovou desku. , jméno FO, jim rozdal úkoly, svědek měl být u bagru, kdy měl navádět pana , příjmení, a žalobce měl skládat armatury asi 15 metru od výkopu. Neví, jak došlo k úrazu žalobce. Svědek stál naproti bagru přes díru, asi 1,5 metru od výkopu.

4. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalované, kdy má na starosti přípravu a realizaci staveb, pracuje jako mistr, vedoucí, stavbyvedoucí, byl nadřízeným žalobce. Nebyl přítomen úrazu žalobce. Tehdy přijeli na stavbu, kde jim řekl, co se bude dělat, rozdělil jim úkoly a vzápětí musel odjet. Žalobci dal za úkol připravit armaturu 10 – 15 metrů od výkopu. , jméno FO, měl navigovat bagr. Svědek si nepamatoval, zda žalobce měl navigovat nějakou mechanizaci, pak už tam nebyl, takže neví, zda si to nějak jinak rozdělili. Svědek byl za žalobcem v nemocnici, protože jim chyběly nějaké papíry, nepamatuje si, o jaké dokumenty šlo. Dávali něco žalobci podepsat. Nepamatuje si, zda dával pracovníkům ráno na stavbě něco podepsat. , právnická osoba, si pouze řekli, co se bude dělat, což trvalo tak do 10 minut, technologický postup je dlouhý. Neříkal pracovníkům, jak se mají pohybovat po stavbě.

5. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně byla 7 let zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, , pro žalovanou pracovala na základě dohody jako přípravář stavby až do ledna , rok, . Od pana , jméno FO, věděla, že se stal žalobci pracovní úraz. Řekl jim, že jede z nemocnice, že žalobce spadl do výkopu a že ho do nemocnice vezli na paletě. Na otázku, proč nezavolali záchranku, pan , jméno FO, řekl, že nemohli, protože ta stavba nebyla v pořádku a mohli by mít problémy. Dále jim řekl, že chtěli po žalobci, aby na příjmu řekl, že spadl z auta. Po nějaké době se ve firmě objevil externí koordinátor BOZP , tituly před jménem, , jméno FO, a řešil něco s kolegyní, panem , jméno FO, a panem , jméno FO, . Kreslili situační nákres v , název, , , tituly před jménem, , jméno FO, kolegyni naváděl, jak má nakreslit hranici výkopu pozemku, bavili se potichu, aby to svědkyně neslyšela. , tituly před jménem, , jméno FO, dělal jedenkrát ročně školení pro pracovníky stavby. Stavbyvedoucí by měli dělat zápis do stavebního deníku o proškolení pracovníků, většinou se to dělalo dodatečně. Stavbyvedoucí naznačil, že výkop nebyl zabezpečený a nebylo vyřízeno stavební povolení. , tituly před jménem, , jméno FO, do firmy běžně nechodí, přišel tam bezprostředně po pracovním úrazu žalobce. , jméno FO, něco řešil s panem , jméno FO, , chtěli jet do nemocnice za žalobcem, jednalo se o nějaké dokumenty.

6. Z výslechu žalobce soud zjistil, že dne , datum, jim ráno v sídle firmy byly rozděleny úkoly. Žalobce s panem , jméno FO, a jedním pracovníkem z , stát, jeli dodávkou, v níž vezli nářadí, nikoliv armaturu. , jméno FO, přijel na stavbu vlastním autem, rozdělil jim úkoly, žádné školení ani podpis listiny neproběhlo. Všichni tři dostali zadání navigovat traktorbagr k vybírání zeminy z výkopu. Žalobce a pracovník z , stát, měli po příjezdu vozidla s armaturou, armaturu vyložit a krátit. Vzhledem k tomu, že auto s armaturou tam nebylo, všichni tři navigovali mechanizaci cca 1 metr od výkopu, což žalobci připadalo nebezpečné. Žalobce se poté šel napít a zapálil si cigaretu, nebylo tam místo vyhrazené pro kuřáky. Poté se vrátil a začal navigovat z jiného místa, neboť kolegové se dívali do výkopu a ve výhledu jim bránila lžíce traktorbagru, po přiblížení k hraně výkopu, ztratil rovnováhu a spadl na záda do výkopu. Přijel pan , jméno FO, , který chtěl zavolat záchranku a hasiče, majitel objektu pan , příjmení, však nechtěl, neboť stavba nebyla povolena. Z výkopu ho vytáhli na paletě jeřábem a odvezli do nemocnice, pan , jméno FO, a Dreiseitl po něm chtěli, aby v nemocnici řekl, že spadl z nákladního auta při manipulaci s armaturou. V šoku po úrazu souhlasil, po 2 -3 dnech za ním do nemocnice přijel pan , jméno FO, , který mu dal podepsat prezenční listinu, o které říkal, že je do stavebního deníku. Následně se tento papír objevil v technologickém postupu prací stavby, technologický postup viděl poprvé tři a půl roku po nehodě, kdy mu poslal jeho advokát. Nenapadlo ho, že prezenční listinu použijí proti němu. Den na to za ním do nemocnice přijel pan Škrobánek s panem Lepešem, kteří chtěli, aby podepsal záznam o pracovním úrazu, že spadl z korby nákladního auta, což žalobce odmítl podepsat. Další den přijeli znovu a dávali mu podepsat pravdivou verzi, kterou nepodepsal, protože byl pod vlivem medikace. Školení o bezpečnosti práce proběhlo pouze jedno na začátku roku, jehož obsahem bylo, jak zacházet s odpady, co dělat při vypuknutí požáru, školení trvá 6 hodin, pak se píší testy. Žádné školení na stavbě ani seznámení s technologickým postupem neproběhlo. Ochranné valy u výkopu nebyly, výkop nebyl svahován, byl kopán vertikálně odspodu až nahoru. Museli stát u hrany výkopu, jinak by do něho neviděli. Výkop neměl 3,5 metru, ale 4,8 metru.

7. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, na dobu neurčitou na pozici stavební dělník, místu výkonu práce , adresa, , , stát, , státy EU a datem nástupu do práce , datum, .

8. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , odboru stavebního úřadu, životního prostředí a dopravy, oddělení stavební úřad ze dne , datum, soud zjistil, že úřadu se ohledně stavby nádrže , název, , adresa, nepodařilo dohledat žádné informace ke stavebnímu povolení či ohlášení stavebního záměru stavby, neevidují žádné povolení.

9. Z dopisu , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že pojišťovna sdělila žalobci, že výše náhrady škody činí náhrada za ztrátu po dobu pracovní neschopnosti za dobu od , datum, do , datum, , částka, , náhrada nákladů na léčbu , částka, , bolestné 180 bodů se sazbou , částka, , částka, , celkem , částka, s tím, že plnění je kráceno o 25 % za zproštění zaměstnavatele, plnění pojišťovny činí , částka, a výplata poškozenému , částka, .

10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaná společnost je zapsána v obchodním rejstříku s předmětem podnikání mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná má mimo jiné živnostenské oprávnění k provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

11. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobcem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, když počínaje dnem , datum, přestal docházet do zaměstnání.

12. Ze záznamu o úrazu soud zjistil, že o pracovním úrazu ze dne , datum, byl sepsán záznam s tím, že k úrazu došlo dne , datum, v 8.00 hodin tak, že v průběhu hloubení podélného hloubkového výkopu výkopovou mechanizací žalobce z nespecifikovaných důvodů spadl na dno výkopu v místě, kde byl stacionárně umístěn žebřík. Přitom utrpěl zhmoždění zad – obratle, v souvislosti s úrazem nebyly porušeny žádné předpisy. Dále je tam zápis ze dne , datum, , že žalobce byl seznámen se záznamem o úrazu a jeho obsahem, který odmítl podepsat z důvodu probíhající medikace, je zde podpis , jméno FO, a , jméno FO, . Záznam je podepsán svědky úrazu , jméno FO, a , jméno FO, , a dále jednatelem žalované.

13. Z lékařského posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, ze dne , datum, soud zjistil, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění za dlouhodobé nebo trvalé zdravotní následky pracovního úrazu utrpěné žalobcem dne , datum, činí 5 600 bodů.

14. Z vyúčtování odměny zpracovatele posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, soud zjistil, že odměna za zpracování posudku činí , částka, .

15. Z přípisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě náhrady újmy za ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, , nákladů za znalecký posudek ve výši , částka, .

16. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že pojišťovna z důvodu, že nemá k dispozici lékařské zprávy prokazující trvalou změnu zdravotního stavu žalobce, přistoupila k odškodnění kráceném o 25 %, tj. ztížení společenského uplatnění 2 900 bodů částkou ve výši , částka, a náklady za posudek částkou , částka, .

17. Z přípisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce sdělil pojišťovně, že nesouhlasí s krácením plnění v rozsahu 25 %.

18. Z přípisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, .

19. Z technologického postupu prací na stavbu „Základ pod nádrž , název, , adresa, “ výkopové práce ze dne , datum, soud zjistil, že technologický postup byl zpracován žalovanou dle nařízení č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při pracích na staveništi, pro výkopy. , právnická osoba, se měli nacházet zaměstnanci: , jméno FO, , , jméno FO, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, . Obsahem postupu je, že zaměstnanci budou provádět střežení nebezpečného prostoru při strojním provádění začištění pracovní spáry výkopu, dále popis staveniště, kdy výkop z jedné strany měl být ohraničen stávajícím valem vysokým 2 m a z druhé strany vykopanou zeminou do výšky 0,9 m uloženou ve vzdálenosti min. 0,5 m od hrany výkopu a dále jsou obsahem pokyny ohledně provádění výkopových prací, mj. že je zákaz vstupu do výkopu, k hraně výkopu, dále že se nikdo nesmí zdržovat v pracovním prostoru stroje, který je vymezen max. dosahem jeho pracovního zařazení zvětšeným o 2 m. Součástí je rovněž situační plánek výkopu.

20. Žalobce předložil situační plánek výkopu s vepsanými poznámkami, kde bylo místo pádu, že zemina se vršila na jedno místo a ochranný val tam nebyl a že výkop nebyl svahován.

21. Z přípisu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že trvá na krácení plnění v rozsahu 25 %.

22. Z přípisu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k doložení dokumentů, a to potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti, posudku o bolestném a lékařských zpráv z prvního ošetření po úraze.

23. Z prezenční listiny školení – zaměstnanci o požární ochraně a BOZP – 2019 soud zjistil, že zaměstnanci včetně žalobce dne , datum, podepsali, že porozuměli obsahu školení v plném rozsahu a zodpovídají za případné škody způsobené vědomým porušováním bezpečnostních nebo požárních předpisů. Na listině je razítko a podpis , tituly před jménem, , příjmení, , jméno FO, . Ze zkušebního testu BOZP pro zaměstnance soud zjistil, že žalobce vyplnil dne , datum, test a prospěl. Otázky testu se týkaly evidence a oznamování pracovních úrazů, ochranných pomůcek a práce na žebříku.

24. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že pojišťovna informovala žalobce (resp. jeho právního zástupce), že hodnocení ztížení společenského uplatnění pro pracovní úraz bylo stanoveno částkou , částka, , byla vyplacena částka krácena o 25 %, tj. , částka, , následně bylo doplaceno ztížení společenského uplatnění do výše , částka, , tj. , částka, s krácením 25 %, tj. , částka, .

25. Z přípisu žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k doplatku kráceného plnění v celkové výši , částka, .

26. Soud neprováděl k důkazu lékařské zprávy týkající se zdravotního stavu žalobce, neboť zdravotní stavu včetně bodového ohodnocení byl mezi účastníky nesporný a na provedení těchto důkazů netrvali.

27. Ze zápisu o převzetí staveniště, stavební připravenosti ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, napsal do zápisu a stvrdil svým podpisem, že zaměstnanci byli proškoleni a seznámeni s technologickými postupy a riziky, viz příloha. Přílohou je listina „seznam pracovníků na stavbě a záznamu o proškolení pracovníků stavby“, z něhož soud zjistil, že na listině je seznam pracovníků včetně žalobce s datem , datum, a jejich podpisy a , jméno FO, , který rovněž podepsal, že je proškolil. Pracovníci svým podpisem stvrdili, že byli obeznámeni se staveništěm a jeho riziky, byli proškolení o bezpečnosti práce, zacházení s odpady, nebezpečnými odpady, chemickými přípravky, nebezpečným materiálem a ochranou zdraví při práci na staveništi, s požárními předpisy a byli seznámeni s organizačním a pracovním řádem firmy NADIR, zvláště pak se zákazem požívání alkoholických nápojů, omamných látek před i v průběhu pracovní doby a zákazem kouření na pracovišti (kromě míst k tomu určených), rukou je vepsáno „technologickými postupy“.

28. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro , právnická osoba, , spisová značka, soud zjistil, že předmětem kontroly bylo dodržování pracovněprávních předpisů v souvislosti se vznikem pracovního úrazu žalobce dne , datum, , kontrola byla zahájena dne , datum, . Při provádění kontroly bylo zjištěno, že místo úrazu již bylo změněno, nádrž byla zakopána a práce kontrolované osoby byly hotovy, na stavbě se již nepracovalo, realizace zakázky byla bez stavebního povolení. Žalovaná sepsala záznam o úrazu, ale nezajistila dokumentaci toho, jak pracoviště stavby vypadalo v době úrazu, , právnická osoba, přivolána nebyla. Inspektorát práce při kontrole vycházel z informací od žalované s tím, že kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. Přílohou protokolu je fotodokumentace pořízená dne , datum, inspektorem OIP, kdy na fotkách je pohled na pracoviště stavby.

29. Z osnovy školení BOZP ze dne , datum, soud zjistil, že školení provedl , tituly před jménem, , jméno FO, , školení trvalo 4 hodiny v sídle firmy a týkalo se bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, řízení BOZP, systému prevence rizik, seznámení s požadavky BOZP na pracovišti s orientací na úkoly a způsobe provedení úkolů v oblasti BOZP, seznámení s požadavky právních a ostatních předpisů a požární ochrany.

30. Z tematického plánu a časového rozvrhu pro školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně ze dne , datum, soud zjistil, že plán zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy školení bylo provedeno formou samostudia doporučené literatury a následným pohovorem pod vedením osoby odborně způsobilé v oboru požární ochrany, časový rozsah min. 4 hodiny, ověření znalostí proběhlo ústním pohovorem a diskusí, školení se provádí min. 1 x za 3 roky.

31. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož byl žalobce zaměstnán u žalované na pozici stavební dělník od , datum, na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, na dobu neurčitou. Pracovní poměr žalobce skončil okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne , datum, dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Dne , datum, utrpěl žalobce pracovní úraz při plnění pracovních povinností na stavbě nádrže , název, , adresa, tak, že spadl na záda do výkopu. Při úrazu utrpěl zranění, kdy zdravotní stav žalobce a ohodnocení bylo mezi účastníky nesporné. O úrazu byl sepsán záznam, v němž bylo uvedeno, že žádné předpisy nebyly porušeny. Žalobce byl po úraze odvezen žalovanou do nemocnice s tím, že nebyla přivolána záchranná služba ani policie. Dne , datum, byla provedena kontrola inspektorátem práce s tím, že žalovaná nepořídila fotodokumentaci staveniště, nebylo tedy možné zjistit, jak vypadalo v době úrazu, kontrolou nebyly zjištěny žádné nedostatky. Bylo rovněž prokázáno, že na předmětnou stavbu nebylo vydáno stavební povolení. Dále bylo prokázáno, že pojišťovna vyplatila žalobci pojistné plnění z pracovního úrazu krácené o 25 %. Žalobce se účastnil dne , datum, školení , právnická osoba, , které se týkalo obecně bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, žalobce následně vyplnil test a prospěl. Školení o požární ochraně probíhá formou samostudia a následným pohovorem. Žalovaná dále předložila zápis ze stavebního deníku ze dne , datum, , v němž , jméno FO, zapsal a stvrdil svým podpisem, že proškolil a seznámil zaměstnance s technologickými postupy a riziky se seznamem pracovníků na stavbě, staveništěm a záznam o proškolení pracovníků stavby, v němž zaměstnanci stvrdili svými podpisy s datem , datum, , že byli seznámeni se staveništěm a jeho riziky atd. a technologickými postupy. Dalším dokazováním však bylo prokázáno (zejména výpovědí , jméno FO, a žalobce), že žádné seznámení se staveništěm, ani proškolení či seznámení s technologickým postupem stavby ve skutečnosti neproběhlo a záznamy a podpisy pracovníků jsou pouze formální a s největší pravděpodobností byla tato listina předložena žalobci k podpisu až po úrazu v době, kdy ležel v nemocnici, což potvrzuje i výpověď jeho nadřízeného , jméno FO, , který uvedl, že skutečně byl za žalobcem v nemocnici a nějaký dokument mu dával podepsat, nicméně tvrdil, že si nepamatuje, o jaký dokument šlo. Tento svědek dále uvedl, že dne , datum, zaměstnance neškolil, ani je neseznámil s technologickým postupem, pouze jim řekl, co mají dělat, což trvalo do 10 minut a následně odjel. Neseznámil je ani se staveništěm, ani jim nedal žádné pokyny, jak se mají pohybovat po staveništi. Samotný pád žalobce nikdo neviděl. Žalovaná neprokázala ani stav staveniště v době úrazu ani že úrazový děj proběhl jiným způsobem, než tvrdí žalobce. V nemocnici pak žalovaný na základě požadavku zaměstnavatele uvedl, že spadl z nákladního auta. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k úhradě doplatku náhrady újmy.

32. Soud věc posoudil dle ustanovení zákoníku práce ve znění účinném ke dni úrazu.

33. Podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 2 zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Podle odst. 4 zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

34. Podle ustanovení § 268 odst. 1 věta první zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu.

35. Podle ustanovení § 270 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vzniklaa) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebob) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.Podle odst. 2 zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vzniklaa) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebob) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle odst. 3 zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 4 při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

36. Podle ustanovení § 349 odst. 1 právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Podle odst. 2 pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni.

37. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je založena na principu tzv. objektivní odpovědnosti zaměstnavatele. Pokyny jsou ve smyslu ustanovení § 349 odst. 2 zákoníku práce konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Pokyny mohou být vydávány jakoukoliv formou, písemnou i ústní. Z hlediska liberace zaměstnavatele z jeho povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu nepostačuje jen samotná objektivní skutečnost, že zaměstnanec porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; je zapotřebí, aby tak učinil svým zaviněním. Pro zproštění zaměstnavatele pak nepostačuje pouhé zjištění, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se kterými byl řádně seznámen. Je rovněž zapotřebí, aby zaměstnavatel prokázal, že znalost a dodržování zásad bezpečné práce neustrnulo pouze na formální úrovni, nýbrž že zaměstnavatel vyvíjel úsilí, aby se podle nich postupovalo i v praxi. Samotná skutečnost, že zaměstnanec z objektivního hlediska porušil předpisy nebo pokyny k zajištění BOZP, ještě k liberaci zaměstnavatele z jeho odpovědnosti nedostačuje. Zaměstnanec musí být s těmito předpisy především řádně seznámen. Zvolená forma seznámení musí odpovídat duševní úrovni zaměstnance a časový rozsah musí být zvolen tak, aby byl zaměstnanec schopen požadovaná pravidla chování náležitě vnímat. Okolnost, že zaměstnanec dokument podepsal, nemá sama o sobě žádný právní význam; podstatné je, jaký byl obsah seznámení, zda lze, třeba i na základě výpovědí účastníků instruktáže, dospět k závěru, že seznámení proběhlo takovou formou a v takovém časovém rozsahu, aby zaměstnanec mohl obsah předpisů náležitě vnímat a pochopit. Při rozhodování o úplném nebo částečném zproštění zaměstnavatele povinnosti nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání ve smyslu § 270 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) je třeba dbát na to, že musí jít o předpis anebo pokyn konkrétní, jenž upravuje určitý způsob jednání anebo konkrétní způsob jednání zakazuje. Porušení předpisů nebo pokynů všeobecného charakteru, které svým adresátům kupříkladu ukládají počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku, totiž nemůže mít za následek právní účinky uvedené v § 270 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákoníku práce.

38. V řízení o náhradu škody z pracovního úrazu tedy má žalovaný zaměstnavatel povinnost tvrdit a prokázat, že škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že porušení těchto předpisů bylo jedinou příčinou škody. Tato povinnost nemůže v průběhu řízení přejít na žalobce.

39. V projednávaném případě dospěl soud k závěru, že žalovaná neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně částečného zproštění povinnosti nahradit újmu žalobci z pracovního úrazu. Žalovaná se proti nároku žalobce na doplatek náhrady újmy z pracovního úrazu bránila tvrzením, že se částečně své odpovědnosti zprostila, neboť žalobce porušil pokyny k zajištění BOZP a pokyny zaměstnavatele a v době úrazu se pohyboval v jiném prostoru v rozporu s těmito pokyny žalované, dále tvrdila, že žalobce byl řádně seznámen s pracovními a technologickými postupy, se staveništěm a jeho riziky a byl proškolen o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práce, což dne , datum, stvrdil svým podpisem na listině zvané jako „seznam pracovníků na stavbě a záznam o proškolení pracovníků stavby“, dále tvrdila, že žalobce byl seznámen s listinou „technologický postup prací na stavbu“ dne , datum, a byl seznámen se zákazem požívání alkoholických nápojů, omamných látek před i v průběhu pracovní doby a zákazem kouření na pracovišti, což vyplývá z dokumentu „seznam pracovníků na stavbě a záznam o proškolení pracovníků stavby“. Tato tvrzení žalované se však ukázala jako nepravdivá. Jediné školení, které žalobce skutečně absolvoval bylo školení, které proběhlo dne , datum, v sídle firmy pod vedením školitele , tituly před jménem, , příjmení, , jméno FO, a týkalo se obecně bezpečnosti práce a požární ochrany. Nebylo však prokázáno, že by žalobce byl skutečně seznámen se staveništěm, technologickým postupem stavby nebo že by žalobci byly uděleny konkrétní pokyny, jak se má pohybovat po staveništi. Žalovaná v řízení netvrdila, jaké konkrétní předpisy či konkrétní pokyny, měl žalobce porušit. Porušení pouze obecných předpisů či pokynů k zajištění BOZP nemůže mít za následek liberaci zaměstnavatele. Žalovaná tedy neprokázala, že řádně žalobce proškolila (seznámila se staveništěm), že znalost a dodržování předpisů byla soustavně po žalobci vyžadována a kontrolována, ani neprokázala, že by žalobce porušil nějaký konkrétní předpis či pokyn upravující určitý způsob jednání či jeho zákaz. Soud uzavřel, že v projednávaném případě nejsou splněny podmínky pro částečné zproštění žalované, proto vyhověl žalobě, když o výši újmy nebyl v řízení spor.

40. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši , částka, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě , částka, . V řízení před soudem advokát žalobce učinil 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, vyjádření ze dne , datum, , doplnění žaloby ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, za 2 úkony, vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, ) ve výši mimosmluvní odměny 9 x , částka, , tj. odměna ve výši , částka, . K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po , částka, k těmto 9 úkonům právní služby, tedy celkem , částka, . Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 24 započatých půlhodin po , částka, cestou ze sídla advokáta (, adresa, a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši , částka, . Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky , jméno FO, , registrační značka , SPZ, z , adresa, a zpět k jednání dne , datum, a dne , datum, (celkem ujeto 1 040 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši , částka, ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,0 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši , částka, (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši , částka, . Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí , částka, (výrok II.).