10 C 99/2026

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Annou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, úrok ve výši 6,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka za dobu od datum do datum, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit stát do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet právnická osoba v adresa-číslo, VS: var. symbol.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo hodnota na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek ve výši částka s úrokem ve výši 6,99 % ročně. Žalovaný uhradil splátky od datum do datum, následně se dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka (bod 5 smlouvy částka za každou opožděnou splátku), smluvní úrok 6,99 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. hodnota ze dne datum 4. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. hodnota, výpisu z účtu žalovaného, úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně prověřila poměry žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný měl příjem částka, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, výdaje částka, žalobkyně prověřila rovněž existenci exekucí, závazků apod.

5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru, úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ve výši částka s úrokovou sazbou 6,99 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek ve výši částka. ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný úvěr splácel v době od datum do datum.

6. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka.

7. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byl na účet žalovaného zaslána částka částka.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené právnická osoba pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

13. Soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřila a vyhodnotila, že žalovaný bude schopen splatit poskytnutý úvěr s dohodnutými parametry a nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, o čemž svědčí i skutečnost, že žalovaný úvěr splácel v době od datum do datum.

14. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi žalovaným jako dlužníkem a žalobkyní jako věřitelem byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. o. z., v níž se žalovaný zavázal splatit žalobkyni úvěr ve výši částka s dohodnutými úroky z úvěru ve výši 6,99 % ročně formou dohodnutých měsíčních splátek. Žalovaný úvěr splácel až do listopadu rok, následně se dostal do prodlení. Žalovaný v řízení ani netvrdil řádnou úhradu svých závazků vzniklých na základě uvedené smlouvy o úvěru po dni, kdy se dostal do prodlení. Žalobkyně v souladu s ujednáním účastníků prohlásila celý úvěrový dluh žalovaného za splatný ke dni datum v důsledku porušení smluvních závazků žalovanou. Soud proto žalobě vyhověl a podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost dlužnou částku s příslušenstvím uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná, náleží jí náklady řízení, které se sestávají ze soudního poplatku ve výši částka. Jiné náklady řízení žalobkyně nepožadovala.

16. Soud rozhodl o povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 a položky 1 sazebníku poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě-pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. V případě nezaplacení pohledávky státu ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.