11 C 205/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobce: název IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 6 324Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce statutární město , adresa, se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal, aby byla žalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, zavázána k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastník pozemku, jenž je využíván jako pozemní komunikace v , adresa, . Žalovaná byla ke dni , datum, dle centrální evidence vozidel (registru vozidel) provozovatelem motorového vozidla Škoda Octavia, RZ , SPZ, (dále též jen „vozidlo“). Dne , datum, byl Městskou policií , adresa, na vozidlo žalované v , adresa, umístěn technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, neboť vozidlem byl proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství. Po uplynutí lhůty 30 dnů dle ust. § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, bylo vozidlo dne , datum, odtaženo na náklady žalobce na střežené odstavné parkoviště , název, , příspěvkové organizace na adrese U , právnická osoba, , číslo, , adresa, (dále též jen „odstavné parkoviště“). Cena za odtah vozidla je stanovena v ceníku hlavní činnosti , název, , příspěvkové organizace na částku , částka, včetně DPH. Cena za střežení vozidla na odstavném parkovišti je stanovena v ceníku za stání silničních vozidel na místních komunikacích města , adresa, na částku , částka, za den. Žalobce vyzval dne , datum, žalovanou k úhradě nákladů spojených s odtažením vozidla dne , datum, (, částka, ) a střežením vozidla na odstavném parkoviště od , datum, do , datum, (134 dnů po , částka, , tedy , částka, ), avšak dosud žalobci ničeho nezaplatila. Žalobce v žalobě rovněž požadoval úhradu nákladů spojených se střežením vozidla na odstavném parkoviště od , datum, do , datum, (75 dnů po , částka, , tedy , částka, ) a přiznání zákonného úroku z prodlení, a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. , Jméno zainteresované osoby 0/0, v řízení namítla, že vozidlo prodala dne , datum, , jméno FO, , kterému předala vozidlo s doklady a poskytla plnou moc k přepisu vozidla, což neudělal. , jméno FO, vozidlo prodal cizinci Salmoborerevovi Talkatbekovi (jméno je nejisté, občan Uzbekistánu), který se s vozidlem dopustil řady dopravních přestupků, přičemž pokuty byly vymáhány po žalované, která informovala příslušný úřad o prodeji vozidla , jméno FO, . O prodeji vozidla informovala Policii ČR a zaplatila pokutu , částka, za neprovedení řádného přepisu vozidla. Dne , datum, byla kontaktována právním zástupcem , jméno FO, , který vozidlo zakoupil od cizince a chtěl kvůli skrytým vadám vozidla od smlouvy odstoupit. Žalovaná obdržela dne , datum, výzvu Technických služeb města Chomutova, příspěvkové organizace k odstranění vozidla a úhradě nákladů spojených s odtažením a střežením vozidla, které informovala o tom, že již není vlastníkem vozidla. Žalovaná obdržela dne , datum, výzvu žalobce ze dne , datum, k úhradě nákladů spojených s odtažením a střežením vozidla, a žalobce opět informovala o tom, že již není vlastníkem vozidla.

3. Žalobce k námitkám žalované uvedl, že jako provozovatel vozidla je v kartě vozidla dosud zapsána žalovaná, která je proto bez ohledu na vlastnické právo k vozidlu povinna nahradit náklady spojené s odtahem a střežením vozidla.

4. Při provedeném dokazování bylo ceníkem hlavní činnosti , název, , příspěvkové organizace prokázáno, že cena odtahu vozidla (jeden směr) činí1 , částka, včetně DPH. Ceníkem za stání silničních vozidel na místních komunikacích města , adresa, bylo prokázáno, že cena za stání silničních vozidel na místních komunikacích města , adresa, od , datum, činí , částka, za den. Kartou vozidla bylo prokázáno, že jako vlastník a provozovatel vozidla je od , datum, evidována žalovaná. Oznámením o podezření ze spáchání přestupku ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, byl na vozidlo umístěn technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, neboť vozidlem byl proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství. Protokolem o odtažení vozidla č. 25/23 ze dne , datum, bylo prokázáno, že proběhl odtah vozidla z , adresa, na odstavné parkoviště. Předžalobní výzvou ze dne , datum, , včetně dodejky ze dne , datum, , bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě nákladů odtahu (, částka, ) a střežení na odstavném parkovišti po dobu 134 dnů od , datum, do , datum, (, částka, ) do , datum, .

5. Kupní smlouvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná prodala vozidlo , jméno FO, . Dopisem advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo prokázáno, že tento advokát jako právní zástupce , jméno FO, uplatnil jeho jménem vůči žalované právo na odstoupení od kupní smlouvy k vozidlu, které , jméno FO, dne , datum, zakoupil od žalované. Záznamem e-mailové komunikace žalované s advokátem a žalované s , právnická osoba, od , datum, do , datum, bylo prokázáno, že žalovaná informovala advokáta a žalobce o prodeji vozidla.

6. Podle ust. § 17a odst. 1 písm. d), odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je strážník oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství. Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Nejvyšší soud ČR dospěl v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , k závěru, že pokud se v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud zabýval odtahem vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci podle § 45 odst. 1 a 4 zákona o silničním provozu, dospěl k závěru, že pojmem provozovatel je v citovaném ustanovení míněn provozovatel ve smyslu § 2 písm. b) zákona o silničním provozu a § 2 odst. 15 zákona o podmínkách provozu, tedy ten, kdo je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník nebo jako jiná osoba provozující vozidlo. Neodpovídá-li zápis provozovatele skutečnému stavu věci a právním poměrům ohledně vozidla, může mít postavení provozovatele i v rejstříku nezapsaná osoba, má-li ve skutečnosti k vozidlu taková práva a oprávnění, jež jí umožňují s ním v dostatečně širokém rozsahu disponovat, užívat ho ke své činnosti a vlastním jménem jej fakticky provozovat. Stejný závěr Nejvyšší soud učinil při výkladu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla v podmínkách zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do , datum, (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný pod č. 89/2018 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“), a obdobné stanovisko zaujal v případě tzv. finančního leasingu vozidla, podle kterého vstupuje leasingový nájemce do postavení provozovatele vozidla, ač není jeho vlastníkem, právě pro rozsah práv a povinností ohledně vozidla, které jsou na něj vlastníkem přenášeny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , č. 31/2014 Sb. rozh. obč.). Nárok na náhradu nákladů vynaložených na odtah vozidla posoudil Nejvyšší soud jako nárok soukromoprávní, který není sankcí, nýbrž kompenzačním prostředkem založeným zvláštním právním předpisem (ve věci sp. zn. , spisová značka, ustanovením § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu) tomu, kdo náklady vynaložil. Připomněl obecnou úpravu občanskoprávní povinnosti k náhradě škody z provozu dopravních prostředků podle § 2927 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), zejména pak § 2930 o. z., podle něhož nelze-li provozovatele dopravního prostředku určit, platí, že je jím jeho vlastník, a dovodil, že ačkoli je v poměrech § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu primárně subjektem povinným nahradit náklady na odstranění vozidla osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel, není vyloučeno, aby tyto náklady hradila odlišná osoba – skutečný vlastník nebo provozovatel, bude-li prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti a vozidlo má v právní a faktické dispozici právě tato jiná osoba. Shora uvedené závěry jsou přiměřeně aplikovatelné i v této věci, neboť § 17a odst. 6 zákona o obecní policii stejně jako § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu zakotvuje nárok na kompenzaci nákladů na odstranění vozidla, které překáží na pozemní komunikaci, tomu, kdo je vynaložil. Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 17a zákona o obecní policii umožňuje odstranění vozidel, které (mimo jiné) byly ponechány na místech podle § 17a odst. 1 zákona o obecní policii, nepředstavují sice překážku na pozemních komunikacích (§ 17a odst. 4 zákona o obecní policii), ale byly opatřeny technickým prostředkem k zabránění odjezdu vozidla, o jehož odstranění ve lhůtě 30 dní od přiložení prostředku nikdo nepožádal. Obě citovaná ustanovení tedy upravují soukromoprávní nárok na kompenzaci odtahu vozidla a není důvod, aby byl pojem provozovatele užitý v § 17a odst. 6 zákona o obecní policii vykládán odlišně od pojmu provozovatele podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, a to za situace, kdy sám zákon o obecní policii pojem provozovatele nikterak neupravuje. Proto i v případě § 17a odst. 6 zákona o obecní policii platí, že primárním subjektem povinným nahradit náklady na odstranění vozidla je osoba zapsaná jako vlastník či provozovatel v registru silničních vozidel, avšak není vyloučeno, aby náklady hradil skutečný vlastník nebo provozovatel, bude-li prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti.

9. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobce v souladu s ust. § 17a, odst. 1 písm. d), odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, odstranil dne , datum, odtahem na odstavné parkoviště vozidlo, jehož vlastníkem a provozovatel má být dle registru vozidel žalovaná. Současně však bylo prokázáno, že žalovaná již od , datum, není vlastníkem vozidla, které prodala jiné osobě, přičemž s touto skutečností byl žalobce seznámen. S přihlédnutím k názoru Nejvyššího soudu ČR (viz výše bod 8), proto soud dospěl k závěru, že za situace, kdy zápis v registru o tom, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem vozidla, neodpovídá skutečnosti, je na místě, aby náklady hradil skutečný vlastník nebo provozovatel vozidla, nikoliv žalovaná. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se vzdala. Soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z jeho účastníků.