11 C 211/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 566,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně Jméno žalobkyně. se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby byl žalovaný Jméno žalovaného zavázán k zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že na základě smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne datum (dále též jen „smlouva“) právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále též jen „společnost“) poskytl žalovanému půjčku v částce částka, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na listině smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou půjčku spolu se souhrnnou částkou (poplatkem) částka v 53 týdenních splátkách po částka do datum. Žalovaný neplnil svůj smluvní závazek řádně (uhradil pouze částka) a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, která ke dni datum činila na jistině půjčky částka. Společnost právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy v této částce s příslušenstvím žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud na tuto pohledávku ničeho nezaplatil, ačkoliv byl výzvou k plnění ze dne datum opětovně prostřednictvím právního zástupce žalobkyně upomenut k úhradě. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání sjednaného zákonného úroku z prodlení, a to od datum, který pro dobu od datum do datum kapitalizovala na částku částka a dále požadovala z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný Jméno žalovaného se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil.

3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota ze dne datum včetně smluvních podmínek, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu, na základě které byla žalovanému touto společností poskytnuta půjčka částky částka, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnuté půjčky s poplatkem v částce částka v 53 týdenních splátkách po částka. Podle čl. 8 smluvní podmínek se žalovaný a společnost dohodli, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by zaplatil část dluhu nad rámec částky částka uvedené žalobkyní. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že společnost postoupila žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce se žalovaným v částce celkem částka s příslušenstvím. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že společnost tuto skutečnost oznámila žalovanému. Výzvou k plnění ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě postoupených pohledávek do datum.

4. Vzhledem k době uzavření smlouvy (datum) soud podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z., posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen „obč. zák.“) a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka částka ve formě půjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelském úvěru (také jen zákon o spotřebitelském úvěru) a k jeho poskytnutí došlo za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., ve znění do datum.

5. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelem nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák.

8. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. K otázce porušení povinnosti se podrobně vyjádřil Nejvyšší soudu například v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd.

9. V daném případě žalobkyně v řízení dostatečně neprokázala, zda její právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí a aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťoval a prověřoval). Tedy předchůdce žalobkyně poskytl půjčku, aniž by bylo zřejmé, zda ji bude žalovaný schopen splatit.

10. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť smyslu a účelu zákona nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. (Srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka).

11. Soud proto uzavírá, že smlouva o půjčce, uzavřená dne datum, je podle ust. § 39 obč. zák. neplatná. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny podle § 457 obč. zák. vzájemně vydat („Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.“).

13. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný dosud uhradil částka. Nadále je povinen vrátit částku částka. Žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky od datum, neboť žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k vydání této částky výzvou ze dne datum. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (poplatek a úrok z prodlení do datum), jsou nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení, ale výrokem II. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy v řízení převážně úspěšnému žalovanému dosud prokazatelné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.