11 C 22/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně trvale bytem adresa žalobkyně doručovací adresa: adresa žalobkyně a žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného doručovací adresa: adresa žalovaného o zvýšení výživného zletilé dcery rozsudkem pro uznání

I. Výživné, které je žalovaný povinen platit žalobkyni, naposledy upravené rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 13. 2. 2015, č. j. P 136/2006-127, na částku 2 000 Kč měsíčně, se s účinností od [datum] zvyšuje na částku 4 500 Kč měsíčně. Takto upravené výživné je žalovaný povinen platit k rukám žalobkyně vždy k 1. dni v měsíci předem.

II. Dlužné výživné vzniklé jeho zvýšením za dobu od [datum] do [datum] v částce 25 000 Kč je žalovaný povinen doplatit žalobkyni ve splátkách po 2 500 Kč k rukám žalobkyně vždy k 15. dni měsíci pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka se stane splatnou v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

III. Výživné, které se stane splatným od [datum] do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen žalovanému, je žalovaný povinen doplatit žalobkyni do 3 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby vyživovací povinnost jejího otce žalovaného [celé jméno žalovaného] byla upravena zvýšením, a to z částky 2 000 Kč měsíčně na částku 4 500 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že od poslední úpravy vyživovací povinnosti provedené rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], se zvýšily její odůvodněné potřeby, nebo nyní je studentkou 3. ročníku Přírodovědecké fakulty Univerzity [ulice] v [obec], Žalobkyně má výdaje spojené se studiem, které zahrnují dopravu a stravování, pořizování učebnic a odborné semináře, a další obvyklé výdaje odpovídající potřebám dívky v jejím věku. Žije ve společné domácnosti s matkou, která je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním výdělkem 21. 534 Kč a hradí náklady bydlení a domácnosti. Žalovaný hradí žalobkyni stanovené výživné prostřednictvím svého insolvenčního správce, ale nad jeho rámec žalobkyni nepřispívá. Žalovanému zanikla ke dni [datum] vyživovací povinnost k synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], kterému platil prostřednictvím svého insolvenčního správce výživné v částce 1 600 Kč měsíčně. Žalovaný [celé jméno žalovaného] v písemném vyjádření doručeném soudu dne [datum], uznal nárok žalobkyně na zvýšení výživného s účinností od [datum]. Soud podle ust. § 153a odst. 1, odst. 2 o. s. ř. rozhodl vůči žalovanému rozsudkem pro uznání, když nejde o věc, v níž by nebylo možné uzavřít smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Nárok žalobkyně vůči žalovanému vyplývá z ust. § 910 a § 913 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k potřebám žalobkyně a současným majetkovým a příjmovým poměrům žalovaného uložil soud žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. zaplacení dlužného výživného (dluh vznikl stanovením výživného od [datum]) vyčísleného do konce měsíce, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, na částku 25 000 Kč (10 x 2 500 Kč) v přiměřených splátkách. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v řízení úspěšné žalobkyni dosud prokazatelné náklady nevznikly.