11 C 231/2025

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 10 454,62 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně Jméno žalobkyně. se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby byla žalovaná Jméno žalované zavázána k zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení do datum v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok vůči žalované odůvodnila tím, že na základě smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne datum (dále též jen „smlouva“) právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále též jen „společnost“) poskytl žalované půjčku v částce částka, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na listině smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou půjčku spolu se souhrnnou částkou (poplatkem) částka v 52 týdenních splátkách po částka do datum. Žalovaná neplnila svůj smluvní závazek řádně (uhradila pouze částku částka) a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, která ke dni datum činila v součtu jistiny půjčky (částka) a poplatku (částka) celkem částka. Společnost právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovanou ze smlouvy v této částce s příslušenstvím žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud na tuto pohledávku ničeho nezaplatila, ačkoliv byla výzvou k plnění ze dne datum opětovně prostřednictvím právního zástupce žalobkyně upomenuta k úhradě. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání sjednaného zákonného úroku z prodlení, a to od datum, který pro dobu od datum do datum kapitalizovala na částku částka a dále požadovala z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná Jméno žalované se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu ve věci se nedostavila.

3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o půjčce č. hodnota ze dne datum včetně smluvních podmínek, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu, na základě které byla žalované touto společností poskytnuta půjčka částky částka, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se jako dlužník zavázala ke splacení poskytnuté půjčky s poplatkem v částce částka v 53 týdenních splátkách po částka. Podle čl. 8 smluvní podmínek se žalovaná a společnost dohodli, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by zaplatil část dluhu nad rámec plateb v částce částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že společnost postoupila žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce se žalovanou v částce celkem částka s příslušenstvím. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že společnost tuto skutečnost oznámila žalované. Výzvou k plnění ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě postoupených pohledávek.

4. Vzhledem k době uzavření smlouvy (datum) soud podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z., posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen „obč. zák.“) a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena. Žalované jako spotřebiteli byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka částka ve formě půjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelském úvěru (také jen zákon o spotřebitelském úvěru) a k jeho poskytnutí došlo za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., ve znění do datum.

5. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako spotřebitelem nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák.

8. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. K otázce porušení povinnosti se podrobně vyjádřil Nejvyšší soudu například v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd.

9. V daném případě žalobkyně v řízení dostatečně neprokázala, zda její právní předchůdce posoudil schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťoval a prověřoval). Tedy předchůdce žalobkyně poskytl půjčku, aniž by bylo zřejmé, zda ji bude žalovaná schopna splatit.

10. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť smyslu a účelu zákona nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. (Srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka).

11. Soud proto uzavírá, že smlouva o půjčce, uzavřená mezi jejími účastníky dne datum, je podle ust. § 39 obč. zák. neplatná. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny podle § 457 obč. zák. vzájemně vydat („Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.“).

13. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku částka, je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná dosud uhradila částka. Nadále není povinna vrátit ničeho. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (poplatek a úrok z prodlení), jsou nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zamítl nárok žalobkyně.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy procesně úspěšnému žalované dosud v řízení prokazatelné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.