11 C 237/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky trvale bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela trvale bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení, a Jméno manžela, uzavřené dne datum před Městským úřadem adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se Jméno manželky domáhala rozvodu jejího manželství s Jméno manžela, přičemž tvrdila, že nežijí ve společné domácnosti, jíž dříve vedli v název, a jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno v důsledku citového odcizení, jež bylo zapříčiněno rozdílností jejich povah a zájmů, které vedly k ukončení manželského soužití a vedení společné domácnosti od března 2024. Manželka považuje současný vztah s manželem, v němž se narodili již zletilý syn David, nar. datum, a nezletilá dcera Karolína, nar. datum, za pouze formální a další manželské soužití účastníků za vyloučené. Jméno manžela při jednání soudu dne datum souhlasil s rozvodem a připojil se k návrhu manželky na rozvod manželství. Při provedeném dokazování bylo soudem zjištěno z oddacího listu vydaného dne datum Městským úřadem adresa, že účastníci uzavřeli dne datum v Hranicích manželství, které bylo zapsáno v knize manželství matričního úřadu ve svazku 1, ročník 2002, na straně 146 pod poř. č. hodnota. U manželky se jedná o druhé a u manžela o první manželství, ve kterém se narodili již zletilý syn David, nar. datum, a nezletilá dcera Karolína, nar. datum. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j.spisová značka, který nabyl právní moci dne datum, bylo prokázáno, že soud upravil rodičovskou zodpovědnost účastníků k jejich nezletilé dceři, přičemž tato úprava práv a povinností platí i na dobu po rozvodu manželství. Manželé ve svých účastnických výpovědích shodně uvedli, že manželské soužití trvale ukončili ve všech oblastech nejpozději v březnu 2024, od té doby se jako manželé nestýkají. Manželé shodně uvedli, že příčinou rozvratu jejich manželství byl nesoulad jejich povah a zájmů, který vedl k jejich vzájemnému citovému odcizení. Oba manželé vyloučili možnost obnovení společného manželského soužití. Podle ust. § 755 odst. 1, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Soud vzal za prokázané, že účastníci ukončili manželské soužití a vedení společné domácnosti nejpozději v březnu 2024. Manželé nepociťují žádnou vzájemnou citovou náklonnost a nemají zájem na obnovení manželského soužití, přičemž soud provedl úpravu poměrů jejich dosud nezletilé dcery pro dobu po rozvodu. Soud nemá pochybnosti o tom, že manželství účastníků je rozvráceno, přičemž vzhledem k délce trvání rozvratu manželství účastníků, jehož znaky se projevují v soužití manželů dlouhodobě, a postojům účastníkům k rozvodu manželství, považuje soud manželství účastníků za rozvrácené trvale, hluboce a nenapravitelně. Příčinu rozvratu manželství shledal soud v nesouladu jejich povah a zájmů, jenž vedl k jejich vzájemnému citovému odcizení. Soud proto manželství rozvedl podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud nepřiznal žádnému z manželů nárok na náhradu nákladů řízení podle ust. § 23 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, neboť neshledal důvod k aplikaci ust. § 23 věta druhá citovaného zákona. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, u něhož je manželství zapsáno, že opět přijímá své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.