11 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 141 086 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta. 1. právnická osoba se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby byla žalovaná celé jméno žalované zavázána k zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaná jako majitelka bankovního účtu č. bankovní účet, na který žalobkyně zaslala dne datum částku 100 000 Kč, kdy platba byla označena jako„ záloha na práce“, a dne datum částku v souhrnné výši 400 000 Kč, skládající se z plateb částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce ulice“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce obec“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce příjmení potok“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce příjmení potok“ a částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce příjmení dub“. příjmení v souhrnné výši 500 000 Kč (dále též jen„ předmětná částka“) ovšem byla zaslána mylně, kdy žalobkyně se domnívala, že částku zasílá přímo jméno jméno, IČO, narozenému datum, bytem adresa, který je údajně bratrem žalované. Předmětná částka byla na tento účet zaslána dle pokynu jméno jméno jakožto zálohová transakce připravované smlouvy o dílo, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a jméno jméno, ovšem k uzavření této smlouvy nikdy nedošlo. Žalobkyně žalovanou nezná, nikdy s ní nepřišla do kontaktu a nechápe, proč předmětná částka byla zaslána právě jí. Platí, že byl-li platební příkaz (omylem) proveden ve prospěch nesprávného bankovního účtu, vzniká majiteli cizího účtu bezdůvodné obohacení. Pokud bylo dlužníkem plněno na bankovní účet označený věřitelem ve smlouvě, nelze mu přikládat k tíži, že se majetkového prospěchu dostalo nesprávné osobě. Dlužník není povinen před provedením platby ověřovat, zda číslo bankovního účtu věřitele odpovídá skutečnosti, neboť vychází z důvěry v právní vztah (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 808/2011). Žalovaná tedy přijala bez právního titulu na svůj bankovní účet od žalobkyně předmětnou částku, kterou si ponechala, žalobkyni nikdy ani částečně nevrátila a tím se bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) na úkor žalobkyně a je povinna jí toto bezdůvodné obohacení vydat. Předžalobní výzva k vydání předmětné částky byla žalované zaslána dne datum. Podle domněnky doby dojití uvedené v § 573 o. z. platí, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy předžalobní výzva byla žalované doručena dne datum. V této výzvě byla stanovena lhůta tří dnů k vydání bezdůvodného obohacení, tedy žalovaná měla předmětnou částku vrátit žalobci do datum, což neučinila. Žalobkyně proto požadovala rovněž přiznání zákonného úroku z prodlení z předmětné částky od datum do zaplacení.

2. Žalovaná celé jméno žalované navrhla zamítnutí žaloby a namítla, že občanský zákoník sice každému nabyvateli neoprávněného majetkového prospěchu povinnost vydat ochuzenému obohacení vzniklé bez spravedlivého důvodu (non ex iusta causa), avšak žalovaná v tomto směru nabyvatelem nikdy nebyla. Žalovaná si je vědoma, že platby poukázané omylem na cizí bankovní účet jsou plněním bez právního důvodu, a žalobkyně tvrdila, že částka byla na účet žalované zaslána mylně. S tímto tvrzením však žalovaná nesouhlasila, když její účet byl opakovaně užíván jako místo plnění (tzv. splniště) při závazkových vztazích mezi žalobkyní a jejím strýcem jméno jméno. Při vzájemných závazkových vztazích mezi žalobkyní a jméno jméno byl účet žalované smluvně určen v souladu s § 1957 odst. 1 o. z. jako místo plnění, když dle komentářové literatury k předmětnému ustanovení lze místem plnění stanovit i účet třetí osoby, nemusí se vždy bezpodmínečně jednat o účet vedený na jméno věřitele. Žalovaná tak není v tomto řízení pasivně věcně legitimovanou osobou a v dané věci vystupuje v obdobném postavení jako banka. Žalovaná dále namítla, že obohacení jako takové (kterého nikdy nebyla nabyvatelem) nevzniklo bez spravedlivého důvodu, neboť dle jejích informací docházelo opakovaně k uzavírání smluv o dílo mezi jméno jméno a žalobkyní a platby dle těchto smluv byly poukazovány na účet žalované, odkud byly poskytovány jméno jméno. příjmení jméno jméno a žalobkyní byla v roce 2017 uzavřena smlouva o dílo, týkající se prací v lesích pro Lesy ČR a mezi jméno jméno a žalobkyní zastoupenou jejím statutárním orgánem byla uzavřena dohoda týkající se zaslání sjednaných záloh na účet žalované. Žalovaná umožnila jméno jméno disponovat s jejím účtem, ke kterému měl k dispozici kartu, a vybrala a předala sporné částky záloh jméno jméno. Na účet žalované byla dne datum rovněž přijata platba částky 150 000 Kč od žalobkyně označená jako„ doplatek za práce obec“, přičemž tato platba byla opět určena pro jméno jméno a její vrácení nebylo nikdy požadováno.

3. Žalobkyně k námitce žalované, že její bankovní účet byl opakovaně užíván jako místo plnění (tzv. splniště) při závazkových vztazích mezi žalobkyní a jméno jméno, uvedla, že majitel účtu nese důkazní břemeno o právním důvodu plnění. Žalobkyně zdůraznila, že žalovanou nezná, nikdy s ní nepřišla do kontaktu a nechápe, proč předmětná částka byla zaslána právě jí. Mezi žalobkyní a jméno jméno probíhala v roce 2017 jednání o uzavření smlouvy o dílo, kdy žalobkyně předložila jméno jméno své objednávky a poté vyplatila na jeho pokyn zálohy, avšak k uzavření smluv o dílo nedošlo. Na straně žalované tedy došlo k bezdůvodnému obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat.

4. Při provedeném dokazování bylo prokázáno objednávkami číslo 2017 ze dne datum, číslo 2017 ze dne datum, číslo 2017 ze dne datum, číslo 2017 ze dne datum a číslo 2017 ze dne datum, že právnická osoba – právnická osoba, IČO, jak objednatel si u žalobkyně objednala díla, a to zemní práce„ příjmení potok“ v ceně 258 000 Kč, zemní práce„ oprava příjmení příjmení dub“ v ceně 212 000 Kč, zemní práce„ Čištění příkop na LS obec„ v ceně 570 000 Kč, zemní práce„ výřez a čištění ulice“ v ceně 360 000 Kč a opravu kamenné dlažby na akci příjmení potok v ceně 456 000 Kč. Potvrzením o provedení úhrady bylo prokázáno, že společnost právnická osoba dne datum zaslala na účet žalobkyně číslo částku 400 000 Kč. Záznamy o transakcích na účtu žalobkyně číslo ze dne datum a datum a výpisem z účtu žalované č. bankovní účet bylo prokázáno, že žalobkyně ze svého účtu zaslala na účet žalované dne datum částku 150 000 Kč označenou jako„ doplatek za práce obec“, dne datum částku 100 000 Kč označenou jako„ záloha na práce pro Lesy ČR“ a dne datum částku 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce ulice“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce obec“, částku 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce příjmení potok“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce příjmení potok“ a částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce příjmení dub“. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky celkem 500 000 Kč jako bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně vzniklého přijetím plateb ze dne datum a datum na účet žalované.

5. Jednatel žalobkyně příjmení jméno příjmení, příjmení, vypověděl, že jejím jednatelem je od září roku 2017 a žalobkyni tehdy oslovil jméno jméno s možností realizace výkopových prací pro optické kabely ve obec. Žalobkyně se dohodla s právnická osoba – stavební s.r.o. na této zakázce, kterou měl jako výkopy provádět se svými lidmi jméno jméno, přičemž jako stavbyvedoucí firmy příjmení – stavební tam působil Ing. příjmení. V té době s jméno jméno prováděli i zakázku v obec a na jeho podnět se zapojili i do zakázky pro práce pro Lesy ČR. Všechny zakázky probíhaly už v září 2017 a tehdy byla potřeba záloha na těžkou mechanizaci pro práce v lesích. U zakázky ve obec začaly už po prvním týdnu problémy, kdy jméno jméno přestal být kontaktní a lidé, které přivedl na výkopy, si stěžovali, že jim nezaplatil. Žalobkyně tehdy musela řešit i jejich ubytování, které také nebylo zaplaceno. Zakázku ve obec realizoval fakticky jméno příjmení v rozsahu asi 80 % a dostal za provedené práce zaplaceno kolem 130 000 až 150 000 Kč. Žalobkyně dostala za tuto zakázku zaplaceno až po dvou letech a sjednání narovnání s investorem, neboť tam bylo spousta nedodělků a problémů. Její marže z ceny zakázky byla 20 %, což odpovídá tomu, že jí bylo vyplaceno kolem 187 000 Kč a z toho vyplatili jméno příjmení částku kolem 150 000 Kč. Platby pro jméno jméno s ním zásadně řešili v hotovosti, ale u zakázky pro Lesy ČR nastala výjimka, kdy jednatel žalobkyně byl v Řecku a jméno jméno mu volal, že potřebuje urgentně zaplatit peníze za nájem mechanizace, proto byly peníze poslány na účet. příjmení 500 000 Kč ve svém souhrnu byla součtem jednotlivých záloh na práce v lesích, tak jak byly popsány v poznámce k jednotlivým platbám. Na zálohy si žalobkyně musela vzít zápůjčku od své mateřské firmy právnická osoba, protože nedisponovala dostatkem hotovosti. Mezi žalobkyní a jméno jméno nebyla uzavřena ani ústní dohoda o možnosti započtení takto poskytnutých částek na úhradu jiných prací, když ve obec fakticky nic neudělal. Po ukončení prací ve obec ze strany jméno jméno mezi nimi už nebyl žádný obchodní kontakt a není mu známo, jakým způsobem naložil s částkou 500 000 Kč, kterou mu žalobkyně poskytla. Peníze na zálohy byly zaslány na účet, který uvedl jméno jméno. Jednatel žalobkyně osobně zadával příkazy v elektronickém bankovnictví žalobkyně k zaslání záloh v celkové částce 500 000 Kč. Pokud u jednotlivých plateb uváděl, na co je záloha určena, vycházel z toho, že ještě před jeho odjezdem do Řecka osobně jednal s jméno jméno, jeho bratrem a jméno příjmení o zakázce pro Lesy ČR a věděl, o které lokality jde. Když byl informován o tom, že je potřeba zaplatit okamžitě zálohu na mechanizaci, uvedl u jednotlivých plateb názvy známých zakázek s tím, že peníze rozdělil rovnoměrně, neboť předpokládal, že u jednotlivých zakázek budou náklady na zálohu u mechanizace přibližně stejné. Byla mezi nimi uzavřena ústní dohoda o realizaci zakázek pro Lesy ČR, proto přistoupil na výplatu záloh. Po jeho návratu z Řecka se měla uzavřít písemná smlouva s jméno jméno, ale k tomu nedošlo, proto nebyly ani vyhotoveny nějaké písemné objednávky prací. Před předpokládaným sjednáním písemné smlouvy nic písemně sjednáno nebylo. Číslo účtu pro zaslání záloh mu sdělil jméno jméno příjmení zprávou někdy poté, kdy proběhlo jednání s ním, jeho bratrem a jméno příjmení.

6. Svědek jméno jméno vypověděl, že žalovaná je jeho neteří a žalobkyně byla jeho obchodním partnerem ve dvou nebo třech zakázkách, kdy prováděl práce na chodnících asi v obec, výkopy ve obec a ještě třetí zakázku ve vesnici, asi 150 km od obec. Všechny smlouvy uzavřené s žalobkyní byly ústní. V praxi se výplaty prováděly v hotovosti každý den, ale bratři příjmení nechtěli peníze v hotovosti vždy poskytnout a někdy mu je posílali na účet. Když prováděl zakázku ve obec, měl za pár dní nastoupit se svými lidmi na zakázku do lesů a v té době přišly zálohy na zakázky pro Lesy ČR, v částce pětkrát 80 000 Kč. Přišla i platba označená jako záloha, ale jednalo se o doplatek za práce v obec v částce 100 000 Kč. Nastala situace, kdy mu bratři příjmení přebrali lidi, a on neměl možnost na zakázce v lesích pracovat a musel z peněz, které mu poslala žalobkyně, zaplatit zaměstnance, kteří prováděli výkopy ve obec. Domluvil se s bratry příjmení, kteří oba vystupovali za žalobkyni, na tom, že budou posílat zálohy pro pracovníky, které jsem zajistil, na účet žalované, protože se jim nevyplatilo dojíždět s hotovostí na místo stavby. Žádal je, aby bylo na výpisu uvedeno, že se jedná o platby pro právnická osoba jméno, tedy pro něj, Zprvu tyto peníze z účtu nejprve vybíral a prováděl výplaty pracovníků na výkopech ve obec po dobu asi dvou měsíců. Pak zakázku převzali kompletně bratři obec, ale měli problémy s jejím dokončením. Peníze z účtu vybíral on kartou v hotovosti z bankomatu nebo neteř, podle toho, o jakou částku se jednalo. S jednatelem žalobkyně i jeho bratrem se ústně dohodli na tom, že může použít peníze, které přišly jako zálohy, na zaplacení pracovníků a nákladů, které vznikly při výkopech ve obec. Žalobkyně nikdy nežádala vrácení peněz, které byly vyplaceny za zakázku v obec. Na výpisu z účtu žalované uvedené zálohy na práce obec, ulice, příjmení jméno, příjmení potok byly původně určeny jako zálohy na práce pro Lesy ČR, ale nastala situace, kdy neměl dostatek pracovníků na realizaci jak zakázek pro Lesy ČR, tak zakázky ve obec a on se s bratry příjmení dohodl na tom, že tyto peníze použije na zaplacení prací a lidí ve obec. Požádal žalovanou, aby si založila účet kvůli platbám v souvislosti s jeho podnikáním, protože měl tehdy neshody se ženou a věděl, že další účet žalované používá pro účely svého podnikání její přítel. anonymizováno celkem 500 000 Kč, která přišla na účet žalované ve dnech datum a datum, použil beze zbytku on pro potřeby výplat. Když za ním přišli bratři příjmení s tím, že chtějí peníze na zakázku obec posílat na účet, protože se jim nevyplácelo jezdit s hotovostí z obec, musel nechat žalovanou, aby tento účet zřídila, bylo to během provádění zakázky v obec. Ve výpisu je i doplatek za práce v obec, a to ještě předtím než přišly zálohové platby pro práce pro Lesy ČR. Žalobkyně tak dobře věděla, komu a za co peníze posílá.

7. Žalovaná vypověděla, že ji někdy v srpnu nebo září 2017 požádal strýc jméno jméno o to, aby mohl používat její účet. Tehdy měla veden účet s manželem u právnická osoba, ale tento účet využíval pro potřeby svého podnikání její manžel a nechtěli, aby se transakce na účtu z podnikání manžela a strýce míchaly. Proto založila účet u právnická osoba, když jí o to požádal jméno jméno, který měl tehdy rodinné problémy a neměl doklady. Dostala i kartu k účtu, kterou předala jméno jméno, a pokud ji o to požádal, prováděla z účtu výběry. Tento účet je už zrušený, když ho zrušila ona poté, co ho jméno jméno přestal využívat, a byl v provozu méně než rok. Peníze z účtu vybírala několikrát a předala strýci jméno jméno, který jí neříkal, na co konkrétně peníze potřebuje, věděla jen, že se to týká jeho podnikání. Ona, ani pokud je jí známo, nikdo jiný než jméno jméno účet nevyužíval. Ona z tohoto účtu neprováděla žádné výběry pro sebe a na účet nevkládala žádné peníze. Viděla výpisy z účtu, ale vzpomíná si jen na to, že tam byly uvedeny platby, kde jako příjemce byl označen jméno jméno.

8. Svědek jméno příjmení vypověděl, že v roce 2017 spolupracoval obchodně jak s jméno jméno, tak s bratry příjmení, resp. žalobkyní. Nejprve prováděli výkopové práce ve obec, pak obdobnou, ale rozsáhlejší zakázku ve obec a pak se objevila možnost prací pro Lesy ČR. V té fázi došlo k situaci, že obchodním partnerům chyběli pracovníci do výkopů, a proto jim vypomohli. Jejich právnická osoba – právnická osoba byla účastna prací pro Lesy ČR na Frýdeckomístecku a měli zájem o výběrová řízení na další zakázky pro Lesy ČR, do kterých se chtěla zapojit i žalobkyně a jméno jméno se svými lidmi. V soutěži byli úspěšní a předpokládali, že GANEKO – právnická osoba s žalobkyní a jméno jméno bude provádět práce pro Lesy ČR, ale žalobkyně kapacitně nestíhala zakázku ve obec, a proto její pracovníci na zakázky v lesích nenastoupili a naopak zůstali ve obec, kde se jejich rozsah prací rozšířil. O zakázkách, které vysoutěžili, jednali s bratry příjmení a jméno jméno tak, že GANEKO – právnická osoba a lidi jméno jméno by vykonávali práce a žalobkyně by zafinancovala náklady. Pokud se týká finančních záloh, pak u zakázky ve obec, která byla pro právnická osoba s.r.o., to bylo tak, že jednu polovinu zakázky prováděl on s právnická osoba – právnická osoba a druhou polovinu bratři příjmení s žalobkyní a tam musely být nějaké zálohy, protože se jednalo o velkou zakázku. O zálohách na práce v zakázkách pro Lesy ČR mu není nic známo. Na zakázkách pro Lesy ČR pracovala pouze právnická osoba – právnická osoba, protože žalobkyně ani jméno jméno žádné práce při těchto zakázkách nakonec neprováděli kvůli problémům ve obec, kde vznikly náklady s prováděním výkopových prací, takže pokud jméno jméno obdržel nějaké zálohy, je jisté, že je použil právě na financování této zakázky. Svědek byl přítomen jednání při realizaci zakázky ve obec, kde se domlouvali bratři příjmení s jméno jméno na tom, že může použít peníze ze záloh pro zakázku Lesů ČR na financování zakázky ve obec, protože právnická osoba s.r.o. tam nedávala žádné zálohy a náklady na provádění prací, kdy tam bylo asi 20 lidí po dobu 2 až 3 měsíců, musel nést jméno jméno v tomto období sám. Je si jist, že peníze původně určené na zakázky pro Lesy ČR, byly nakonec použity na zakázku ve obec, neboť z rozhovoru mezi bratry příjmení a jméno jméno ve obec, u kterého byl, nabyl dojmu, že se takto dohodli za situace, kdy jméno jméno neměl vlastní prostředky na pokrytí nákladů zakázky ve obec. Stoprocentně to takhle bylo, protože bratři příjmení se kromě jedné návštěvy o realizaci zakázky ve obec blíže nezajímali a vše záviselo na jméno jméno, který vlastní prostředky na pokrytí nákladů této zakázky neměl.

9. Svědek jméno příjmení vypověděl, že pro žalobkyni jako obchodního partnera prováděl snad jednu zakázku ve obec, kde byly třeba dodělávky, a to někdy v roce 2017 na podzim, kdy prováděl s lidmi jméno jméno jako OSVČ práci na výkopech pro optické kabely asi pro kabelovou televizi ve obec. Tehdy ho oslovil jméno jméno, kterého zná z obec, a požádal ho, aby na zakázce ve obec působil jako jeho parťák a dozor, neboť tu zakázku nestíhá. V určité fázi jméno jméno ze zakázky vypadl a práce pro žalobkyni ve obec dokončoval svědek sám po dohodě se žalobkyní s lidmi jméno jméno, ke kterým přibral 2 nebo 3 lidi, které jinak zaměstnával on. Dokončili chybějící část zakázky a dostal zaplaceno od žalobkyně možná až 200 000 Kč. Při obchodních vztazích s jméno jméno nikdy neposílal peníze na účet a platby řešili v hotovosti. Ing. příjmení byl stavbyvedoucí, který přebíral provedené práce na výkopech ve obec. Asi dvě třetiny výkopů prováděli v době, kdy tam ještě působil jméno jméno a zbývající třetina výkopů a natažení optických kabelů proběhlo tak, že práce vedl on. Pracovníky, které na stavbu zajišťoval jméno jméno, vyplácel on sám osobně v hotovosti, a to jednou týdně. Finanční prostředky na takové výplaty obdržel jméno jméno asi od žalobkyně, neboť při pracích viděl, že jedná s bratry příjmení a řešili tam i otázku financí. Odměna za práci ve obec byla svědkovi žalobkyní vyplacena na účet. V době, kdy na zakázce pracoval on, ať už pro jméno jméno nebo přímo jako vedoucí, nezažil situaci, kdy by pracovníci ve výkopu nepřišli, protože nedostali zaplaceno. Svědek viděl a slyšel, že jméno jméno řešil s bratry příjmení jednak zakázku ve obec, ale současně probírali i chodník v obec a probírali i zakázky v lesích.

10. Svědek příjmení jméno příjmení vypověděl, že jeho zaměstnavatel právnická osoba – stavební s.r.o. měla zakázku týkající se výkopových prací pro inženýrské sítě ve obec, kde byl stavbyvedoucím, a tam působil i jméno jméno a jméno příjmení, možná i jméno příjmení. Při realizaci výkopů nastaly problémy někdy na podzim roku 2017 a pak jejich provedení zajišťovala přímo žalobkyně, která práce převzala. Obvyklá praxe u stavby je taková, že se dělá měsíční soupis provedených prací a na základě něho se vystavuje faktura k proplacení za provedené práce. Svědek si již nevzpomínal, zda u zakázky ve obec byla nějaká faktura vystavena i pro jméno jméno nebo už jen pro žalobkyni.

11. Svědek příjmení příjmení vypověděl, že asi do roku 2017 byl společníkem a jednatelem žalobkyně a se svou firmou právnická osoba byl účasten na zakázce v obec, kterou realizovala jako subdodavatel žalobkyně pro společnost právnická osoba, přičemž jméno jméno byl dalším subdodavatelem žalobkyně. Zakázku realizovali v létě nebo na podzim roku 2017. Tehdy prováděli v obec chodníky a jméno jméno pak realizoval nějaké práce pro žalobkyni ve obec, to bylo asi v polovině realizace zakázky v obec, kterou svědek se svou firmou dokončil sám, a pak pro žalobkyni pracovali ve obec. V době, kdy byl jednatelem žalobkyně, neuzavíral žádné smlouvy s jméno jméno, přičemž jejich spolupráce začala před 5 nebo 7 lety. Pokud s firmou právnická osoba řešil finanční vyrovnání s jméno jméno, pak mu vždycky vyplácel peníze v hotovosti nebo poštovní poukázkou, protože neměl účet. Nevzpomíná si na situaci, kdy by ho jméno jméno požádal o to, aby poslal peníze na nějaký bankovní účet. Podle jeho zkušeností probíhaly platby v hotovosti a na základě ústních dohod s jméno jméno. Mezi žalobkyní a jméno jméno probíhala jednání o nějaké zakázce pro Lesy Č, ale není mu o nich nic bližšího známo.

12. Záznamy e-mailové komunikace ze dne datum, datum a datum bylo prokázáno, že jméno příjmení zaslal jednateli žalobkyně kopie stránek stavebního deníku a přehledy o výplatách na zakázce ve obec, Ing. příjmení příjmení zaslal jednateli žalobkyně fotodokumentaci stavu výkopu provedeného jméno příjmení a jméno příjmení vyúčtování prací ve obec. Fakturou číslo ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila právnická osoba – stavební s.r.o. fakturu na částku 187 456 Kč jako cenu za zemní práce ve obec – obec po dohodě o narovnání.

13. Podle ust. § 1807 o. z. se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ust. § 2997 odst. 1 o. z. věta druhá o. z. právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

16. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyni vznikla újma na jmění v rozsahu částky 500 000 Kč, když tato částka byla zaslána z účtu žalobkyně na účet žalované platbami ze dne datum a datum. Soud v řízení zjistil, že před odesláním těchto plateb jednala žalobkyně (její jednatel příjmení jméno příjmení, příjmení) s jméno jméno o uzavření smlouvy o dílo, jež by spočívalo v pracích pro Lesy ČR, a ústně se dohodli na tom, že žalobkyně vyplatí jméno jméno peněžitou zálohu na předpokládané náklady opatření strojní mechanizace, což plyne z výpovědi jednatele žalobkyně (viz výše bod 5.) a svědka jméno jméno (viz výše bod 6.). Žalobkyně tak učinila a zaslala předmětnou částku na účet určený jméno jméno, přičemž se jednalo o účet, jehož majitelem byla žalovaná, jak plyne z bankovních dokladů (viz výše bod 4.). Z výpovědi svědka jméno jméno a žalované (viz výše bod 6. a 7.) plyne, že s peněžními prostředky na tomto účtu disponoval po jejich výběrech jméno jméno pro účely svého podnikání. Z výpovědí svědka jméno příjmení (viz výše bod 8.) vyplývá, že jméno jméno použil předmětnou částku, údajně po dohodě s žalobkyní, na úhradu nákladů zakázky ve obec, kde pro žalobkyni působil (viz rovněž výpovědi svědků příjmení jméno příjmení bod 10., jméno příjmení bod 11. a jméno příjmení bod. 9). Z výpovědí svědků jméno příjmení a jméno příjmení vyplývá, že jméno jméno působil pro žalobkyni rovněž na zakázce v obec, přičemž na účet žalované byla dne datum zaslána žalobkyní platba částky 150 000 Kč označená jako„ doplatek za práce obec“. Na základě takto zjištěných skutečností považuje soud platbu předmětné částky za úhradu zálohy ve smyslu § 1807 o. z., kterou provedla žalobkyně ve prospěch jméno jméno na účet žalované, který byl pouze jméno jméno pro vyplacení zálohy určeným místem plnění ve smyslu § 1954 a násl. o. z. Pokud žalobkyně zaslala platby v úhrnu předmětné částky na účet žalované, nejednala v omylu, ale na pokyn jméno jméno. Jelikož mezi žalobkyní a jméno jméno nebyla po vyplacení zálohy v předmětné částce uzavřena smlouva, vznikl žalobkyni nárok na vrácení předmětné částky ve smyslu § číslo odst. 1 a § 2997 odst. 1 věta druhá o. z., neboť právní důvod plnění, které žalobkyně provedla, nenastal. Žalovaná však není osobou, která se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila částkou 500 000 Kč ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o. z., neboť dle provedeného dokazování je touto osobou jméno jméno. Soud shledal, že žalovaná není v tomto řízení pasivně legitimovaným subjektem povinným vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení v rozsahu předmětné částky, proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v plném rozsahu tvořených náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalované určená z tarifní hodnoty projednávané věci 500 000 Kč podle § 7 bodu 6., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. činí 113 300 Kč (11 x 10 300) za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, vyjádření k žalobě, účast při jednání dne datum, účast při jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast při jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast při jednání dne datum, účast při jednání dne datum) dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 3 300 Kč za 11 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a náhrada 21 % DPH z částky 116 600 Kč ve výši 24 486 Kč. Celková výše nákladů řízení žalované tak činí 141 086 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.