11 C 270/2020

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 141 086 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta. 1. [právnická osoba] se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby byla žalovaná [celé jméno žalované] zavázána k zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaná jako majitelka bankovního účtu č. [bankovní účet], na který žalobkyně zaslala dne [datum] částku 100 000 Kč, kdy platba byla označena jako„ záloha na práce“, a dne [datum] částku v souhrnné výši 400 000 Kč, skládající se z plateb částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [ulice]“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [obec]“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“ a částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] dub“. [příjmení] v souhrnné výši 500 000 Kč (dále též jen„ předmětná částka“) ovšem byla zaslána mylně, kdy žalobkyně se domnívala, že částku zasílá přímo [jméno] [jméno], [IČO], narozenému [datum], bytem [adresa], který je údajně bratrem žalované. Předmětná částka byla na tento účet zaslána dle pokynu [jméno] [jméno] jakožto zálohová transakce připravované smlouvy o dílo, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [jméno], ovšem k uzavření této smlouvy nikdy nedošlo. Žalobkyně žalovanou nezná, nikdy s ní nepřišla do kontaktu a nechápe, proč předmětná částka byla zaslána právě jí. Platí, že byl-li platební příkaz (omylem) proveden ve prospěch nesprávného bankovního účtu, vzniká majiteli cizího účtu bezdůvodné obohacení. Pokud bylo dlužníkem plněno na bankovní účet označený věřitelem ve smlouvě, nelze mu přikládat k tíži, že se majetkového prospěchu dostalo nesprávné osobě. Dlužník není povinen před provedením platby ověřovat, zda číslo bankovního účtu věřitele odpovídá skutečnosti, neboť vychází z důvěry v právní vztah (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 808/2011). Žalovaná tedy přijala bez právního titulu na svůj bankovní účet od žalobkyně předmětnou částku, kterou si ponechala, žalobkyni nikdy ani částečně nevrátila a tím se bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) na úkor žalobkyně a je povinna jí toto bezdůvodné obohacení vydat. Předžalobní výzva k vydání předmětné částky byla žalované zaslána dne [datum]. Podle domněnky doby dojití uvedené v § 573 o. z. platí, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum]. V této výzvě byla stanovena lhůta tří dnů k vydání bezdůvodného obohacení, tedy žalovaná měla předmětnou částku vrátit žalobci do [datum], což neučinila. Žalobkyně proto požadovala rovněž přiznání zákonného úroku z prodlení z předmětné částky od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná [celé jméno žalované] navrhla zamítnutí žaloby a namítla, že občanský zákoník sice každému nabyvateli neoprávněného majetkového prospěchu povinnost vydat ochuzenému obohacení vzniklé bez spravedlivého důvodu (non ex iusta causa), avšak žalovaná v tomto směru nabyvatelem nikdy nebyla. Žalovaná si je vědoma, že platby poukázané omylem na cizí bankovní účet jsou plněním bez právního důvodu, a žalobkyně tvrdila, že částka byla na účet žalované zaslána mylně. S tímto tvrzením však žalovaná nesouhlasila, když její účet byl opakovaně užíván jako místo plnění (tzv. splniště) při závazkových vztazích mezi žalobkyní a jejím strýcem [jméno] [jméno]. Při vzájemných závazkových vztazích mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] byl účet žalované smluvně určen v souladu s § 1957 odst. 1 o. z. jako místo plnění, když dle komentářové literatury k předmětnému ustanovení lze místem plnění stanovit i účet třetí osoby, nemusí se vždy bezpodmínečně jednat o účet vedený na jméno věřitele. Žalovaná tak není v tomto řízení pasivně věcně legitimovanou osobou a v dané věci vystupuje v obdobném postavení jako banka. Žalovaná dále namítla, že obohacení jako takové (kterého nikdy nebyla nabyvatelem) nevzniklo bez spravedlivého důvodu, neboť dle jejích informací docházelo opakovaně k uzavírání smluv o dílo mezi [jméno] [jméno] a žalobkyní a platby dle těchto smluv byly poukazovány na účet žalované, odkud byly poskytovány [jméno] [jméno]. [příjmení] [jméno] [jméno] a žalobkyní byla v roce 2017 uzavřena smlouva o dílo, týkající se prací v lesích pro Lesy ČR a mezi [jméno] [jméno] a žalobkyní zastoupenou jejím statutárním orgánem byla uzavřena dohoda týkající se zaslání sjednaných záloh na účet žalované. Žalovaná umožnila [jméno] [jméno] disponovat s jejím účtem, ke kterému měl k dispozici kartu, a vybrala a předala sporné částky záloh [jméno] [jméno]. Na účet žalované byla dne [datum] rovněž přijata platba částky 150 000 Kč od žalobkyně označená jako„ doplatek za práce [obec]“, přičemž tato platba byla opět určena pro [jméno] [jméno] a její vrácení nebylo nikdy požadováno.

3. Žalobkyně k námitce žalované, že její bankovní účet byl opakovaně užíván jako místo plnění (tzv. splniště) při závazkových vztazích mezi žalobkyní a [jméno] [jméno], uvedla, že majitel účtu nese důkazní břemeno o právním důvodu plnění. Žalobkyně zdůraznila, že žalovanou nezná, nikdy s ní nepřišla do kontaktu a nechápe, proč předmětná částka byla zaslána právě jí. Mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] probíhala v roce 2017 jednání o uzavření smlouvy o dílo, kdy žalobkyně předložila [jméno] [jméno] své objednávky a poté vyplatila na jeho pokyn zálohy, avšak k uzavření smluv o dílo nedošlo. Na straně žalované tedy došlo k bezdůvodnému obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat.

4. Při provedeném dokazování bylo prokázáno objednávkami [číslo] 2017 ze dne [datum], [číslo] 2017 ze dne [datum], [číslo] 2017 ze dne [datum], [číslo] 2017 ze dne [datum] a [číslo] 2017 ze dne [datum], že [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], jak objednatel si u žalobkyně objednala díla, a to zemní práce„ [příjmení] potok“ v ceně 258 000 Kč, zemní práce„ oprava [příjmení] [příjmení] dub“ v ceně 212 000 Kč, zemní práce„ Čištění příkop na LS [obec]„ v ceně 570 000 Kč, zemní práce„ výřez a čištění [ulice]“ v ceně 360 000 Kč a opravu kamenné dlažby na akci [příjmení] potok v ceně 456 000 Kč. Potvrzením o provedení úhrady bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] dne [datum] zaslala na účet žalobkyně [číslo] částku 400 000 Kč. Záznamy o transakcích na účtu žalobkyně [číslo] ze dne [datum] a [datum] a výpisem z účtu žalované č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že žalobkyně ze svého účtu zaslala na účet žalované dne [datum] částku 150 000 Kč označenou jako„ doplatek za práce [obec]“, dne [datum] částku 100 000 Kč označenou jako„ záloha na práce pro Lesy ČR“ a dne [datum] částku 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [ulice]“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [obec]“, částku 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“, částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] potok“ a částky 80 000 Kč označené jako„ zálohy na práce [příjmení] dub“. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky celkem 500 000 Kč jako bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně vzniklého přijetím plateb ze dne [datum] a [datum] na účet žalované.

5. Jednatel žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], vypověděl, že jejím jednatelem je od září roku 2017 a žalobkyni tehdy oslovil [jméno] [jméno] s možností realizace výkopových prací pro optické kabely ve [obec]. Žalobkyně se dohodla s [právnická osoba] – stavební s.r.o. na této zakázce, kterou měl jako výkopy provádět se svými lidmi [jméno] [jméno], přičemž jako stavbyvedoucí firmy [příjmení] – stavební tam působil Ing. [příjmení]. V té době s [jméno] [jméno] prováděli i zakázku v [obec] a na jeho podnět se zapojili i do zakázky pro práce pro Lesy ČR. Všechny zakázky probíhaly už v září 2017 a tehdy byla potřeba záloha na těžkou mechanizaci pro práce v lesích. U zakázky ve [obec] začaly už po prvním týdnu problémy, kdy [jméno] [jméno] přestal být kontaktní a lidé, které přivedl na výkopy, si stěžovali, že jim nezaplatil. Žalobkyně tehdy musela řešit i jejich ubytování, které také nebylo zaplaceno. Zakázku ve [obec] realizoval fakticky [jméno] [příjmení] v rozsahu asi 80 % a dostal za provedené práce zaplaceno kolem 130 000 až 150 000 Kč. Žalobkyně dostala za tuto zakázku zaplaceno až po dvou letech a sjednání narovnání s investorem, neboť tam bylo spousta nedodělků a problémů. Její marže z ceny zakázky byla 20 %, což odpovídá tomu, že jí bylo vyplaceno kolem 187 000 Kč a z toho vyplatili [jméno] [příjmení] částku kolem 150 000 Kč. Platby pro [jméno] [jméno] s ním zásadně řešili v hotovosti, ale u zakázky pro Lesy ČR nastala výjimka, kdy jednatel žalobkyně byl v Řecku a [jméno] [jméno] mu volal, že potřebuje urgentně zaplatit peníze za nájem mechanizace, proto byly peníze poslány na účet. [příjmení] 500 000 Kč ve svém souhrnu byla součtem jednotlivých záloh na práce v lesích, tak jak byly popsány v poznámce k jednotlivým platbám. Na zálohy si žalobkyně musela vzít zápůjčku od své mateřské firmy [právnická osoba], protože nedisponovala dostatkem hotovosti. Mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] nebyla uzavřena ani ústní dohoda o možnosti započtení takto poskytnutých částek na úhradu jiných prací, když ve [obec] fakticky nic neudělal. Po ukončení prací ve [obec] ze strany [jméno] [jméno] mezi nimi už nebyl žádný obchodní kontakt a není mu známo, jakým způsobem naložil s částkou 500 000 Kč, kterou mu žalobkyně poskytla. Peníze na zálohy byly zaslány na účet, který uvedl [jméno] [jméno]. Jednatel žalobkyně osobně zadával příkazy v elektronickém bankovnictví žalobkyně k zaslání záloh v celkové částce 500 000 Kč. Pokud u jednotlivých plateb uváděl, na co je záloha určena, vycházel z toho, že ještě před jeho odjezdem do Řecka osobně jednal s [jméno] [jméno], jeho bratrem a [jméno] [příjmení] o zakázce pro Lesy ČR a věděl, o které lokality jde. Když byl informován o tom, že je potřeba zaplatit okamžitě zálohu na mechanizaci, uvedl u jednotlivých plateb názvy známých zakázek s tím, že peníze rozdělil rovnoměrně, neboť předpokládal, že u jednotlivých zakázek budou náklady na zálohu u mechanizace přibližně stejné. Byla mezi nimi uzavřena ústní dohoda o realizaci zakázek pro Lesy ČR, proto přistoupil na výplatu záloh. Po jeho návratu z Řecka se měla uzavřít písemná smlouva s [jméno] [jméno], ale k tomu nedošlo, proto nebyly ani vyhotoveny nějaké písemné objednávky prací. Před předpokládaným sjednáním písemné smlouvy nic písemně sjednáno nebylo. Číslo účtu pro zaslání záloh mu sdělil [jméno] [jméno] [příjmení] zprávou někdy poté, kdy proběhlo jednání s ním, jeho bratrem a [jméno] [příjmení].

6. Svědek [jméno] [jméno] vypověděl, že žalovaná je jeho neteří a žalobkyně byla jeho obchodním partnerem ve dvou nebo třech zakázkách, kdy prováděl práce na chodnících asi v [obec], výkopy ve [obec] a ještě třetí zakázku ve vesnici, asi 150 km od [obec]. Všechny smlouvy uzavřené s žalobkyní byly ústní. V praxi se výplaty prováděly v hotovosti každý den, ale bratři [příjmení] nechtěli peníze v hotovosti vždy poskytnout a někdy mu je posílali na účet. Když prováděl zakázku ve [obec], měl za pár dní nastoupit se svými lidmi na zakázku do lesů a v té době přišly zálohy na zakázky pro Lesy ČR, v částce pětkrát 80 000 Kč. Přišla i platba označená jako záloha, ale jednalo se o doplatek za práce v [obec] v částce 100 000 Kč. Nastala situace, kdy mu bratři [příjmení] přebrali lidi, a on neměl možnost na zakázce v lesích pracovat a musel z peněz, které mu poslala žalobkyně, zaplatit zaměstnance, kteří prováděli výkopy ve [obec]. Domluvil se s bratry [příjmení], kteří oba vystupovali za žalobkyni, na tom, že budou posílat zálohy pro pracovníky, které jsem zajistil, na účet žalované, protože se jim nevyplatilo dojíždět s hotovostí na místo stavby. Žádal je, aby bylo na výpisu uvedeno, že se jedná o platby pro [právnická osoba] [jméno], tedy pro něj, Zprvu tyto peníze z účtu nejprve vybíral a prováděl výplaty pracovníků na výkopech ve [obec] po dobu asi dvou měsíců. Pak zakázku převzali kompletně bratři [obec], ale měli problémy s jejím dokončením. Peníze z účtu vybíral on kartou v hotovosti z bankomatu nebo neteř, podle toho, o jakou částku se jednalo. S jednatelem žalobkyně i jeho bratrem se ústně dohodli na tom, že může použít peníze, které přišly jako zálohy, na zaplacení pracovníků a nákladů, které vznikly při výkopech ve [obec]. Žalobkyně nikdy nežádala vrácení peněz, které byly vyplaceny za zakázku v [obec]. Na výpisu z účtu žalované uvedené zálohy na práce [obec], [ulice], [příjmení] [jméno], [příjmení] potok byly původně určeny jako zálohy na práce pro Lesy ČR, ale nastala situace, kdy neměl dostatek pracovníků na realizaci jak zakázek pro Lesy ČR, tak zakázky ve [obec] a on se s bratry [příjmení] dohodl na tom, že tyto peníze použije na zaplacení prací a lidí ve [obec]. Požádal žalovanou, aby si založila účet kvůli platbám v souvislosti s jeho podnikáním, protože měl tehdy neshody se ženou a věděl, že další účet žalované používá pro účely svého podnikání její přítel. [anonymizováno] celkem 500 000 Kč, která přišla na účet žalované ve dnech [datum] a [datum], použil beze zbytku on pro potřeby výplat. Když za ním přišli bratři [příjmení] s tím, že chtějí peníze na zakázku [obec] posílat na účet, protože se jim nevyplácelo jezdit s hotovostí z [obec], musel nechat žalovanou, aby tento účet zřídila, bylo to během provádění zakázky v [obec]. Ve výpisu je i doplatek za práce v [obec], a to ještě předtím než přišly zálohové platby pro práce pro Lesy ČR. Žalobkyně tak dobře věděla, komu a za co peníze posílá.

7. Žalovaná vypověděla, že ji někdy v srpnu nebo září 2017 požádal strýc [jméno] [jméno] o to, aby mohl používat její účet. Tehdy měla veden účet s manželem u [právnická osoba], ale tento účet využíval pro potřeby svého podnikání její manžel a nechtěli, aby se transakce na účtu z podnikání manžela a strýce míchaly. Proto založila účet u [právnická osoba], když jí o to požádal [jméno] [jméno], který měl tehdy rodinné problémy a neměl doklady. Dostala i kartu k účtu, kterou předala [jméno] [jméno], a pokud ji o to požádal, prováděla z účtu výběry. Tento účet je už zrušený, když ho zrušila ona poté, co ho [jméno] [jméno] přestal využívat, a byl v provozu méně než rok. Peníze z účtu vybírala několikrát a předala strýci [jméno] [jméno], který jí neříkal, na co konkrétně peníze potřebuje, věděla jen, že se to týká jeho podnikání. Ona, ani pokud je jí známo, nikdo jiný než [jméno] [jméno] účet nevyužíval. Ona z tohoto účtu neprováděla žádné výběry pro sebe a na účet nevkládala žádné peníze. Viděla výpisy z účtu, ale vzpomíná si jen na to, že tam byly uvedeny platby, kde jako příjemce byl označen [jméno] [jméno].

8. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v roce 2017 spolupracoval obchodně jak s [jméno] [jméno], tak s bratry [příjmení], resp. žalobkyní. Nejprve prováděli výkopové práce ve [obec], pak obdobnou, ale rozsáhlejší zakázku ve [obec] a pak se objevila možnost prací pro Lesy ČR. V té fázi došlo k situaci, že obchodním partnerům chyběli pracovníci do výkopů, a proto jim vypomohli. Jejich [právnická osoba] – [právnická osoba] byla účastna prací pro Lesy ČR na Frýdeckomístecku a měli zájem o výběrová řízení na další zakázky pro Lesy ČR, do kterých se chtěla zapojit i žalobkyně a [jméno] [jméno] se svými lidmi. V soutěži byli úspěšní a předpokládali, že GANEKO – [právnická osoba] s žalobkyní a [jméno] [jméno] bude provádět práce pro Lesy ČR, ale žalobkyně kapacitně nestíhala zakázku ve [obec], a proto její pracovníci na zakázky v lesích nenastoupili a naopak zůstali ve [obec], kde se jejich rozsah prací rozšířil. O zakázkách, které vysoutěžili, jednali s bratry [příjmení] a [jméno] [jméno] tak, že GANEKO – [právnická osoba] a lidi [jméno] [jméno] by vykonávali práce a žalobkyně by zafinancovala náklady. Pokud se týká finančních záloh, pak u zakázky ve [obec], která byla pro [právnická osoba] s.r.o., to bylo tak, že jednu polovinu zakázky prováděl on s [právnická osoba] – [právnická osoba] a druhou polovinu bratři [příjmení] s žalobkyní a tam musely být nějaké zálohy, protože se jednalo o velkou zakázku. O zálohách na práce v zakázkách pro Lesy ČR mu není nic známo. Na zakázkách pro Lesy ČR pracovala pouze [právnická osoba] – [právnická osoba], protože žalobkyně ani [jméno] [jméno] žádné práce při těchto zakázkách nakonec neprováděli kvůli problémům ve [obec], kde vznikly náklady s prováděním výkopových prací, takže pokud [jméno] [jméno] obdržel nějaké zálohy, je jisté, že je použil právě na financování této zakázky. Svědek byl přítomen jednání při realizaci zakázky ve [obec], kde se domlouvali bratři [příjmení] s [jméno] [jméno] na tom, že může použít peníze ze záloh pro zakázku Lesů ČR na financování zakázky ve [obec], protože [právnická osoba] s.r.o. tam nedávala žádné zálohy a náklady na provádění prací, kdy tam bylo asi 20 lidí po dobu 2 až 3 měsíců, musel nést [jméno] [jméno] v tomto období sám. Je si jist, že peníze původně určené na zakázky pro Lesy ČR, byly nakonec použity na zakázku ve [obec], neboť z rozhovoru mezi bratry [příjmení] a [jméno] [jméno] ve [obec], u kterého byl, nabyl dojmu, že se takto dohodli za situace, kdy [jméno] [jméno] neměl vlastní prostředky na pokrytí nákladů zakázky ve [obec]. Stoprocentně to takhle bylo, protože bratři [příjmení] se kromě jedné návštěvy o realizaci zakázky ve [obec] blíže nezajímali a vše záviselo na [jméno] [jméno], který vlastní prostředky na pokrytí nákladů této zakázky neměl.

9. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pro žalobkyni jako obchodního partnera prováděl snad jednu zakázku ve [obec], kde byly třeba dodělávky, a to někdy v roce 2017 na podzim, kdy prováděl s lidmi [jméno] [jméno] jako OSVČ práci na výkopech pro optické kabely asi pro kabelovou televizi ve [obec]. Tehdy ho oslovil [jméno] [jméno], kterého zná z [obec], a požádal ho, aby na zakázce ve [obec] působil jako jeho parťák a dozor, neboť tu zakázku nestíhá. V určité fázi [jméno] [jméno] ze zakázky vypadl a práce pro žalobkyni ve [obec] dokončoval svědek sám po dohodě se žalobkyní s lidmi [jméno] [jméno], ke kterým přibral 2 nebo 3 lidi, které jinak zaměstnával on. Dokončili chybějící část zakázky a dostal zaplaceno od žalobkyně možná až 200 000 Kč. Při obchodních vztazích s [jméno] [jméno] nikdy neposílal peníze na účet a platby řešili v hotovosti. Ing. [příjmení] byl stavbyvedoucí, který přebíral provedené práce na výkopech ve [obec]. Asi dvě třetiny výkopů prováděli v době, kdy tam ještě působil [jméno] [jméno] a zbývající třetina výkopů a natažení optických kabelů proběhlo tak, že práce vedl on. Pracovníky, které na stavbu zajišťoval [jméno] [jméno], vyplácel on sám osobně v hotovosti, a to jednou týdně. Finanční prostředky na takové výplaty obdržel [jméno] [jméno] asi od žalobkyně, neboť při pracích viděl, že jedná s bratry [příjmení] a řešili tam i otázku financí. Odměna za práci ve [obec] byla svědkovi žalobkyní vyplacena na účet. V době, kdy na zakázce pracoval on, ať už pro [jméno] [jméno] nebo přímo jako vedoucí, nezažil situaci, kdy by pracovníci ve výkopu nepřišli, protože nedostali zaplaceno. Svědek viděl a slyšel, že [jméno] [jméno] řešil s bratry [příjmení] jednak zakázku ve [obec], ale současně probírali i chodník v [obec] a probírali i zakázky v lesích.

10. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že jeho zaměstnavatel [právnická osoba] – stavební s.r.o. měla zakázku týkající se výkopových prací pro inženýrské sítě ve [obec], kde byl stavbyvedoucím, a tam působil i [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], možná i [jméno] [příjmení]. Při realizaci výkopů nastaly problémy někdy na podzim roku 2017 a pak jejich provedení zajišťovala přímo žalobkyně, která práce převzala. Obvyklá praxe u stavby je taková, že se dělá měsíční soupis provedených prací a na základě něho se vystavuje faktura k proplacení za provedené práce. Svědek si již nevzpomínal, zda u zakázky ve [obec] byla nějaká faktura vystavena i pro [jméno] [jméno] nebo už jen pro žalobkyni.

11. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že asi do roku 2017 byl společníkem a jednatelem žalobkyně a se svou firmou [právnická osoba] byl účasten na zakázce v [obec], kterou realizovala jako subdodavatel žalobkyně pro společnost [právnická osoba], přičemž [jméno] [jméno] byl dalším subdodavatelem žalobkyně. Zakázku realizovali v létě nebo na podzim roku 2017. Tehdy prováděli v [obec] chodníky a [jméno] [jméno] pak realizoval nějaké práce pro žalobkyni ve [obec], to bylo asi v polovině realizace zakázky v [obec], kterou svědek se svou firmou dokončil sám, a pak pro žalobkyni pracovali ve [obec]. V době, kdy byl jednatelem žalobkyně, neuzavíral žádné smlouvy s [jméno] [jméno], přičemž jejich spolupráce začala před 5 nebo 7 lety. Pokud s firmou [právnická osoba] řešil finanční vyrovnání s [jméno] [jméno], pak mu vždycky vyplácel peníze v hotovosti nebo poštovní poukázkou, protože neměl účet. Nevzpomíná si na situaci, kdy by ho [jméno] [jméno] požádal o to, aby poslal peníze na nějaký bankovní účet. Podle jeho zkušeností probíhaly platby v hotovosti a na základě ústních dohod s [jméno] [jméno]. Mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] probíhala jednání o nějaké zakázce pro Lesy Č, ale není mu o nich nic bližšího známo.

12. Záznamy e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] zaslal jednateli žalobkyně kopie stránek stavebního deníku a přehledy o výplatách na zakázce ve [obec], Ing. [příjmení] [příjmení] zaslal jednateli žalobkyně fotodokumentaci stavu výkopu provedeného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyúčtování prací ve [obec]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila [právnická osoba] – stavební s.r.o. fakturu na částku 187 456 Kč jako cenu za zemní práce ve [obec] – [obec] po dohodě o narovnání.

13. Podle ust. § 1807 o. z. se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ust. § 2997 odst. 1 o. z. věta druhá o. z. právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

16. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyni vznikla újma na jmění v rozsahu částky 500 000 Kč, když tato částka byla zaslána z účtu žalobkyně na účet žalované platbami ze dne [datum] a [datum]. Soud v řízení zjistil, že před odesláním těchto plateb jednala žalobkyně (její jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení]) s [jméno] [jméno] o uzavření smlouvy o dílo, jež by spočívalo v pracích pro Lesy ČR, a ústně se dohodli na tom, že žalobkyně vyplatí [jméno] [jméno] peněžitou zálohu na předpokládané náklady opatření strojní mechanizace, což plyne z výpovědi jednatele žalobkyně (viz výše bod 5.) a svědka [jméno] [jméno] (viz výše bod 6.). Žalobkyně tak učinila a zaslala předmětnou částku na účet určený [jméno] [jméno], přičemž se jednalo o účet, jehož majitelem byla žalovaná, jak plyne z bankovních dokladů (viz výše bod 4.). Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] a žalované (viz výše bod 6. a 7.) plyne, že s peněžními prostředky na tomto účtu disponoval po jejich výběrech [jméno] [jméno] pro účely svého podnikání. Z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] (viz výše bod 8.) vyplývá, že [jméno] [jméno] použil předmětnou částku, údajně po dohodě s žalobkyní, na úhradu nákladů zakázky ve [obec], kde pro žalobkyni působil (viz rovněž výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] bod 10., [jméno] [příjmení] bod 11. a [jméno] [příjmení] bod. 9). Z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že [jméno] [jméno] působil pro žalobkyni rovněž na zakázce v [obec], přičemž na účet žalované byla dne [datum] zaslána žalobkyní platba částky 150 000 Kč označená jako„ doplatek za práce [obec]“. Na základě takto zjištěných skutečností považuje soud platbu předmětné částky za úhradu zálohy ve smyslu § 1807 o. z., kterou provedla žalobkyně ve prospěch [jméno] [jméno] na účet žalované, který byl pouze [jméno] [jméno] pro vyplacení zálohy určeným místem plnění ve smyslu § 1954 a násl. o. z. Pokud žalobkyně zaslala platby v úhrnu předmětné částky na účet žalované, nejednala v omylu, ale na pokyn [jméno] [jméno]. Jelikož mezi žalobkyní a [jméno] [jméno] nebyla po vyplacení zálohy v předmětné částce uzavřena smlouva, vznikl žalobkyni nárok na vrácení předmětné částky ve smyslu § [číslo] odst. 1 a § 2997 odst. 1 věta druhá o. z., neboť právní důvod plnění, které žalobkyně provedla, nenastal. Žalovaná však není osobou, která se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila částkou 500 000 Kč ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o. z., neboť dle provedeného dokazování je touto osobou [jméno] [jméno]. Soud shledal, že žalovaná není v tomto řízení pasivně legitimovaným subjektem povinným vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení v rozsahu předmětné částky, proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v plném rozsahu tvořených náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalované určená z tarifní hodnoty projednávané věci 500 000 Kč podle § 7 bodu 6., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. činí 113 300 Kč (11 x 10 300) za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, vyjádření k žalobě, účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání dne [datum]) dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 3 300 Kč za 11 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a náhrada 21 % DPH z částky 116 600 Kč ve výši 24 486 Kč. Celková výše nákladů řízení žalované tak činí 141 086 Kč.