11 C 30/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné a úhradu některých nákladů neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni od datum do datum výživné v částce 4 500 Kč měsíčně splatné vždy k 15. dni v měsíci.

II. Dlužné výživné za dobu datum do datum v částce 13 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách po 1 000 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka se stane splatnou v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

III. Výživné, které se stane splatným od datum do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen žalovanému, je žalovaný povinen doplatit žalobkyni do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen platit žalobkyni od datum do datum výživné v další částce 2 000 Kč měsíčně, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově soudní poplatek v částce 4 163 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně celé jméno žalobkyně podala dne datum u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému jméno celé jméno žalovaného, kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost přispívat na její výživu částkou 6 500 Kč měsíčně po dobu od datum do datum. Svůj návrh odůvodnila tím, že je matkou nezletilé dcery jméno příjmení, datum narození (dále též jen„ dcera“), jejímž otcem je žalovaný. Žalobkyně je svobodná, na rodičovské dovolené, kdy od datum pobírala dávku v mateřství a od dubna 2023 pobírá dávku státní sociální podpory (rodičovský příspěvek v částce 8 333 měsíčně). Žalobkyně nežije se žalovaným ve společné domácnosti, kde s ní žijí dcera a nezletilý syn jméno příjmení, datum narození, na něhož je placeno výživné v částce 4 000 Kč měsíčně. Kromě obvyklých výdajů na stravu, osobní potřeby a oblečení hradí náklady bydlení v částce 8 100 Kč měsíčně. Žalovaný je svobodný a zaměstnán u právnická osoba, a.s. v obec s příjmem přesahujícím 26 000 Kč měsíčně Žalovaný do března 2023 hradil dohodnuté výživné pro dceru i žalobkyni v částce celkem 10 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný celé jméno žalovaného souhlasil s úhradou výživného pro žalobkyni v částce nepřesahující 4 000 Kč měsíčně a namítl, že po úhradě výživného pro nezletilou dceru účastníků a svých osobních potřeb nemá dostatek prostředků na úhradu dalšího výživného pro žalobkyni. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba, a.s. v obec jako mechanik kolejových vozidle s průměrným čistým měsíčním příjmem 22 000 Kč a bydlí v bytě svých rodičů, kde hradí náklady bydlení v částce 8 000 Kč měsíčně.

3. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka bylo soudem zjištěno, že žalovaný dosahoval dle mzdových listů jeho zaměstnavatele právnická osoba, a.s. v roce 2022 průměrného čistého výdělku 22 297 Kč měsíčně a o v období od ledna do června 2023 průměrného čistého výdělku 24 666 Kč měsíčně. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu ve věci sp. zn. spisová značka dne 30. 8. 2023 uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek 8 333 Kč měsíčně a výživné na syna 4 000 Kč měsíčně, další příjmy nemá. Bydlí sama s dětmi v bytě 2+1, ke pravidelné měsíční výdaje jsou nájem s vodou 7 000 Kč, elektřina 2 500 Kč, plyn 170 Kč, internet 349 Kč. Dále platí měsíčně paušál na telefon 465 Kč, synovi plavání 550 Kč, stravné ve škole 500- 850 Kč a televizní poplatek 135 Kč. S žalovaným se dohodli na úhradě nedoplatku za vodu, který byl 17 000 Kč, a za elektřinu, který byl 4 500 Kč s tím, že žalovaný zaplatil 1/3 z těchto částek. Žalobkyně při jednání ve věci sp. zn. spisová značka dne 30. 8. 2023 rovněž uvedla, že žalovaný jí poskytl v lednu 10 000 Kč, z toho 5 500 Kč započetla na výživné pro dceru, zbytek na své výživné, v únoru částku 10 000 Kč, z toho 5 500 Kč na dceru, zbytek sobě, v březnu 12 000 Kč, z toho 5 500 Kč na dceru, zbytek sobě, v dubnu 6 000 Kč, z toho 5 500 Kč na dceru, v květnu 5 000 Kč, toto bylo určeno pro dceru, v červnu 10 000 Kč, z toho 5 000 Kč pro dceru, 5 000 Kč bylo žalovaným uhrazeno na nedoplatek vody, v červenci celkem 9 000 Kč, z toho 4 000 Kč nedoplatek elektřiny, zbytek na dceru, v srpnu 5 000 Kč, vše na dceru.

4. Při provedeném dokazování bylo k poměrům žalovaného dále zjištěno z písemného prohlášení jeho rodičů ze dne datum, že žalovaný hradí za užívaní bytu rodičů částku 5 000 Kč měsíčně.

5. Podle ust. § 920 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

6. Podle ust. § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného 7. Podle ust. § 922 odst. 2 občanského zákoníku výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

8. Soud dospěl po provedené dokazování k závěru, že žalovaný je otcem nezletilé dcery jméno, datum narození, jejíž matkou je žalobkyně, přičemž rodiče nezletilé nejsou sezdáni a nežijí ve společné domácnosti. Žalobkyně požadovala přiznání výživného neprovdané matky, pro něž počala doba běžet dne datum, kdy se narodila dcera účastníků. Žalobkyně požadovala přiznání tohoto výživného od datum, neboť za předchozí období bylo uhrazeno. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud po zhodnocení osobních a majetkových poměrů účastníků k závěru, že žalovaný je schopen a povinen platit žalobkyni od datum výživné, a to v částce 4 500 Kč měsíčně do dne uplynutí dvou let od narození dcery účastníků. Žalobkyně nemá, s výjimkou dávky státní sociální podpory v částce 8 333 Kč měsíčně, žádný další příjem, kdy obě její nezletilé děti žijící v její domácnosti mají nárok na výživné. Žalovaný nežije ve společné domácnosti s žalobkyní a má příjem, ze kterého po uspokojení svých osobních potřeb může v tomto rozsahu zabezpečit plnění své vyživovací povinnosti. Vzhledem k potřebám žalobkyně a zjištěným majetkovým a současným příjmovým poměrům žalovaného uložil soud proto žalovanému placení výživného v částce 4 500 Kč měsíčně.

9. Soud má přitom za to, výživné stanovené žalovanému nepokrývá všechny zjištěné potřeby žalobkyně. Zjištěné osobní, příjmové a majetkové poměry žalovaného však neumožňují soudu stanovení výživného na žalobkyní požadovanou částku 6 500 Kč měsíčně pro žalobkyni, neboť žalovanému musí zůstat schopen hradit náklady bydlení, vlastní výživy a dalšího výživného pro nezletilou dceru. Proto soud žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala přiznání výživného v další částce 2 000 Kč měsíčně, zamítl.

10. Vzhledem k jeho zjištěným majetkovým a příjmovým poměrům uložil soud žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. zaplacení dlužného výživného (dluh vznikl stanovením výživného od datum) vyčísleného do konce měsíce, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, s přihlédnutím k dobrovolným úhradám výživného do datum na částku celkem 13 000 Kč (žalovaný uhradil v tomto období na výživném částku 9 500 Kč platbami částky 500 Kč v dubnu, částky 5 000 Kč za vodu červnu a částky 4 000 Kč za elektřinu v července 2023) v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, neboť jeho zjištěné majetkové a příjmové poměry žalovanému neumožňují okamžitou úhradu dlužného výživného pro žalobkyni.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy v řízení převážné úspěšné žalobkyni vznikly prokazatelné náklady řízení, avšak v řízení nebylo zjištěno, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. k plnění před podáním žaloby.

12. Žalobkyně byla v tomto řízení podle ust. § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, osvobozena od soudního poplatku. Jelikož byla žalobkyně v řízení částečně úspěšná (v rozsahu 69,23 % uplatněného nároku), přešla na žalovaného v tomto rozsahu povinnost zaplatit soudní poplatek v souladu s ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona. Výše soudního poplatku byla stanovena podle ust. § 6 odst. 3 citovaného zákona ze základu poplatku ve výši 120 250 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 4 163 Kč jako poměrné části 69,23 % z částky 6 013 Kč určené ze základu poplatku dle položky 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k jeho zjištěným majetkovým a příjmovým poměrům uložil soud žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. úhradu soudního poplatku v prodloužené lhůtě k plnění v trvání tří měsíců. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Přerově ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.