11 C 307/2024

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A trvale bytem Adresa žalobce A a b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B trvale bytem Adresa žalobce A proti žalované: omezeně svéprávná Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupené opatrovníkem: název sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna vyklidit byt číslo hodnota v domě na adrese adresa, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci a) Jméno žalobce A a b) Jméno žalobce B se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhali, aby byla žalované omezeně svéprávné jméno FO (jejich dceři) uložena povinnost vyklidit byt č. hodnota v domě na adrese adresa (dále též „předmětný byt“). Žalobu odůvodnili tím, že jsou vlastníky předmětného bytu, který užívají se žalovanou a postiženým synem. Žalovaná užívala předmětný byt na základě souhlasu žalobců. Žalovaná dosáhla věku 29 let, avšak nehradí žalobcům žádný příspěvek na náklady bydlení, o byt se nestará a neuklízí po sobě a svých kočkách. Za této situace žalobci zaslali dopisem ze dne datum žalované výzvu k nápravě jejího chování. Vzhledem k tomu, že žalovaná své chování nezměnila, vyzvali žalobci dopisem ze dne datum a předžalobní výzvou ze dne datum žalovanou k vyklizení předmětného bytu, avšak žalovaná předmětný byt nadále užívá bez právního důvodu.

2. Žalovaná omezeně svéprávná Jméno žalované, v řízení zastoupená opatrovníkem, navrhla po zrušení rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, odvolacím soudem, zamítnutí žaloby, neboť je omezena ve svéprávnosti, má ztížené pracovní uplatnění a nemá vlastní příjem, proto je jako dospělé, ale nezaopatřené dítě stále odkázána na své rodiče.

3. Při provedeném dokazování bylo informací z katastru nemovitostí prokázáno, že žalobci jsou jako manželé vlastníky bytu č. jednotky číslo v domě č. p. číslo, adresa.

4. Oznámením a upozorněním ze dne datum bylo prokázáno, že žalobci vyzvali žalovanou k nápravě jejího chování v bytě a příspěvku na domácnost od srpna 2024. Výzvou k odstěhování ze dne datum a předžalobní výzvou k odstěhování ze dne datum bylo prokázáno, že žalobci vyzvali žalovanou k vyklizení předmětného bytu do datum.

5. Výpovědí svědkyně tituly před jménem jméno FO, sociální pracovnice, bylo prokázáno, že v době asi před 6 lety byla žalovaná součástí systému v domácnosti a společně s ostatními členy rodiny se podílela na zajišťování základních potřeb domácnosti, jako je třeba úklid. Na podzim roku 2024 se zkomplikovala situace v rodině a domácnosti účastníků. Rodiče podali žalobu o vyklizení a opatrovník chtěl situaci v domácnosti a rodině řešit nápravou vzájemných vztahů. Žalovaná je dle zjištění lékařů i osobní znalosti svědkyně mentálně ve věku nezletilé dívky v pubertě a negativně její chování ovlivnilo to, že v prosinci 2024 zemřel její děda, pan jméno FO, který svou autoritou u všech členů domácnosti zajišťoval její základní vedení. Svědkyně od té doby žalované poskytuje doprovod k lékaři či k vyřizování osobních věcí a jednáním. Dlouhodobě neuspokojivá situace v domácnosti účastníků je výsledkem životního stylu všech členů domácnosti. Žalobkyně b), tedy matka žalované, se z bytu spolu se synem odstěhovali ještě v prosinci 2024 a vedou samostatnou domácnost v bytě po dědovi, přičemž žalobkyně a) není sama schopna ani tuto domácnost řádně vést. Stav bytu užívaného žalovanou dle osobní zkušenosti svědkyně po návštěvě v březnu 2025 má znaky dlouhodobého zanedbávání, kdy snad po dobu 8 nebo 10 let tam nebyl proveden důkladný úklid a v bytě je nepořádek. Elektroinstalace v bytě je ve špatném stavu, nefungují některé zásuvky a vypadávají pojistky. Vstupním dveřím do bytu chybí klika. V době návštěvy svědkyně nefungovala lednička. Žalovaná není samostatně schopná tuto situaci řešit a potřebuje dohled a osobní podporu i při základních úklidových činnostech. Svědkyně jednala s žalobcem a), tedy otcem žalované, o možnosti řešit stav bytu vyklizením za pomoci dalších osob, ale žalobce a) chce vše řešit sám. Jednala také o možnosti formalizace užívání bytu žalovanou, třeba ve formě nájmu či podnájemní smlouvy, aby získala sociální dávky na tuto svou potřebu, ale k dohodě zatím nedošlo. Žalovaná v bytě chová domácí zvířata, konkrétně 4 kočky a 1 králíka. K těmto zvířatům má vytvořenou citovou vazbu s ohledem na své potřeby a mentální stav, přičemž chov domácích zvířat byl v rodině zvykem již dříve. Spolu s žalovanou řeší svědkyně další způsob péče o tato zvířata, třeba i případnou kastraci. Při jednání s žalobcem a) byly nabízeny různé varianty, jak situaci řešit, třeba přechodem žalované do jiného bydlení, ale on nedoporučoval, aby šla bydlet s žalobkyní b) a svým bratrem, neboť by to neřešilo základní problém péče o domácnost. Žalobce a) bydlí v současnosti v domě v Dřevohosticích, který zdědil po své matce, a žalobkyně b) se synem tam za ním jezdí na víkendy. Náklady bydlení v dotčeném bytě v současnosti hradí žalobce a), který žádá, aby žalovaná přispívala nějakým způsobem na vedení domácnosti, ale ta v současnosti nemá žádný příjem a dle lékařského hodnocení fakticky už ani schopnost pracovat. Podala žádost o přiznání invalidního důchodu II. stupně, ale ten jí dosud nebyl přiznán, když nesplňuje podle rozhodnutí ČSSZ podmínky pro přiznání důchodu. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání. Pokud by žalovaná získala nějaký příjem kromě aktuálně vyplácené dávky příspěvku na živobytí, pak by jí mohly být poskytovány sociální služby, které by vedly k tomu, že by obnovila základní návyky pro vedení domácnosti, které nyní postrádá. V současnosti nemá žalovaná dostatek prostředků ani na zajištění výživy, proto jí poskytuje pomoc Potravinová banka.

6. Podle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě nelze v současnosti vyhovět. Žalobci a) a b) jsou vlastníky předmětného bytu, ukončili svůj souhlas s užíváním předmětného bytu žalovanou a opakovaně, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum vyzvali žalovanou k vyklizení předmětného bytu. Žalobci a) a b) v tomto řízení chrání předmět svého vlastnického práva ve smyslu ust. § 1040 občanského zákoníku. V řízení však bylo zjištěno, že žalovaná (jejich již zletilá dcera) je omezena ve svéprávnosti a její zdravotní stav je nyní takový, že není schopna pracovat. Pokud žalovaná s tímto (bez jejího zavinění vzniklým) omezením nemá žádný příjem vyjma sociální dávky příspěvku na živobytí, ze kterého by zajistila náhradní bydlení pro svou osobu, nelze po ní spravedlivě žádat, aby vyklidila předmětný byt ve vlastnictví žalobců, kteří jsou jejími rodiči. Soud proto žalobu o vyklizení žalované z bytu žalobců a) a b) zamítl. Soud upozorňuje účastníky, že toto rozhodnutí nebrání žalobcům a) a b), aby v případě, že dojde ke změně poměrů na straně žalované (získání dostačujícího pravidelného příjmu nebo jiného sociálního bydlení), opět uplatnili svůj nárok u soudu.

8. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy se procesně úspěšná žalovaná práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím podepsaného soudu, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí.