11 C 62/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 4 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 300 Kč od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení příjmení, advokátky. Žalobkyně nemocnice ve obec, příspěvkoví organizace se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby byl žalovaný celé jméno žalovaného zavázán k zaplacení dluhu v částce 4 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z částky 2 300 Kč od datum a z částky 2 300 Kč od datum do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tím, že dne datum a dne datum byl žalovaný převezen do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice provozované žalobkyní, kde mu po prokázání přítomnosti alkoholu či jiných návykových látek byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací. Pobyt a ošetření v záchytné stanici s náklady v částce 2 300 Kč vyúčtovala žalobkyně žalovanému a žalovaný tento svůj závazek s povinností k úhradě do 14 dnů písemně uznal dne datum a datum. Žalovaný však dosud žalobkyni na dluh celkem 4 600 Kč ničeho nezaplatil, ačkoliv byl předžalobní výzvou ze dne datum o zaplacení upomenut. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek 2 300 Kč ode dne následujícího po dni její splatnosti do zaplacení. Žalovaný celé jméno žalovaného se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. Při provedeném dokazování bylo prokázáno uznáním dluhu úhrady za pobyt v záchytné stanici ze dne datum a datum, že dne datum a datum byl žalovaný umístěn v záchytné stanici žalobkyně, přičemž úhrada za jeho pobyt v záchytné stanici činila 2 300 Kč a k úhradě této částky do datum a datum byl žalovaný vyzván. Žalovaný současně dne datum a datum osobně uznal písemně svůj dluh vůči žalobkyni v částce 2 300 Kč splatný dne datum a v částce 2 300 Kč splatný dne datum vzniklý vyúčtováním ceny pobytu a ošetření v záchytné stanici žalobkyně. Výzvou k zaplacení dluhu ze dne datum bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně opětovně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Podle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění platném do datum, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně jako zdravotnické zařízení ve smyslu ust. § 16 zákona č. 379/2005 Sb. zajistila žalovanému záchytnou službu, proto má nárok na náhradu nákladů ošetření vůči žalovanému jako dotčené osobě podle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., přičemž skutečnost, že k poskytnutí záchytné služby došlo, byla prokázána. Žalovaný v řízení neprokázal (ani netvrdil) úhradu pohledávky žalobkyně v částce 4 600 Kč, jejíž existence plyne z platného uznání dluhu žalovaným ve smyslu § 2053 občanského zákoníku. Jelikož žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k zaplacení částky dvakrát 2 300 Kč, ocitl se žalovaný již v prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Soud proto vyhověl podané žalobě v plném rozsahu a zavázal žalovaného k zaplacení částky 4 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí proto v plném rozsahu náhrada nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně určená z tarifní hodnoty projednávané věci 4 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí 600 Kč (3 x 200) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrada 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může ji oprávněný vymáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.